Středobronzový metalický depot Moravský Krumlov 3 a Krumlovský les jako další příklad multidepozitní a sakrální krajiny

Variantní název
Middle Bronze Age metal hoard Moravský Krumlov 3 and Krumlovský les as another example of a multi-deposition and sacred landscape
Der mittelbronzezeitliche Metallhortund Moravský Krumlov 3 und Kromauer Wald als ein weiteres Beispiel der multideponierenden Sakrallandschaft
Autor: Salaš, Milan
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2021, roč. 26, č. 1, s. 141-164
Rozsah
141-164
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Abstrakt(y)
Jeden z mála kovových depotů střední doby bronzové na Moravě byl objeven v r. 2013 v jižní části Krumlovského lesa na katastru Moravského Krumlova. V návaznosti na další depoty tohoto katastru je označen jako Moravský Krumlov 3. Jeho obsah (44 ks) tvoří vedle typologicky neklasifikovatelných zlomků nástroje (sekerky, srpy), šperky (spirálovitý náramek, jehlice, spirálovitá trubička, terčovitý závěsek) a výrobní složky, především zlomky slitků. Chronologicky citlivé taxony celek spolehlivě datují do staršího stupně středodunajské mohylové kultury (stupeň B B1, horizont depotů HodonínPřítluky). Do tohoto stupně zatím na Moravě spadalo pět depotů, které se soustředily kolem dolních toků Moravy a Dyje, depot Moravský Krumlov 3 je nejsevernější a podobně jako v ostatních depotech tohoto horizontu se i v něm projevují karpatské vlivy. Vzhledem k ostatním lokálním nálezům kovových depozit starší i střední doby bronzové představuje jižní část Krumlovského lesa další příklad depozitního areálu v periferní, neagrární oikumeně s makrokumulací poly- i monodepozit. Atributu těchto depozitních areálů jako možnému indikátoru sakrální krajiny nasvědčuje v Krumlovském lese také soudobá těžba místního rohovce, interpretovaná jako davová nesubsistenční aktivita transcendentálního významu.
One of the few Middle Bronze Age metal hoards in Moravia was found in the southern part of Krumlovský les (Krumlov Forest) in the cadastral district of Moravský Krumlov in 2013. Following the other hoards from this cadastral territory, it is numbered Moravský Krumlov 3. The hoard (44 items) contained apart from typologically unclassifiable fragments also tools (axes, sickles), jewellery (arm spiral, pin, spiral tube, discoid pendant) and production components, above copper ingots. The chronologically sensitive items date the hoard reliably to the early stage of the Middle Danube Tumulus Culture (stage B B1, horizon of hoards Hodonín-Přítluky). Until now, we knew of five hoards from Moravia that fall within this chronological stage. They were concentrated along the lower reaches of the rivers Morava and Dyje. Moravský Krumlov 3 is the northernmost among the hoards of this horizon, which all exhibit Carpathian influences. With regard to other local finds of Early and Middle Bronze Age metal hoards, the southern part of Krumlovský les represents another example of a deposition area in a peripheral non-agrarian ecumene with macro-accumulation of poly- and mono-deposits. The possibility that this deposition area in Krumlovský les might be an indicator of sacred landscape is also corroborated by the contemporaneous extraction of local chert, which has been interpreted as a mass non-subsistence activity with transcendental significance.
Jazyk shrnutí
Note
  • Recenzovaný odborný článek vznikl na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862).
Document
Reference:
[1] Benkovsky-Pivovarová, Z. 1985: Das Bronzeinventar des mittelbronzezeitlichen Gräberfeldes von Pitten, Niederösterreich, Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 21–22, Wien 1982–1985, 23–105.

[2] Benkovsky-Pivovarová, Z. – Chropovský, B. 2015a: Grabfunde der frühen und der beginnenden mittleren Bronzezeit in der Slowakei. Teil. 1. Nitra.

[3] Benkovsky-Pivovarová, Z. – Chropovský, B. 2015b: Grabfunde der frühen und der beginnenden mittleren Bronzezeit in der Slowakei. Teil. 2. Nitra.

[4] Benkovsky-Pivovarová, Z. – Stadler, P. 2019: Der bronzezeitliche "Übergangshorizont A2/B1" aus der Sicht der Věteřov-Kultur, Pravěk NŘ 27, 43–74.

[5] Bína, J. – Demek, J. 2012: Z nížin do hor. Geomorfologie České republiky. Praha.

[6] Bóna, I. 1975: Die mittlere Bronzezeit Ungarns und ihre südöstlichen Beziehungen. Budapest.

[7] Bradley, R. 2017: A Geography of Offerings: Deposits of Valuables in the Landscape of Ancient Europe. Oxford.

[8] David, W. 2002: Studien zu Ornamentik und Datierung der bronzezeitlichen Depotfundgruppe Hajdúsámson-Apa-Ighiel-Zajta. Alba Iulia.

[9] Fontijn, D. 2002: Sacrificial landscapes. Leiden.

[10] Fontijn, D. 2012: Landscapes without boundaries? Some thoughts on Bronze Age deposition areas in north-west Europe. In: Hansen, S. – Neumann, D. – Vachta, T. (Hrsg.), Hort und Raum. Aktuelle Forschungen zu bronzezeitlichen Deponierungen in Mitteleuropa. Topoi Berliner Studies of the Ancient World 10. Berlin/Boston, 49–68.

[11] Fröhlich, J. – Chvojka, O. – John, J. 2015: Čtyři mladobronzové depoty z vysokých poloh Píseckých hor, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 28, 101–118.

[12] Furmánek, V. 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě, Slovenská archeológia 20, 25–145.

[13] Furmánek, V. 1980: Die Anhänger in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XI, 3. München.

[14] Gedl, M. 1983: Die Nadeln in Polen I. Prähistorische Bronzefunde XIII, 7. München.

[15] Gedl, M. 1995: Die Sicheln in Polen. Prähistorische Bronzefunde XVIII, 4. Stuttgart.

[16] Hampl, F. – Kerchler, H. – Benkovsky-Pivovarova, Z. 1981: Das mittelbronzezeitliche Gräberfeld von Pitten in Niederösterreich, Band 1, Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften XIX–XX, Wien.

[17] Hänsel, B. 1968: Beiträge zur Chronologie der mittleren Bronzezeit im Karpatenbecken. Bonn.

[18] Chvojka, O. – Frána, J. – John, J. – Menšík, P. 2009: Dva depoty ze starší doby bronzové v areálu mohylového pohřebiště u Nové Vsi (okr. Český Krumlov), Archeologické rozhledy 61, 607–636.

[19] Chvojka, O. – John, J. – Šálková, T. 2015: Nové kovové depoty ze starší doby bronzové v jižních Čechách. In: Bátora, J. – Tóth, P. (eds.), Keď bronz vystriedal meď. Zborník príspevkov z XXIII. medzinárodného sympózia "Staršia doba bronzová v Čechách, na Morave a na Slovensku". Levice 8.-11. Októbra 2013. Bratislava – Nitra, 421–432.

[20] Kalábek, M. 2013: Charváty (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54–1, 179.

[21] Mozsolics, A. 1967: Bronzefunde des Karpatenbeckens. Depotfundhorizonte von Hajdúsámson und Kosziderpadlás. Budapest.

[22] Mozsolics, A. 1985: Ein Beitrag zum Metallhandwerk der ungarischen Bronzezeit, Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 64, 1984, 19–72.

[23] Möslein, S. 2008: Frühbronzezeitliche Depotfunde im Alpenvorland - neue Befunde. In: Schmotz, K. (Hrsg.), Vorträge des 26. Niederbayerischen Archäologentages, Rahden/Westf., 109–130.

[24] Neugebauer, J.-W. 1994: Bronzezeit in Ostösterreich. St. Pölten-Wien.

[25] Novotná, M. 1980: Die Nadeln in der Slowakei. Prähistorische Bronzefunde XIII, 6. München.

[26] Oliva, M. 2001: Exploatační oblast rohovce v Krumlovském lese v době popelnicových polí a význam pozdních štípaných industrií, Pravěk NŘ 10, 2000, 335–364.

[27] Oliva, M. 2002: Těžní jámy, rondely, hradiska… jak se to rýmuje? In: Neustupný, E. (ed.), Archeologie nenalézaného. Praha - Plzeň, 153–186.

[28] Oliva, M. 2003: O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě, Archeologické rozhledy 55, 14–46.

[29] Oliva, M. 2010: Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. Brno.

[30] Oliva, M. 2019: Těžba a rituál, paměť a transformace. Uzavírky šachet a obětiny z doby bronzové v Krumlovském lese. Brno.

[31] Ondráček, J. 1959: Depot z Prušánek a únětické hřivny na Moravě, Pravěk východní Moravy I, 1958, 17–47.

[32] Pászthory, K. – Mayer, E. F. 1998: Die Äxte und Beile in Bayern. Prähistorische Bronzefunde IX, 20. Stuttgart.

[33] Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.

[34] Pokorný, P. 2011: Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Praha.

[35] Primas, M. 1986: Die Sicheln in Mitteleuropa I (Österreich, Schweiz, Süddeutschland). Prähistorische Bronzefunde XVIII, 2. München.

[36] Rittershofer, K.-F. 1983: Der Hortfund von Bühl und seine Beziehungen, Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 64, 139–415.

[37] Říhovský, J. 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet. Prähistorische Bronzefunde XIII, 5. München.

[38] Říhovský, J. 1989: Die Sicheln in Mähren. Prähistorische Bronzefunde XVIII, 3. München.

[39] Říhovský, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren. Prähistorische Bronzefunde IX, 17. Stuttgart.

[40] Salaš, M. 1997: Der urnenfelderzeitliche Hortfund von Polešovice und die Frage der Stellung des Depotfundhorizonts Drslavice in Mähren. Brno.

[41] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.

[42] Salaš, M. 2006: Budkovice (okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 47, 137.

[43] Salaš, M. 2009: Nejstarší obyvatelé přicházejí. Vývoj pravěkého osídlení Moravskokrumlovska. In: Fišer, Z. (ed.), Moravský Krumlov ve svých osudech. Brno, 11–30.

[44] Salaš, M. 2012: Mikro- und makroräumliche Zusammenhänge der urnenfelderzeitlichen Hortfunde auf Höhenanlagen in Mähren. In: Hansen, S. – Neumann, D. – Vachta, T. (Hrsg.), Hort und Raum. Aktuelle Forschungen zu bronzezeitlichen Deponierungen in Mitteleuropa. Topoi Berliner Studies of the Ancient World 10. Berlin/Boston, 199–209.

[45] Salaš, M. 2015: Kovová depozita únětické kultury z výšinné polohy u Rešic (okr. Znojmo). In: Bátora, J. – Tóth, P. (eds.), Keď bronz vystriedal meď. Zborník príspevkov z XXIII. medzinárodného sympózia "Staršia doba bronzová v Čechách, na Morave a na Slovensku". Levice 8.-11. októbra 2013. Bratislava – Nitra, 391–414.

[46] Salaš, M. 2018: Kovová depozita mladší doby bronzové z hradiska Réna u Ivančic. Brno.

[47] Salaš, M. – Jarůšková, Z. 2017: Poznámky k současnému stavu fondu metalických depotů doby popelnicových polí v regionu Malé Hané, Pravěk NŘ 25, 121–138.

[48] Salaš, M. – Šálková, T. – Houfková, P. – Kmošek, M. 2020: Metalický depot z doby popelnicových polí z Babího lomu u Svinošic (okr. Blansko) a výpověď jeho kulturně-chronologického, sémantického a environmentálního kontextu, Archeologické rozhledy 72, 26–66.

[49] Schirmeisen, K. 1929: Beiträge zur mährischen Vorgeschichte, Sudeta 5, 1–14.

[50] Smejtek, L. 2015: Senomaty: příspěvek k poznání bronzových depotů stupně Br B1 v Čechách, Archeologie ve středních Čechách 19, 573–591.

[51] Stolz, D. – Smejtek, L. – Blažková, K. – Hradec, P. – Stolzová, D. – Šímal. Z. 2015: Středobronzový depot ze Senomat, okr. Rakovník, Archeologie ve středních Čechách 19, 551–571.

[52] Stuchlík, S. 1979: K poznání vzniku a staršího vývoje lidu středodunajské mohylové kultury na jižní Moravě I–III. Nepubl. rkp. kandidátské disertace. Brno.

[53] Stuchlík, S. 1981: Depot středodunajské mohylové kultury z Mušova, Archeologické rozhledy 33, 361–370, 477.

[54] Stuchlík, S. 2006: Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové. Brno.

[55] Tihelka, K. 1965: Hort– und Einzelfunde der Úněticer Kultur und des Věteřover Typus in Mähren. Brno 1965.

[56] Vachta, T. 2012: Multidepotfundstellen in Böhmen. In: Hansen, S. – Neumann, D. – Vachta, T. (Hrsg,), Hort und Raum. Aktuelle Forschungen zu bronzezeitlichen Deponierungen in Mitteleuropa. Topoi Berliner Studies of the Ancient World 10. Berlin/Boston, 179–197.

[57] Vachta, T. 2017: Bronzezeitliche Hortfunde und ihre Fundorte in Böhmen. Berlin.

[58] Vích, D. 2020: Třetí depot doby bronzové z Jevíčka na Malé Hané. In: Mitáš, V. – Ožďáni, O. (eds.), Doba popelnicových polí a doba halštatská. Zborník príspevkov z XV. Medzinárodnej konferencie Doba popelnicových polí a doba halštatská. Smolenice 15.-19. október 2018. Nitra, 233–239.