Soubor kachlů z hradu Lukova

Variant title
Die Kachelsammlung aus Burg Lukov
Series of tiles from the Lukov castle
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 499-527
Extent
499-527
  • ISSN
    0231-5823
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Významný hrad Lukov založený markrabětem Vladislavem Jindřichem na počátku 13. století prošel za svou dlouhou dobu existence mnoha vývojovými etapami. Koncem 13. století jej jako zástavu získali páni ze Šternberka, kteří se posléze stali jeho majiteli. V první polovině 16. století hrad prodali pánům z Kunštátu, následovali páni z Landeka, v 17. století páni z Víckova. Hrad byl definitivně opuštěn na konci 18. století. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně zde provádí od počátku osmdesátých let minulého století dlouhodobý archeologický výzkum, který provází rekonstrukční aktivity Spolku přátel hradu Lukova. Tato studie je zaměřená na bohaté nálezy gotických a zejména renesančních kachlů objevených v druhotné poloze v jižním parkánu hradu. Všímá si jednotlivých výtvarných a technologických aspektů a upozorňuje mimo jiné na případné analogie. Sbírka kachlů z hradu Lukova patří mezi nejvýznamnější na Moravě.
The castle at Lukov, established by Margrave Vladislav Jindřich in the early 13th century, underwent several stages of development in the course of its existence. In the late 13th century it was obtained as pledge by the Lords of Šternberk ,who later became its owners. In the first half of the 16th century the Šternberks sold the castle to the Lords of Kunštát. The next owners were the Lords of Landek and the Lords of Víckov in the 17th century. The castle was finally abandoned in the late 18th century. Since the early 1980's, the Museum of South-Eastern Moravia, Zlín has been carrying out long-term archaeological research on the site. This is accompanied by reconstruction efforts on the part of the Friends of Lukov Castle Society. The study focuses on rich finds of Gothic and, in particular, renaissance tiles discovered in a secondary position in the south bailey of the castle. It analyses their artistic and technological aspects and points out possible similarities. The collection of tiles from Lukov Castle is among the most important in Moravia.
Summary language
Document
References:
[1] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Praha.

[2] FRÖHLICH, J.–JIŘÍK, J., 2004: Archeologické nálezy v podhradí Zvíkova ve sbírkách Prácheňského muzea v Písku, CB 9, 269–284.

[3] HAZLBAUER, Z., 1988: Gotické a renesanční kachle z hradu Točníku. Zprávy ČsSA při ČSAV 33, 3–27.

[4] HAZLBAUER, Z., 2002: Výtvarné varianty dosud neznámého kachlového motivu s náboženským obsahem. AH 27, 521–534.

[5] HEROUT, J., 2002: Staletí kolem nás. Praha–Litomyšl.

[6] HLOBIL, I.–PETRŮ, E., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha.

[7] HOLEŠOVSKÁ KRONIKA, 1948: In: Kniha o bolesti a smutku (Výbor z moravských kronik 17. století), J. Polišenský (ed.). Praha.

[8] HOLÍK, J., 2000: Hrad Lukov. Lukov.

[9] HURT, R., 1983: Dějiny Lukova. Lukov.

[10] CHYBOVÁ, H., 1999: K ikonografii pozdně gotického kamnového kachle z Kroměříže, Muzeum 1998 (Sborník Muzea Kroměřížska), 3–7.

[11] JANAL, J., 2001: Komorové kachle ve sbírkách holešovského muzea. In: Archeologie Moravy a Slezska 1, 90–96. Kopřivnice.

[12] KLUČINA, P., 2004: Zbroj a zbraně. Praha–Litomyšl.

[13] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov – současný stav výzkumu, AH 10, 309–321.

[14] KOHOUTEK, J., 1992: Hrad Lukov – jeho význam ve fortifikační architektuře východní Moravy, AH 17, 205–223.

[15] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.

[16] KOHOUTEK, J., 2005: Hrady na jihovýchodní Moravě v průběhu 15.století. Slovácko XLVII, 133–151.

[17] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova, AH 31, 235–248.

[18] KYBALOVÁ, L., 1996: Dějiny odívání – renesance. Praha.

[19] KYBALOVÁ, L.–PAVLÍK, Č., 2008: Renesanční móda na kachlích z hradu Lukova. ČSPS 116, v tisku.

[20] LEMINGER, E., 1926: Umělecké řemeslo v Kutné Hoře, Rozpravy České akademie věd a umění 1, č. 71, 163–190.

[21] MANNLOVÁ–RAKOVÁ, H., 1989: Kulturní památka Most. Děkanský kostel nanebevzetí Panny Marie v Mostě a jeho stavitelé. Praha.

[22] MENOUŠKOVÁ, D., 2002: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic, Slovácko XLIV, 183–223.

[23] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Portrétní a žánrové kachle z Dambořic. Renesanční horizont dambořické kamnářské produkce, Slovácko XLV, 173–210.

[24] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2006: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova, Slovácko XLVIII, 137–151.

[25] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Ždánicko ve středověku. In: Pravěk a středověk Ždánicka, S. Stuchlík–Z. Klanica–Z. Měřínský (eds.), 59–91. Brno.

[26] MYSLIVEČEK, M., 1992: Panoptikum symbolů, značek a znamení. Praha.

[27] MENOUŠKOVÁ, D., 2005: Velký erbovník, 1. díl. Plzeň.

[28] MENOUŠKOVÁ, D., 2006: Velký erbovník, 2. díl. Plzeň.

[29] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMMZ, Vědy společenské XLVIII, 57–84.

[30] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.

[31] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[32] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí. Praha.

[33] PLAČEK, M.–FUTÁK, P., 2006: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha.

[34] SLOVÁK, J., 1901: Starožitné kachle kroměřížské. ČVMSO XVIII, 46–49.