Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia

Název: Hrad u Božanova na Broumovsku a jeho možná úloha při stabilizaci broumovského klášterního dominia
Variantní název:
  • The castle near Božanov, in the Broumov region and its possible role in the stabilization of the Broumov monastery dominion
  • Die Burg bei Božanov im Braunauer Ländchen und ihre mögliche Aufgabe bei der Stabilisierung des Klosterdominiums Braunau (Broumov)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 559-605
Rozsah
559-605
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Opevněné sídlo u obce Božanov neznámého jména, pro které nedisponujeme písemnými prameny, je možné dát do spojitosti s kolonizačním úsilím benediktinského kláštera v Broumově během druhé poloviny 13. století. Hrad sloužil jako opěrný bod vymezující klášterní majetky v nedávno osídleném prostoru broumovské kotliny vůči sousednímu Kladsku. Svědčí o tom nejen lokace založení, ale i charakter samotné lokality. Nálezový inventář, který je složen zejména z kovových artefaktů, umožňuje chronologické určení do průběhu druhé poloviny 13. století až počátku 14. století. Jeho skladba pak odkazuje na vojenskou úlohu lokality a přítomnost posádky. Násilný zánik hradu lze patrně spojit s povstáním broumovských fojtů proti benediktinské vrchnosti. Neobnovení lokality pak souvisí s již dokončenou konsolidací klášterní oikumeny a přebudováním opevněného sídla v samotném městě Broumově.
The fortified seat (name unknown) near the village of Božanov for which there are no written sources can be linked to the colonization efforts of the Benedictine monastery in Broumov in the second half of the 13th century. The castle served as a foothold demarcating the monastery's property in the recently settled area of the Broumov basin in relation to neighbouring Glatz. This is evidenced by the location as well as by the character of the site. The repertoire of finds which chiefly comprise metal artefacts enables to date the castle to the second half of the 13th century – early 14th century. Its structure reflects the military role of the site and the presence of a garrison. The violent decline of the castle was probably associated with the uprising of Broumov magistrates against the Benedictine authority. The fact that the site was not restored points towards the completed consolidation of the monastery holdings and the reconstruction of a castle in the town of Broumov.
Reference
[1] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/I (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[2] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962.

[3] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[4] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[5] CIM IV/1: Privilegia nekrálovských měst českých. Privilegia non regalium civitatum provincialium regni Bohemiae IV/1 (Čelakovský, J.–Friedrich, G.–Haas, A., edd.). Pragae 1886.

[6] FRB II: Fontes rerum Bohemicarum II (Emler, J.–Tomek, V. V., edd.). Pragae 1874.

[7] FRB IV: Fontes rerum Bohemicarum IV (Emler, J., ed.). Pragae 1884.

[8] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.

[9] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III 1311–1333 (Emler, J., ed.). Pragae 1890.

[10] SOkA NA, Městský úřad Broumov, Sbírka fotografií a reprodukcí rytin Broumovska 1609–1937, inv. č. 1–5.

[11] ANTONÍN, R., 2009: Alžběta Rejčka a souboj o český trůn v letech 1306–1308. In: Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308–2008. Historická tradice města. Od chrámu ke katedrále (Štěpán, J., ed.), 17–31. Ústí nad Orlicí.

[12] BELCREDI, L., 1988: Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec – Die Verwendung von Metall in mittelalterlichen Siedlungen: Ergebnisse der bisherigen Untersuchungen in der MOW Bystřec, AH 13, 459–485.

[13] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.

[14] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině. Brno.

[15] BENEŠOVÁ, J., 1991: K otázce datování polohy "Hrádek" u Bezníku (k. ú. Borek), okr. Jičín, Zpravodaj Krajského muzea v Hradci Králové 18, 85–90.

[16] BERANOVÁ, M., 1957: Slovanské žňové nástroje, PA XLVIII, 99–117.

[17] BOLINA, P.–DOLEŽEL, J., 1988: Hrady na Drahanské vrchovině do konce 13. století (počáteční stav výzkumu) – Bargen auf dem Hochland Drahanská vrchovina bis zum Ende des 13. Jahrhunderts, AH 18, 321–352.

[18] BURIAN, V., 1979: Rozbor nálezů hřebů z hradu Tepence u Jívového a kartouzky v Dolanech (1340–1425), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 202, 21–31.

[19] CIHLA, M.–PANÁČEK, M., 2006: Středověký most v Roudnici nad Labem, PRP 13, č. 2, 3–34.

[20] CIHLA, M.–PANÁČEK, M., 2011: Úvod do problematiky středověkých technologických postupů opracování stavebního kamene, Forum urbes medii aevi VI, 4–25.

[21] CLARK, J., 1995: The Medieval Horse and Its Equipment, c. 1150–c. 1450. Medieval Finds from Excavations in London 5. London.

[22] ČECHURA, J.–RYANTOVÁ, M., 1992: Urbář kláštera Břevnov z roku 1406, ČNM A 116, 79–107.

[23] ČECHURA, J.–RYANTOVÁ, M., 1993: Hospodářství kláštera Břevnov na počátku 15. století. In: Milénium Břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách (Hlaváček, I.–Bláhová, M., edd.), 197–206. Praha.

[24] ČÍŽEK, J., 1995: Městské opevnění Broumova v archivních pramenech, Stopami dějin Náchodska 1, 17–28.

[25] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 2002: Systém vojenského zajištění benediktinského majetku na Broumovsku a Policku, Dissertationes historicae 7, 71–82.

[26] DRAGOUN, Z., 1983: Gotické dýky ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Archaeologica Pragensia 4, 225–261.

[27] DRNOVSKÝ, P., 2013: Středověké osídlení na horním toku řeky Bystřice. Ústí nad Orlicí.

[28] DRNOVSKÝ, P., 2015: Soubor kovových nálezů z hradu Rýzmburku (okr. Náchod) ze sbírek hradeckého muzea, AVČ 6 (2013), 376–385.

[29] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech. Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.

[30] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[31] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj Klubu vojenské historie II, 4–6; III, 5–9.

[32] DURDÍK, T., 1976: Nálezy z hradu Týřova I. Zprávy Československé společnosti archeologické 18. Praha.

[33] DURDÍK, T., 1989: Železné předměty z hradu Rábí, CB 1, 279–294.

[34] DURDÍK, T., 1990: Bronzová hlavice palcátu z Plzně – Der Bronzekopf eines Morgensterns aus Plzeň, AH 15, 419–424.

[35] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[36] DURDÍK, T., 2006: Monastery castle in Broumov, Europa nostra. Scientific Bulletin 60, 117–122.

[37] DURDÍK, T.–FROLÍK, J., 1993: Hrad Vildštejn na Chrudimsku, CB 3, 47–72.

[38] DUŠKOVÁ, S., 1988: Fälschungen böhmischer Königsurkunden im 13. Jahrhundert. In: Fälschungen im Mittelalter IV (Fuhrmann, H., ed.), 597–615. Hannover.

[39] DUŠKOVÁ, S., 1993: Listinný poklad břevnovského kláštera z doby vlády Přemysla Otakara II. In: Milénium Břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách (Hlaváček, I.– Bláhová, M., edd.), 139–145. Praha.

[40] EGAN, G.–PRITCHARD, F., 2002: Dress accessories c. 1150 – c. 1450. Medieval finds from excavations in London 3. London.

[41] FELCMAN, O., 2017: Vztahy Broumovska a Kladska, Královéhradecko 9, 131‒143.

[42] FINGERLIN, I., 1971: Gürteln des hohen und späten Mittelalters. München – Berlin.

[43] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2013: Několik poznámek k obléhání hradu Lichnice v letech 1428–1429, Chrudimský vlastivědný sborník 17, 125–214.

[44] HANULIAK, V., 1993: Historicko-archeologický výskum Pustého hradu u Zvolena – Historisch-archäologische Forschung in Zvolen, AH 18, 161–166.

[45] HÁSKOVÁ, J., 1991: Pražské groše (1300–1526). České moravské a slezské mince 10.–20. století. Národní muzeum – Chaurova sbírka. Praha.

[46] HEINDEL, I., 1990: Riemen und Gürtelteile im westslawischen Siedlungsgebiet. Berlin.

[47] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z Hrádku u Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.

[48] HEJNA, A., 1969: Neznámý hrádek u Radvanic, okr. Trutnov (Příspěvek ke kolonizaci území mezi Trutnovem a Broumovem), Krkonoše – Podkrkonoší 5, 67–75.

[49] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách, PA LXV, 365–418.

[50] HEJNA, A., 1983: Kovový nálezový inventář z hradu Vizmburku, k. ú. Havlovice, o. Trutnov. Předběžná informativní zpráva – Das Fundinventar metallischer Gegenständte aus Burg Vizmburg, Katastralgemeinde Havlovice, Bez. Trutnov, AH 8, 491–501.

[51] HILCZERÓWNA, Z., 1956: Ostrogi poslkie X–XIII wieku. Poznań.

[52] HLADKÝ, L., 2003: Pečeti, znak a prapor města Broumova, Stopami dějin Náchodska 9, 9–18.

[53] HLADKÝ, L., 2004: Police nad Metují. Středověké a novověké město či městečko?, Královéhradecko 1, 71–79.

[54] HLAVÁČEK, I., 2005: Co a jak se událo či neudálo v Broumově před šesti sty lety? In: Regnum Bohemiae et Sacrum Romanum Imperium (Royt, J.–Ottová, M.–Mudra, M., edd.), 77–87. Praha.

[55] HORÁK, J., 2002: Nálezy z hradu Vlčince u Police nad Metují, ZMHK 28, 220–226.

[56] HRUBÝ, P. a kol., 2006: Hrubý, P.–Jaroš, Z.–Kočár, P.–Malý, K.–Mihályiová, J.–Militký, J.–Zimola, D., Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy, PA XCII, 171–264.

[57] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku, PA CIII, 339–418.

[58] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes Musei Reginaehradensis – Supplementum II. Hradec Králové.

[59] CHMIELOWIEC, S.–KAŠPAR, V.–ZDABIEWICZ, R., 2013: Sedláci a vojáci: Nálezy militárií a železných nožů ze záchranného archeologického výzkumu dvou středověkých a novověkých hospodářských dvorů v Praze-Vokovicích, ASČ 17, 275–314.

[60] CHOTĚBOR, P., 1993: Opracování kamene v různých stavebních hutích působících na Pražském hradě – Steinbearbeitung in verschiedenen Bauhütten auf der Prager Burg, AH 18, 1993, 347–357.

[61] JANSA, P., 2004: Trutnovská kolonizační provizoria, CB 9, 63–68.

[62] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku. Poznań.

[63] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śląsku w X–XIV wieku. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.

[64] KIRPIČNIKOV, A. N., 1966: Drevnerusskoje oružije 2. Kopija, sulicy, bojevyje topory, bulavy, kisteni IX.–XIII. vv., Archeologija SSSR, E 1–36. Moskva – Leningrad.

[65] KIRPIČNIKOV, A. N., 1973: Snarjaženie vsadnika i verchovogo konja na Rusi IX.–XIII. vv. Archeologija SSSR. Svod arheologičeskich istočnikov. Leningrad.

[66] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.

[67] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Svědectví artefaktů. In: Archeologie středověkého domu v Mostě čp. 226. Mediaevalia Archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 10–34. Praha – Most.

[68] KLÍMA, B., 1975: Rozbor hřebů z velkomoravského hradiště v Mikulčicích, AR XXVII, 140–150.

[69] KOLÁČNÝ, J.–STEINOVÁ, Š.–WAAGE, V., 2017: Urbarium neoscriptum cum explicatione brevi. Čili nově sepsaný řád všech trvalých povinností a rent, které plní a odvádějí dědiční poddaní slavného kláštera Broumova ve městě a okolí. Broumov.

[70] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons à molette du territoire de la Petit Pologne au Moyen Âge. In: Memoires archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.

[71] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochnmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.

[72] KOSCELNÍK, P.–KYPTA, J.–SAVKOVÁ, J., 2013: Dobývání hradu Siónu roku 1437. Povrchový průzkum palebných postavení obléhatelů, AR LXV, 574–598.

[73] KOUŘIL, P.–PLAČEK, M., 1985: Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovska, ČSM 34, 114–150.

[74] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.

[75] KOVÁCS, L., 1971: A magyar nemzeti múzeum fegyvertárának XI–XIV. Szádi csillag alakú buzogányai, Folia archeologica 22, 165–181.

[76] KOVÁŘ, D., 2018: Středověké opevněné sídlo u Senožat (okr. Pelhřimov), ČSPS 126, č. 2, 86–97.

[77] KOVÁŘ, M., 2010: Raně gotická architektura benediktinského kláštera v Břevnově. Praha.

[78] KRABATH, S., 2001: Die hoch- und spätmittelalterlichen Buntmetallfunde nördlich der Alpen. Eine archäologisch-kunsthistorische Untersuchung zu ihrer Herstellungstechnik, funktionalen und zeitlichen Bestimmung. Rahden.

[79] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[80] KRÁSA, J., 1990: České iluminované rukopisy 13.–16. století. Praha.

[81] KRÁSL, F.–JAŽEK, J., 1898: Sv. Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter a úcta u lidu. Praha.

[82] LEWANDOWSKI, M., 1986: Puginały średniowieczne z ziem polskich, Acta Archaeologica Łodziensia 31, 101–119.

[83] LIWOCH, R., 2006: Buławy z zachodniej Ukrainy, Acta Militaria Medieaevalia 2, 67–78.

[84] LOCHMANN, Z., 1989: Archeologické nálezy ze zaniklé tvrze v Batňovicích, okres Trutnov (k 100. výročí nálezu), Krkonoše – Podkrkonoší 8, 103–119.

[85] MACHÁŇOVÁ, L., 2013: Módní doplňky. In: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu (Košťál, J., ed.), 140–150. Havlovice.

[86] MAJER, D., 2011: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Opava.

[87] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrattislavia Antiqua 10. Wrocław.

[88] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Rokštejn: příklad zmapování vojenské kampaně proti hradu. In: Arma diaboli. O kuši a střelcích (Brych, V., ed.), 51–54. Praha.

[89] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[90] MAZÁČKOVÁ, J., 2013a: Rokštejn Castle (Czech Republic): archaeological evidence of military activities. In: Lech, M., Weapons Bring Peace? Warfare In Medieval And Early Modern Europe, 255–289. Wrocław.

[91] MAZÁČKOVÁ, J., 2013b: Militaria. In: Vízmburk. Příběh ztraceného hradu (Košťál, J., ed.), 164–170. Havlovice.

[92] MAZÁČKOVÁ, J., 2017: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538 – Skizzierung des Wüstungsprozesses von Ansiedlungen im Mittelalter im Einzugsgebiet der Grundherrschaft Brtnice (Pirnitz) zum Jahr 1538, AH 42, 745–771.

[93] MAZÁČOVÁ, P., 2012: Opasek jako symbol a součást středověkého oděvu. Příspěvek k hmotné kultuře českého středověku. Olomouc.

[94] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké osady Konůvky (okr. Vyškov), ČMMZ 80, 141–197.

[95] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. Studie archeologického ústavu Akademie věd v Brně 17/1. Brno.

[96] MICHALAK, A., 2018: Mystery hidden behind the Beasts' heads. Remarks on the chronology of peculiar type of medieval dagger, Acta Militaria Mediaevalia 14, 153–173.

[97] MOTYKOVÁ, K., 2004: Nákončí opasku ze Semic na Nymbursku a znázornění draka ve středověku, Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 4–25.

[98] MUSIL, F., 1995: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí.

[99] MUSIL, F., 2003: K formování sociální a správní stránky manského systému v Kladsku. In: Korunní země v dějinách českého státu I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku (Bobková, L., ed.), 266–274. Praha.

[100] MUSIL, F., 2009: Vrcholná kolonizace a východní Čechy. In: Dějiny východních Čech (Felcman, O., ed.), 301–382. Praha.

[101] MUSIL, F., 2012: Z dějin broumovského děkanátu, Krkonoše – Podkrkonoší 20, 317–331.

[102] MUSIL, F., 2016: Kolonizace Policka a Broumovska a břevnovská klášterní falza, HG 42, 137–168.

[103] MUSIL, J., 2017: Olověná bulava z Podlažic: příspěvek k poznání zajímavé úderné zbraně, Chrudimské vlastivědné listy 26, č. 4, 5–9.

[104] NEKUDA, R., 1990: Nálezy kovových mincovních schránek na Moravě, VVM 42, 222–223.

[105] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic: Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.

[106] NEKUDA, V., 2003: Středověký hrádek v katastru Vratěnína (Výsledky výzkumu r. 2003), PV 44, 123–132.

[107] NOVÁK, M., 2004: Archeologické prameny k nejstarším dějinám Polického újezdu, ZMHK 30, 159–175.

[108] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I.3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197–1253). Praha.

[109] PEKOVIĆ, M., 2006: Archeološka sbirka Vojnoj mzeja v Beogrady – Archaeological collection of the Military museum in Belgrade. Belgrade.

[110] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě. Praha.

[111] PREISS, P.–VILÍMKOVÁ, M., 1989: Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha.

[112] PROCHÁZKA, R., 1990: Kovové předměty z výbavy středověkého měšťana z výzkumu v Brně – Pekařské ulici – Metallgegenstände der Ausstattung der mittelalterlichen Bürgers aus der Ausgrabung in Brno – Pekařská ulice, AH 15, 99–109.

[113] RAGAČ, R., 2001: Heraldické motívy na kovovej miniatúre z lokality Zvolen-Pustý hrad – Heraldische Motive auf der metallenen Miniatur aus der Lokalität Zvolen-Pustý hrad, AH 26, 441–445.

[114] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.

[115] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.

[116] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245–395.

[117] RUTTKAY, A., 1989: Prvky gotickej módy v odeve a ozdobách dedinského obyvateľstva na území Slovenska (horizont hrobov zo 14.–15. stor. v Ducovom, obec Moravany nad Váhom) – Elemente der gotischen Mode in Kleidung und Schmuck bei der ländlichen Bevölkerung auf dem Gebiet der Slowakei (Grabhorizont aus dem 14.–15. Jh. in Ducové, Gemeinde Moravany nad Váhom), AH 14, 355–378.

[118] SIGL, J., 1980: Výzkum středověkého hrádku u Úhlejova (o. Jičín), Zpravodaj Krajského muzea východních Čech 7, 20–25.

[119] SIGL, J., 1991: Zjišťovací výzkum středověkého hrádku u Božanova, okr. Náchod v roce 1991, ZMHK 18, 94–102.

[120] SIGL, J., 1995: Božanov, okr. Náchod, Výzkumy v Čechách 1990/2, 30.

[121] SIGL, J.–WOLF, V., 1983: Archeologický výzkum v Trutnově 1980–1981, Krkonoše – Podkrkonoší 7, 267–301.

[122] SIGL, J.–WOLF, V., 1983a: Bezejmenný hrádek u Vlčic, okr. Trutnov, AR XXXV, 639–645.

[123] SIGL, J.–WOLF, V., 1989: Zjišťovací archeologický výzkum hrádku v poloze Hradiště u Horních Štěpanic a jeho přínos k poznání kolonizačního procesu na Jilemnicku, Z Českého ráje a Podkrkonoší 2, 7–14.

[124] SLAVÍK, J., 2014: Nové poznatky o stavebním vývoji kláštera v Broumově před barokní přestavbou. In: Gotické a raně renesanční umění ve východních Čechách 1200–1550 (Hlobil, I.–Dospěl, M., edd.), 18–32. Hradec Králové.

[125] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku III, Historia Carpatica 12, 211–276.

[126] SMOLÍK, J., 1971: Pražské groše a jejich díly (1300–1547), Praha 1894 – doplnili K. Castelin a I. Pánek. Praha.

[127] STOLL, H., 1993: Der Bühl von Jenaläbnitz – ein mittelalterlicher Burghügel in Ostthüringen. Weimarer Monographien zur Ur und Früh Geschichte. Band 29. Stuttgart.

[128] ŚWIĘTOSŁAWSKI, W., 1990: Strzemiona średniowieczne z ziem Polski. Łódź.

[129] ŚWIĘTOSŁAWSKI, W., 1996: Uzbrojenie koczowników Wielkiego stepu w czasach ekspansji Mongołów (XII–XIV w.). Łódź.

[130] ŠAUROVÁ, D., 1978: Hřeby z výzkumu zaniklých Konůvek, AR XXX, 560–566.

[131] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1963: Listina v českém státě doby Václava I. (u nižších feudálů a měst). Praha.

[132] ŠIMÁK, J. V., 1936: Počátky Broumova a Broumovska, ČČH 42, 575–582.

[133] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.

[134] ŠMELHAUS, V., 1976: Broumovský urbář 1676/7. Text a textové přílohy. Praha.

[135] ŠRÁMEK, J., 2009: "Aby události neunikly paměti." Středověká listinná falza a kláštery, Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 2, 13–37.

[136] ŠRÁMEK, J., 2010: "Ctihodný otec a pán Bavor, z Božího milosrdenství opat břevnovský, téhož místa téměř druhý zakladatel." K vytváření obrazu osobnosti v historiografii, Církevní dějiny 3, 16–33.

[137] ŠRÁMEK, J., 2013: Břevnovská listinná falza a počátky osidlování Broumovska pohledem současného dějepisectví. In: Dějepis kláštera břevnovského a broumovského (Růžička, J., ed.), XXXIII–XLV. Praha.

[138] ŠRÁMEK, J., 2015: Formování klášterní domény ve 13. a 14. století na příkladu benediktinských proboštství v Polici nad Metují a Broumově, Historica Olomucensia 48, 13–42.

[139] ŠRÁMEK, J., 2017: Benediktinské expozitury ve východních Čechách doby předhusitské. Příspěvek k otázce geneze a významu klášterních dependencií, Východočeský sborník historický 32, 141–171.

[140] ŠRÁMEK, J., 2017a: Opat Bavor z Nečtin a vývoj břevnovského klášterství v době posledních Přemyslovců se zřetelem k severovýchodním Čechám, Východočeský sborník historický 31, 79–103.

[141] ŠŮLA, J., 1996: Pohyb česko-kladské hranice v období feudalismu, Kladský sborník 1, 27–30.

[142] TICHÝ, R.–TŮMA, J.–WOLF, V., 1999: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu hradu u Stárkova v roce 1999, ZMHK 25, 110–121.

[143] TOMEK, V. V., 1857: Paměti újezdu Polického čili nynějších panství Broumovského a Polického z časů před válkou Husitskou, Památky archaeologické a místopisné II, 200–213, 241–249.

[144] TOMEK, V. V., 1881: Příběhy kláštera a města Police nad Medhují. Praha.

[145] UNGER, J., 1994: Koválov: Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.

[146] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.

[147] URBÁNEK, R., 1948: Legenda tzv. Kristiána ve vývoji předhusitských legend václavských a ludmilských a její autoři II.2. Praha.

[148] VELÍMSKÝ, T., 1979: Smilovo hradisko, Mikulovská sympozia 78, 105–110.

[149] VÍCH, D., 2010: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk, CB 12, 331–343.

[150] VÍCH, D., 2013: Archeologické nálezy z jedné privátní sbírky, ASČ 17, 315–331.

[151] VÍCH, D., 2014: Kovové nálezy z hradu v Brandýse nad Orlicí, CB 14, 142–155.

[152] VÍCH, D., 2015: Příspěvek k poznání tvrziště v Českých Libchavách na Ústeckoorlicku – Ein Beitrag zu den Erkenntnissen über die Festungsstätte in České Libchavy im Bezirk Ústí nad Orlicí, AH 40, 163–177.

[153] VÍCH, D., 2016: Hrad v Hrádníkách u Zářecké Lhoty na Choceňsku – Eine Burg in Hrádníky bei Zářecká Lhota in der region Choceň, AH 41, 133–166.

[154] VÍCH, D., 2016a: Archeologické nálezy z předpolí drobné vrcholně středověké fortifikace v k. ú. Lanšperk, CB 13, 321–333.

[155] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: WOLF, V., Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militarií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách, PA CVII, 279–351.

[156] VLČEK, P.–SOMMER, P.–FOLTÝN, D., 1998: Encyklopedie českých klášterů. Praha.

[157] VOGT, H. J., 1987: Die Wiprechtsburg Groitszsch, eine mittelalterliche Befestigung in Westsachsen. VEB Deutscher Verlag der Wissenschaften. Berlin.

[158] WACHOWSKI, K., 1994: Profilierte Schnallen in Mitteleuropa, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 22, 181–186.

[159] WACHOWSKI, K.–WRÓBEL, M., 2002: Śląskie pojemniki na brakteaty na tle porównawczym, Archeologia Polski 47, č. 1–2, 345–354.

[160] WOLF, O., 2005: Počátky středověkého osídlení na českoslezském pomezí východních Krkonoš. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[161] WOLF, V., 1977: K problematice středověkých horských hrádků ve východním podhůří Krkonoš – Mittelalterliche Bergfesten im östlichen Vorland des Riesengebirges, AH 2, 105–116.

[162] WOLF, V., 1983: Hrad Rechenburk u Trutnova. Příspěvek k poznání zárodečné fáze středověkého hradu, Krkonoše – Podkrkonoší 7, 251–266.

[163] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií (Úvaha nad funkcí a fortifikací), CB 6, 107–116.

[164] WOLF, V.–SIGL, J.–JIRÁSEK, L., 1987: Neznámá opevněná lokalita v Hajnici, okr. Trutnov, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové 14, 76–87.

[165] ZŮBEK, A., 2002: Středověké přezky v brněnských nálezech, SPFFBU M 7, 123–153.

[166] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově na Moravě, Acta Militaria Mediaevalia 7, 105–159.

[167] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 2/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.

[168] ŽÁKOVSKÝ, P., 2014: Tesáky a problematika jednosečných zbraní středověku ar raného novověku. Rkp. disertační práce, ulož. v ÚAM FF MU, Brno.

[169] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J., 2015: Kovové artefakty. In: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě (Plaček, M.–Dejmal, M., edd.), 220–251. Brno.

[170] ŽEMLIČKA, J., 1993: K hodnověrnosti listiny Jana XV. pro klášter v Břevnově (31. V. 993). In: Milénium Břevnovského kláštera (993–1993). Sborník statí o jeho významu a postavení v českých dějinách (Hlaváček, I.–Bláhová, M., edd.), 25‒39. Praha.

[171] ŽEMLIČKA, J., 1998: Století posledních Přemyslovců. Praha.

[172] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.

[173] ŽEMLIČKA, J., 2014: Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy. Praha.