Hradba jako kulturněhistorický problém: barokní fortifikace pražského levobřeží v písemnostech fortifikační komise Českého místodržitelství

Předkládaná esej se zamýšlí nad současnými přístupy české archeologie k problematice stálých fortifikací komplexních sídelních areálů formou případové analýzy archivních dokumentů z provenience fortifikační komise Českého místodržitelství, zejména z období vlády Karla VI., které se dotýkají opevnění pražského levobřeží, tj. Malé Strany a Hradčan. Analyzované dokumenty názorným způsobem postihují praktické aspekty výstavby, konstrukce i oprav fortifikace – artefaktu, ale i každodenní okolnosti soužití malostranské a hradčanské komunity „s hradbou“. Pražské barokní hradby se tak ukazují jako samostatný areál specifických aktivit, tedy nejen jako formální znak sídliště urbánního charakteru, pro něž představovaly ve svých každodenních praktických dopadech spíše zátěž.

This paper discusses the current approaches of Czech archaeology to the subject of the permanent fortification of settlement complexes, through case analysis of archive documents from the provenance of the fortification committee of the Czech Vicegerency, notably those from the period of the reign of Charles VI that are associated with the fortification of the left bank of the River Vltava, i.e. the Malá Strana and Hradčany quarters. The analyzed documents illustrate the practical aspects of the building, structure and repairs of fortifications as artefacts, as well as the everyday realities of the “cohabitation” of the Malá Strana and Hradčany communities with the “wall”. Prague baroque fortifications emerge as an autonomous area of specific activities, i.e. not only a feature of an urban unit for which they actually meant, in their practical everyday effect, an obstacle.