Polykulturní lokalita Ladná na písečné duně ve světle nedestruktivních metod

Variant title
Multicultural site Ladná on a sand dune in the light of non-destructive methods
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2021, vol. 26, iss. 2, pp. 129-154
Extent
129-154
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Article
Language
Czech
Abstract(s)
Hlavním tématem článku je analytické zpracování výsledků získaných zpracováním archeologického materiálu, který pochází z povrchového sběru a detektorového průzkumu okraje známé lokality "Písečné jochy" na k. ú. Ladné. Tato data jsou následně využita k rozboru sídelní struktury jak v prostoru prospekce (především distribuční mapy artefaktů pro jednotlivá období historického vývoje), tak i v kontextu celé lokality. Výsledné poznatky bude třeba uvést do souvislostí s magnetometrickým měřením, které na lokalitě probíhalo, a analogickými strukturami nejbližšího okolí, získaných destruktivními odkryvy posledních let.
The article is mainly focused on the results of analyses of archaeological finds which were acquired by surface collection and metal detector survey on the border of the already known site "Písečné jochy" in the cadastral district of Ladná. These data are subsequently used for the analysis of settlement structure both in the surveyed area (above all the distribution maps of artefacts for individual historical periods) and in the context of entire site. The resulting knowledge is to be interrelated with magnetometric measurement conducted on the site and with analogous structures in close surroundings which were detected during archaeological excavations in recent years.
Summary language
Note
  • Příspěvek vznikl v rámci projektu NAKI II, Ministerstva kultury ČR č. DG18P02OVV058 s názvem "Archeologie z nebe. Analýza a prezentace fondů dálkového průzkumu na Moravě a ve Slezsku".
Document
References:
[1] Bíško, R. – Kos, P. – Čižmář, I. 2019: Velké Pavlovice (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 60(2), 308.

[2] Červinka, I. L. 1933: Masarykův kraj v pravěku. Pravěk List pro praehistorickou archeologii a anthropologii. Hodonín.

[3] Čižmář, I. 2015a: Podivín (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 56(2), 301.

[4] Čižmář, I. 2015b: Zaječí (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 56(1), 209.

[5] Čižmář, I. 2016: Podivín (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 57(1), 223–224.

[6] Čižmář, I. – Přichystal, M. 2015: Podivín (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 56(1), 207.

[7] Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

[8] Dresler, P. 2016: Břeclav-Pohansko VIII. Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra? Brno.

[9] Dresler, P. – Macháček, J. 2008: Hospodářské zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 120–147.

[10] Havlíček, P. 2005: Přírodní park "Niva Dyje" (jižní část): Geologie kvartérních sedimentů a vývoj údolní nivy, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, 71–73.

[11] Humlová, B. 2008: Analýza materiálu z povrchové prospekce na lokalitě Břeclav – Žleby, rkp. seminární práce ÚAM, Brno.

[12] Kalčík, L. – Trampota, F. 2018: Břeclav (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 59(1), 203.

[13] Klanicová, E. 2001: Archeologické památky na katastrálním území Břeclavi. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav, Brno, 75–98.

[14] Kos, P. 2017: Kobylnice (k. ú. Kobylnice u Brna, okr. Brno-venkov), Přehled výzkumů 58(1), 208–209.

[15] Kuna, M. 2004a: Nedestruktivní terénní postupy v archeologii. In: Kuna, M. (ed.): Nedestruktivní archeologie, Praha, 15–29.

[16] Kuna, M. 2004b: Povrchový sběr. In: Kuna, M. (ed.): Nedestruktivní archeologie, Praha, 305–352.

[17] Kuna, M. – Profantová, N. (eds.) 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.

[18] Lečbych, M. 2017: Lanžhot (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 58(2), 219.

[19] Macháček, J. 2001: Raně středověká aglomerace Břeclav-Pohansko. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.): Město Břeclav, Brno, 104–117.

[20] Macháček, J. – Balcárková, A. – Dresler, P. – Milo, P. 2013: Archeologický výzkum raně středověkého sídliště Kostice – Zadní hrúd v letech 2009–2011, Archeologické rozhledy LXV, 735–775.

[21] Macháček, J. – Dresler, P. – Přichystalová, R. – Sládek, V. 2016: Břeclav – Pohansko VII., Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí. Brno.

[22] Neustupný, E. 1986: Sídelní areály pravěkých zemědělců, Památky archeologické 77, 226–234.

[23] Neustupný, E. (ed.) 1998: Space in prehistoric Bohemia. Praha.

[24] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.

[25] Pernička, R. M. 1965: Povrchový průzkum v prostoru Břeclav-Ladná. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity E 10, 343–348.

[26] Stráník, Z. – Havlíček, P. 2001: Geologické poměry okolí města Břeclav. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav, Brno, 11–14.

[27] Tejral, J. 1977: Zachraňovací výzkum v písečníku u obce Ladná (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 20, 43–44.

[28] Trampota, F. 2019: Podivín (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 60(1), 239–240.

[29] Trňáčková, Z. 1959: Ladná. NZ Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně č. j. 1392/59

[30] Uhlířová, H. 2010: Analýza materiálu z povrchové prospekce na lokalitě Hrušky – Břeclavské jochy, rkp. seminární práce ÚAM, Brno.

[31] Vostrovská, I. 2016: Lokalizace polohy raně středověkého sídliště na lokalitě Břeclav-Líbivá na základě povrchové prospekce, Studia archeologica Brunensia 21/2, 91–112. | DOI 10.5817/SAB2016-2-6