Funkce jako kritérium aktualizace Aristotelova konceptu morálního charakteru

Title: Funkce jako kritérium aktualizace Aristotelova konceptu morálního charakteru
Variant title:
  • Function as a criterion for updating the Aristotle's concept of moral character
Author: Brázdil, Jan
Source document: Studia philosophica. 2022, vol. 69, iss. 1, pp. 41-55
Extent
41-55
  • ISSN
    1803-7445 (print)
    2336-453X (online)
Type: Article
Language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Článek spadá do tematické oblasti současných snah o oživení Aristotelovy etické teorie. V užším vymezení jde o téma aktualizace konceptu morálního charakteru (či mravní ctnosti), které je spojováno s využitím poznatků psychologických věd. Zde pak klíčovou pozornost věnuji problému kritérií, podle kterých můžeme posuzovat adekvátnost návrhů na takovou aktualizaci. Vedle běžně respektovaných kritérií interdisciplinarity a empirické a normativní adekvátnosti představuji kritérium funkce, které je ústředním pojmem článku. Cílem článku je formulovat toto kritérium a pro jeho vyjasnění co nejlépe vystihnout funkci (zjednodušeně řečeno užitečnost či přínos) Aristotelovy etické teorie. Dále je mým záměrem na příkladech představit, jaké důsledky by mělo přijetí tohoto kritéria (tedy zachování či zefektivnění funkce) pro posuzování adekvátnosti návrhů k aktualizaci Aristotelova konceptu morálního charakteru. Za funkci Aristotelovy etické teorie považuji zvyšování naší morální gramotnosti a tvrdím, že tato funkce vyplývá ze stěžejního rysu Aristotelovy práce, z důsledné analýzy a nalezení vzájemných vazeb mezi pojmy, které spojujeme s každodenní morálkou a s prožíváním dobrého a spokojeného života. Na konkrétních příkladech ukazuji, jak snahy naplnit jiná kritéria adekvátní aktualizace mohou vést k pojmové redukci, zahlcení irelevantními informacemi, nebo jinak narážet na kritérium funkce. Naplnění všech zde představených kritérií ilustruji na analogii dovednosti, kterou jakožto aktualizaci představila Julia Annasová.
The article falls into the thematic area of contemporary efforts to revive Aristotle's ethical theory. In a narrower demarcation, I am concerned with the topic of updating the concept of moral character (or moral virtue), which is associated with a findings of knowledge of psychological sciences. Here I pay key attention to the problem of the criteria according to which we can assess the adequacy of proposals for such an update. In addition to the commonly respected criteria of interdisciplinarity and empirical and normative adequacy, I present the criterion of function, which is the central concept of the article. The aim of the article is to formulate this criterion and, for its further clarification, to capture the function (simply put, usefulness or contribution) of Aristotle's ethical theory. Furthermore, it is my intention to use examples to present consequences of adopting this criterion (i.e. maintaining or increasing function) for assessing to adequacy of proposals to update Aristotle's concept of moral character. I consider the increase in our moral literacy to be the function of Aristotle's ethical theory, and I argue that this function stems from the key feature of Aristotle's work, rigorous analysis, and the interrelationships between the concepts we associate with everyday morality and living a good and contented life. Using specific examples, I show how efforts to meet other criteria for adequate updating can lead to a conceptual reduction, an overload of irrelevant information, or otherwise collide with the criterion of function. I illustrate the fulfillment of all the criteria presented here as the skill analogy presented by Julia Annas as an update.
References
[1] ANNAS, Julia. Intelligent virtue. Oxford University Press 2011.

[2] ANSCOMBE, Elizabeth. Modern Moral Philosophy. Philosophy. 1958, 33(124), s. 1–19.

[3] ARISTOTELÉS. Etika Eudémova, Přeložili Viktor ZAVŘEL a Jan BRÁZDIL. Dybbuk 2020.

[4] ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Přeložil Antonín KŘÍŽ. Petr Rezek 1996.

[5] BECKMANN, Jürgen – HECKHAUSEN, Heinz. Situational Determinants of Behavior. In HECKHAUSEN, Jutta – HECKHAUSEN, Heinz (eds.). Motivation and Action. Springer-Verlag 2008, s. 113–162. | DOI 10.1007/978-3-319-65094-4_4

[6] BARGH, John A. – HUANG, Julie Y. The selfish goal. In MOSKOWITZ, Gordon B. – GRANT, Heidi (eds.). The psychology of goals. Guilford Press 2009, s. 127–150.

[7] GRAHAM, Jesse et al. Moral foundations theory: The pragmatic validity of moral pluralism. Advances in Experimental Social Psychology. 2012, 47, s. 55–130.

[8] GROSS, James J. – THOMPSON, Ross A. Emotion Regulation: Conceptual and Empirical Foundations. In GROSS, James J. (ed.). Handbook of Emotion Regulation. Guilford Press 2007, s. 3–24.

[9] KAMTEKAR, Rachana. Updating Practical Wisdom. In SEN, Manidipa (ed.). Self-knowledge and Agency. DK Printworld 2012, s. 256–277.

[10] REEVE, Johnmarshall. Understanding motivation and emotion. John Wiley & Sons 2009.

[11] RHEINBERG, Falco. Intrinsic Motivation and Flow. In HECKHAUSEN, Jutta – HECKHAUSEN, Heinz (eds.). Motivation and Action. Springer-Verlag 2008, s. 323–348. | DOI 10.1017/cbo9780511499821.014

[12] RUSSELL, Daniel C. Practical Intelligence and the Virtues. Oxford University Press 2009.

[13] SNOW, Nancy. Virtue and Flourishing. Journal of Social Philosophy. 2008, 39(2), s. 225–245.

[14] SNOW, Nancy. Virtue as Social Intelligence: An Empirically Grounded Theory. Routledge 2010.