Kovové artefakty jako klíč ke krajině a společnosti předpřemyslovských Čech

Variant title
Metal artefacts as a key to the landscape and society in Bohemia of the pre-Přemyslid era
Metallartefakte als Schlüssel zur Landschaft und Gesellschaft des vorpřemyslidischen Böhmens
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 1, pp. 7-42
Extent
7-42
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Studie je v české archeologii raného středověku prvním pokusem o souhrnné uchopení nové pramenné kategorie, již představují kovové nálezy s vysokým interpretačním potenciálem. Jako výkladový klíč není volen obvyklý kulturně-historický rámec postavený na historickém narativu, nýbrž otázka vztahu nově definované pramenné kategorie signifikantních kovových artefaktů ke konvenční archeologické pramenné bázi. Regiony, z nichž jsou v současné době dostupná reprezentativní a v dílčím rozsahu analyzovaná výzkumná data (Českobrodsko a Kolínsko, oblast dolního toku Berounky), nabízejí optikou kovových předmětů 7. až první třetiny 9. století výrazně odlišný pohled na sídelní strukturu tehdejších Čech, která zahrnuje nadregionálně provázaná výrobní a distribuční centra, samostatná sídla či stanoviště nejvyšších společenských elit, zatímco nálezy z periferních oblastí ukazují významné komunikační koridory a rozšiřují nálezový fond české archeologie o zcela nové kategorie nálezů.
This study is the first in Czech archaeology of the early Middle Ages to comprehensively approach a novel source category, metal finds with great interpretative potential. However, the key is not the usual cultural-historical framework based on a historical narrative but the relationship between the newly defined source category of significant metal artefacts and the conventional archaeological source base. The regions from which the representative and partially analysed research data is available (Český Brod and Kolín regions, the lower reaches of the Berounka River) provide, thanks to metal objects from the 7th century – the first third of the 9th century, a completely different insight into the settlement structure of Bohemia in this period: it includes supra-regionally linked production and distribution centres, independent settlements and seats of the social elites. On the other hand, finds from peripheral areas bear witness to significant communication corridors and expand the corpus of finds in Czech archaeology with completely new categories of objects.
Summary language
Note
  • Studie vznikla v rámci projektu GA ČR Mezi avarskou a karolínskou říší. Uzlové body dálkových kontaktů v Čechách 8.–9. století (18-00477 S) řešeného na Oddělení archeologie středověku Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., v letech 2018–2020.
Document
References:
[1] AVENARIUS, A., 1974: Zur Problematik der awarisch-slawischen Beziehungen an der unteren Donau im 6.–7. Jahrhundert, Studia Historica Slovaca 7, 11–37.

[2] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu – Slawische Hortfunde von Eisengegenständen in der Tschechoslowakei. Praha.

[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2014: Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Praha.

[4] BENKOVÁ, I.–ČTVERÁK, V., 1998: Areál ve Svatém Janu pod Skalou? (okr. Beroun), ASČ 2, 115–144.

[5] BERÁNEK, M., 2011: Zaniklá vesnice v poloze "V Žáku" v Klánovickém lese (Praha). K problematice plánovitých sídelních forem, Studia Mediaevalia Pragensia 10, 91–204.

[6] BERÁNEK, M.–HASIL, J., 2014: Esovitá záušnice západního typu z k. ú. Cetnov, okr. Cheb, AZČ 8, 83–91.

[7] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.

[8] BIERMANN, F.–MACHÁČEK, J.–SCHOPPER, F. a kol., 2015: An Thaya und Notte im Mittelalter: vergleichende archäologische Untersuchungen zu Sozial- und Siedlungsstrukturen im westslawischen Raum (6. bis 13. Jahrhundert). Bonn.

[9] BLÁHOVÁ, M., 1986: Evropská sídliště v latinských pramenech období raného feudalismu. Praha.

[10] BLÁHOVÁ, M.–FROLÍK, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1179. Litomyšl – Praha.

[11] BOLINA, P.–CENDELÍN, D., 2014: "Ausgangspunkte". Zur Methode der Altstraßenforschung. In: Tradition–Umgestaltung–Innovation: Transformationsprozesse im hohen Mittelalter, Praehistorica 31 (Gringmuth-Dallmer, E.–Klápště, J.–Hasil, J., edd.), 751–764. Praha.

[12] BOLINA, P.–KLIMEK, T.–CÍLEK, V., 2018: Staré cesty v krajině středních Čech. Praha.

[13] BOOS, A., 2009: Eine frühmittelalterliche Sklavenfessel aus dem Regental. In: Bayern und Slawen. Tagungsband des internationalen Kolloquiums Regensburg 2007, 56–61. Regensburg.

[14] BRATHER, S., 2001: Archäologie der westlichen Slawen. Siedlung, Wirtschaft und Gesellschaft im frühund hochmittelalterlichen Ostmitteleuropa. Berlin – New York.

[15] BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Pochází korunovační meč zv. svatováclavský z pokladu po Přemyslovcích a je jeho čepel dokonce památkou po sv. Václavu? In: Od knížat ke králům, Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky (Doležalová, E.–Šimůnek, R., edd.), 105–123. Praha.

[16] BREIBERT, W., 2010: Frühmittelalterliche Hügelgräber im Waldviertel, Das Waldviertel 59, 54–65.

[17] BREIBERT, W., 2018: Überlegungen zur frühmittelalterlichen Hügelgräberlandschaft um den Zentralort von Thunau am Kamp. In: 50 Jahre Archäologie in Thunau am Kamp. Festschrift für Herwig Friesinger (Nowotny, E.–Obenaus, M.–Uzunoglu-Obenaus, S., edd.), 65–74. Krems.

[18] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi: románské a raně gotické dlaždice z milevského premonstrátského kláštera. Milevsko.

[19] BUBENÍK, J., 1988a: Slovanské osídlení středního Poohří. Praha.

[20] BUBENÍK, J., 1988b: K raně středověkému osídlení severozápadních Čech, jeho strukturám a centrům, Studia Mediaevalia Pragensia I, 51–62.

[21] BUBENÍK, J., 1998: Ein Beitrag zur Erkenntniss des Klučover Horizontes, PA LXXXIX, 230–266.

[22] BUBENÍK, J., 2001: K topografii, vývoji a strukturám staršího raně středověkého (6.–9. stol.) osídlení Pošembeří, AR LIII, 256–278.

[23] BUBENÍK, J., 2002: Několik poznámek ke studii P. Čecha "Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří", AR LIV, 319–326.

[24] BUBENÍK, J.–PLEINEROVÁ, I.–PROFANTOVÁ, N., 1998: Od počátku hradišť k počátkům přemyslovského státu. Nástin stavu archeologického poznání staršího úseku raného středověku, PA LXXXIX, 104–145.

[25] COLLINS, R., 2007: Die Fredegar-Chroniken. Hannover.

[26] ČECH, P., 2000: Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří, ASČ 4, 421–438.

[27] DAIM, F., ed., 2000: Die Awaren am Rand der Byzantinischen Welt. Studien zur Diplomatie, Handel und Technologietransfer im Frühmittelalter. Innsbruck.

[28] DISTELBERGER, A., 1996: Das awarische Gräberfeld von Mistelbach (Niederösterreich). Innsbruck.

[29] EISNER, J., 1952: Devínska Nová Ves: slovanské pohřebiště. [1. vyd.]. Bratislava.

[30] FRB I: Vitae Sanctorum et Aliorum Quondam Pietate Insignium (Emler, J., ed.). Praha 1873.

[31] FRITZE, W. H., 1982: Zur Bedeutung der Awaren für die slawische Ausdehnungsbewegung im frühen Mittelalter. In: Frühzeit zwischen Ostsee und Donau (Fritze, W. H.–Kuchenbuch, L.–Schich, W., edd.), 47–99, 434–436. Berlin.

[32] FROLÍK, J., 2002: Zamyšlení nad 3. svazkem sborníku "Medievalia Archeologica". K výsledkům výzkumu raně středověkého opevnění Pražského hradu a Malé Strany, AR LIII, 705–726.

[33] GALUŠKA, L., 2017: Slované. Stopy předků. Brno.

[34] GRAUS, F., 1980: Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter. Sigmaringen.

[35] GRAUS, F., ed., 1954: Přehled československých dějin I (do roku 1848): These. Praha.

[36] GRAUS, F.–MACEK, J.–TIBENSKÝ, J., edd., 1958: Přehled československých dějin: Díl I. Do roku 1848. Praha.

[37] GRINGMUTH-DALLMER, E., 1989: Vorformen der Stadtentwicklung im östlichen Mecklenburg und in der Uckermark, Zeitschrift für Archäologie 23, 61–77.

[38] GRINGMUTH-DALLMER, E., 1999: Methodische Überlegungen zur Erforschung zentraler Orte in ur- und frühgeschichtlicher Zeit. In: Centrum i zaplecze we wczesnośredniowiecznej Europie środkowej, Spotkania Bytomskie 3 (Moździoch, S., ed.), 9–20. Wrocław.

[39] HASIL, J., 2011: Les élites franques de l'ouest comme des chefs de clans dans l'environnement slave?, Etudes Medievales Université de Picardie Amiens 50, 50–61.

[40] HASIL, J., 2014: Nádobka mladšího merovejského období z Cetnova (Zettendorf), okr. Cheb. Pokus o kulturněhistorickou interpretaci. In: Od Skandzy k Dunaji, od Rýna k Paslece. Sborník k 70. Narozeninám Lubomíra Košnara. Praehistorica 32/2 (Beneš, Z., ed.), 67–74. Praha.

[41] HASIL, J., 2016: rec. An Thaya und Notte im Mittelalter: vergleichende archäologische Untersuchungen zu Sozialund Siedlungsstrukturen im westslawischen Raum (6. bis 13. Jahrhundert), AR LXVIII, 415–418.

[42] HASIL, J., 2018a: Chebsko v raném středověku: Archeologie středoevropského regionu 7.–12. století. Praha.

[43] HASIL, J., 2018b: rec. Kostel Panny Marie na Pražském hradě: Dialog nad počátky křesťanství v Čechách, AR LXX, 296–304.

[44] HASIL, J., 2019: Ein Grabkomplex mit Langsax aus Honnersdorf (Jindřichov) im Egerland/Tschechien, Beträger zur Mittelalterarchäologie in Österreich 34, 225–240.

[45] HASIL, J.–OTTENWELTER, E.–BARČÁKOVÁ, L., 2019: Dubious Early Medieval jewels from Matzhausen (Bavaria). New material and technological investigations. Studies in Conservations. https://doi.org/10.1080/00393630.2019.1677082. | DOI 10.1080/00393630.2019.1677082

[46] HEJNA, A., 1976: Venkovská opevněná sídla 10.–13. stol. v Čechách. Problematika studia a výsledky dosavadního výzkumu, AR XXVIII, 279–290.

[47] HENSCH, M., 2005: Burg Sulzbach in der Oberpfalz. Archäologisch-historische Forschungen zur Entwicklung eines Herrschaftszentrum des 8. bis 14. Jahrhunderts in Nordbayern. Neustadt/Aisch.

[48] CHVOJKA, O.–MENŠÍK, P., 2009: Nové kovové nálezy z povodí středního a dolního toku Lužnice, AVJČ 22, 137–146.

[49] JIŘÍK, J.–PODLISKA, J., 2010: Nález spony východogermánského typu na Starém Městě v Praze, Studia Mediaevalia Pragensia 9, 153–169.

[50] JOHN, J.–CHVOJKA, O.–BENEŠ, J., 2018: Kurhany z lasu Hemera (południowe Czechy). Uwagi na temat prospekcji, badań i chronologii. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologii (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 251–259. Warszawa.

[51] KALFERST, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, ASČ 3, 293–335.

[52] KALHOUS, D., 2014: Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy, AR LXVI, 177–180.

[53] KAŠPÁREK, F., 2015: Doba hradištní. In: Proti proudu času. Pardubicko v pravěku a raném středověku (Jílek, J., ed.). Pardubice.

[54] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku. Praha.

[55] KOŠTA, J.–LUTOVSKÝ, M., 2014: Raně středověký knížecí hrob z Kolína. Praha.

[56] KOUŘIL, P., 2003: Staří Maďaři a Morava z pohledu archeologie. In: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin D. Třeštíka (Klápště, J.–Plešková, E.–Žemlička, J., edd.), 110–146. Praha.

[57] KUDRNÁČ, J., 1963: Vývoj slovanského osídlení mezi pražským Povltavím, Labem, Sázavou a Výrovkou, PA LIV, 173–223.

[58] KUDRNÁČ, J., 1969: Die ältesten slawischen Burgwälle in der Tschechoslowakei. In: Siedlung, Burg und Stadt (Otto, K. H.–Herrmann, J., edd.), 171–182. Berlin.

[59] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov: staroslovanské hradiště ve středních Čechách. Praha.

[60] KUNA, M., 2006: Burial mounds in the landscape. In: Archaeology of Burial Mounds (Šmejda, L.–Turek, J.–Thrane, H., edd.), 83–97. Plzeň.

[61] KUNA, M. a kol., 2007: Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání. Praha.

[62] KUNA, M. a kol., 2015: Structuring archaeological evidence: the Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague.

[63] KUNA, M.–KUNOVÁ, A., 2016: Minulost, kterou nikdo nezapsal, AR LXVIII, 576–582.

[64] KUNA, M.–NOVÁK, D.–HASIL, J.–KŘIVÁNKOVÁ, D., 2016: Archaeological map of the Czech Republic: current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. In: Digital archaeological heritage: proceedings of the international conference Brighton, UK, 17–19 March 2016 (May, K., ed.), 75–79. Namur.

[65] KUNA, M.–NOVÁK, D.–HASIL, J.–KŘIVÁNKOVÁ, D., 2017: Archaeological Map of the Czech Republic: current state and future visions of virtual research tools in the Czech Republic. Internet archaeology.

[66] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách: archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.

[67] KVĚTINA, P.–ŘÍDKÝ, J.–KONČELOVÁ, M. et al., 2015: Minulost, kterou nikdo nezapsal. Červený Kostelec.

[68] LAVAL, F., 2016: Co je kostel? K počátkům šlechtických sídel českého středověku, AR LXVIII, 47–90.

[69] LUTOVSKÝ, M., 1994: Kolínský knížecí hrob: ad fontes, SbNM A 48, č. 3–4 (1996), 37–76.

[70] LUTOVSKÝ, M., 1996: Kumulativní mohyla: k problematice raně středověkého pohřbívání – Ein kumulatives Hügelgrab: zur Problematik der frühmittelalterlichen Bestattungsart, AR XLVIII, 113–125.

[71] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Praha.

[72] LUTOVSKÝ, M., 2013: Raně středověké mohyly v Čechách, AZČ 5, 63–81.

[73] LUTOVSKÝ, M.–PROFANTOVÁ, N., 1995: Sámova říše. Praha.

[74] LUTOVSKÝ, M.–ŠŤASTNÝ, D., 2017: Ještě jednou k hradišti u Křečhoře, okr. Kolín, ASČ 21, 361–365.

[75] LUTOVSKÝ, M.–VIDEMAN, J., 2011: Nález denárů Karla Velikého z hradiště Hradec u Hudčic (okr. Příbram), ASČ 15, 523–537.

[76] LÜBKE, Ch., 2004: Das östliche Europa. Berlin.

[77] MACHÁČEK, J., 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Bonn.

[78] MACHÁČEK, J., 2012: "Velkomoravský stát". Kontroverze středoevropské medievistiky, AR LXIV, 775–787.

[79] MACHÁČEK, J., 2015: O Velké Moravě, archeologii raného středověku i o nás samých, AR LXVII, 464–494.

[80] MACHÁČEK, J.–DRESLER, P.–RYBNÍČEK, M., 2013: Dendrologische Datierung der frühmittelalterlichen Agglomeration in Pohansko bei Břeclav und der sogenannte Blatnica-Mikulčice-Horizont. In: The Early Slavic settlement in Central Europe in the light of new dating evidence (Dulinicz, M.–Moździoch, S., edd.), 151–167. Wrocław.

[81] MESSAL, S., 2015: Glienke: eine slawische Burg des 9. und 10. Jahrhunderts im östlichen Mecklenburg. Wiesbaden.

[82] MALYKOVÁ, D.–LUTOVSKÝ, M., 2016: Raně středověké sídliště v trase silničního obchvatu v Kolíně-Štítarech, ASČ 20, 343–415.

[83] MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J., 2018: Úloha kultu a církevních center ve formování Pražského hradu v raném středověku. In: Wihoda, M., Kostel Panny Marie na Pražském hradě: dialog nad počátky křesťanství v Čechách, 100–130. Praha.

[84] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic: Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.

[85] MILITKÝ, J.–PROFANTOVÁ, N.–VIDEMAN, J., 2014: Pozdně římské mince a denár Karla Velikého (768–814) z areálu hradiště Tismice, Numismatický sborník 27, 35–46.

[86] MMFH III: Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii (Bartoňková, D. a kol., edd.). Brno 1969.

[87] NEUSTUPNÝ, E., 1994: The Settlement Area Theory in Bohemian Archaeology, PA – Suplementum 1. 25 Years of Archaeological Research in Bohemia, 85, 248–258.

[88] NOVÁK, D., 2017: Drobná vrchnostenská sídla a vrchnostenské dvory 13.–17. století. Nepublikovaná disertační práce KAR ZČU Plzeň. https://doi.org/10.13140/RG.2.2.12393.34407 | DOI 10.13140/RG.2.2.12393.34407

[89] NOVÝ, R., 1968: Die Anfänge des Böhmischen Staates. Praha.

[90] POHL, W., 2002: Die Awaren: ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567–822 n. Chr. München.

[91] POHL, W.–DIESENBERGER, M., 2002: Integration und Herrschaft: ethnische Identitäten und soziale Organisation im Frühmittelalter. Wien.

[92] PÖLLATH, R., 2002: Karolingerzeitliche Gräberfelder in Nordostbayern. Eine archäologisch-historische Interpretation mit der Vorlage der Ausgrabungen von K. Schwarz in Weismain und Thurnau-Alladorf. München.

[93] POULÍK, J., 1948: Kultura moravských Slovanů a Avaři, Slavia Antiqua 1, 325–348.

[94] PREIDEL, H., 1949–1953: Die Awarischen Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung, IPEK 18, 7–17.

[95] PREIDEL, H., 1954–1957: Die Anfänge der slawischen Besiedlung Böhmens und Mährens. Gräfelfing bei München.

[96] PREIDEL, H., 1961–1966: Slawische Altertumskunde des östlichen Mitteleuropas im 9. und 10. Jahrhundert. Gräfelfing bei München.

[97] PRINCOVÁ, J., 2004: Sídliště ze 7. až počátku 9. století v poloze "Staré Badry" u Opolánek, okr. Nymburk: výsledky výzkumu v letech 1965–1966 a 1969–1973, PA XCV, 107–174.

[98] PROFANTOVÁ, N., 1989: Dvě raně středověká kování z Pražského hradu, AR XLI, 601–613.

[99] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen II (Daim, F., ed.), 605–778. Wien.

[100] PROFANTOVÁ, N., 1997: On the archaeological evidence for Bohemian Elites of the 8–9 th century. In: Central Europe in 8th–10th Centuries, 105–114. Bratislava.

[101] PROFANTOVÁ, N., 1997a: Ein Hortfund von Eisengegenständen aus Plužná, Kreis Mladá Boleslav – Soubor železných předmětů z Plužné, okr. Mladá Boleslav. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi (Maříková-Kubková, J. a kol., edd.). 514–519. Praha.

[102] PROFANTOVÁ, N., 1998: Doubravčice: zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungen von J. Kudrnáč, PA LXXXIX, 303–364.

[103] PROFANTOVÁ, N., 1998a: Problém importů a rekonstrukce cest v 8.–9. století – Importprobleme und Rekonstruktion der Wege im 8. und 9. Jahrhundert, AH 23, 79–88.

[104] PROFANTOVÁ, N., 1998b: Doubravčice: K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče, ASČ 2, 157–275.

[105] PROFANTOVÁ, N., 2000: Slovanské výšinné sídliště z Třebovle, okr. Kolín. K problému napodobení cizích předloh v keramice, AR LII, 647–664.

[106] PROFANTOVÁ, N., 2003: Další kovové nálezy z hradiště Kal, okr. Jičín, ASČ 7, 541–552.

[107] PROFANTOVÁ, N., 2004: Nález pravěké falérky a gombíku na hradišti Přerovská Hůra, okr. Nymburk, ASČ 8, 591–597.

[108] PROFANTOVÁ, N., 2010: Awarische Funde in der Tschechischen Republik Forschungsstand und neue Erkenntnisse, Acta Archaeologica Carpatica 45, 203–270.

[109] PROFANTOVÁ, N., 2011: Karolinské importy a jejich napodobování v Čechách, případně na Moravě (konec 8. až 10. století) – Karolingische Importe und ihre Nachamung in Böhmen, bzw. in Mähren (Das ausgehende 8.–10. Jahrhundert). In: Karolínská doba a Slovensko. Štúdie. Zborník Slovenského národného múzea – Archeológia – Supplementum 4 (Turčan, V., ed.), 71–104. Bratislava.

[110] PROFANTOVÁ, N., 2012: Nově získané kovové předměty z hradiště Češov a jeho okolí, ASČ 16, 315–320.

[111] PROFANTOVÁ, N., 2012b: Několik náhodných nálezů z Libice nad Cidlinou a jejich význam pro poznání dálkových kontaktů, SbNM A 66, 55–62.

[112] PROFANTOVÁ, N., 2013: Nové nálezy zbraní a kování z hradiště Rubín (k. ú. Dolánky a Pšov, okr. Louny) a okolí, ASČ 17, 179–184.

[113] PROFANTOVÁ, N., 2014: Strukturální společenská změna konce 8. a 1. poloviny 9. století. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě J. Klápště (Boháčová, I.–Sommer, P., edd.), 385–395. Praha.

[114] PROFANTOVÁ, N., 2014b: Mocenské elity v Čechách 9.–10. století. In: Velká Morava a počátky křesťanství (Kouřil, P., ed.), 56–63. Brno.

[115] PROFANTOVÁ, N., 2014c: Luxusní karolinská průvlečka a nákončí z Kosiček, okr. Hradec Králové, ASČ 18, 869–873.

[116] PROFANTOVÁ, N., 2014d: Nákončí avarského původu z Českého Meziříčí, okres Rychnov nad Kněžnou. In: Sborník k poctě Jiřího Kalfersta (Novák, M.–Burgert, P., edd.), 253–256. Hradec Králové.

[117] PROFANTOVÁ, N., 2015a: Nová raně středověká výšinná poloha z Kosoře a Prahy-Radotína. In: V za(u)jetí malostranských stratigrafií. Sborník k životnímu jubileu Jarmily Čihákové (Podliska, J., ed.), 48–67. Praha.

[118] PROFANTOVÁ, N., 2015b: The horse harness, spurs and stirrups in Bohemia in 8th and 9th Century. In: Wariors, weapons, and harness from the 5th–10th centuries in the Carpathian Basin. Ethnic and cultural interferences in the 1st Millenium B. C. to the 1st Millenium A. D. Vol. XXII (Cosma, C., ed.), 281–297. Cluj-Napoca.

[119] PROFANTOVÁ, N., a kol. 2015c: Klecany. Raně středověká pohřebiště. 1. svazek. Praha.

[120] PROFANTOVÁ, N., 2016a: Errichtung und Zerstörung der ersten frühmittelalterlichen Burgwälle in Böhmen (8/9. Jahrhundert). In: Die frühen Slawen – von der Expansion zu gentes und nationes. Teil 1 – Beiträge zum Schwerpunktthema. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas. BUFM 81 (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 223–239. Langenweissbach.

[121] PROFANTOVÁ, N., 2016b: Tepací formy 7.–8. století z České republiky. In: Od Bachórza do Światowida ze Zbrucza. Tworzenie się słowiańskiej Europy w ujęciu źródłoznawczym. Księga jubileuszowa Profesora Michała Parczewskiego (Chudzińska, B.–Wojenka, M.–Wołoszyn, M., edd.,), 57–72. Kraków – Rzeszów.

[122] PROFANTOVÁ, N., 2016c: Sekeromlat maďarského původu z České Kubice, okr. Domažlice, AZČ 10, 88–93.

[123] PROFANTOVÁ, N., 2016d: Ostruhy jako doklady přítomnosti elity v 8. a 9. století v Čechách – Sporen als Belege für die Präsenz von Eliten im 8. und 9. Jahrhundert in Böhmen, AH 41, 7–40.

[124] PROFANTOVÁ, N., 2017: New data about the earliest of Early Medieval hill-forts and hill-sites (8th – 1st half of 9th cent) in central Bohemia. In: Archäologische Studien zum frühen Mittelalter (Fusek, G., ed.), 99 – 114. Nitra.

[125] PROFANTOVÁ, N., 2018a: Byzanz am Ende der Welt? Ein Beschlag mit Kaiseporträt aus Mittelböhmen. In: Lebenswelten zwischen Archäologie und Geschichte. Festschrift für Falko Daim zu seinem 65. Geburtstag, Monographien des RGZM 150 (Drauschke J.–Kislinger, E.–Kühtreiber, K.–Kühtreiber, T.–Scharrer-Liška, G.–Vida, T., edd.), 325–336. Mainz.

[126] PROFANTOVÁ, N., 2018b: New archaeological evidences of traces of pagan rituals in Bohemia. In: Our Heritage. The Slavs (Štular, B., ed.), 106–120. Ljubljana.

[127] PROFANTOVÁ, N., 2018c: Zajímavá kování z Libčan a jejich bližší kulturně-chronologické zařazení. In: Profil archeologie středověku. Studie věnované Janu Frolíkovi (Kapustka, K., ed.), 289–296. Praha.

[128] PROFANTOVÁ, N., 2019a: Poznání hradiště kombinovaným detektorovým, povrchovým průzkumem, geofyzikou a malou sondáží. Příklad Tismice, okr. Kolín (8.–9. století). In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Móździoch, S.–Rodak, S., edd.), 235–254. Wrocław.

[129] PROFANTOVÁ, N., 2019b: Neue Waffen- und Reitausrüstungfunde aus Mittel- und Östböhmen. In: Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa (Poláček, L.–Kouřil, P., edd.), 263–282. Brno.

[130] PROFANTOVÁ, N., v tisku, a: Zur Nützung des Übergangs durch Böhmerwald im 8. und 9. Jahrhundert. Ein Langsax aus Horní Folmava (Ober-Vollmau), Kreis Domažlice. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich.

[131] PROFANTOVÁ, N., v tisku, b: Ozdoby koňského postroje doby avarské ze severozápadních Čech v souvislosti s nálezem ze Žerotína, okr. Louny. In: Krajinou archeologie, krajinou skla (Tomková, K.–Venclová, N., edd.). Praha.

[132] PROFANTOVÁ, N., v tisku, c: Berührung des Südens und mit den Luxus-Artikeln. Depot aus Domoušice wirft neues Licht auf die Fernkontakte von Böhmen im 8. Jahrhundert. In: Nomaden und Reiterkrieger aus dem Osten (Daim, F.–Meller, H., edd.). Halle an der Saale.

[133] PROFANTOVÁ, N.–KRÁSNÝ, F., 2016: Bronzové ozdoby z doby avarské z Nepřevázky, okr. Mladá Boleslav, ASČ 20, 869–873.

[134] PROFANTOVÁ, N.–KŘIVÁNEK, R.–FIKRLE, M.–ZAVŘEL, J., v tisku: Tismice jako produkční a nadregionální centrum Čech 8. a 9. století, PA.

[135] PROFANTOVÁ, N.–PROFANT, M., 2014: Modernizace moravské medievistiky?, AR LXVI, 127–140.

[136] PROFANTOVÁ, N.–RYPKA, L., 2010: Dvě bronzová kování ze severozápadních Čech a problematika jedné dílny, ASČ 14, 799–806.

[137] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Kovové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště – Metal finds from the hillfort of Tismice and attempt to the interpretation of importance of the hillfort in the Early Middle Age, ASČ 10, 793–838.

[138] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwall Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, 149–164.

[139] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2007: Chronology and importance of the Rubín hillfort based on new Early Middle Ages metal finds. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy, 16. Trefen 21.–24. 6. in Plzeň-Křimice (Michálek, J.–Rind, M. M.–Schmotz, K., edd.), 93–105. Rahden.

[140] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2007a: Nákončí z doby avarské ze Skočic, okr. Strakonice. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Jubilejní sborník k 60. narozeninám PhDr. Jiřího Michálka, 407–410. České Budějovice.

[141] PROFANTOVÁ, N.–ŠPAČEK, L., 1991: Nákončí z doby avarské z Prahy 1 – Nového Města, Archaeologica Pragensia 11, 93–100.

[142] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2003: Příspěvek k poznání raně středověkého osídlení v Toušeni (Lázně Toušeň), okr. Praha-východ – Der Beitrag zur Erkenntnis der frühmittelterlichen Besiedlung in Toušeň, Bez. Prag-Ost, ASČ 7, 509–529.

[143] PROFANTOVÁ, N.–TOMKOVÁ, K., 2018: Strongholds and material culture of the Bohemian elite in the Early Přemyslid period. In: Kouřil, P.– Procházka, R. et al. moravian and Silesian strongholds of the tenth and eleventh centuries in the context of Central Europe, 261–282. Brno.

[144] PROFANTOVÁ, N.–VÍCH, D., 2008: Raně středověké osídlení Malé Hané na pomezí Čech a Moravy – Early medieval settlement of Malá Haná, region on the Bohemian-Moravian border, PV 49, 133–164.

[145] PROFANTOVÁ, N.–VÍCH, D., 2012: Zlacený vrchlík z Bošína (okr. Ústí nad Orlicí) a problém dokladů přítomnosti elity ve východních Čechách. In: Mezi raným a vrcholným středověkem (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 197–207. Brno.

[146] PSOHLAVCOVÁ, M.–STRÁNSKÁ, P., 2018: Hrob s parohovou schránkou z Dobrovíze. In: Profil archeologie středověku. Studie věnované Janu Frolíkovi (Kapustka, K., ed.), 177–189. Praha.

[147] ROBAK, Z., 2016: Items decorated with the Tassilo Chalice Style in the Western Slavic Territories, SlArch LXIII, 309–340.

[148] ROSSIGNOL, S., 2011: Überlegungen zur Datierung des Traktates des sog. Bayerischen Geographen. In: Der Wandel um 1000. Beier & Beran (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 305–316. Langenweissbach.

[149] RUCHHÖFT, F., 2008: Vom slawischen Stammesgebiet zur deutschen Vogtei. Die Entwicklung der Territorien in Ostholstein, Lauenburg, Mecklenburg und Vorpommern im Mittelalter. Leidorf, Rahden (Westfalen).

[150] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2010: Heilige Nägel und heilige Lanzen. In: Byzanz – das Römerreich im Mittelalter 1. Welt der Ideen, Welt der Dinge. Monographien RGZM 84, 1 (Daim, F.–Drauschke, J., edd.), 97–171. Mainz.

[151] SLÁMA, J., 1973: Civitas Wistrachi ducis, HG 11, 3–30.

[152] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. Praha.

[153] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.

[154] SS rer. Germ. VII: Annales Fuldenses sive Annales regni Francorum orientalis, MGH, SS rer. Germ. VII. (Kurze, Friedrich, ed.). Hannover 1891.

[155] STEUER, H., 2014: The Baiuvarii and Thuringi : an ethnographic perspective. In: Studies in historical archaeoethnology (Fries-Knoblach, J.–Steuer, H., edd.), 111–143. Woodbridge.

[156] STOLZ, D.–MOTTL, J.–PROFANTOVÁ, N., 2006: Nález avarského kování na hradišti v Hostimi, ASČ 10, 839–843.

[157] ŠEBESTA, P., 2013: Geneze nejstarších kostelů v Chebu – Genese der ältesten Kirchen in Eger, AH 38, 291–308.

[158] ŠMEJDA, L.–TUREK, J.–THRANE, H., 2006: Archaeology of burial mounds. Ústí nad Labem.

[159] ŠOLLE, M., 1977: Hradsko u Mšena. Část I. Od pravěku do doby slovanské a otázka Canburgu franckých letopisů, PA LXVIII, 323–393.

[160] ŠOLLE, M., 1993: Kouřim seit der Burgwallzeit bis zur Stadtgründung. In: Actes du XIIe Congres International des Sciences Préhistoriques et Protohistoriques. T. 4, 109–113. Bratislava.

[161] ŠOLLE, M., 1998: Hradsko na Kokořínsku – Canburg franckých análů. Vývoj osídlení od pravěku až po středověk. Praha.

[162] ŠTEFAN, I., 2014: Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných AR LXVI, 141–176.

[163] ŠTEFAN, I., 2018: Pohanství a počátky křesťanství v Čechách: dialog historie a archeologie. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Wihoda, M., ed.), 146–171. Praha.

[164] TOMKOVÁ, K., 1998: Quellen zur Erkenntnis der frühmittelalterlichen Besiedlung im Katastern Tismice und Mrzky, PA LXXXIX, 267–302.

[165] TŘEŠTÍK, D., 1994: Křest českých knížat roku 845 a christianizace Slovanů, ČČH 92, 423–459.

[166] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.

[167] TUREK, J., 2001: Tišice, okr. Mělník, Výzkumy v Čechách 1999, 312–313.

[168] TUREK, J., 1957: Die frühmittelalterlichen Stammesgebiete in Böhmen. Prag.

[169] TUREK, J., 1963: Čechy na úsvitě dějin. Praha.

[170] TUREK, J., 1967: Hradisko Příkopy u Kdyně na Domažlicku. K problémům tvrzí na sklonku raného středověku, SbNM A 21, 203–208.

[171] TUREK, R.–HÁSKOVÁ, J.–JUSTOVÁ, J., 1981: Liubuz Metropolis – tam, kde řeka Cidlina tratí své jméno. Libice nad Cidlinou.

[172] UNGERMAN, Š., 2009: Archaika in den frühmittelalterlichen Gräbern in Mähren. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 224–256. Prague.

[173] VANÍČEK, V., 2014: Svatý Václav: panovník a světec v raném středověku. Praha.

[174] VIDA, T., 2018: Being Avar! A Case Study for Changes in the Social Display of Identity in the Early Avar Period. In: Lebenswelten zwischen Archäologie und Geschichte. Festschrift für Falko Daim zu seinem 65. Geburtstag, Monographien des RGZM 150. Teil 1 (Drauschke, J.–Kühtreiber, K.–Kieslinger, E.–Kühtreiber, T.–Scharrer-Liska, G.–Vida, T., edd.), 419–436. Mainz.

[175] VIDEMAN, J.–PROFANTOVÁ, N., 2014: An der Ostgrenze des Frankenreiches. Ein Hortfund von Denaren von Ludwig dem Heiligen bei Jedomělice (Bez. Kladno), Quaestiones Medii Aevi Novae 19, 367–389.

[176] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2012: Soubor kovových předmětů z dosud neznámé lokality na Litomyšlsku, AR LXIV, 89–128.

[177] WIHODA, M., 2018: Od křtu českých knížat k christianizaci Čechů. In: Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Wihoda, M., ed.), 131–145. Praha.

[178] WOLFRAM, H., 1995: Grenzen und Räume: Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung: 378–907. Wien.

[179] ZÁBOJNÍK, J., 1991: Seriation von Gürtelbeschlaggarnituren aus dem Gebiet der Slowakei und Österreich. In: K problematike osídlenia stredodunajskej oblasti vo včasnom stredoveku, 219–321. Nitra.