Literární komparatistika, středoevropský kulturní prostor a teorie literárních dějin

Variant title
Comparative literary studies, Central-European cultural space and theory of literary history
Author: Pospíšil, Ivo
Source document: Slavica litteraria. 2009, vol. 12, iss. 1, pp. [117]-126
Extent
[117]-126
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
The author of the present article deals with the crucial and topical problems concerning both the history and theory of national literatures and the comparative studies and their methodology in general. Commenting upon the volumes of the History of the Literary Cultures of East-Central Europe the author arrives - apart from the general positive evaluation of this scholarly attempt - at several critical conclusions which even appear in the title of the immense project - "literary cultures" and "East-Central Europe". He starts with the basic meaning of comparative literary studies and with a certain tension between the supranational and national literary structures in their both diachronous and synchronous partial and general (universal) aspects. He accentuates the necessity to be very careful and take into account not only contemporary, topical state of things, the contemporary more or less political status of literature, but also the diachronous structures which emerge from the deep basis of mentalities and cultures of the past. He comes to the conclusion that it is necessary to apply neither a strictly historical approach and to transfer the past situations into the current position nor to modernize the past. In this sense he gives several examples and samples typical of these manipulations. There cannot be definite conclusions, but only basic principles oscillating between universal and specific points of view in the form of a decalogue: 1) The various methods of comparative studies are useful for the study of Central Europe only if implementing the principles of area, territorial or zonal, cultural, religious and political studies, but preserving the philological core of the entity as the key-factor. 2) It is inevitable to study not only coincidences and similarities, but, above all, divergencies and resistances which are often methodologically more prolific. 3) Central Europe is more a spiritual or cultural than a geopolitical entity. 4) It si useless to serve political purposes. One of the relic of this thinking is the term Ostmitteleuropa (East Central Europe). Such an entity has never existed, it is a factual, purpose-built construct such as, for example, West and East Balkans. 5) It is necessary to regard the remnants of the Cold War as false and harmful like the assertion that Prague is situated in the East and Helsinki in the West, or Dresden lies in Central Europe while Cheb (German Eger, from Latin Egra) in the East Central Europe (Ostmitteleuropa). See the selected Central European bibliography in the volume Litteraria Humanitas XI. Crossroads of Cultures: Central Europe, Kreuzwege der Kulturen: Mitteleuropa, Křižovatky kultury: Střední Evropa, Перекрестки культуры: Средняя Европа. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav slavistiky, Brno 2002, editor: Ivo Pospíšil). 6) The keys to the Central European entity are rather would-be marginal undercurrents and outsiders. Thus it is recommendable to study these phenomena which do not form the mainstream in Central European national literatures (religiously oriented cultural/literary streams and currents, e. g. Catholic Modernism, traditionalism, rural literature, utopian and anti-utopian literatures, conservatism of all strands, regressive trends, static literary structures, naive art, children's literature, mass literature/Trivialliteratur, genres of virtual authenticity etc.). 7) While studying the literature of Central Europe, it is useful to start from comparing the transformations of literary genres. 8) It is recommendable to avoid the danger of the prevelant impact of shallow, but nowadays fashionable subjects and approaches, such as the pure focus on the internet, mass media, sexual deviations, social or domestic violence, gender studies, political correctness etc. 9) To study Central Europe also means the implementation of the so-called invaders, i. e. crucial outer stimuli, such as the impact of French, Anglo-American and Scandinavian cultures, the problem of immigration and emigration, the impact of East Slavs in general and the Russians in particular, the impact of Balkan and Asian elements, non-Christian religions etc. 10) It si inevitable to avoid the exaggeration of Western cosmopolitan conceptions of literature in the axiological sense according to the thesis: "The less national, the better."
Document
References:
[1] BERG, Мichail (2000): Литературократия. Проблема присвоения и перераспределения власти в литературе. Кафедра славистики Университета Хельсинки‚ Москва: Новое Литера-турное Обозрение.

[2] DEMETZ, Peter: (1990, 1991, 1992): Cross Currents, A Yearbook of Central European Culture, Yale University, 9 (1990), s. 135–145; 10 (1991), s. 235–251; 11 (1992), s. 79–92.)

[3] DOROVSKÝ, Ivan (2004): Slovanské meziliterární shody a rozdíly. Brno: Masarykova univerzita.

[4] HRABÁK, Josef (1976): Literární komparatistika. Praha: SPN.

[5] JAKOBSON, R. (1995): Poetická funkce. Ed.: Miroslav Červenka. Jinočany: H&H.

[6] JUVAN, Marko (2006): Literarna veda v rekonstrukciji. Uvod do sodobni študij. Ljubljana: Narodna a univerzitna knjižnica.

[7] KOŽINOV, Vadim (1977): К социологии русской литературы XVIII - XIX веков (К проблеме литературных направлений). In: Литература и социология. Москва: Художественная литература, с. 137– 177.

[8] MATHAUSER, Zdeněk (1989): Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno: Blok.

[9] MURKO, Matthias (1897): Deutsche Einflüsse auf die Anfänge der böhmischen Romantik. Mit einem Anhang: Kollár in Jena und beim Wartburgfest. Verlags-Buchhandlung. Graz: "Styria".

[10] NEUBAUER, John, CORNIS-POPE, Marcel, eds (2004–2007): History of the Literary Cultures of East-Central Europe: Junctures and Disjunctures in the 19th and 20th Centuries, sv. 1–3, Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins.

[11] POSPÍŠIL, I. (1993): Sedmero úskalí a inspirací. Slovenská literatúra, 4, s. 292– 295.

[12] POSPÍŠIL, Ivo (2003): Slavistika na křižovatce. Brno: Regiony.

[13] POSPÍŠIL, Ivo (2004): Slavistika jako české rodinné stříbro. Praha: Nadání Hlávkových.

[14] POSPÍŠIL, Ivo (2005): Ruský román znovu navštívený. Historie, uzlové body vývoje, teorie a mezinárodní souvislosti: Od počátků k výhledu do současnosti. Ed.: Jaroslav Malina, obálka, grafická a typografická úprava Josef Zeman – Tomáš Mořkovský, Martin Čuta, ilustrace Boris Jirků. Brno: Nadace Universitas, Edice Scientia, Akademické nakladatelství CERM v Brně, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA.

[15] POSPÍŠIL, Ivo (2006): Hodnoty a rovnost v literatuře. Dvě knihy a jejich inspirativní hodnota. Studia Balcanica Bohemo-Slovaca VI, sv. 2, Sekce literárněvědná a kulturologická. Sekce jazykovědná. Příspěvky prezentované na VI. mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech 25.-27. dubna 2005. K vydání připravili Pavel Boček, Ladislav Hladký, Pavel Krejčí, Petr Stehlík a V áclav Štěpánek. Red.: Václav Štěpánek. Ústav slavistiky FF MU, Historický ústav AV ČR, Brno: Matice moravská, s. 757–767.

[16] POSPÍŠIL, Ivo (2006): Střední Evropa a Slované. Brno:Masarykova univerzita.

[17] POSPÍŠIL, Ivo (2007): Próza virtuální autenticity a existenciálního znejistění. SPFFBU, X 10, Slavica Litteraria, s. 5– 20.

[18] POSPÍŠIL, Ivo (2007): The Problem of Value and Equality in Comparative Literary Studies: the Past and the Present (Some Comments on the Conception of "Area Value"). In: The Horizons of Comtemporary Slavic Comparative Literature Studies. Ed. by Halina Janaszek-Ivaničková. Warszawa: Dom Wydawniczy Elipsa, s. 39– 49.

[19] POSPÍŠIL, Ivo (Brno), MOSER, Michael (Wien) (2004): Comparative Cultural Studies in Central Europe. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

[20] POSPÍŠIL, Ivo (Brno), MOSER, Michael (Wien), NEWERKLA, Stefan M. (Wien) (2005): Litteraria Humanitas XIII. Austrian, Czech and Slovak Slavonic Studies in Their Central European Context. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2005.

[21] POSPÍŠIL, Ivo (ed.) (1998): Světové literatury 20. století v kostce. Pod vedením I. Pospíšila zpracovali S. Dembická, J. Kovář, K. Křížová, P. Kyloušek a I. Přikrylová. Praha: LIBRI.

[22] POSPÍŠIL, Ivo (ed.) (1999): Integrovaná žánrová typologie (Komparativní genologie). Projekt – metodologie – terminologie – struktura oboru – studie (1999). Hlavní autoři: Ivo Pospíšil – Jiří Gazda - Jan Holzer. Editor: Ivo Pospíšil. Brno: Masarykova univerzita.

[23] POSPÍŠIL, Ivo (ed.) (2002): Areál – sociální vědy – filologie. Brno: Kabinet integrované žánrové typologie, Ústav slavistiky, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.

[24] POSPÍŠIL, Ivo (ed.) (2002): Litteraria Humanitas XI, Crossroads of Cultures: Central Europe, Kreuzwege der Kulturen: Mitteleuropa, Křižovatky kultury: Střední Evropa, Perekrestki kul'tury: Srednjaja Jevropa. Brno: Masarykova univerzita.

[25] POSPÍŠIL, Ivo, ZELENKA, Miloš (1996): René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita.

[26] POSPÍŠIL, Ivo, ZELENKA, Miloš (2003): Česko-slovenské vztahy v slovanských a středoevropských souvislostech. Brno: Ústav slavistiky FF MU.

[27] POSPÍŠIL, Ivo, ZELENKA, Miloš (2004): Česko-slovenské vztahy, Evropa a svět. Brněnské texty k slovakistice VI. Brno: Slavistická společnost Franka Wollmana a Ústav slavistiky FF MU.

[28] VÁCLAVEK, Bedřich (1949): České písně kramářské. Praha: Svoboda.

[29] VIRK, Tomo (2007): Primerjalna književnost na prelomu tisočletja. Kritični pregled. Ljubljana: Studia Litteraria, Inštitut za slovinsko literaturo in literarne vede ZRC SAZU.

[30] WOLLMAN, Frank (1928): Slovesnost Slovanů. Praha: Orbis.

[31] WOLLMAN, Frank (2003): Die Literatur der Slawen. Herausgegeben von Reinhard Ibler und Ivo Pospíšil. Aus dem Tschechischen übertragen von Kristina Kallert. Vergleichende Studien zu den slavischen Sprachen und Literaturen. Herausgegeben von Renate Belentschikow und Reinhard Ibler, Bd. 7. Frankfurt am Main – Berlin – Bern – Bruxelles – New York – Oxford – Wien: Peter Lang.

[32] WOLLMAN, Slavomír (2007): Postmodernismus ve slovansko-středoevropském zorném poli: fakta a fikce. In: Slavistika dnes. Kolektivní monografie. Ed.: Ivo Pospíšil. Brno: Česká asociace slavistů, Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, s. 213–228.

[33] WOLLMAN, Slavomír (2008): Van Tieghem a ti druzí: hledání generální literatury směrem k jihovýchodu. In: Česká slavistika 2008. Brno – Praha: Academicus, s. 323–335.

[34] ZELENKA, Miloš (2002): Literární věda a slavistika. Academia, Praha.

[35] ZELENKA, Miloš (2008): Juvan, Marko: Literarna veda v rekonstrukciji. Uvod do sodobni študij. Narodna a univerzitna knjižnica, Ljubljana 2006. Opera Slavica, roč. XVIII, č. 1, 2008, s. 42–44.