Název: Energetické a materiální toky při výrobě a užití středověké až novověké keramiky
Variantní název:
- Energy and material flows in the production and use of medieval and modern age pottery
- Energie- und Materialflüsse bei der Herstellung und Nutzung von mittelalterlicher bis neuzeitlicher Keramik
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2024, roč. 49, č. 1, s. 7-51
Rozsah
7-51
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80156
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Hrnčíři při výrobě keramiky interagovali s řadou materiálů, které dokázali přetvořit v pevnou hmotu a výrobek s funkčními, formálními a stylistickými vlastnostmi. V různých fázích výrobního procesu (získávání surovin, příprava keramických hmot, tváření, sušení, výpal) zapojovali nebo využívali různé toky energií – zejména mechanickou (lidské tělo), kinetickou, vodní, sluneční a tepelnou. Užitné vlastnosti nádob často úzce souvisely s kvalitou materiálů (keramických hmot) a schopností vyrovnávat se s tepelnou energií nebo odolávat mechanickému namáhání. Příspěvek prozkoumává proměny energetických a materiálových toků v hrnčířské výrobě v delším časovém horizontu od 13. až do konce 19. století pomocí přístupu chaîne opératoire. Sledována je i celková bilance energetické náročnosti hrnčířské výroby a jsou diskutovány otázky týkající se efektivity, intenzity a investic ve výrobě.
Potters interacted with a range of materials in the production of ceramics, which they were able to transform into solid mater and products with functional, formal and stylistic properties. In the different stages of the production process (obtaining raw materials, preparing ceramic matter, shaping, drying, firing), they involved or used different flows of energy, especially mechanical (human body), kinetic, water, solar and thermal. The utility properties of the vessels were often closely related to the quality of the material (ceramic matter) and its ability to withstand thermal energy and to resist mechanical strain. This article explores the transformations of energy and material flows in pottery production within a longer time frame, from the 13th to the late 19th century, using the chaîne opératoire approach. The overall energy balance of pottery production is observed, and the issues discussed further are related to effectiveness, intensity and investment in production.
Reference
[1] AGRICOLA, G. (1556). De re Metallica, libri XII. Basilej. Dostupné z: https://archive.org/details/georgiiagricolae00agri, cit. 2. 11. 2023.
[2] BR 26: Berní rula. Sv. 26. Kraj Podbrdský (Hradecký, E., ed.). Praha 1952.
[3] PICCOLPASSO, C. (1557). I tre libri dell'arte del vasajo. Roma. Dostupné z: https://collections.vam.ac.uk/item/O1321808/li-tre-libri-dellarte-del-manuscript-piccolpasso-cipriano/, cit. 1. 11. 2023.
[4] ALLIOS, D.-LAGARRIGUE, P. (2015). Archéologie expérimentale des fours à bois. In: Tourner autour du pot ... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 642-658. Caen. | DOI 10.4000/rao.3578
[5] ARNOLD, D. E. (1985). Ceramic Theory and Cultural Process. Cambridge University.
[6] ARNOLD, D. E. (1998). Andean Ceramic Technology: An ethnoarchaeological perspective. In: Ceramic Production in the Andes: Technology, Organization, and Approaches (Shimada, I., ed.), 353-367. Philadelphia.
[7] ARNOLD, D. E. (2000). Does the standardization of ceramic pastes really mean specialization? Journal of Archaeological Method and Theory 7, 333-375. https://doi.org/10.1023/A:1026570906712
[8] ARNOLD, D. E. (2005). Linking Society with the Compositional Analyses of Pottery: A Model from Comparative Ethnography. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 15-21. Oxford.
[9] ARNOLD, D. E. (2006). The threshold model for ceramic resources: A refinement. In: Papers on the Social and Cultural Significance of Ceramics in Eurasia from Prehistoric to Historic Times. BAR International Series 1553 (Gheorghiu, D., ed.), 3-9. Oxford.
[10] ARNOLD, D. E. (2008). Social Change and the Evolution of Ceramic Production and Distribution in a Maya Community. Boulder.
[11] ARNOLD, D. E. (2011). Ceramics theory and cultural process after 25 years, Ethnoarchaeology 3(1), 63-98. https://doi.org/10.1179/eth.2011.3.1.63
[12] BALETKA, L. (1990). Rajnochovická keramika, výrobní poměry a produkce v manufakturách na výrobu kameniny v Mikulůvce a na Lázech na Vsetínsku, ČL 77, 165-171.
[13] BARKER, D.-MAJEWSKI, T. (2006). Ceramic studies in historical archaeology. In: The Cambridge Companion to Historical Archaeology (Hicks, D.-Beaudry, M., edd.), 205-234. Cambridge. https://doi.org/10.1017/CCO9781139167321.012 | DOI 10.1017/cco9781139167321.012
[14] BALFET, H. (1984). Methods of formation and the shape of pottery. In: The many dimensions of pottery (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 171-198. Amsterdam.
[15] BENNETT, J. (2010). Vibrant matter. Durham. https://doi.org/10.1215/9780822391623
[16] BERG, I. (2020). The Potter's Wheel. In: Encyclopedia of Global Archaeology (Smith, C., ed.), 8830-8843. Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-30018-0_3443
[17] BĚHOUNKOVÁ, L. (2018). Příspěvek k problematice technologie výroby keramických nádob a její nomenklatury, Studia Archaeologica Brunensia 23, 5-28. https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-1 | DOI 10.5817/sab2018-1-1
[18] BLAŽKOVÁ, G., a kol. (2016). Katalog hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl II. Studie. Praha.
[19] BOČKOVÁ, Z. (2014). Bočková, Z.-Doležalová, K.-Kochan, Š.-Mazáčková, J.-Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě – Experimentelle Herstellung von Keramik in Panská Lhota, AH 39, 119-137.
[20] BREARS, P. (1971). The English country pottery, its history and techniques. Newton Abbot.
[21] BRONITSKY, G. (1987). A computer-based system for measurements of thermal properties of archaeological ceramics, Journal of Leiden Pottery Studies 5, 87-92.
[22] BRONITSKY, G.-HAMER, R. (1986). Experiments in Ceramic Technology: The Effects of Various Tempering Materials on Impact and Thermal-Shock Resistance, American Antiquity 51(1), 89-101. https://doi.org/10.2307/280396 | DOI 10.2307/280396
[23] BRZOBOHATÝ, V.-ŠPAČEK, L. (1983). Nález pozůstatků první pražské továrny na kameninu, SP XIII, 219-223.
[24] BRUMFIEL, M.-EARLE, T. (1987). Specialization, exchange, and complex societies. Cambridge.
[25] BUKO, A. (1990). Ceramika wczesnopolska: Wprowadzenie do badań. Wrocław.
[26] COSTIN, C. L. (1991). Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production, Archaeological Method and Theory 3, 1-56.
[27] COSTIN, C. L. (2001). Craft Production System. In: Archaeology at the Millennium. A Sourcebook (Feinman, M. G.-Price, T. D., edd.), 273-327. New York. https://doi.org/10.1007/978-0-387-72611-3_8
[28] COSTIN, C. L. (2005). Craft Production. In: Handbook of Methods in Archaeology (Maschner, H.-Chippindale, C., edd.), 1032-1105. Lanham.
[29] COSTIN, C. L.-HAGSTRUM, B. M. (1995). Standardization, Labor Investment, Skill, and the Organization of Ceramic Production in Late Prehispanic Highland Peru, American Antiquity 60, 619-639. https://doi.org/10.2307/282046 | DOI 10.2307/282046
[30] COURTY, M. A.-ROUX, V. (1995). Identification of Wheel Throwing on the basis of Ceramic Surface Features and Microfabrics, Journal of Archaeological Science 22, 17-50. https://doi.org/10.1016/S0305-4403(95)80161-8 | DOI 10.1016/s0305-4403(95)80161-8
[31] CRESSWELL, R. (1996). Prométhée ou Pandore? Propos de Technologie Culturelle. Paris.
[32] CUOMO DI CAPRIO, N. (2017). Ceramics in Archaeology. From Prehistory to Medieval times in Europe and the Mediterranean: Ancient Craftmanship and Modern Laboratory Techniques. Roma.
[33] ČAPEK, L.-PREUSZ, M. (2019). Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách - kritické zhodnocení výpovědních možností studia - Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen - eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44, 313-355. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14 | DOI 10.5817/ah2019-1-14
[34] ČAPEK, L., a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba - Metody - Regionalizace - Interpretace. Plzeň.
[35] ČERNOHORSKÝ, K. (1941). Moravská lidová keramika. Praha.
[36] DAVEY, P.-HODGES, R., (ed.) (1983). Ceramic and Trade. The Production and Distribution of Later Medieval Pottery in Nord-West Europe. Sheffield.
[37] DAWSON, D.-KENT, O. (2008). The development of the bottle kiln in pottery manufacture in Britain, Post-Medieval Archaeology 42(1), 201-226. https://doi.org/10.1179/174581308X354056 | DOI 10.1179/174581308x354056
[38] DERNER, K.-VOLF, M. (2009). Objev torza hrnčířské pece a střepiště v Chomutově, Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách 2008, 171-181.
[39] DIETLER, M.-HERBICH, I. (1989). Tich Matek: The Technology of Luo Pottery Production and the Definition of Ceramic Style, World Archaeology 21(1), 148-164. https://doi.org/10.1080/00438243.1989.9980096 | DOI 10.1080/00438243.1989.9980096
[40] DRUC, I. (2013). "What Is Local? Looking at Ceramic Production in the Peruvian Highlands and Beyond, Journal of Anthropological Research 69, 485-513. https://doi.org/10.3998/jar.0521004.0069.404
[41] FEINMAN, G. M.-KOWALEWSKI, S. A.-BLANTON, R. E., et al. (1984). Modeling ceramic production and organizational change in the Pre-hispanic Valley of Oaxaca, Mexico. In: The many dimensions of pottery: Ceramics in archaeology and anthropology (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 295-337. Amsterdam.
[42] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (1984). Überblick über die mittelalterliche Keramik aus Wien. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittealter - Neuzeit. Wien, 20-25.
[43] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (2003). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts in Ostösterreich. In: Beitrage vom 34. Internationalen Hafnerei-Symposium auf Schloss Maretsch in Bozen/Südtirol. Nearchos 12 (Spindler, K.-Stadler, H., edd.), 35-44. Innsbruck.
[44] FITZHUGH, B. (2001). Risk and Invention in Human Technological Evolution, Journal of Anthropological Archaeology 20, 125-167. https://doi.org/10.1006/jaar.2001.0380
[45] FUSEK, G.-SPIŠIAK, J. (2005). Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky, SlArch LIII, 265-336.
[46] GAIMSTER, D. R. M. (1997). German Stoneware, 1200-1900: Archaeology and Cultural History. London.
[47] GAIMSTER, D. R. M. (2006). The Historical Archaeology of Pottery Supply and Demand in the Lower Rhineland, AD 1400-1800. An archaeological study of ceramic production, distribution and use in the city of Duisburg and its hinterland. BAR International Series 1518. Oxford. https://doi.org/10.30861/9781841719528
[48] GANDON, E. et al. (2011). Gandon, E.-Pous, F.-Coyle, T.-Buloup, F.-Bootsma, R. J., Regulating rotation velocity in wheel throwing: Effects of mass and shape. In: Studies in Perception and Action IX (Charles, E. P.-Smart, L. J., edd.), 196-201. New York. | DOI 10.1016/j.jasrep.2021.102987
[49] GANDON, E.-ROUX, V. (2019). Cost of motor skill adaptation to new craft traits: Experiments with expert potters facing unfamiliar vessel shapes and wheels, Journal of Anthropological Archaeology 53, 229-239. https://doi.org/10.1016/j.jaa.2019.01.004 | DOI 10.1016/j.jaa.2019.01.004
[50] GOSSELAIN, P. (2018). Pottery Chaînes Opératoires as Historical Documents. In: Oxford Research Encyclopedia of African History, 1-41. Oxford. https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190277734.013.208 | DOI 10.1093/acrefore/9780190277734.013.208
[51] GOSSELAIN, O. P.-LIVINGSTONE SMITH, A. (2005). The Source Clay Selection and Processing Practices in Sub-Saharan Africa. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 33-48. Oxford.
[52] GOŠ, V. (2007). Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[53] GREGEROVÁ, M. a kol. (2010). Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[54] HANYKÝŘ, V. (2011). Keramika. Plzeň.
[55] HEEGE, A. (2007). Töpferöfen - Pottery kilns - Fours de potiers. Die Erforschung frühmittelalterlicher bis neuzeitlicher Töpferöfen (6.-20. Jh.) in Belgien, den Niederlanden, Deutschland, Österreich und der Schweiz. Basel.
[56] HEIN, A.-MÜLLER, N.-KILIKOGLOU, V. (2015). Heating efficiency of archaeological cooking vessels: computer models and simulations of heat transfer. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 49-54. Oxford - Philadelphia.
[57] HEJDOVÁ, D.-MERGL, J. (2002). Slavkovský porcelán 1792-2002. Sokolov.
[58] HENDERSON, J. (2000). The Science and Archaeology of Materials. An investigation of inorganic materials. London - New York.
[59] HODDER, I. (2012). Entangled. An Archaeology of the Relationships between Humans and Things. Chichester.
[60] HODDER, I. (2016). Studies in human-thing entanglement. Dostupné z: https://www.ian-hodder.com/books/studies-human-thing-entanglement, cit. 21. 11. 2023. https://doi.org/10.1002/9781118241912
[61] HOŁUBOWICZ, W. (1950). Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.
[62] HLADÍK, B. (1988). Hrnčířství v Knínicích u Telče v první polovině 20. století, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 6, 171-187.
[63] JANSSEN, W. (1987). Der technische Wandel der Töpferöfen von der Karolingerzeit zum Hochmittelalter, dargestellt anhand rheinischer Beispiele. In: La céramique (Ve-XIXe s.). Fabrication - Commercialisation - Utilisation. Actes du premier congrès international d‘archéologie médiévale (Paris, 4-6 octobre 1985), 107-119. Caen.
[64] JAROŠOVÁ, L. (1981). Poslední hrnčíř v Ledenicích. Sborníček z prací členů Národopisného kroužku při jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXXVII. České Budějovice.
[65] JESSET, S. (2015). Les ateliers de potiers du haut Moyen Âge autour d'Orléans (Loiret): caractérisation, organisation et production. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 227-246. Caen.
[66] JERVIS, B. (2008). Pottery and Identity in Late Saxon Sussex, Medieval Ceramics 29, 1-8.
[67] JIŘÍK, F. X. (1927). Týnecká kamenina. Vrtbovská a Lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou. Praha.
[68] JURAČKOVÁ, Š. (1984). Výroba černé hrnčiny v Tupesích, Slovácko XXVI, 51-62.
[69] KALINOVÁ, A.-LESOVÁ, P.-KOMÍNKOVÁ, P. (2017). Příběh keramiky z Olomoučan. Blansko.
[70] KALTENBERGER, A. (2009). Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1. Grundlagen. Linz.
[71] KERKHOFF-HADER, B. (1996). Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich. In: Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich (Lüdtke, H.-Vossen, R., edd.), 225-258. Bonn.
[72] KERKHOFF-HADER, R. (2011). Parameter rheinischer Steinzeugöfen, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 256-267.
[73] KLÁPŠTĚ, J. (1998). Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138-158.
[74] KLÁPŠTĚ, J. a kol. (2002). Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). In: Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[75] KLOUŽKOVÁ, A. a kol. (2022). Příběh keramiky hradčanských paláců. Praha.
[76] KNAPPETT, C.-MALAFOURIS, L. (2008). Material and Nonhuman Agency: An Introduction. In: Material Agency. Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 9-19. Springer. https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2
[77] KOCK, J.-SCHMIDT, L. (2001). Pottemagerier og pottemagerovne: etnologiske og etnografiske paralleller. In: Middelalderlige pottemagerovne i Danmark: undersøgelse, rekonstruktion og fremlæggelse. Hikuin 28 (Kock, J., ed.), 247-280.
[78] KOUCKÁ, A. (2016). Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice. Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 46-55. Brno.
[79] KONEČNÝ, M. (2003). Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948. Praha.
[80] KÖNIG, S. et al. (2011). König, S.-Krabath, S.-Krueger, T.-Huth, M.-Lieber, Ch., Fürstenberg und Meißen Archäologische Untersuchungen von Brennöfen der frühen europäischen Porzellanproduktion, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 281-291.
[81] KRAJÍC, R. (2007). Archaeology of the Post-Medieval period. The current state of research and research perspectives in Southern Bohemia, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 57-96.
[82] KRAMER, C. (1985). Ceramic Ethnoarchaeology, Annual Review of Anthropology 14, 77-102. https://doi.org/10.1146/annurev.anthro.14.1.77
[83] KRZEMIEŃSKA, B. (1974). Energetická situace na prahu vrcholného středověku. In: Dějiny vědy a techniky v Československu do konce 18. století (Nový, L. a kol.), 139-148. Praha.
[84] KRZEMIEŃSKA, B. (1981). Einige Bemerkung zur Energetische Situation and der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Special Issue 16, 87-124. Pragae.
[85] KRZEMIEŃSKA, B. (1984). Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Energy in History (Purš, J., ed.), 7-44. Prague.
[86] KYBALOVÁ, J. (1993). Kamenina v Čechách a na Moravě. Praha.
[87] KYBALOVÁ, J. (2000). Vranovská továrna v obraze evropské produkce. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 20-27. Brno.
[88] LAMOTTA, V. M.-SCHIFFER, M. B. (2001). Behavioral Archaeology - Toward a New Synthesis. In: Archaeological Theory Today (Hodder, I., ed.), 14-64. Cambridge.
[89] LANDSFELD, H. (1950). Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha.
[90] LEMONNIER, P. (1992). Elements for an Anthropology of Technology. University of Michigan Museum of Anthropological Archaeology. https://doi.org/10.3998/mpub.11396246
[91] LEROI-GOURHAN, A. (1973). Evolution et techniques II - Milieu et techniques 2. Paris.
[92] LETERME, C. (2008). Töpferräder und Töpferscheiben: archäologische Befunde und zeitgenössische Abbildungen. In: Soester Beiträge zur Archäologie 9. Archäologie und mittelalterliches Handwerk - Eine Standortbestimmung. Beiträge des 10. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks, 157-168. Soest. | DOI 10.1515/9783112568989-023
[93] LIVINGSTONE SMITH, A. (2007). Chaîne opératoire de la poterie. Références ethnographiques, analyses et reconstitution. Tervuren.
[94] MACKŮ, P. (2016). Experimentální výroba a užívání obtáčené keramiky. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 82-89. Brno.
[95] MACKŮ, P. (2021). Výroba a výpal grafitových keramických nádob se zaměřením na zásobnice pohledem experimentu, AT 32, 65-79.
[96] MALAFOURIS, L. (2008). At the Potter's Wheel: An Argument for Material Agency. Material Agency. In: Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 19-36. Springer. https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2 | DOI 10.1007/978-0-387-74711-8_2
[97] MALAFOURIS, L. (2013). How Things Shape the Mind A Theory of Material Engagement. Cambridge. https://doi.org/10.7551/mitpress/9476.001.0001
[98] MERVA, S. (2016). "Rejtélyes bélyegű cserépedények". Adatok a kisalföldi kora középkori grafitos kerámia kutatásához. A legújabb archaeometriai vizsgálatok eredményei. In: Népek és kultúrák a Kárpát-medencében. Tanulmányok Mesterházy Károly tiszteletére (Kovács, L.-Révész, L., edd.), 521-541. Budapest.
[99] MEYER, H. (1927). Böhmisches Porzellan und Steingut. Leipzig.
[100] MĚŘÍNSKÝ, Z. (1983). K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku - Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion von 10. bis in die erste Hälfte des 16. Jh. in Mähren und Schlesien, AH 8, 41-72.
[101] MICHELAKI, K.-BRAUN, G. V.-HANCOCK, R. G. V. (2015). Local Clay Sources as Histories of Human-Landscape Interactions: A Ceramic Taskscape Perspective, Journal of Archaeological Method and Theory 22, 783-827. https://doi.org/10.1007/s10816-014-9204-0 | DOI 10.1007/s10816-014-9204-0
[102] MILLER, M. L. H. (2009). Archaeological Approaches to Technology. London - New York.
[103] MOORHOUSE, S. (1981). The medieval pottery industry and its markets. In: Medieval Industry, CBA Research Report 40 (Crossley, D. W., ed.), 96-125. London.
[104] MUSIL, J. (2015). Hrnčířské podložky z Chrudimi, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity 7, č. 2, 173-191.
[105] NEWELL, R. W. (1998-1999). Reduction and Oxidation in English Medieval Kiln Practice, Medieval Ceramics 22-23, 124-134.
[106] NOVOTNÁ, J. (2000). Poznámky k dějinám vranovské továrny. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 8-19. Brno.
[107] NOVOTNÝ, A. (1949). Pražský porcelán. Praha.
[108] NOVÝ, L. a kol. (1974). Dějiny vědy a techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[109] OKEWU, J. (2014). Manual Potter's Wheel Efficiency in Ceramics Production in Nigeria, IOSR Journal of Humanities and Social Science 19(2), 1-5. https://doi.org/10.9790/0837-19250105
[110] ORTON, C.-HUGHES, M. (2013). Pottery in Archaeology. Cambridge (second edition). https://doi.org/10.1017/CBO9780511920066
[111] PAJER, J. (2007). Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227-250. Prague.
[112] PAJER, J. (2021). Sídla novokřtěnců na Moravě. Strážnice.
[113] PLEINER, R. (1988). Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299-307.
[114] POCHE, E. (1954). Český porcelán. Praha.
[115] POOL, C. A. (2000). Why a kiln? Firing technology in the Sierra de Los Tuxtlas, Veracruz (Mexico), Archaeometry 42, 61-76. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x
[116] POSPÍŠILOVÁ, A. (2010). Řemeslo čtyř živlů - příspěvek k dějinám kutnohorských hrnčířů 1400-1900. Kutná Hora.
[117] PRAŽÁK, V. (1961). Technologie hrnčířské výroby v Kunštátě, Československá etnografie IX, 16-58, 113-134, 235-237.
[118] PROCHÁZKA, R. (2015). Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Der Töpfern auf der Spur - Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung (Grunwald, L., ed.), 215-224. Mainz.
[119] QUINN, P. S. (2013). Ceramic Petrography - The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4
[120] RADA, P. (1990). Techniky keramiky. Praha.
[121] RADA, P. (1956). Kniha o technikách keramiky. Praha.
[122] RICE, P. (1984). The archaeological study of specialized pottery production: Some aspects of method and theory. In: Pots and Potters: Current Approaches in Ceramic Archaeology (Rice, P., ed.), 45-54. Los Angeles.
[123] RICE, P. (1987). Pottery Analysis. A Sourcebook. Chicago - London.
[124] RICE, P. M. (1996). Recent Ceramic Analysis: 1. Function, Style, and Origin, Journal of Archaeological Research 4(2), 133-163. https://doi.org/10.1007/BF02229184
[125] RICHTER, M. (1982). Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[126] RICHTER, M.-KRAJÍC, R. (2001). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí - archeologický výzkum 1962-1988. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor.
[127] ROGIER, M. (2015). Mittelalterliche nachgedrehte Keramik Überlegungen zur Definition, Bestimmung und Interpretation am Beispiel Baden-Württemberg. Tübingen.
[128] ROUX, V. (2003). Dynamic Systems Framework for Studying Technological Change: Application to the Emergence of the Potter's Wheel in the Southern Levant, Journal of Archaeological Method and Theory 10, 1-30. https://doi.org/10.1023/A:1022869912427
[129] ROUX, V. (2009). Technological Innovations and Developmental Trajectories: Social Factors as Evolutionary Forces. In: Systems: Contributions from Evolutionary Anthropology (O'Brien, J. M.-Shennan, J. S., edd.), 217-233. The MIT Press. https://doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019 | DOI 10.7551/mitpress/8102.003.0019
[130] ROUX, V. (2019). Ceramic and Society. A Technological Approach to Archaeological Assemblages. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-03973-8
[131] ROUX, V.-COURTY, M. A. (1998). Identification of Wheel-fashioning Methods: Technological Analysis of 4th-3rd Millennium BC Oriental Ceramics, Journal of Archaeological Science 25, 747-763. https://doi.org/10.1006/jasc.1997.0219 | DOI 10.1006/jasc.1997.0219
[132] RYE, O. (1981). Pottery Technology: Principles and Reconstruction. Washington.
[133] RZEŹNIK, P. (1995). Frühmittelalterliche Töpfertechniken im Lichte der Keramik von der Dominsel zu Wroclaw. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice II (Poláček, L., ed.), 65-78. Brno.
[134] SANTACREU, D. A. (2014). Materiality, Techniques and Society in Pottery Production. The Technological Study of Archaeological Ceramics through Paste Analysis. Warszaw - Berlin. https://doi.org/10.2478/9783110410204 | DOI 10.2478/9783110410204
[135] SCHEUFLER, V. (1959). Dějiny chodské keramiky. Plzeň.
[136] SCHEUFLER, V. (1964). Tvrdé kameniny v české lidové kultuře, ČL 51, 348-357.
[137] SCHEUFLER, V. (1972). Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[138] SCHEUFLER, V. (1988). Vztahy rukodělné a průmyslové keramiky. In: Průmysl a technika v novodobé české kultuře, 53-58, 273-274. Praha.
[139] SCHEUFLER, V. (1993). Dílna na výrobu porcelánu ve Ždánově (1864-1914). In: Sborník Západočeského muzea v Plzni - řada Historie X, 76-80. Plzeň.
[140] SCHEUFLER, V.-PLICKOVÁ, E. (1966). Lidová hrnčina v Československu. Uherské Hradiště.
[141] SCHIEDEMANTEL, D.-SCHIFER, T. (2005). Waldenburger Steinzeug, Archäologie und Naturwissenschaften. In: Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte. Band 44 (Oexle, J., ed.). Dresden.
[142] SILLAR, B.-TITE, M. (2000). The challenge of 'technological choices' for materials science approaches in archaeology, Archaeometry 42(1), 2-20. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00863.x
[143] SCHARRER-LIŠKA, G. (2007). Die Hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mitteleuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte: Forschungsstand - Hypothesen - Offene Fragen. Verlag des Romich-Germanischen Zentralmuseums. Mainz.
[144] SCHIFFER, M. B. (1990). The Influence of Surface Treatment on Heating Effectiveness of Ceramic Vessels, Journal of Archaeological Science 17(4), 373-381. https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90002-M | DOI 10.1016/0305-4403(90)90002-m
[145] SCHIFFER, M. B. (1996). Behavioral Archaeology. First Principles. Salt Lake City.
[146] SCHIFFER, M. B. (1999). The Material Life of Human Beings. London - New York.
[147] SCHIFFER, M. B. (2010). Behavioral Archaeology. Principles and Practise. London - Oakville.
[148] SCHIFFER, M. B.-SKIBO, J. M. (1987). Theory and experiment in the study of technological change, Current Anthropology 28, 595-622. https://doi.org/10.1086/203601
[149] SCHREG, R. (2012). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts am Rhein. Forschungsperspektiven für Produktion und Alltag. In: Hochmittelalterliche Keramik am Rhein (Grunwald, L.-Pantermel, H.-Schreg, R., edd.), 1-19. Mainz. | DOI 10.4000/archeomed.9773
[150] SINOPOLI, C. M. (1991). Approaches to archaeological ceramics. New York - London. https://doi.org/10.1007/978-1-4757-9274-4
[151] SKIBO, J. (2013). Understanding Pottery Function. New York - Heidelberg - Dordrecht - London. https://doi.org/10.1007/978-1-4614-4199-1
[152] SKIBO, J.-BUTTS, T. C.-SCHIFFER, M. B. (1996). Ceramic Surface Treatment and Abrasion Resistance: An Experimental Study, Journal of Archaeological Science 34, 311-317. https://doi.org/10.1006/jasc.1996.0115
[153] SKRUŽNÝ, L. (1974). Příspěvek k vývoji hrnčířských cechů a hrnčířských pracovních nástrojů, ČL 61, 155-175.
[154] SLAVÍČEK, K. a kol. (2020). Slavíček, K.-Petřík, J.-Těsnohlídková, K.-Všianský, D., Technologie a provenience vrcholně středověké keramiky z Počátek (okr. Pelhřimov), AVV 9, 83-101.
[155] SMETÁNKA, Z. (1989). K problému energetiky v období středověku (pracovní these) - Zum Problem der Energetik im Mittelalter (Arbeitsthesen), AH 14, 43-51.
[156] SNÁŠIL, R. (1970). Příspěvek k technologii pálené černé hrnčiny na Slovácku, ČL 57, 328-335.
[157] STEPHAN, H.-G. (1988). Steinzeug und Irdenware: Diskussionbeiträge zur Abgrenzung und Definition Mittelalterlicher Deutscher Steinzeuggruppen. In: Zur Keramik des Mittelalters und der beginnenden Neuzeit im Rheinland. British International Series 440 (Gaimster, D. M.-Redknap, M.-Wegner, H., edd.), 81-124. Oxford.
[158] ŠTAJNOCHR, V. (1990). Majoliky, mezzomajoliky a polofajánse ze sbírek národopisného oddělení historického muzea Národního muzea v Praze, ČNM A CLIX, 40-56.
[159] ŠTAJNOCHR, V. (1998). Archaické technologie tváření keramiky, AR L, 95-105.
[160] ŠTAJNOCHR, V. (2004). Hrnce pro tepelné zpracování pokrmů. Studia funkcí novověké keramiky, ASČ 8, 801-851.
[161] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2021). Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Dizertační práce obhájená na ÚAM FF MU, Brno.
[162] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2023). Analysis of pottery from Žďár nad Sázavou - Staré město with a focus on the technology of the assemblage, PV 63, č. 2, 61-109. https://doi.org/10.47382/pv0632-01 | DOI 10.47382/pv0632-01
[163] THÉR, R.-GREGOR, M. (2011). Experimental reconstruction of the pottery firing process of late Bronze Age pottery from north-eastern Bohemia. In: Archaeological ceramics: A review of current research. BAR International Series 2193 (Scarcella, S., ed.), 128-142. Oxford.
[164] THÉR, R.-MANGEL, T. (2014). Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby, AR LXVI, 3-39.
[165] THUILLIER, F. (2015). Contribution à l'étude des fours de potier médiévaux: proposition de classification des fours de potier du Ve au XIIe siècle en France. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 583-596. Caen. | DOI 10.4000/rao.3578
[166] TITE, M. (2008). Ceramic production, provenance and use - a review, Archaeometry 50(2), 216-231. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00391.x
[167] TYWONIAK, J. (1979). K počátkům výroby týnecké kameniny, Středočeský sborník historický 14, 215-220.
[168] VAN DER LEEUW, S. E. (1976). Studies in the Technology of Ancient Pottery 1-2. Amsterdam.
[169] VÁGNER, Z. (2002). Medieval pottery kilns in the Carpathian Basin, European Journal of Archaeology 5, 309-341. https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309
[170] VOLF, M. (2006). Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Bakalářská diplomová práce obhájená na Ústavu archeologie FF UK, Praha.
[171] VARADZIN, L. (2010). Hrnčířská výroba ve východní části středních Evropy 6.-13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17-71.
[172] VYŠOHLÍD, M. (2015). Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411-430.
[173] WEISER, B. (2003). Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Bonn.
[174] WHITE, H.-PAYNTER, S.-BROWN, D., edd. (2015). Archaeological and Historic Pottery Production Sites Guidelines for Best Practice. Historic England. London.
[175] WHITE, L. (1949). The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. Farrar.
[176] WHITEBREAD, I. (2015). Materials choices in utilitarian pottery: kitchen wares in the Berbati valley, Greece. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 28-36. Oxford - Philadelphia.
[177] ZATLOUKAL, R. (1998). Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí, Vlastivědný sborník Vysočiny - Oddíl věd společenských XI, 27-44.
[178] ZATLOUKAL, R. (2000). Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, AT 11, 60-74.
[179] ZÁPOTOCKÝ, M. (1979). Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.
[180] ŽEGKLITZ, J. (1985). Vybavení hrnčířské dílny v 15. - poč. 17. století v Čechách, Muzejní a vlastivědná práce 23, 146-155.
[181] ŽEGKLITZ, J. (2002). Obchod se středověkými hrnčířskými výrobky v předbělohorské Praze (1482-1620). In: Documenta Pragensia 20, 85-99. Praha.
[182] ŽEGKLITZ, J. (2019). Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531-1572) na Novém Městě pražském. AP - Supplementum 5. Praha.
[2] BR 26: Berní rula. Sv. 26. Kraj Podbrdský (Hradecký, E., ed.). Praha 1952.
[3] PICCOLPASSO, C. (1557). I tre libri dell'arte del vasajo. Roma. Dostupné z: https://collections.vam.ac.uk/item/O1321808/li-tre-libri-dellarte-del-manuscript-piccolpasso-cipriano/, cit. 1. 11. 2023.
[4] ALLIOS, D.-LAGARRIGUE, P. (2015). Archéologie expérimentale des fours à bois. In: Tourner autour du pot ... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 642-658. Caen. | DOI 10.4000/rao.3578
[5] ARNOLD, D. E. (1985). Ceramic Theory and Cultural Process. Cambridge University.
[6] ARNOLD, D. E. (1998). Andean Ceramic Technology: An ethnoarchaeological perspective. In: Ceramic Production in the Andes: Technology, Organization, and Approaches (Shimada, I., ed.), 353-367. Philadelphia.
[7] ARNOLD, D. E. (2000). Does the standardization of ceramic pastes really mean specialization? Journal of Archaeological Method and Theory 7, 333-375. https://doi.org/10.1023/A:1026570906712
[8] ARNOLD, D. E. (2005). Linking Society with the Compositional Analyses of Pottery: A Model from Comparative Ethnography. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 15-21. Oxford.
[9] ARNOLD, D. E. (2006). The threshold model for ceramic resources: A refinement. In: Papers on the Social and Cultural Significance of Ceramics in Eurasia from Prehistoric to Historic Times. BAR International Series 1553 (Gheorghiu, D., ed.), 3-9. Oxford.
[10] ARNOLD, D. E. (2008). Social Change and the Evolution of Ceramic Production and Distribution in a Maya Community. Boulder.
[11] ARNOLD, D. E. (2011). Ceramics theory and cultural process after 25 years, Ethnoarchaeology 3(1), 63-98. https://doi.org/10.1179/eth.2011.3.1.63
[12] BALETKA, L. (1990). Rajnochovická keramika, výrobní poměry a produkce v manufakturách na výrobu kameniny v Mikulůvce a na Lázech na Vsetínsku, ČL 77, 165-171.
[13] BARKER, D.-MAJEWSKI, T. (2006). Ceramic studies in historical archaeology. In: The Cambridge Companion to Historical Archaeology (Hicks, D.-Beaudry, M., edd.), 205-234. Cambridge. https://doi.org/10.1017/CCO9781139167321.012 | DOI 10.1017/cco9781139167321.012
[14] BALFET, H. (1984). Methods of formation and the shape of pottery. In: The many dimensions of pottery (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 171-198. Amsterdam.
[15] BENNETT, J. (2010). Vibrant matter. Durham. https://doi.org/10.1215/9780822391623
[16] BERG, I. (2020). The Potter's Wheel. In: Encyclopedia of Global Archaeology (Smith, C., ed.), 8830-8843. Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-30018-0_3443
[17] BĚHOUNKOVÁ, L. (2018). Příspěvek k problematice technologie výroby keramických nádob a její nomenklatury, Studia Archaeologica Brunensia 23, 5-28. https://doi.org/10.5817/SAB2018-1-1 | DOI 10.5817/sab2018-1-1
[18] BLAŽKOVÁ, G., a kol. (2016). Katalog hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu. Díl II. Studie. Praha.
[19] BOČKOVÁ, Z. (2014). Bočková, Z.-Doležalová, K.-Kochan, Š.-Mazáčková, J.-Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě – Experimentelle Herstellung von Keramik in Panská Lhota, AH 39, 119-137.
[20] BREARS, P. (1971). The English country pottery, its history and techniques. Newton Abbot.
[21] BRONITSKY, G. (1987). A computer-based system for measurements of thermal properties of archaeological ceramics, Journal of Leiden Pottery Studies 5, 87-92.
[22] BRONITSKY, G.-HAMER, R. (1986). Experiments in Ceramic Technology: The Effects of Various Tempering Materials on Impact and Thermal-Shock Resistance, American Antiquity 51(1), 89-101. https://doi.org/10.2307/280396 | DOI 10.2307/280396
[23] BRZOBOHATÝ, V.-ŠPAČEK, L. (1983). Nález pozůstatků první pražské továrny na kameninu, SP XIII, 219-223.
[24] BRUMFIEL, M.-EARLE, T. (1987). Specialization, exchange, and complex societies. Cambridge.
[25] BUKO, A. (1990). Ceramika wczesnopolska: Wprowadzenie do badań. Wrocław.
[26] COSTIN, C. L. (1991). Craft Specialization: Issues in Defining, Documenting, and Explaining the Organization of Production, Archaeological Method and Theory 3, 1-56.
[27] COSTIN, C. L. (2001). Craft Production System. In: Archaeology at the Millennium. A Sourcebook (Feinman, M. G.-Price, T. D., edd.), 273-327. New York. https://doi.org/10.1007/978-0-387-72611-3_8
[28] COSTIN, C. L. (2005). Craft Production. In: Handbook of Methods in Archaeology (Maschner, H.-Chippindale, C., edd.), 1032-1105. Lanham.
[29] COSTIN, C. L.-HAGSTRUM, B. M. (1995). Standardization, Labor Investment, Skill, and the Organization of Ceramic Production in Late Prehispanic Highland Peru, American Antiquity 60, 619-639. https://doi.org/10.2307/282046 | DOI 10.2307/282046
[30] COURTY, M. A.-ROUX, V. (1995). Identification of Wheel Throwing on the basis of Ceramic Surface Features and Microfabrics, Journal of Archaeological Science 22, 17-50. https://doi.org/10.1016/S0305-4403(95)80161-8 | DOI 10.1016/s0305-4403(95)80161-8
[31] CRESSWELL, R. (1996). Prométhée ou Pandore? Propos de Technologie Culturelle. Paris.
[32] CUOMO DI CAPRIO, N. (2017). Ceramics in Archaeology. From Prehistory to Medieval times in Europe and the Mediterranean: Ancient Craftmanship and Modern Laboratory Techniques. Roma.
[33] ČAPEK, L.-PREUSZ, M. (2019). Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách - kritické zhodnocení výpovědních možností studia - Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen - eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44, 313-355. https://doi.org/10.5817/AH2019-1-14 | DOI 10.5817/ah2019-1-14
[34] ČAPEK, L., a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba - Metody - Regionalizace - Interpretace. Plzeň.
[35] ČERNOHORSKÝ, K. (1941). Moravská lidová keramika. Praha.
[36] DAVEY, P.-HODGES, R., (ed.) (1983). Ceramic and Trade. The Production and Distribution of Later Medieval Pottery in Nord-West Europe. Sheffield.
[37] DAWSON, D.-KENT, O. (2008). The development of the bottle kiln in pottery manufacture in Britain, Post-Medieval Archaeology 42(1), 201-226. https://doi.org/10.1179/174581308X354056 | DOI 10.1179/174581308x354056
[38] DERNER, K.-VOLF, M. (2009). Objev torza hrnčířské pece a střepiště v Chomutově, Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách 2008, 171-181.
[39] DIETLER, M.-HERBICH, I. (1989). Tich Matek: The Technology of Luo Pottery Production and the Definition of Ceramic Style, World Archaeology 21(1), 148-164. https://doi.org/10.1080/00438243.1989.9980096 | DOI 10.1080/00438243.1989.9980096
[40] DRUC, I. (2013). "What Is Local? Looking at Ceramic Production in the Peruvian Highlands and Beyond, Journal of Anthropological Research 69, 485-513. https://doi.org/10.3998/jar.0521004.0069.404
[41] FEINMAN, G. M.-KOWALEWSKI, S. A.-BLANTON, R. E., et al. (1984). Modeling ceramic production and organizational change in the Pre-hispanic Valley of Oaxaca, Mexico. In: The many dimensions of pottery: Ceramics in archaeology and anthropology (van der Leeuw, S.-Pritchard, A., edd.), 295-337. Amsterdam.
[42] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (1984). Überblick über die mittelalterliche Keramik aus Wien. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mittealter - Neuzeit. Wien, 20-25.
[43] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S. (2003). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts in Ostösterreich. In: Beitrage vom 34. Internationalen Hafnerei-Symposium auf Schloss Maretsch in Bozen/Südtirol. Nearchos 12 (Spindler, K.-Stadler, H., edd.), 35-44. Innsbruck.
[44] FITZHUGH, B. (2001). Risk and Invention in Human Technological Evolution, Journal of Anthropological Archaeology 20, 125-167. https://doi.org/10.1006/jaar.2001.0380
[45] FUSEK, G.-SPIŠIAK, J. (2005). Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky, SlArch LIII, 265-336.
[46] GAIMSTER, D. R. M. (1997). German Stoneware, 1200-1900: Archaeology and Cultural History. London.
[47] GAIMSTER, D. R. M. (2006). The Historical Archaeology of Pottery Supply and Demand in the Lower Rhineland, AD 1400-1800. An archaeological study of ceramic production, distribution and use in the city of Duisburg and its hinterland. BAR International Series 1518. Oxford. https://doi.org/10.30861/9781841719528
[48] GANDON, E. et al. (2011). Gandon, E.-Pous, F.-Coyle, T.-Buloup, F.-Bootsma, R. J., Regulating rotation velocity in wheel throwing: Effects of mass and shape. In: Studies in Perception and Action IX (Charles, E. P.-Smart, L. J., edd.), 196-201. New York. | DOI 10.1016/j.jasrep.2021.102987
[49] GANDON, E.-ROUX, V. (2019). Cost of motor skill adaptation to new craft traits: Experiments with expert potters facing unfamiliar vessel shapes and wheels, Journal of Anthropological Archaeology 53, 229-239. https://doi.org/10.1016/j.jaa.2019.01.004 | DOI 10.1016/j.jaa.2019.01.004
[50] GOSSELAIN, P. (2018). Pottery Chaînes Opératoires as Historical Documents. In: Oxford Research Encyclopedia of African History, 1-41. Oxford. https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190277734.013.208 | DOI 10.1093/acrefore/9780190277734.013.208
[51] GOSSELAIN, O. P.-LIVINGSTONE SMITH, A. (2005). The Source Clay Selection and Processing Practices in Sub-Saharan Africa. In: Pottery Manufacturing Processes Reconstruction and Interpretation. BAR International Series 1349 (Livinstone Smith, A.-Busquet, D.-Martineau, R., edd.), 33-48. Oxford.
[52] GOŠ, V. (2007). Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[53] GREGEROVÁ, M. a kol. (2010). Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[54] HANYKÝŘ, V. (2011). Keramika. Plzeň.
[55] HEEGE, A. (2007). Töpferöfen - Pottery kilns - Fours de potiers. Die Erforschung frühmittelalterlicher bis neuzeitlicher Töpferöfen (6.-20. Jh.) in Belgien, den Niederlanden, Deutschland, Österreich und der Schweiz. Basel.
[56] HEIN, A.-MÜLLER, N.-KILIKOGLOU, V. (2015). Heating efficiency of archaeological cooking vessels: computer models and simulations of heat transfer. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 49-54. Oxford - Philadelphia.
[57] HEJDOVÁ, D.-MERGL, J. (2002). Slavkovský porcelán 1792-2002. Sokolov.
[58] HENDERSON, J. (2000). The Science and Archaeology of Materials. An investigation of inorganic materials. London - New York.
[59] HODDER, I. (2012). Entangled. An Archaeology of the Relationships between Humans and Things. Chichester.
[60] HODDER, I. (2016). Studies in human-thing entanglement. Dostupné z: https://www.ian-hodder.com/books/studies-human-thing-entanglement, cit. 21. 11. 2023. https://doi.org/10.1002/9781118241912
[61] HOŁUBOWICZ, W. (1950). Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.
[62] HLADÍK, B. (1988). Hrnčířství v Knínicích u Telče v první polovině 20. století, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských 6, 171-187.
[63] JANSSEN, W. (1987). Der technische Wandel der Töpferöfen von der Karolingerzeit zum Hochmittelalter, dargestellt anhand rheinischer Beispiele. In: La céramique (Ve-XIXe s.). Fabrication - Commercialisation - Utilisation. Actes du premier congrès international d‘archéologie médiévale (Paris, 4-6 octobre 1985), 107-119. Caen.
[64] JAROŠOVÁ, L. (1981). Poslední hrnčíř v Ledenicích. Sborníček z prací členů Národopisného kroužku při jihočeském muzeu v Českých Budějovicích XXXVII. České Budějovice.
[65] JESSET, S. (2015). Les ateliers de potiers du haut Moyen Âge autour d'Orléans (Loiret): caractérisation, organisation et production. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 227-246. Caen.
[66] JERVIS, B. (2008). Pottery and Identity in Late Saxon Sussex, Medieval Ceramics 29, 1-8.
[67] JIŘÍK, F. X. (1927). Týnecká kamenina. Vrtbovská a Lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou. Praha.
[68] JURAČKOVÁ, Š. (1984). Výroba černé hrnčiny v Tupesích, Slovácko XXVI, 51-62.
[69] KALINOVÁ, A.-LESOVÁ, P.-KOMÍNKOVÁ, P. (2017). Příběh keramiky z Olomoučan. Blansko.
[70] KALTENBERGER, A. (2009). Keramik des Mittelalters und der Neuzeit in Oberösterreich. Band 1. Grundlagen. Linz.
[71] KERKHOFF-HADER, B. (1996). Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich. In: Rheinische Töpferräder und Töpferscheiben im internationalen Vergleich (Lüdtke, H.-Vossen, R., edd.), 225-258. Bonn.
[72] KERKHOFF-HADER, R. (2011). Parameter rheinischer Steinzeugöfen, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 256-267.
[73] KLÁPŠTĚ, J. (1998). Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138-158.
[74] KLÁPŠTĚ, J. a kol. (2002). Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). In: Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[75] KLOUŽKOVÁ, A. a kol. (2022). Příběh keramiky hradčanských paláců. Praha.
[76] KNAPPETT, C.-MALAFOURIS, L. (2008). Material and Nonhuman Agency: An Introduction. In: Material Agency. Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 9-19. Springer. https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2
[77] KOCK, J.-SCHMIDT, L. (2001). Pottemagerier og pottemagerovne: etnologiske og etnografiske paralleller. In: Middelalderlige pottemagerovne i Danmark: undersøgelse, rekonstruktion og fremlæggelse. Hikuin 28 (Kock, J., ed.), 247-280.
[78] KOUCKÁ, A. (2016). Keramika a její dílenská, manufakturní a tovární produkce na Moravě od novověku po počátek 20. století. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice. Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 46-55. Brno.
[79] KONEČNÝ, M. (2003). Česká keramika. Rukověť keramického průmyslu v Čechách 1748-1948. Praha.
[80] KÖNIG, S. et al. (2011). König, S.-Krabath, S.-Krueger, T.-Huth, M.-Lieber, Ch., Fürstenberg und Meißen Archäologische Untersuchungen von Brennöfen der frühen europäischen Porzellanproduktion, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 27, 281-291.
[81] KRAJÍC, R. (2007). Archaeology of the Post-Medieval period. The current state of research and research perspectives in Southern Bohemia, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 57-96.
[82] KRAMER, C. (1985). Ceramic Ethnoarchaeology, Annual Review of Anthropology 14, 77-102. https://doi.org/10.1146/annurev.anthro.14.1.77
[83] KRZEMIEŃSKA, B. (1974). Energetická situace na prahu vrcholného středověku. In: Dějiny vědy a techniky v Československu do konce 18. století (Nový, L. a kol.), 139-148. Praha.
[84] KRZEMIEŃSKA, B. (1981). Einige Bemerkung zur Energetische Situation and der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum. Special Issue 16, 87-124. Pragae.
[85] KRZEMIEŃSKA, B. (1984). Einige Bemerkungen zur energetischen Situation an der Schwelle des Hochmittelalters: die Wärmeenergie. In: Energy in History (Purš, J., ed.), 7-44. Prague.
[86] KYBALOVÁ, J. (1993). Kamenina v Čechách a na Moravě. Praha.
[87] KYBALOVÁ, J. (2000). Vranovská továrna v obraze evropské produkce. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 20-27. Brno.
[88] LAMOTTA, V. M.-SCHIFFER, M. B. (2001). Behavioral Archaeology - Toward a New Synthesis. In: Archaeological Theory Today (Hodder, I., ed.), 14-64. Cambridge.
[89] LANDSFELD, H. (1950). Lidové hrnčířství a džbánkařství. Praha.
[90] LEMONNIER, P. (1992). Elements for an Anthropology of Technology. University of Michigan Museum of Anthropological Archaeology. https://doi.org/10.3998/mpub.11396246
[91] LEROI-GOURHAN, A. (1973). Evolution et techniques II - Milieu et techniques 2. Paris.
[92] LETERME, C. (2008). Töpferräder und Töpferscheiben: archäologische Befunde und zeitgenössische Abbildungen. In: Soester Beiträge zur Archäologie 9. Archäologie und mittelalterliches Handwerk - Eine Standortbestimmung. Beiträge des 10. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks, 157-168. Soest. | DOI 10.1515/9783112568989-023
[93] LIVINGSTONE SMITH, A. (2007). Chaîne opératoire de la poterie. Références ethnographiques, analyses et reconstitution. Tervuren.
[94] MACKŮ, P. (2016). Experimentální výroba a užívání obtáčené keramiky. In: Workshopy ke středověké a novověké keramice Panská Lhota 2015. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque. Supplementum 3 (Měřínský, Z.-Klápště, J., edd.), 82-89. Brno.
[95] MACKŮ, P. (2021). Výroba a výpal grafitových keramických nádob se zaměřením na zásobnice pohledem experimentu, AT 32, 65-79.
[96] MALAFOURIS, L. (2008). At the Potter's Wheel: An Argument for Material Agency. Material Agency. In: Towards a Non-Anthropocentric Approach (Knappett, C.-Malafouris, L., edd.), 19-36. Springer. https://doi.org/10.1007/978-0-387-74711-8_2 | DOI 10.1007/978-0-387-74711-8_2
[97] MALAFOURIS, L. (2013). How Things Shape the Mind A Theory of Material Engagement. Cambridge. https://doi.org/10.7551/mitpress/9476.001.0001
[98] MERVA, S. (2016). "Rejtélyes bélyegű cserépedények". Adatok a kisalföldi kora középkori grafitos kerámia kutatásához. A legújabb archaeometriai vizsgálatok eredményei. In: Népek és kultúrák a Kárpát-medencében. Tanulmányok Mesterházy Károly tiszteletére (Kovács, L.-Révész, L., edd.), 521-541. Budapest.
[99] MEYER, H. (1927). Böhmisches Porzellan und Steingut. Leipzig.
[100] MĚŘÍNSKÝ, Z. (1983). K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku - Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion von 10. bis in die erste Hälfte des 16. Jh. in Mähren und Schlesien, AH 8, 41-72.
[101] MICHELAKI, K.-BRAUN, G. V.-HANCOCK, R. G. V. (2015). Local Clay Sources as Histories of Human-Landscape Interactions: A Ceramic Taskscape Perspective, Journal of Archaeological Method and Theory 22, 783-827. https://doi.org/10.1007/s10816-014-9204-0 | DOI 10.1007/s10816-014-9204-0
[102] MILLER, M. L. H. (2009). Archaeological Approaches to Technology. London - New York.
[103] MOORHOUSE, S. (1981). The medieval pottery industry and its markets. In: Medieval Industry, CBA Research Report 40 (Crossley, D. W., ed.), 96-125. London.
[104] MUSIL, J. (2015). Hrnčířské podložky z Chrudimi, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity 7, č. 2, 173-191.
[105] NEWELL, R. W. (1998-1999). Reduction and Oxidation in English Medieval Kiln Practice, Medieval Ceramics 22-23, 124-134.
[106] NOVOTNÁ, J. (2000). Poznámky k dějinám vranovské továrny. In: Vranovská kamenina. Sborník z mezinárodní konference k 200. výročí založení vranovské továrny na kameninu 1999, 8-19. Brno.
[107] NOVOTNÝ, A. (1949). Pražský porcelán. Praha.
[108] NOVÝ, L. a kol. (1974). Dějiny vědy a techniky v Československu (do konce 18. století). Praha.
[109] OKEWU, J. (2014). Manual Potter's Wheel Efficiency in Ceramics Production in Nigeria, IOSR Journal of Humanities and Social Science 19(2), 1-5. https://doi.org/10.9790/0837-19250105
[110] ORTON, C.-HUGHES, M. (2013). Pottery in Archaeology. Cambridge (second edition). https://doi.org/10.1017/CBO9780511920066
[111] PAJER, J. (2007). Archaeological excavations of Anabaptist ceramics in Moravia. In: Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 227-250. Prague.
[112] PAJER, J. (2021). Sídla novokřtěnců na Moravě. Strážnice.
[113] PLEINER, R. (1988). Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299-307.
[114] POCHE, E. (1954). Český porcelán. Praha.
[115] POOL, C. A. (2000). Why a kiln? Firing technology in the Sierra de Los Tuxtlas, Veracruz (Mexico), Archaeometry 42, 61-76. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x | DOI 10.1111/j.1475-4754.2000.tb00866.x
[116] POSPÍŠILOVÁ, A. (2010). Řemeslo čtyř živlů - příspěvek k dějinám kutnohorských hrnčířů 1400-1900. Kutná Hora.
[117] PRAŽÁK, V. (1961). Technologie hrnčířské výroby v Kunštátě, Československá etnografie IX, 16-58, 113-134, 235-237.
[118] PROCHÁZKA, R. (2015). Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Der Töpfern auf der Spur - Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung (Grunwald, L., ed.), 215-224. Mainz.
[119] QUINN, P. S. (2013). Ceramic Petrography - The Interpretation of Archaeological Pottery and Related Artefacts in Thin Section. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4
[120] RADA, P. (1990). Techniky keramiky. Praha.
[121] RADA, P. (1956). Kniha o technikách keramiky. Praha.
[122] RICE, P. (1984). The archaeological study of specialized pottery production: Some aspects of method and theory. In: Pots and Potters: Current Approaches in Ceramic Archaeology (Rice, P., ed.), 45-54. Los Angeles.
[123] RICE, P. (1987). Pottery Analysis. A Sourcebook. Chicago - London.
[124] RICE, P. M. (1996). Recent Ceramic Analysis: 1. Function, Style, and Origin, Journal of Archaeological Research 4(2), 133-163. https://doi.org/10.1007/BF02229184
[125] RICHTER, M. (1982). Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[126] RICHTER, M.-KRAJÍC, R. (2001). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí - archeologický výzkum 1962-1988. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor.
[127] ROGIER, M. (2015). Mittelalterliche nachgedrehte Keramik Überlegungen zur Definition, Bestimmung und Interpretation am Beispiel Baden-Württemberg. Tübingen.
[128] ROUX, V. (2003). Dynamic Systems Framework for Studying Technological Change: Application to the Emergence of the Potter's Wheel in the Southern Levant, Journal of Archaeological Method and Theory 10, 1-30. https://doi.org/10.1023/A:1022869912427
[129] ROUX, V. (2009). Technological Innovations and Developmental Trajectories: Social Factors as Evolutionary Forces. In: Systems: Contributions from Evolutionary Anthropology (O'Brien, J. M.-Shennan, J. S., edd.), 217-233. The MIT Press. https://doi.org/10.7551/mitpress/8102.003.0019 | DOI 10.7551/mitpress/8102.003.0019
[130] ROUX, V. (2019). Ceramic and Society. A Technological Approach to Archaeological Assemblages. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-030-03973-8
[131] ROUX, V.-COURTY, M. A. (1998). Identification of Wheel-fashioning Methods: Technological Analysis of 4th-3rd Millennium BC Oriental Ceramics, Journal of Archaeological Science 25, 747-763. https://doi.org/10.1006/jasc.1997.0219 | DOI 10.1006/jasc.1997.0219
[132] RYE, O. (1981). Pottery Technology: Principles and Reconstruction. Washington.
[133] RZEŹNIK, P. (1995). Frühmittelalterliche Töpfertechniken im Lichte der Keramik von der Dominsel zu Wroclaw. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice II (Poláček, L., ed.), 65-78. Brno.
[134] SANTACREU, D. A. (2014). Materiality, Techniques and Society in Pottery Production. The Technological Study of Archaeological Ceramics through Paste Analysis. Warszaw - Berlin. https://doi.org/10.2478/9783110410204 | DOI 10.2478/9783110410204
[135] SCHEUFLER, V. (1959). Dějiny chodské keramiky. Plzeň.
[136] SCHEUFLER, V. (1964). Tvrdé kameniny v české lidové kultuře, ČL 51, 348-357.
[137] SCHEUFLER, V. (1972). Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha.
[138] SCHEUFLER, V. (1988). Vztahy rukodělné a průmyslové keramiky. In: Průmysl a technika v novodobé české kultuře, 53-58, 273-274. Praha.
[139] SCHEUFLER, V. (1993). Dílna na výrobu porcelánu ve Ždánově (1864-1914). In: Sborník Západočeského muzea v Plzni - řada Historie X, 76-80. Plzeň.
[140] SCHEUFLER, V.-PLICKOVÁ, E. (1966). Lidová hrnčina v Československu. Uherské Hradiště.
[141] SCHIEDEMANTEL, D.-SCHIFER, T. (2005). Waldenburger Steinzeug, Archäologie und Naturwissenschaften. In: Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie mit Landesmuseum für Vorgeschichte. Band 44 (Oexle, J., ed.). Dresden.
[142] SILLAR, B.-TITE, M. (2000). The challenge of 'technological choices' for materials science approaches in archaeology, Archaeometry 42(1), 2-20. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2000.tb00863.x
[143] SCHARRER-LIŠKA, G. (2007). Die Hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mitteleuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte: Forschungsstand - Hypothesen - Offene Fragen. Verlag des Romich-Germanischen Zentralmuseums. Mainz.
[144] SCHIFFER, M. B. (1990). The Influence of Surface Treatment on Heating Effectiveness of Ceramic Vessels, Journal of Archaeological Science 17(4), 373-381. https://doi.org/10.1016/0305-4403(90)90002-M | DOI 10.1016/0305-4403(90)90002-m
[145] SCHIFFER, M. B. (1996). Behavioral Archaeology. First Principles. Salt Lake City.
[146] SCHIFFER, M. B. (1999). The Material Life of Human Beings. London - New York.
[147] SCHIFFER, M. B. (2010). Behavioral Archaeology. Principles and Practise. London - Oakville.
[148] SCHIFFER, M. B.-SKIBO, J. M. (1987). Theory and experiment in the study of technological change, Current Anthropology 28, 595-622. https://doi.org/10.1086/203601
[149] SCHREG, R. (2012). Keramik des 9. bis 12. Jahrhunderts am Rhein. Forschungsperspektiven für Produktion und Alltag. In: Hochmittelalterliche Keramik am Rhein (Grunwald, L.-Pantermel, H.-Schreg, R., edd.), 1-19. Mainz. | DOI 10.4000/archeomed.9773
[150] SINOPOLI, C. M. (1991). Approaches to archaeological ceramics. New York - London. https://doi.org/10.1007/978-1-4757-9274-4
[151] SKIBO, J. (2013). Understanding Pottery Function. New York - Heidelberg - Dordrecht - London. https://doi.org/10.1007/978-1-4614-4199-1
[152] SKIBO, J.-BUTTS, T. C.-SCHIFFER, M. B. (1996). Ceramic Surface Treatment and Abrasion Resistance: An Experimental Study, Journal of Archaeological Science 34, 311-317. https://doi.org/10.1006/jasc.1996.0115
[153] SKRUŽNÝ, L. (1974). Příspěvek k vývoji hrnčířských cechů a hrnčířských pracovních nástrojů, ČL 61, 155-175.
[154] SLAVÍČEK, K. a kol. (2020). Slavíček, K.-Petřík, J.-Těsnohlídková, K.-Všianský, D., Technologie a provenience vrcholně středověké keramiky z Počátek (okr. Pelhřimov), AVV 9, 83-101.
[155] SMETÁNKA, Z. (1989). K problému energetiky v období středověku (pracovní these) - Zum Problem der Energetik im Mittelalter (Arbeitsthesen), AH 14, 43-51.
[156] SNÁŠIL, R. (1970). Příspěvek k technologii pálené černé hrnčiny na Slovácku, ČL 57, 328-335.
[157] STEPHAN, H.-G. (1988). Steinzeug und Irdenware: Diskussionbeiträge zur Abgrenzung und Definition Mittelalterlicher Deutscher Steinzeuggruppen. In: Zur Keramik des Mittelalters und der beginnenden Neuzeit im Rheinland. British International Series 440 (Gaimster, D. M.-Redknap, M.-Wegner, H., edd.), 81-124. Oxford.
[158] ŠTAJNOCHR, V. (1990). Majoliky, mezzomajoliky a polofajánse ze sbírek národopisného oddělení historického muzea Národního muzea v Praze, ČNM A CLIX, 40-56.
[159] ŠTAJNOCHR, V. (1998). Archaické technologie tváření keramiky, AR L, 95-105.
[160] ŠTAJNOCHR, V. (2004). Hrnce pro tepelné zpracování pokrmů. Studia funkcí novověké keramiky, ASČ 8, 801-851.
[161] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2021). Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky. Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století. Dizertační práce obhájená na ÚAM FF MU, Brno.
[162] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K. (2023). Analysis of pottery from Žďár nad Sázavou - Staré město with a focus on the technology of the assemblage, PV 63, č. 2, 61-109. https://doi.org/10.47382/pv0632-01 | DOI 10.47382/pv0632-01
[163] THÉR, R.-GREGOR, M. (2011). Experimental reconstruction of the pottery firing process of late Bronze Age pottery from north-eastern Bohemia. In: Archaeological ceramics: A review of current research. BAR International Series 2193 (Scarcella, S., ed.), 128-142. Oxford.
[164] THÉR, R.-MANGEL, T. (2014). Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby, AR LXVI, 3-39.
[165] THUILLIER, F. (2015). Contribution à l'étude des fours de potier médiévaux: proposition de classification des fours de potier du Ve au XIIe siècle en France. In: Tourner autour du pot... Les ateliers de potiers médiévaux du ve au XIIe siècle dans l'espace européen (Thuillier, F.-Luis, E., edd.), 583-596. Caen. | DOI 10.4000/rao.3578
[166] TITE, M. (2008). Ceramic production, provenance and use - a review, Archaeometry 50(2), 216-231. https://doi.org/10.1111/j.1475-4754.2008.00391.x
[167] TYWONIAK, J. (1979). K počátkům výroby týnecké kameniny, Středočeský sborník historický 14, 215-220.
[168] VAN DER LEEUW, S. E. (1976). Studies in the Technology of Ancient Pottery 1-2. Amsterdam.
[169] VÁGNER, Z. (2002). Medieval pottery kilns in the Carpathian Basin, European Journal of Archaeology 5, 309-341. https://doi.org/10.1179/eja.2002.5.3.309
[170] VOLF, M. (2006). Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách. Bakalářská diplomová práce obhájená na Ústavu archeologie FF UK, Praha.
[171] VARADZIN, L. (2010). Hrnčířská výroba ve východní části středních Evropy 6.-13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17-71.
[172] VYŠOHLÍD, M. (2015). Hrnčířské předměstí v Berouně: první etapa archeologického výzkumu na parcele ppč. 296, ASČ 19, 411-430.
[173] WEISER, B. (2003). Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Bonn.
[174] WHITE, H.-PAYNTER, S.-BROWN, D., edd. (2015). Archaeological and Historic Pottery Production Sites Guidelines for Best Practice. Historic England. London.
[175] WHITE, L. (1949). The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. Farrar.
[176] WHITEBREAD, I. (2015). Materials choices in utilitarian pottery: kitchen wares in the Berbati valley, Greece. In: Ceramics, Cuisine and Culture: The Archaeology and Science of Kitchen Pottery in the Ancient Mediterranean World (Spataro, M.-Villing, A., edd.), 28-36. Oxford - Philadelphia.
[177] ZATLOUKAL, R. (1998). Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí, Vlastivědný sborník Vysočiny - Oddíl věd společenských XI, 27-44.
[178] ZATLOUKAL, R. (2000). Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až první polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku, AT 11, 60-74.
[179] ZÁPOTOCKÝ, M. (1979). Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.
[180] ŽEGKLITZ, J. (1985). Vybavení hrnčířské dílny v 15. - poč. 17. století v Čechách, Muzejní a vlastivědná práce 23, 146-155.
[181] ŽEGKLITZ, J. (2002). Obchod se středověkými hrnčířskými výrobky v předbělohorské Praze (1482-1620). In: Documenta Pragensia 20, 85-99. Praha.
[182] ŽEGKLITZ, J. (2019). Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531-1572) na Novém Městě pražském. AP - Supplementum 5. Praha.