Murello per pignatte : topeniště s topnými šachtami v kuchyních Pražského hradu

Variant title
Furnaces with heating shafts in the kitchens of Prague Castle
Murello per pignatte : Feuerstätten mit Heizschächten in den Küchen der Prager Burg
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 2, pp. 401-409
Extent
401-409
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Práce se zabývá kuchyňskými topeništi s ohništěm umístěným na kovovém roštu v šachtě nalezenými na Pražském hradě, která jsou v zahraniční literatuře dobově označována například jako "fourneau" či "potager" ve francouzském prostředí, nebo jako "murello per pignatte" v díle Bartlomea Scappiho. Tato topeniště se zde in situ dochovala tři. Dvě datovaná do druhé poloviny 16. století jsou v Ludvíkově křídle Starého paláce, jedno datované do druhé poloviny 19. století je v jižním křídle v suterénu tzv. Maxmiliánových kuchyní. Další topeniště, která se nacházela v dnes již neexistujících kuchyních, známe díky historickým plánům z 18. a 19. století. Topeniště byla buď samostatná, většinou přizděná k obvodové zdi, nebo byla součástí podesty pro otevřený oheň, zpravidla se nacházela na okraji její kratší strany. Některá topeniště nemají napojení na komín, což potvrzuje předpoklad, že produkovala minimum kouře, který bylo možné odvětrat oknem.
This article discusses kitchen furnaces with hearths on a metal grid in a shaft, discovered at Prague Castle. In specialist literature of foreign provenance, they are referred to as fourneau or potager in the French milieu, or as murello per pignatte by Bartlomeo Scappi. Three furnaces were preserved at Prague Castle in situ. Two are dated to the second half of the 16th century and are located in the Ludwig Wing of the Old Palace, one is dated to the second half of the 19th century and is in the south wing, in the basement of "Maxmilian kitchens". Further furnaces located in now non-existent kitchens are known from historical plans from the 18th and 19th centuries. They were either individual, usually added to the perimeter wall, or were part of a base for open fire, typically by its shorter side. Some furnaces were not connected with chimneys, which confirms the assumption that they produced minimum smoke which could be eliminated by airing the room.
Summary language
Document
References:
[1] APH, SPS: Archiv Pražského hradu, fond Stará plánová sbírka.

[2] APH, SPS–JMR: Archiv Pražského hradu, fond Stará plánová sbírka. Neznámý: sbírka plánů do r. 1918 – jmenný a místopisný rejstřík, 1569–1918. Rejstřík, 1973, ev. č. 16.

[3] SCAPPI, B., 1570: Opera di M. Bartolomeo Scappi, cuoco divisa in sei libri. Nel primo si contiene il ragionamento que fa l'autore con Gio. suo discepolo. Nel secondo si tratta di diverse vivande di carne, si di quadrupedi, come di volatili. Nel terzo si parla della statura e stagione de pesci. Nel quarto si mostra.

[4] BIEDERMANOVÁ, M.–CEJPOVÁ, M., 2017: Příspěvek k poznání topenišť Ludvíkova křídla Pražského hradu – Ein Beitrag zur Erforschung der Feuerstätten im Ludwigsflügel der Prager Burg, CB 17, 99–134.

[5] CEJPOVÁ, M., v tisku: Kuchyně Pražského hradu.

[6] SIROT, E., 2011: Allumer le feu. Paris.

[7] ŠTAJNOCHR, V., 2017: Zámecké kuchyně. Praha.

[8] VILÍMKOVÁ, M., 1972: Pražský hrad. Jižní křídlo. Stavebně historický průzkum. Dějiny. Ulož. v Archivu Pražského hradu ve Sbírce stavebně historických průzkumů, inv. č. 84.

[9] VILÍMKOVÁ, M.–KAŠIČKA, F., 1976: Císařské kuchyně Pražského hradu, ZPP 36, 67–70.