Název: Ideální rekonstrukce raně středověkého hradiště ve Staré Boleslavi a jeho okolí
Variantní název:
- Ideal reconstructions of an early medieval stronghold in Stará Boleslav and its surroundings
- Ideale Rekonstruktion der frühmittelalterlichen Burgstätte in Stará Boleslav und ihrer Umgebung
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2025, roč. 50, č. 1, s. 51-77
Rozsah
51-77
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82346
Type: Článek
Jazyk
česky
Jazyk shrnutí
německy
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Raně středověká hradiště představovala centrální lokality ve fyzickém i sociokulturním světě. Změny v okolní krajině mohly být jednou z příčin dynamického vývoje alespoň některých centrálních lokalit. Cílem tohoto článku je ukázat prostřednictvím ideálních rekonstrukcí možný vývoj raně středověkého hradiště ve Staré Boleslavi v kontextu jeho měnící se okolní krajiny. To slouží primárně k diskusi o variantních interpretacích minulosti a archeologických nálezů. Součástí je zhodnocení vývoje specifického areálu na akropoli, který souvisí se vznikem řemeslnického okrsku. Pro vypracování výsledných digitálních kreseb bylo nutné doplnit mezery v poznání o lokalitě hypotetickými řešeními na základě interpretací, dílčích poznatků a možných analogií.
Early medieval strongholds as central sites constituted important landmarks in physical as well as sociocultural landscape. Changes in the surrounding landscape may have contributed to dynamic development of at least some central sites. This work attempts to reconstruct the appearance of an early medieval stronghold in Stará Boleslav in Central Bohemia and its landscape throughout the course of time. This serves primarily for discussion about the variant interpretation of the past and archaeological finds and features. An assessment of changes in function of a specific area at the acropolis, relating to the emergence of a metalworking workshop, is included. Digital paintings of ideal reconstructions are presented in this paper. In order to accomplish those paintings, gaps in our knowledge of the site due to highly fragmented archaeological source material needed to be bridged by possible solutions supported by arguments.
Note
Zpracování výstupu bylo provedeno v rámci projektu GA ČR – 23-07198S Raně středověké centrum – topografie, funkce, proměny – přemyslovská Boleslav a její transformace v sídlo kolegiátní kapituly (900–1200).
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen des Förderprojekts GA ČR – 23-07198S Frühmittelalterliches Zentrum – Topographie, Funktion, Wandlungen – das přemyslidische Boleslav und seine Transformation zum Sitz eines Kollegiatkapitels (900–1200).
Reference
[1] BLÁHOVÁ, M.–KONZAL, V., edd.: Staroslověnské legendy českého původu. Nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů. Praha 1975.
[2] FRB I: Fontes rerum bohemicarum. Prameny dějin zemí českých. Praha 1873. Dostupné z: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1341, cit. 9. 9. 2024.
[3] LUDVÍKOVSKÝ, J., ed.: Kristiánova legenda. Praha 1978.
[4] MGH: Monumenta Germaniae Historica. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923. Dostupné z: https://www.dmgh.de/mgh_ss_rer_germ_n_s_2/index.htm#page/(III)/mode/1up, cit. 2. 4. 2025.
[5] AUMÜLLER, T., 2002: Die Porta Praetoria und die Befestigung des Legionslagers in Regensburg. Dissertation, Fakultät für Architektur, Technischen Universität München.
[6] BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Raně středověké opevnění vnějšího areálu hradiště Budeč, PA CI, 243–282.
[7] BARTOŠKOVÁ, A., 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči, AR LXIII, 284–306.
[8] BARTOŠKOVÁ, A.–ŠTEFAN, I., 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků (K problematice funkcí centrální lokality), AR LVIII, 724–757.
[9] BEDNÁR, P.–POLÁKOVÁ, Z.–ŠIMKOVIC, M., 2010: Archeologický a stavebno-historický výskum Katedrály sv. Emeráma na Nitrianskom hrade. In: Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 22, 9–28. Bratislava.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Sonda do života a vývoje přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi. In: Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P. et al., Život v archeologii středověku, 41–52. Praha.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 2003a: Opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 133–173. Praha.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2003b: Topografie a základní horizonty vývoje raně středověké Staré Boleslavi. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 459–470. Praha.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2003c: Doklady českopolských kontaktů z raně středověké Staré Boleslavi – Belege der tschechisch-polnischen Kontakte im Frühmittelalter in Stará Boleslav (Alt Bunzlau), AH 28, 47–53.
[14] BOHÁČOVÁ, I., 2003d: Sídlištní zástavba. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 211–219. Praha.
[15] BOHÁČOVÁ, I., 2003e: Pohřbívání. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 221–226. Praha.
[16] BOHÁČOVÁ, I., 2006: Stará Boleslav – stav a perspektivy studia funkcí a prostorového uspořádání přemyslovského hradu, AR LVIII, 695–723.
[17] BOHÁČOVÁ, I., 2008: Contribution to the study of hinterland of the Early Medieval Stará Boleslav. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren Internationale Tagungen in Mikulčice VI (Poláček, L., ed.), 179–194. Brno.
[18] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě. Příklady z Pražského hradu, PA CII, 355–400.
[19] BOHÁČOVÁ, I., 2022a: Bavaria and Bohemia. Reflection of supra-regional contacts in the archaeological sources from the Přemyslid castle in Stará Boleslav (Central Bohemia), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 50, 195–208.
[20] BOHÁČOVÁ, I., 2022b: Keramická produkce z Prahy a jejího širšího zázemí v raném a na počátku vrcholného středověku, Archaeologia Pragensia 26, 189–277.
[21] BOHÁČOVÁ, I.–DVOŘÁK, V., 2022: Hmotová rekonstrukce raně středověkého opevnění a jeho vývoje. Proměny fortifikačních prvků z 9.–11. století ve výpovědi pramenů z někdejší Císařské konírny Pražského hradu a přilehlého dvora, AR LXXIV, 241–274. https://doi.org/10.35686/AR.2022.10 | DOI 10.35686/ar.2022.10
[22] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2003: Poznámky ke genezi historického nadloží. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 112–132. Praha.
[23] BOHÁČOVÁ, I.–HOŠEK, J., 2009: Raně středověké nože ze Staré Boleslavi – Frühmittelalterliche Messer aus Stará Boleslav (Altbunzlau), AH 34, 367–392.
[24] BOHÁČOVÁ, I.–HRUŠKOVÁ, I., 2025: Stará Boleslav. Pohřbívání v areálu staroboleslavské kapituly a při kostele neznámého zasvěcení v jeho sousedství v raném a vrcholném středověku – Stará Boleslav. Bestattungen im Früh- und Hochmittelalter im Areal des Altbunzlauer Kapitels und bei einer Kirche mit unbekanntem Patrozinium in seiner Nachbarschaft, AH 50, 7–50.
[25] BOHÁČOVÁ, I.–KOŠTOVÁ, N., 2024: Vývoj raně středověkého centra ve Staré Boleslavi optikou radiouhlíkového datování etážového pohřebiště při bazilice sv. Václava a kostele sv. Klimenta, AR LXXVI, 333–360. https://doi.org/10.35686/AR.2024.244 | DOI 10.35686/ar.2024.244
[26] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2002: Raně středověká fortifikace ve Staré Boleslavi. Příspěvek k poznání raně středověké stavební techniky – Frühmittelalterliche Fortifikation in Stará Boleslav. Beitrag zur Erkenntnis der mittelalterlichen Bautechnik, AH 27, 37–50.
[27] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2003: Sakrální architektura. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 181–190. Praha.
[28] BORKOVSKÝ, I., 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha.
[29] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA 2014: Mapové aplikace České geologické služby. Půdní mapa 1 : 50 000. Rastrová půdní mapa 1 : 50 000. List 1224. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/pudy/, cit. 4. 9. 2024.
[30] ČULÍKOVÁ, V., 2003: Rostlinné makrozbytky z raně středověkého hradu Stará Boleslav. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 367–376. Praha.
[31] ČÚZK: Analýzy výškopisu. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/av/, cit. 4. 4. 2025.
[32] DAMAŠEK, L., 2016: Architektura a struktura zástavby raně středověkých center. Bakalářská práce, FF UK, Praha.
[33] DEMETRESCU, E., et al., 2016: Demetrescu, E.–Ferdani, D.–Dell' Unto, N.–Leander Touati, A.–Lindgren, S., Reconstructing the original splendour of the House of Caecilius Iucundus. A complete methodology for virtual archaeology aimed at digital exhibition, Scires 6(1), 51–66.
[34] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[35] DRESLEROVÁ, D., 1995: The Prehistory of the Middle Labe (Elbe) Floodplain in the Light of Archaeological Finds – Vývoj nivy středního Labe ve světle archeologických nálezů, PA LXXXVI, 105–145.
[36] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, J., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha – Litomyšl.
[37] HAVRDA, J.–PODLISKA, J., 2011: Hutnictví kovů v podhradí Pražského hradu, Forum urbes medii aevi VI, 68–97.
[38] HERICHOVÁ, I., 2003: Geomorfologie lokality v raném středověku. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 79–111. Praha.
[39] HRUBÝ, V., 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti – Sadech. In: Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám (Klíma, B., ed.), 95–102. Brno.
[40] CHOTĚBOR, P.–BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Kostely sv. Václava a sv. Klimenta. Stará Boleslav. In: Benešovská, K.–Dragoun, Z.–Durdík, T.–Chotěbor, P., Románská architektura (katalog výstavy), 92–93. Praha. | DOI 10.56112/sp.2016.2.07
[41] JÍLEK, P. et al., 2016: Jílek, P.–Melková, J.–Růžičková, E.–Šilar, J.–Zeman, A., Radiocarbon dating of holocene Sediments. Flood Events and Evolution of the Labe (Elbe) River in Central Bohemia (Czech Republic), Radiocarbon 37(2), 131–137. https://doi.org/10.1017/S0033822200030563 | DOI 10.1017/s0033822200030563
[42] KLÍMA, B., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích, PA LXXVI, 428–455.
[43] KÓČKA-KRENZ, H., 2020: A goldsmith's workshop in the Poznań stronghold as an indication of cultural contacts between the Piast and the Přemyslid dynasties, Historia Slavorum Occidentis 25(2), 91–108. | DOI 10.15804/hso200202
[44] KOZÁKOVÁ, R. et al., 2014: Kozáková, R.–Pokorný, P–Mařík, J.–Čulíková, V.–Boháčová, I.–Pokorná, A., Early to high medieval colonization and alluvial landscape transformation of the Labe valley (Czech Republic). Evaluation of archaeological, pollen and macrofossil evidence, Veget Hist Archaeobot (2014), 701–718. https://doi.org/10.1007/s00334-014-0447-1 | DOI 10.1007/s00334-014-0447-1
[45] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2012: Nedestruktivní výzkum akropole libického hradiště. In: Košta, J.–Mařík, J.–Maříková-Vlčková, P., Rudolf Turek. Archeolog, Historik a numismatik. Soubor statí vydaných u příležitosti 100. výročí narození. SbNM A LXVI, 67–70. Praha.
[46] Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně – Ministerstvo životního prostředí České republiky – Austrian State Archive – Military Archive, Vienna 2001: I. vojenské (josefské) mapování – Čechy, mapový list č. 91, https://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c091, cit. 4. 9. 2024.
[47] LÓPEZ-MENCHERO BENDICHO, V. M., 2013: International Guidelines for Virtual Archaeology. The Seville Principles. In: Good Practice in Archaeological Diagnostics, Non-invasive Survey of Complex Archaeological Sites (Corsi, C.–Slapšak, B.–Vermeulen, F., edd.), 269–284. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-319-01784-6_16 | DOI 10.1007/978-3-319-01784-6_16
[48] MACHÁČEK, J.–DRESLER, P.–PŘICHYSTALOVÁ, R., 2018: Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters, Praehistorische Zeitschrift 93(2), 307–348. https://doi.org/10.1515/pz-2018-0010 | DOI 10.1515/pz-2018-0010
[49] MACHÁČEK, J., 2007: Early medieval centre in Pohansko near Břeclav/Lundeburg. Munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia? In: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium Vol. 1. The Heirs of the Roman West (Henning, J., ed.), 473–498. Berlin – New York. https://doi.org/10.1515/9783110218848.3.473 | DOI 10.1515/9783110218848.3.473
[50] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Gregorová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi, PA XCVIII, 129–184.
[51] MACHÁČEK, J. et al., 2021: Macháček, J.–Balcárková, A.–Dresler, P.–Přichystalová, R.–Prišťáková, M., Břeclav-Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008–2016. Brno, 1. vyd. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9893-2021 | DOI 10.5817/cz.muni.m210-9893-2021
[52] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2009: Archeologický atlas Pražského hradu. Díl 1. Castrum Pragense 10. Praha.
[53] MAZUCH, M., 2020: Floor Backfills as an Evidence of Surface Buildings. In: L. Poláček et al., Great Moravian Elites from Mikulčice, 152–153. Brno.
[54] NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al., 1998: Neuhäuslová, Z.–Moravec, J.–Chytrý, M.–Sádlo, J.–Rybníček, K.–Kolbek, J.–Jirásek, J., Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. | DOI 10.1023/a:1007087417500
[55] NOTEBAERT, B.–VERSTRAETEN, G., 2010: Sensitivity of West and Central European river systems to environmental changes during the Holocene. A review, Earth-Science Reviews 103, 163–182. https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2010.09.009 | DOI 10.1016/j.earscirev.2010.09.009
[56] PROCHÁZKA, J., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.
[57] PRIŠŤÁKOVÁ, M.–MILO, P., 2021: Using geophysical survey as a tool for resolving issues of the structure of the builtup area of the early medieval centre at Pohansko near Břeclav, Czech Republic, Archaeological Prospection, 1075–2196. https://doi.org/10.1002/arp.1811 | DOI 10.1002/arp.1811
[58] RAZÍM, V., 2003: Prostorová identifikace a stručný stavební rozbor dochovaných částí gotického opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 174–179. Praha.
[59] SCHNEEWEISS, J.–SCHATZ, T., 2014: The Impact of Landscape Change on the Significance of Political Centres Along the Lower Elbe River in the 10th Century A. D., Quaternary International 324, 20–33. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2013.12.059 | DOI 10.1016/j.quaint.2013.12.059
[60] SCHREG, R., 2017: Neuzeitliche Flussdynamik – Beispiele aus dem Maintal zwischen Eltmann und Haßfurt, Archaeologik, 17. 1. 2017. Dostupné z: https://archaeologik.blogspot.com/2017/01/neuzeitliche-flussdynamik-beispiele-aus.html.
[61] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku, PA – Supplementum 2, 117–138.
[62] STEPHAN, H. G., 2024: Imperial monastery of Corvey in the Middle Ages (822–1600), přednáška, 23. 10. 2024. Dostupné z: https://www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/akce/114792-prednaska-prof-dr-hanse-georga-stephana-the-imperial-monastery-of-corvey-in-the-middle-ages.
[63] ŠPAČEK, J., 2003: Historie archeologického výzkumu před rokem 1988. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 29–36. Praha.
[64] UNGER, J., 2019: Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii. Disertační práce, FF UK, Praha.
[65] URBAŃCZYK, P., 2005: The Dzierzgoń River's history. In: "Utmark". The Outfield as Industry and Ideology in the Iron Age and the Middle Ages, University of Bergen, Archaeological Series, International 1 (Holm, J.–Innselset, S.–Øye, I., edd.), 237–247. Bergen.
[66] VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17–71.
[67] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (předběžná zpráva), PRP 19, č. 2, 170–176.
[68] VAŘEKA, P., 2001: Stavební kultura předhradí Levého Hradce. In: Tomková K., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Castrum Pragense 4, 254–272. Praha.
[69] VAŘEKA, P.–FROLEC, V., 2007: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha, 2., přeprac. vyd.
[70] WRIGHT, W. D., 2019: Crafters of Kingship: Smiths, Elite Power, and Gender in Early Medieval Europe, Medieval Archaeology 63(2), 271–297. https://doi.org/10.1080/00766097.2019.1670922 | DOI 10.1080/00766097.2019.1670922
[2] FRB I: Fontes rerum bohemicarum. Prameny dějin zemí českých. Praha 1873. Dostupné z: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&bookid=1341, cit. 9. 9. 2024.
[3] LUDVÍKOVSKÝ, J., ed.: Kristiánova legenda. Praha 1978.
[4] MGH: Monumenta Germaniae Historica. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923. Dostupné z: https://www.dmgh.de/mgh_ss_rer_germ_n_s_2/index.htm#page/(III)/mode/1up, cit. 2. 4. 2025.
[5] AUMÜLLER, T., 2002: Die Porta Praetoria und die Befestigung des Legionslagers in Regensburg. Dissertation, Fakultät für Architektur, Technischen Universität München.
[6] BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Raně středověké opevnění vnějšího areálu hradiště Budeč, PA CI, 243–282.
[7] BARTOŠKOVÁ, A., 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči, AR LXIII, 284–306.
[8] BARTOŠKOVÁ, A.–ŠTEFAN, I., 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků (K problematice funkcí centrální lokality), AR LVIII, 724–757.
[9] BEDNÁR, P.–POLÁKOVÁ, Z.–ŠIMKOVIC, M., 2010: Archeologický a stavebno-historický výskum Katedrály sv. Emeráma na Nitrianskom hrade. In: Monumentorum tutela. Ochrana pamiatok 22, 9–28. Bratislava.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1997: Sonda do života a vývoje přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi. In: Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P. et al., Život v archeologii středověku, 41–52. Praha.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 2003a: Opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 133–173. Praha.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2003b: Topografie a základní horizonty vývoje raně středověké Staré Boleslavi. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 459–470. Praha.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2003c: Doklady českopolských kontaktů z raně středověké Staré Boleslavi – Belege der tschechisch-polnischen Kontakte im Frühmittelalter in Stará Boleslav (Alt Bunzlau), AH 28, 47–53.
[14] BOHÁČOVÁ, I., 2003d: Sídlištní zástavba. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 211–219. Praha.
[15] BOHÁČOVÁ, I., 2003e: Pohřbívání. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 221–226. Praha.
[16] BOHÁČOVÁ, I., 2006: Stará Boleslav – stav a perspektivy studia funkcí a prostorového uspořádání přemyslovského hradu, AR LVIII, 695–723.
[17] BOHÁČOVÁ, I., 2008: Contribution to the study of hinterland of the Early Medieval Stará Boleslav. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren Internationale Tagungen in Mikulčice VI (Poláček, L., ed.), 179–194. Brno.
[18] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Dřevěné konstrukce a využití dřeva v raně středověké opevněné centrální lokalitě. Příklady z Pražského hradu, PA CII, 355–400.
[19] BOHÁČOVÁ, I., 2022a: Bavaria and Bohemia. Reflection of supra-regional contacts in the archaeological sources from the Přemyslid castle in Stará Boleslav (Central Bohemia), Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 50, 195–208.
[20] BOHÁČOVÁ, I., 2022b: Keramická produkce z Prahy a jejího širšího zázemí v raném a na počátku vrcholného středověku, Archaeologia Pragensia 26, 189–277.
[21] BOHÁČOVÁ, I.–DVOŘÁK, V., 2022: Hmotová rekonstrukce raně středověkého opevnění a jeho vývoje. Proměny fortifikačních prvků z 9.–11. století ve výpovědi pramenů z někdejší Císařské konírny Pražského hradu a přilehlého dvora, AR LXXIV, 241–274. https://doi.org/10.35686/AR.2022.10 | DOI 10.35686/ar.2022.10
[22] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2003: Poznámky ke genezi historického nadloží. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 112–132. Praha.
[23] BOHÁČOVÁ, I.–HOŠEK, J., 2009: Raně středověké nože ze Staré Boleslavi – Frühmittelalterliche Messer aus Stará Boleslav (Altbunzlau), AH 34, 367–392.
[24] BOHÁČOVÁ, I.–HRUŠKOVÁ, I., 2025: Stará Boleslav. Pohřbívání v areálu staroboleslavské kapituly a při kostele neznámého zasvěcení v jeho sousedství v raném a vrcholném středověku – Stará Boleslav. Bestattungen im Früh- und Hochmittelalter im Areal des Altbunzlauer Kapitels und bei einer Kirche mit unbekanntem Patrozinium in seiner Nachbarschaft, AH 50, 7–50.
[25] BOHÁČOVÁ, I.–KOŠTOVÁ, N., 2024: Vývoj raně středověkého centra ve Staré Boleslavi optikou radiouhlíkového datování etážového pohřebiště při bazilice sv. Václava a kostele sv. Klimenta, AR LXXVI, 333–360. https://doi.org/10.35686/AR.2024.244 | DOI 10.35686/ar.2024.244
[26] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2002: Raně středověká fortifikace ve Staré Boleslavi. Příspěvek k poznání raně středověké stavební techniky – Frühmittelalterliche Fortifikation in Stará Boleslav. Beitrag zur Erkenntnis der mittelalterlichen Bautechnik, AH 27, 37–50.
[27] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2003: Sakrální architektura. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 181–190. Praha.
[28] BORKOVSKÝ, I., 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha.
[29] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA 2014: Mapové aplikace České geologické služby. Půdní mapa 1 : 50 000. Rastrová půdní mapa 1 : 50 000. List 1224. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/pudy/, cit. 4. 9. 2024.
[30] ČULÍKOVÁ, V., 2003: Rostlinné makrozbytky z raně středověkého hradu Stará Boleslav. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 367–376. Praha.
[31] ČÚZK: Analýzy výškopisu. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/av/, cit. 4. 4. 2025.
[32] DAMAŠEK, L., 2016: Architektura a struktura zástavby raně středověkých center. Bakalářská práce, FF UK, Praha.
[33] DEMETRESCU, E., et al., 2016: Demetrescu, E.–Ferdani, D.–Dell' Unto, N.–Leander Touati, A.–Lindgren, S., Reconstructing the original splendour of the House of Caecilius Iucundus. A complete methodology for virtual archaeology aimed at digital exhibition, Scires 6(1), 51–66.
[34] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[35] DRESLEROVÁ, D., 1995: The Prehistory of the Middle Labe (Elbe) Floodplain in the Light of Archaeological Finds – Vývoj nivy středního Labe ve světle archeologických nálezů, PA LXXXVI, 105–145.
[36] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, J., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha – Litomyšl.
[37] HAVRDA, J.–PODLISKA, J., 2011: Hutnictví kovů v podhradí Pražského hradu, Forum urbes medii aevi VI, 68–97.
[38] HERICHOVÁ, I., 2003: Geomorfologie lokality v raném středověku. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 79–111. Praha.
[39] HRUBÝ, V., 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti – Sadech. In: Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám (Klíma, B., ed.), 95–102. Brno.
[40] CHOTĚBOR, P.–BENEŠOVSKÁ, K., 2001: Kostely sv. Václava a sv. Klimenta. Stará Boleslav. In: Benešovská, K.–Dragoun, Z.–Durdík, T.–Chotěbor, P., Románská architektura (katalog výstavy), 92–93. Praha. | DOI 10.56112/sp.2016.2.07
[41] JÍLEK, P. et al., 2016: Jílek, P.–Melková, J.–Růžičková, E.–Šilar, J.–Zeman, A., Radiocarbon dating of holocene Sediments. Flood Events and Evolution of the Labe (Elbe) River in Central Bohemia (Czech Republic), Radiocarbon 37(2), 131–137. https://doi.org/10.1017/S0033822200030563 | DOI 10.1017/s0033822200030563
[42] KLÍMA, B., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích, PA LXXVI, 428–455.
[43] KÓČKA-KRENZ, H., 2020: A goldsmith's workshop in the Poznań stronghold as an indication of cultural contacts between the Piast and the Přemyslid dynasties, Historia Slavorum Occidentis 25(2), 91–108. | DOI 10.15804/hso200202
[44] KOZÁKOVÁ, R. et al., 2014: Kozáková, R.–Pokorný, P–Mařík, J.–Čulíková, V.–Boháčová, I.–Pokorná, A., Early to high medieval colonization and alluvial landscape transformation of the Labe valley (Czech Republic). Evaluation of archaeological, pollen and macrofossil evidence, Veget Hist Archaeobot (2014), 701–718. https://doi.org/10.1007/s00334-014-0447-1 | DOI 10.1007/s00334-014-0447-1
[45] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2012: Nedestruktivní výzkum akropole libického hradiště. In: Košta, J.–Mařík, J.–Maříková-Vlčková, P., Rudolf Turek. Archeolog, Historik a numismatik. Soubor statí vydaných u příležitosti 100. výročí narození. SbNM A LXVI, 67–70. Praha.
[46] Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně – Ministerstvo životního prostředí České republiky – Austrian State Archive – Military Archive, Vienna 2001: I. vojenské (josefské) mapování – Čechy, mapový list č. 91, https://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c091, cit. 4. 9. 2024.
[47] LÓPEZ-MENCHERO BENDICHO, V. M., 2013: International Guidelines for Virtual Archaeology. The Seville Principles. In: Good Practice in Archaeological Diagnostics, Non-invasive Survey of Complex Archaeological Sites (Corsi, C.–Slapšak, B.–Vermeulen, F., edd.), 269–284. Springer. https://doi.org/10.1007/978-3-319-01784-6_16 | DOI 10.1007/978-3-319-01784-6_16
[48] MACHÁČEK, J.–DRESLER, P.–PŘICHYSTALOVÁ, R., 2018: Das Ende Großmährens – Überlegungen zur relativen und absoluten Chronologie des ostmitteleuropäischen Frühmittelalters, Praehistorische Zeitschrift 93(2), 307–348. https://doi.org/10.1515/pz-2018-0010 | DOI 10.1515/pz-2018-0010
[49] MACHÁČEK, J., 2007: Early medieval centre in Pohansko near Břeclav/Lundeburg. Munitio, emporium or palatium of the rulers of Moravia? In: Post-Roman Towns, Trade and Settlement in Europe and Byzantium Vol. 1. The Heirs of the Roman West (Henning, J., ed.), 473–498. Berlin – New York. https://doi.org/10.1515/9783110218848.3.473 | DOI 10.1515/9783110218848.3.473
[50] MACHÁČEK, J. et al., 2007: Macháček, J.–Gregorová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi, PA XCVIII, 129–184.
[51] MACHÁČEK, J. et al., 2021: Macháček, J.–Balcárková, A.–Dresler, P.–Přichystalová, R.–Prišťáková, M., Břeclav-Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008–2016. Brno, 1. vyd. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9893-2021 | DOI 10.5817/cz.muni.m210-9893-2021
[52] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–HERICHOVÁ, I., 2009: Archeologický atlas Pražského hradu. Díl 1. Castrum Pragense 10. Praha.
[53] MAZUCH, M., 2020: Floor Backfills as an Evidence of Surface Buildings. In: L. Poláček et al., Great Moravian Elites from Mikulčice, 152–153. Brno.
[54] NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al., 1998: Neuhäuslová, Z.–Moravec, J.–Chytrý, M.–Sádlo, J.–Rybníček, K.–Kolbek, J.–Jirásek, J., Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha. | DOI 10.1023/a:1007087417500
[55] NOTEBAERT, B.–VERSTRAETEN, G., 2010: Sensitivity of West and Central European river systems to environmental changes during the Holocene. A review, Earth-Science Reviews 103, 163–182. https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2010.09.009 | DOI 10.1016/j.earscirev.2010.09.009
[56] PROCHÁZKA, J., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.
[57] PRIŠŤÁKOVÁ, M.–MILO, P., 2021: Using geophysical survey as a tool for resolving issues of the structure of the builtup area of the early medieval centre at Pohansko near Břeclav, Czech Republic, Archaeological Prospection, 1075–2196. https://doi.org/10.1002/arp.1811 | DOI 10.1002/arp.1811
[58] RAZÍM, V., 2003: Prostorová identifikace a stručný stavební rozbor dochovaných částí gotického opevnění. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 174–179. Praha.
[59] SCHNEEWEISS, J.–SCHATZ, T., 2014: The Impact of Landscape Change on the Significance of Political Centres Along the Lower Elbe River in the 10th Century A. D., Quaternary International 324, 20–33. https://doi.org/10.1016/j.quaint.2013.12.059 | DOI 10.1016/j.quaint.2013.12.059
[60] SCHREG, R., 2017: Neuzeitliche Flussdynamik – Beispiele aus dem Maintal zwischen Eltmann und Haßfurt, Archaeologik, 17. 1. 2017. Dostupné z: https://archaeologik.blogspot.com/2017/01/neuzeitliche-flussdynamik-beispiele-aus.html.
[61] SMETÁNKA, Z., 1994: K problematice trojdílného domu v Čechách a na Moravě v období vrcholného a pozdního středověku, PA – Supplementum 2, 117–138.
[62] STEPHAN, H. G., 2024: Imperial monastery of Corvey in the Middle Ages (822–1600), přednáška, 23. 10. 2024. Dostupné z: https://www.npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu/akce/114792-prednaska-prof-dr-hanse-georga-stephana-the-imperial-monastery-of-corvey-in-the-middle-ages.
[63] ŠPAČEK, J., 2003: Historie archeologického výzkumu před rokem 1988. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Mediaevalia Archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 29–36. Praha.
[64] UNGER, J., 2019: Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii. Disertační práce, FF UK, Praha.
[65] URBAŃCZYK, P., 2005: The Dzierzgoń River's history. In: "Utmark". The Outfield as Industry and Ideology in the Iron Age and the Middle Ages, University of Bergen, Archaeological Series, International 1 (Holm, J.–Innselset, S.–Øye, I., edd.), 237–247. Bergen.
[66] VARADZIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17–71.
[67] VARADZIN, L.–NECHVÁTAL, B., 2012: Nové poznatky o předrománském kostele centrální dispozice na Vyšehradě (předběžná zpráva), PRP 19, č. 2, 170–176.
[68] VAŘEKA, P., 2001: Stavební kultura předhradí Levého Hradce. In: Tomková K., Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Castrum Pragense 4, 254–272. Praha.
[69] VAŘEKA, P.–FROLEC, V., 2007: Lidová architektura. Encyklopedie. Praha, 2., přeprac. vyd.
[70] WRIGHT, W. D., 2019: Crafters of Kingship: Smiths, Elite Power, and Gender in Early Medieval Europe, Medieval Archaeology 63(2), 271–297. https://doi.org/10.1080/00766097.2019.1670922 | DOI 10.1080/00766097.2019.1670922