Muzea v Československu (1918–1938) – teorie a praxe

Title: Muzea v Československu (1918–1938) – teorie a praxe
Variant title
Museums in Czechoslovakia (1918–1938) – theory and practice
Author: Šopák, Pavel
Source document: Museologica Brunensia. 2020, vol. 9, iss. 1, pp. 15-20
Extent
15-20
  • ISSN
    1805-4722 (print)
    2464-5362 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Muzea v Československu v letech 1918–1938 jsou nazírána v souvislosti se situací muzeí ve střední Evropě mezi lety 1890–1914. Období mezi světovými válkami je specifické ve všech aspektech: z hlediska typologie muzeí, způsobů muzejní prezentace, odborného profilu a socioprofesního statutu i vědeckovýzkumné a osvětové činnosti muzeí.
The 1918–1938 museums in Czechoslovakia are put into the general context of Central European museums between 1890 and 1914. The interwar period is specific in all aspects: from the perspective of museum typology, the ways of museum presentation, professional profile, socio-professional statute and the science, research and edification activity of museums.
References
[1] CMÍRAL, Adolf. Československé hudební museum. Cesta, 1918–1919, roč. 1, s. 829–831 a 857–858.

[2] HOFMAN, Ješek. Musea na Slovensku. In KABELÍK, Jan (ed.). Slovenská čítanka. Praha: Emil Šolc, 1925, s. 594–599.

[3] HOFMAN, Ješek. Vlastivědná musea. Národní listy, 1919, roč. 59, č. 220, 27. září, s. 1.

[4] HUDEC, Petr. Velehradské muzeum. In AMBROS, Pavel (ed.). Velehrad na křižovatkách evropských dějin. Olomouc: Nakladatelství Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, 2016, s. 134–137. ISBN 978-80-7412-240-8.

[5] CHYTIL, Karel. Vojenská musea. Cesta, 1918–1919, roč. 1, s. 174.

[6] [J. D.]. Stoleté jubileum Musea království českého. Kmen, 1918, roč. 2, č. 34, č. 10, s. 83.

[7] [KAPPA]. Proletariát a umění v Uhrách. Kmen, 1920, roč. 4, č. 11, 27. května, s. 128.

[8] KRAMÁŘ, Vincenc. O obrazech a galeriích. Praha: Odeon, 1983, s. 367–448.

[9] KUNTZ, Andreas. Das Museum als Volksbildungsstätte. Museumskonzeptionen in der deutschen Volksbildungsbewegung 1871–1918. New York – München: Waxmann, 1996. ISBN 3-89325-422-6.

[10] LÁBEK, Ladislav. Nástin praktické museologie pro krajinská musea vlastivědná. Praha: Národopisná společnost českoslovanská, 1927.

[11] MARXOVÁ, Madelaine – Clarté. Zásady a dílo ruských bolševiků. Červen, 1920, roč. 2, č. 51, 26. února, s. 449.

[12] MEDEK, Rudolf. Památník Národního osvobození. Národní listy, 1928, roč. 68, č. 92, 1. dubna, s. 1.

[13] MERLEKER, Karl Friedrich. Museologie. Systematische Übersicht des Entwickelungsganges. Leipzig: E. A. Brockhaus, 1857.

[14] [N.]. Nástin praktické museologie… Vychovatelské listy, 1928, 28, č. 10, s. 264–265.

[15] NETKOVÁ, Jarmila a Jana SVATOŇOVÁ. Návštěvní řády a zpřístupňování hradů a zámků. Památky a příroda, 1984, roč. 44, s. 451–455.

[16] NOVOTNÝ, Vladimír. Nová instalace Českomoravské zemské galerie v Praze. Zprávy památkové péče, 1941, roč. 5, s. 103.

[17] Otevření Smetanova musea. Národní listy, 1936, roč. 76, č. 132, s. 1.

[18] RYCHLÍK, Jan. Zemědělská muzea v Československu. In HARNA, Josef a Blanka RAŠTICOVÁ (eds). Agrární strana a její zájmové, družstevní a peněžní organizace. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2010, s. 205–211. Studie Slováckého muzea, sv. 15. ISBN 978-80-86185-90-3.

[19] SCHERER, Valentin. Deutsche Museen. Entstehung und Kulturgeschichtliche Bedeutung unserer Öffentlichen Kunstsammlungen. Jena: Eugen Diederich, 1913.

[20] SKUTIL, Josef. Národopisný úkol vlastivědných museí u nás a jinde. Český lid, 1931, roč. 31, s. 81–84.

[21] STEINOVÁ, Šárka. Osudový příběh Zemědělského musea (1891–1952). Praha: Národní zemědělské muzeum, 2013. ISBN 978-80-86874-47-0.

[22] ŠACH, František. Nová budova zemědělského musea v Praze. Zprávy památkové péče, 1938, roč. 2, s. 37–40.

[23] ŠOPÁK, Pavel. Chrám i tvrz. Architektura pro muzejní nebo galerijní prezentaci výtvarného umění na Moravě a v Slezsku v 19. a v první třetině 20. století. In ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar a Jindřich CHATRNÝ (eds.). Do říše umění vede mnoho bran. Pocta prof. PhDr. 75. narozeninám. Brno: Vysoké učení technické, nakladatelství VUTIUM, 2018, s. 160–171. ISBN 978-80-214-5667-9.

[24] ŠOPÁK, Pavel. Muzejní teorie a praxe v první polovině 20. století: příklad Jana Hofmana. Muzeum. Muzejní a vlastivědná práce, 2015, roč. 53, č. 2, s. 3–10. ISSN 1803-0386.

[25] Technické museum v Praze. Technický obzor, 1913, roč. 21, č. 4, s. 22.

[26] TOMÁŠEK, Petr. Moravská národní galerie/194 let od založení. In Moravská národní galerie. Brno: Moravská galerie, 2011, s. 8–23.

[27] TSCHORN, Rudolf. Československé vojenské museum. Česká revue, 1923, roč. 16, č. 8-9, s. 358–363.

[28] UHLÍKOVÁ, Kristina. Bezradnost nad uměleckými konfiskáty z majetku bývalé rakousko-uherské panovnické rodiny. Zprávy památkové péče, 2014, roč. 74, č. 4, s. 283–292. ISSN 1210-5538.

[29] UHLÍKOVÁ, Kristina. Historická šlechtická sídla a první pozemková reforma. Zprávy památkové péče, 2016, roč. 76, č. 2, s. 431–444.

[30] Výroční sjezd Svazu československých museí vlastivědných. Národní listy, 1920, roč. 60, č. 270, 30. září, s. 4.

[31] Z naší doby. Rozhledy, 1895, roč. 4, č. 7, s. 512.

[32] ZÁZVORKA, Jan. Památník osvobození a Žižkův pomník na Žižkově v Praze. Styl, 1925, roč. 6, s. 115–116.

[33] [ŽÁKAVEC, František]. O státní galerii. Umění, 1930–1931, roč. 4, s. 219–223.

[34] ŽELÍZKO, Jan Vratislav. Naše museum cizokrajného národopisu. Cesta, 1918–1919, roč. 1, s. 859–860.