K otázce kritérií výběru zvukových nahrávek k digitalizaci především z pohledu jejich obsahu

Účel – Cílem koncepčního článku je zkoumání otázek souvisejících se stavem poznání v oblasti hodnocení zvukových nahrávek za účelem jejich výběru k digitalizaci. Pozornost je především věnována otázkám vyhodnocování jejich obsahu. V českém prostředí bylo toto téma zatím pojednáno pouze ojediněle a spíše utilitárně, tj. v souvislosti s konkrétními digitalizačními projekty. Otázkami vhodných kritérií pro výběr a určování priorit se v zahraničí věnují již desítky let, a to zejména odborné oborové asociace (IASA, ARSC). Pozornost je zde však věnována hlavně otázkám technického rázu.
Design/metodologie/přístup – V první části přináší studie shrnutí poznatků z vybraných zahraničních zdrojů a stav pokrytí problému u nás. Navazuje stručná metodologicko-teoretická část se vztahem k obecnému přehledu kritérií, která je třeba brát v potaz pro posuzování kvality zvukových nahrávek. V poslední části studie popisuje výsledky volného dotazníkového šetření, provedeného mezi významnými osobnostmi/institucemi hudebního oboru v ČR a sumarizaci názorů i praktických poznatků autorů studie se zaměřením na obsahová kritéria.
Výsledky – Studie může sloužit jako obecný návod na vhodný postupy při plánování digitalizace sbírek zvukových nahrávek. Průzkum potvrdil značnou míru shody názorů dotazovaných na hodnotící kritéria. Autoři také upozorňují na nezbytnou míru subjektivního přístupu v hodnotícím procesu, plynoucí z různého poslání a cílů kurátorů jednotlivých sbírek a institucí a upozorňují na nezbytnost spolupráce týmu odborníků s různou kvalifikací v procesu posuzování.
Originalita/hodnota – Studie přináší první ucelené pojednání zkoumaného problému u nás a přináší některé náměty a doporučení, aplikovatelné pro domácí prostředí paměťových institucí všech typů.

Purpose – The aim of the study is to contribute to the mapping of the current state of knowledge on the evaluation of sound recordings for the purpose of selection for digitization mainly as to the content of sound carriers. Little attention has been paid to this topic in the Czech Republic, and most activities in this respect have been of pragmatic nature, focusing on specific digitization projects. In other countries, however, selection criteria and prioritization have been an object of analysis – mainly by professional associations such as IASA or ARSC – for decades. The attention is there paid to technical aspects mostly.
Design/Methodology/Approach – The first part of the study sums up the findings of selected foreign language sources. Follows a brief theoretical and methodological part dedicated to the creation of digital libraries and effective planning of collections digitization, focusing on the specificities of sound recordings. The final part of the study presents the results of a questionnaire survey carried out among renowned experts and institutions in the musical field in the Czech Republic and summarizes the authors' opinions as well as practical experience.
Results – The study can serve as a general guideline for the planning of sound collections digitization. The survey revealed a significant consistency in the respondents' opinions on the evaluation criteria to be taken into account. The authors also point out that an integral part of the evaluation process is subjectivity, which arises from the diverse nature of the individual curators' missions and goals and stress the importance of cooperation of expert teams with diverse qualifications in the process of evaluation.
Originality/Value – The study is the first one to provide a comprehensive view of the matter at hand in our country. It presents topics for discussion and makes recommendations applicable to all types of memory institutions in the Czech Republic.