Od sociálně-demokratické spirituality k socialistickému realismu : koncept lidovosti v myšlení Jindřicha Honzla o divadle

Title: Od sociálně-demokratické spirituality k socialistickému realismu : koncept lidovosti v myšlení Jindřicha Honzla o divadle
Variant title:
  • From social democratic spirituality to socialist realism : the concept of the popular in Jindřich Honzl's thinking about theatre
Source document: Theatralia. 2021, vol. 24, iss. 1, pp. 188-215
Extent
188-215
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type: Article
Language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Studie zkoumá koncept lidovosti v myšlení divadelního režiséra a teoretika Jindřicha Honzla (1894–1953). Prostřednictvím analýzy jeho studií a článků autorka pojmenovává proměny pojetí lidovosti v Honzlově uvažování během jeho divadelní kariéry a zasazuje je do divadelně-historického a politického kontextu. Na základě diskuse s dosavadní českou divadelně-historiografickou literaturou o Honzlovi, jejíž většina byla publikována před rokem 1989, přináší studie poznatky a souvislosti, které byly dosud – nezřídka z ideologických důvodů – opomíjeny. Autorka se podrobně zabývá Honzlovými inspiračními zdroji na počátku jeho divadelní činnosti v období tzv. proletářského divadla, zejména ukotvením Honzlova myšlení v sociálně-demokratické ideologii a jeho obeznámeností s porevolučním sovětským divadlem do roku 1925. Následně charakterizuje proměny Honzlova chápání lidovosti divadla v průběhu jeho poetistického a surrealistického období a po konci druhé světové války, kdy se přiklonil k socialistickému realismu.
The study examines the concept of "the popular" in the thinking of theatre director and theorist Jindřich Honzl (1894–1953). By analyzing his essays and articles, the essay describes the changes in Honzl's approach to the popular as reflected in his critical writing during his theatre career and as placed within the context of politics and theatre history. Based on the discussion of existing Czech theatre historiographic literature about Honzl (the majority of which was published before 1989), the study offers novel findings and connections, many of which have been ignored, often for ideological reasons. The essay brings a close study of Honzl's sources of inspiration, from the beginnings of his work in the era of the so-called proletarian theatre, especially by embedding Honzl's thinking in the social democratic ideology and his knowledge of post-revolutionary Soviet theatre until 1925. The essay subsequently offers a characterization of the changes in Honzl's understanding of "the popular" during his Poetism and Surrealist phases, as well as after the Second World War, when he converted to Socialist Realism.