Proměny Pražského Quadriennale

Název: Proměny Pražského Quadriennale
Zdrojový dokument: Theatralia. 2020, roč. 23, č. 2, s. 30-56
Rozsah
30-56
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type: Článek
Jazyk
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Předkládaný text se zaměřuje na posuny v prezentaci scénografie během Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru (PQ). Studie vychází z diplomové práce obhájené na Katedře divadelních studií FF MU v roce 2016 a představuje dílčí část tohoto výzkumu; konkrétně fenomén výstavnictví a s ním související médium instalace v kontextu PQ. Vycházím přitom z přesvědčení, že v průběhu více než padesáti let své existence muselo PQ projít jistou transformací: ta by se v případě samotného vystavování dala charakterizovat posunem od statických artefaktů k performativnímu ztvárňování expozic. V současné době vznikají různé teatralizované instalace, které návštěvníci nejen tělesně zažívají, ale také společně vytvářejí v konkrétním výstavním prostoru. V druhé části práce je proto nabídnuta analýza vybrané expozice, jejímž účelem je demonstrovat, jak jsou současné výstavní formy konstruovány ve vztahu k návštěvníkům akce.
This paper focuses on shifts in presenting scenography within the world's largest exhibition of it – Prague Quadrennial of Performance Design and Space (PQ). It is only logical, that with more than fifty years of its existence, PQ has undergone a fundamental transformation. How can we exhibit scenography, an artistic discipline which is based on a live action? What approaches were employed fifty years ago and what are the current trends? I would argue that exhibiting of scenography moved from stationary objects towards performative or theatrical environments which resulted in establishment of a new-specific artistic discipline. Now the attendees not only experience the exhibits through their bodily actions, but also co-create them in actual physical space. To demonstrate that the notions of body and physical intentionality are essential for this 'new art-form', concepts of the corporeal schema (Merleau-Ponty) is applied while analysing chosen installations.
Reference
[1] Archiv Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2015 [online]. Estonsko – Sjednocené Estonsko. Archiv PQ [online]. Praha [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na http://2015.pq.cz.s3.amazonaws.com/www/program/estonsko.html.

[2] Archiv Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2015 [online]. Francie. Archiv PQ [online]. Praha [cit. 10. června 2020]. Dostupné online na http://services.pq.cz/cs/pq-67.html?itemID=61&type=national.

[3] Archiv Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2015 [online]. Mezinárodní výstava zemí. Ceny PQ. Archiv PQ [online]. Praha [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na http://2015.pq.cz.s3.amazonaws.com/www/program/mezinarodni-vystava-zemi/ceny-pq.html.

[4] Archiv Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2015 [online]. Španělsko – Muérete. Archiv PQ [online]. Praha [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na http://services.pq.cz/cs/pq-15?itemID=497&type=national.

[5] Archiv Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru 2019 [online]. Maďarsko – Nekonečná duna. Archiv PQ [online]. Praha [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na https://www.pq.cz/cs/projekty/event-detail-cz/?exhibition=29.

[6] ALBERTOVÁ, Helena. 2009. Rozhovor. In Alena Součková, Jarmila Svobodová a Helena Albertová (edd.). Divadelní ústav 1959–2009. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009.

[7] ARONSON, Arnold (ed.). 2018. The Routledge Companion to Scenography. London: Routledge, 2018.

[8] ARONSON, Arnold. 2008. Exhibiting Scenography: the Loss of the Artifact. In Arnold Aronson (ed.). Exhibition of the Stage: reflections on the 2007 Prague Quadrennial. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2008.

[9] ARX, Serge von, Simon BANHAM a Sodja LOTKER et al. (edd.). 2015. PQ 2015: Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2015.

[10] BISHOP, Claire. 2007. Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění. Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 1 (2007): 1–2: 9–36.

[11] BERNÁTEK, Martin, David DROZD a Šárka HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ. 2014. Úvod do teorie divadla: vybrané kapitoly. Brno: Masarykova univerzita, 2014.

[12] BREJZEK Thea, Lawrence WALLEN a Stephan A. DI BENEDETTO. 2018. The Model as Performance: Staging Space in Theatre and Architecture. London: Methuen Drama, 2018.

[13] FANTOVÁ, Markéta a Brad Caleb LEE et al. (edd.). 2019. Prague Quadrennial of Performance Design and Space. Catalogue. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2019.

[14] FISCHER-LICHTE, Erika. 2001. Ästhetik des Performativen. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag KG, 2004.

[15] FRIED, Michael. 1998. Art and Objecthood: Essays and Review. Chicago: University of Chicago Press, 1998.

[16] GABRIELOVÁ, Jarmila. 2007. Kronika Pražského quadriennale. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2007.

[17] HANN, Rachel. 2018. Beyond Scenography. London: Routledge, 2018.

[18] HERMAN, Josef (ed.). 2015. PQ na rozcestí, nebo na konci cesty? [online]. Divadelní noviny 1. 9. 2015 [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na https://www.divadelni-noviny.cz/pq-narozcesti-nebo-na-konci-cesty.

[19] JINDRA, Vladimír a Věra PTÁČKOVÁ (edd.). 1967. PQ 67: Pražské Quadriennale jevištního výtvarnictví a divadelní architektury. Praha: Divadelní ústav, [1967].

[20] JINDRA, Vladimír, Edita MALIAROVÁ a R. A. BABEL (edd.). 1971. PQ 71: Pražské Quadriennale jevištního výtvarnictví a divadelní architektury: Bruselský pavilón a Sjezdový palác v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze. Praha: Divadelní ústav, 1971.

[21] LOTKER, Sodja. 2015. Jaké problémy a tendence odkryje letošní Quadriennale scénografie a divadelního prostoru? [online]. Materialtimes.com (29. 4. 2015) [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na https://www.materialtimes.com/ptame-se/jake-problemy-a-tendence-odkryje-letosni-quadriennale-scenografie-a-divadelniho-prostoru.html.

[22] MAGID, Václav. 2008. Konstruovaná situace a její okamžik v čase. Sešit pro teorii, umění a příbuzné zóny 2 (2008): 4–5: 33–60.

[23] MERLEAU-PONTY, Maurice. 2013. Fenomenologie vnímání. Praha: Oikoymenh, 2013.

[24] MCKINNEY, Joslin a Philip BUTTERWORTH. 2009. The Cambridge Introduction to Scenography. Cambridge: Cambridge University Press, 2009.

[25] MCKINNEY, Joslin, Sodja LOTKER a Barbora PŘÍHODOVÁ. 2016. The Prague Quadrennial of Performance Design and Space 2015. Theatre and Performance Design 2 (2016): 1–2: 5–16.

[26] MCKINNEY, Joslin a Scott PALMER (edd.). 2017. Scenography Expanded: An Introduction to Contemporary Performance Design. London: Methuen Drama, 2017.

[27] NEKVINDOVÁ, Terezie, Daniela KRAMEROVÁ, Henrieta MORAVČÍKOVÁ, Martin STRAKOŠ, Martin BERNÁTEK, Vladimíra BÜNGEROVÁ a Marta SYLVESTROVÁ. 2017. Automat na výstavu: československý pavilon na Expo 67 v Montrealu. Cheb/Praha: Galerie výtvarného umění v Chebu/Akademie výtvarných umění, 2017.

[28] PATOČKOVÁ, Jana. 2009. Z historie divadelního ústavu. In Alena Součková, Jarmila Svobodová a Helena Albertová (edd.). Divadelní ústav 1959–2009. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009.

[29] PETERSEN, Anne Ring. 2009. Realism, theatricality, ritual – On aspects of the aesthetics of the installation. In Sven Bjerkof (ed.). Reality Check. København: Statens Museum for Kunst, 2008: 44–61.

[30] Praha není Česko [online]. [cit. 10. 6. 2020]. Dostupné online na http://www.prahanenicesko.cz/.

[31] PROCHÁZKA, Antonín. 1966. Několik problémů kolem výstav. Acta Scaenographica 7 (1966): 1: 8, 13–15.

[32] PŘÍHODOVÁ, Barbora. 2012a. Obrazový prostor na jevišti k (re)konstrukci výtvarně-technického řešení bostonské inscenace Intolleranza 1960 ve scénografii Josefa Svobody. Brno: 2012. Disertační práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Katedra divadelních studií, nepubl.

[33] PŘÍHODOVÁ, Barbora. 2012b. Towards the Performative: A Few Comments on Prague Quadrennial and its History [online]. [cit. 10. 7. 2016]. Dostupné online na http://services.pq.cz/cs/scenography-expanding.html?documentId=103&type=detail#top. Pův. Praški kvadrienale i njegova izvedba. Kazalište 51/52 (2012): 170–183.

[34] PTÁČKOVÁ, Věra. 2009. Rozhovor. In Alena Součková, Jarmila Svobodová a Helena Albertová (edd.). Divadelní ústav 1959–2009. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009: 132–133.

[35] SANTAR, Jindřich. Výstavy a výstavnictví. Acta Scaenographica 7 (1966): 1: 1–4.

[36] SVOBODA, Josef. 1975. Scénografie ve výstavní tvorbě. In Zdeněk Lang a Václav Roštlapil (edd.). O výstavní tvorbě, sborník sympozia. Brno: Svaz architektů ČSR/Brněnské veletrhy a výstavy, 1975: 23.

[37] VOTRUBA, Bedřich. 1959. Nový obor výtvarného umění. Výtvarné umění 9 (1959): 9: 415.

[38] WALLING, Carl H. 2016. Exhibiting Scenographic Identities at the 2007 & 2011 Prague Quadrennials. Bowling Green: 2016. Dissertation thesis. Bowling Green State University, unpubl.

[39] ZÁLEŠÁK, Jan. 2011. Umění spolupráce. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, 2011.