Tvrz v Mlázovicích (okres Jičín) ve světle archeologických výzkumů : postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje

Title: Tvrz v Mlázovicích (okres Jičín) ve světle archeologických výzkumů : postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje
Variant title:
  • The manor in Mlázovice (Jičín district) in the light of archaeological excavations : the status of the manor in the context of the surrounding fortifications and their development
  • Die Feste in Mlázovice (Bezirk Jičín) im Lichte archäologischer Untersuchungen : die Stellung des Sitzes im Kontext benachbarter Befestigungsanlagen und ihrer Entwicklung
Source document: Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 2, pp. 451-477
Extent
451-477
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Article
Language
Summary language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Studie se věnuje vyhodnocení archeologických výzkumů, které proběhly v prostoru zaniklé tvrze v Mlázovicích a jejím blízkém okolí. Na základě hmotných pramenů spadají počátky sídla do přelomu 13. a 14. století, jeho zánik v roce 1424 souvisí s tažením hejtmana Jana Žižky. Násilný konec sídla dokládá část hmotných pramenů a geofyzikální měření. Tvrz byla situována v těsné blízkosti sakrální stavby, společně s ní zaujímala dominantní pozici na vrcholu návrší. Charakterem se tvrz v Mlázovicích shoduje s okolními soudobými středověkými fortifikacemi umístěnými v intravilánech vsí. K zániku těchto tvrzí, které byly tvořeny pravidelným kruhovým pahorkem obehnaným příkopem a valem, docházelo v průběhu přelomu 14. a 15. století. Během 15. století se na daném území začíná prosazovat kvalitativně vyspělejší forma šlechtického sídla. Jednalo se o zděnou kamennou stavbu obdélného půdorysu.
This study focuses on the evaluation of archaeological excavations that took place in the area of a former manor in Mlázovice and its surroundings. On the basis of material sources, the origins of the manor are sought at the turn of the 13th and 14th centuries; its decline in 1424 is related to the campaign of the Hussite commander Jan Žižka. The violent end of the manor is evidenced by some material sources and geophysical measurements. The manor was situated in close proximity to a religious building and together with it occupied a dominant position on a hilltop. In its form, the manor in Mlázovice corresponds to the surrounding medieval fortifications located within villages. The decline of these structures, which involved a regular circular hillock surrounded by a moat and a rampart, occurred between the late 14th and early 15th centuries. During the 15th century, a more qualitatively advanced form of noble seat started to emerge in the area – stone buildings with a rectangular plan.
References
[1] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. 905–1197 (Friedrich, G., ed.,). Pragae 1904–1907.

[2] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II. 1198–1230 (Friedrich, G., ed.,). Pragae 1912.

[3] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[4] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[5] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. 1253–1310 (Emler, J., ed.,). Pragae 1882.

[6] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/1. 1354–1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.

[7] LC V: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim V. Annus 1390 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1865.

[8] LE VII: Libri erectionum archioecesis Pragensis VII. (Pelikán, J.–Pátková, H., edd.). Praha 2002.

[9] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.

[10] RT II: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého II (Emler, J., ed.). Praha 1872.

[11] RTV: Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae. Nejstarší zbytky desk zemských půhonných (Dvorský, F.–Emler, J., edd.). Praha 1868.

[12] SLČ texty nejstarší vrstvy: Fontes rerum Bohemicarum. Series nova, tomus II. Staré letopisy české (2. svazek). Staré letopisy české. 2. svazek (Černá, A. M.–Čornej, P.–Klosová, M., edd.). Praha 2003.

[13] SLČ východočeská větev: Fontes rerum Bohemicarum. Series nova, tomus III. Staré letopisy české (2. svazek). Staré letopisy české. 3. svazek (Černá, A. M.–Čornej, P.–Klosová, M., edd.). Praha 2018.

[14] SLČ z vratislavského rukopisu: Staré letopisy české z Vratislavského rukopisu (Šimek, F., ed.). Praha 1937.

[15] BLÁHA, R.–DRNOVSKÝ, P., v tisku: Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ (2023).

[16] CECHNER, A., 1909: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Novopackém. Praha.

[17] ČORNEJ, P., 2019: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Praha.

[18] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.

[19] DRNOVSKÝ, P., 2021: Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20 (2021), 272–295.

[20] DRNOVSKÝ, P., 2022: Vrchnostenská sídla vázaná na vodní tok při řece Bystřici na západním Královéhradecku pohledem metod nedestruktivní archeologie – Mit einem Wasserlauf verbundene Herrschaftssitze in der westlichen Region Hradec Králové (Königgrätz) aus Sicht zerstörungsfreier archäologischer Untersuchungsmethoden, AH 47, 39–63.

[21] DRNOVSKÝ, P., 2022a: High Medieval Fortifications in Villages near Hradec Králové. Manorial Residences of Lower Nobility in East Bohemia, Fasciculi Archaeologiae Historicae 35, 55–69. https://doi.org/10.23858/FAH35.2022.005

[22] DRNOVSKÝ, P., 2023: The Possibilities and Results of Magnetometer Survey in Small-Sized Fortifications of the High Middle Ages. A Case Study on Research into Manorial Residences in the 14th to 15th Century in East Bohemia, Interdisciplinaria Archaeologica XIV, no. 1, 93–104.

[23] DRNOVSKÝ, P.–BEK, T.–BEKOVÁ, M., 2022: Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433 – Archeologische Militariafunde aus der Umgebung der ostböhmischen Burg Pottenstein (Potštejn) als Belege für ihre dreifache, in den Jahren 1339, 1399 und 1432/1433 erfolgte Eroberung, AH 47, 83–125.

[24] DRNOVSKÝ, P.–UNGER, J., 2022: Nádobkové kachle ze 14. století z hradu Kost v severovýchodních Čechách. Příspěvek k počátkům užívání kachlů na šlechtických sídlech – Gefäßkacheln aus dem 14. Jahrhundert von der Burg Kost in Nordböhmen : ein Beitrag zu den Anfängen der Verwendung von Kacheln auf Adelssitzen, AH 47, 731–744.

[25] DURDÍK, T., 1980: K počátku výskytu hradů s plášťovou zdí v Čechách – Zum Beginn der Erscheinens von Mantelmauerburgen in Böhmen, AH 5, 259–265.

[26] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.

[27] HLUBEK, L., 2010: Soubor militarií z rýmařovské tvrze, CB 12, 489–500.

[28] KALFERST, J., 1987: Mlázovice, okr. Jičín, Výzkumy v Čechách 1984/1985, 125.

[29] KALFERST, J., 1987a: Dobeš, o. Lukavec u Hořic, okr. Jičín, Výzkumy v Čechách 1984/1985, 38.

[30] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.

[31] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[32] KŘIVÁNEK, R., 2004: Geofyzikální metody. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle – Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals (Kuna, M., ed.), 117–183. Praha.

[33] KUČA, K., 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Ml–Pan. Praha.

[34] KURKA, J., 1915: Archidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký, diecése litomyšlská (Místopis církevní do roku 1421). Praha.

[35] KUTNAR, F., 1997: Mezi Chlumy a Kamennou Hůrou: obraz dějin Mlázovic v Podkrkonoší a okolí. Mlázovice v Podkrkonoší.

[36] MATĚJKOVÁ, K., 2007: Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265–276.

[37] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.

[38] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého místa u Jičína, ASČ 18, 319–341.

[39] MILO, P., 2009: Geofyzikálny prieskum včasnostredovekých sídlisk – prínos pre archeológiu alebo strata času? In: Archeologie doby hradištní (Dresler, P.–Měřínský, Z., edd.), 38–54. Brno.

[40] MILO, P., 2013: Geofyzikálne prieskumy včasnostredovekých sídliskových lokalít na dolnom Podyjí – Geophysical investigations of early medieval occupation sites in the lower Dyje (Thaya) River region, AR LXV, 706–734.

[41] MILO, P., 2014: Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Studien zur Archäologie Europas. Vol. 21. Bonn.

[42] NETOLICKÝ, P., 2016: Etnoarcheologie staveb. Komparativní výzkum tradiční architektury střední a východní Evropy. Rkp. disertační práce, ulož. na FF ZČU v Plzni.

[43] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K., 2008: Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. na Masarykově univerzitě v Brně.

[44] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta 8, 43–67.

[45] PRIX, D.–RACKOVÁ, E.–SLAVÍK, J., 2020: Středověké venkovské kostely východních Čech I. Archidiakonát hradecký do roku 1378. Praha.

[46] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 3. M–Ř. Praha.

[47] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.

[48] SCHALLER, J. F., 1790: Topographie des Königreichs Böhmen 15. Königgrazer Kreis. Wien.

[49] SIGL, J.–VOKOLEK, V., 1983: Záchranný výzkum na středověkém hrádku u Lázní Bělohrad, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové 10/3, 37–40.

[50] SIGL, J.–VOKOLEK, V., 1986: Archeologické nálezy v roce 1985, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové 13, 5–23.

[51] SLAVÍK, J., 1998: Hořice. In: L. Svoboda a kol., Encyklopedie českých tvrzí I (A–I), 199. Praha.

[52] SLAVÍK, J.–SVOBODA, L., 1993: Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, ZČRP 6, 97–116.

[53] SOMMER, J. G., 1835: Das Königreich Böhmen. Dritter Band. Bidschower Kreis. Praha.

[54] STRZYŻ, P., 2014: Broń palna w Europie Środkowej w XIV–XV w. – Firearms in Central Europe in the 14th–15th c. Łódź.

[55] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.

[56] ÚLOVEC J., 1994: Příspěvek k historii bývalé tvrze v Mlázovicích, ZČRP 7, 167–173.

[57] ULRYCHOVÁ, E., 1996: Kachel s motivem Meluzíny z tvrziště Chloumky (o. Jičín), ZMHK 22, 86–87.

[58] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.

[59] VAŘEKA, P., 1992: Mazanice – středověký stavební materiál v archeologických pramenech a problematika a jeho interpretace, SSPS 3, 105–110.

[60] VAŘEKA, P., 1995: Nálezy mazanice v archeologických strukturách – deskriptivní systém a databáze Mazanice, Archeologické fórum 4, 59–64.

[61] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, AR L, 123–137.

[62] VOKOLEK, V.–SIGL, J., 1974: Záznam C–TX–197401164. Archeologická mapa České republiky. Dostupné z: https//digiarchiv.aiscr.cz/id/C–TX–197401164, cit. 7. 1. 2023.

[63] WOLF, O., 2004: Keramika z manské tvrze v Mladých Bukách, ZMHK 30, 226–250.

[64] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.

[65] ZŮBEK, A., 2019: Mazanice – stavební materiál v brněnském prostředí. Příkladová studie zpracování a analýzy souboru fragmentů vypálené mazanice z výplní suterénu VS029 na parcele domu Kobližná 4. Brno.