Title: Zaniklá středověká vesnice Zábdiší na panství hradu Žebrák
Variant title:
- The deserted medieval village of Zábdiší on the estate of Žebrák Castle
- Mittelalterliche Dorfwüstung Zábdiší in der Grundherrschaft von Burg Žebrák
Source document: Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 2, pp. 587-609
Extent
587-609
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-2-13
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78660
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek seznamuje s výsledky povrchového průzkumu a geodeticko-topografického zaměření zaniklé středověké vesnice Zábdiší (k. ú. Drozdov), která náležela roku 1336 k panství hradu Žebrák. Celkem bylo zjištěno a zdokumentováno 29 antropogenních tvarů reliéfu představujících relikty obytných a hospodářských staveb. Sídelní forma byla interpretována jako návesní s devíti až deseti usedlostmi. Nálezy pozdně středověké až raně novověké keramiky získané povrchovými sběry zpřesňují dobu založení a zániku vesnice v intervalu od konce 13. do počátku 16. století. Pozornost je věnována také širšímu zázemí vesnice (extravilán), kde pomocí dat leteckého laserového skenování (LiDAR) a pozemního ověření byly identifikovány pozůstatky plužin, úvozů a milířišť. Ves je studována v širším sídelním kontextu panství hradu Žebrák, přičemž byly nově upřesněny polohy dalších dvou zaniklých vsí.
This contribution presents the results of the surface collection and geodetic-topographic survey of the deserted medieval village of Zábdiší (Drozdov), which belonged to the estate of Žebrák Castle in 1336. A total of 29 anthropogenic landforms representing remains of residential and farm buildings were identified and documented. The settlement form was interpreted as a village with nine to ten homesteads. Finds of late-medieval and early modern-age pottery from surface collections place the foundation and decline of the village in the period between the late 13th and the early 16th century. Attention was also given to the wider surroundings of the village where the remains of field systems, dirt roads and charcoal-burning platforms were identified with the use of airborne laser scanning (LiDAR) data and ground verification. The village is studied in a wider settlement context of the Žebrák Castle estate, where the locations of two more deserted villages have been recently specified.
References
[1] Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta 136-VI/20. Dostupné z: http://monasterium.net/mom/CZ-APH/AMK/136-VI%7C20/charter, cit. 12. 1. 2023.
[2] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Praha 1904–1907.
[3] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Praha 1912.
[4] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1981.
[5] České gubernium – guberniální listiny, sign. 2383. Národní archiv Praha. Dostupné z: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/2383/charter, cit. 12. 1. 2023.
[6] České gubernium – guberniální listiny, sign. 154. Národní archiv Praha. Dostupné z: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/154/charter, cit. 12. 1. 2023.
[7] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (Emler, J., ed.). Praha 1882.
[8] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[9] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. (Emler, J., ed.). Praha 1892.
[10] CHALUPA, A., 1064: Tereziánský katastr český. Sv. 1. Rustikál (kraje A–CH). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra.
[11] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[12] BOBEK, P. a kol., 2021: Bobek, P.–Brejcha, R.–Dejmal, M.–Houška, J.–Johanis, H.–John, J.–Přibylová, M.–Sedláčková, L.–Suchánková, S.–Szabó, P.–Šimík, J., Uhlířství a jeho archeologické doklady – historicko-archeologický pohled na provozování řemesla, AT 32, 31–56.
[13] CULEK, M., ed., 2005: Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha.
[14] ČAPEK, L., 2011: Dvě zaniklé středověké vesnice ve Velechvínském polesí, okr. České Budějovice, AVJČ 24, 227–248.
[15] ČAPEK, L.–JOHN, J.–STOLZ, D., 2013: Příspěvek leteckého laserového skenování k poznání dvou zaniklých středověkých vesnic mezi Líšnou a Točníkem. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 144–149. Plzeň.
[16] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P., edd., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[17] DURDÍK, T., 1995: Encyklopedie českých hradů. Praha.
[18] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[19] DURDÍK, T.–FROLÍK, J., 1982: Hrad Řebřík na Rokycansku a jeho postavení v genezi českého šlechtického hradu – Burg Řebřík in der Gegend von Rokycany und ihre Stellung unter den Feudalburgen Böhmens, AH 7, 367–378.
[20] DURDÍK, T.–HAZLBAUER, Z., 1996: Záchranný archeologický výzkum na prvním nádvoří hradu Točníka v roce 1993, CB 5, 255–278.
[21] GOJDA, M.–JOHN, J., 2013: Projekt Potenciál archeologického výzkumu krajiny v ČR prostřednictvím dálkového laserového 3D snímkování, jeho cíle a dosažené výsledky. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 21–37. Plzeň.
[22] CHALÁNEK, M., 2017: Zaniklá středověká vesnice Zábdiší u Točníku. Diplomová práce obhájená na Katedře archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni.
[23] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1981: Archeologické ověřování toponomastické lokalizace zaniklých středověkých vsí v okrese Beroun, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 22, 26–29.
[24] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 5. Praha.
[25] KOČKA, V., 2009: Dějiny Rakovnicka. 2. vydání. Rakovník.
[26] KOLBEK, J.–MORAVEC, J., edd., 1995: Map of Potential Natural Vegetation of the Biosphere Reserve Křivoklátsko – Mapa potenciální přirozené biosférické vegetace Křivoklátsko. Průhonice.
[27] KOLBEK, J. a kol., ed., 2003: Vegetace Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Křivoklátsko. 3. Společenstva lesů, křovin, pramenišť, balvanišť a acidofilních lemů. Praha.
[28] KRAUSOVÁ, A., 2009: Hrad Řebřík a jeho bezprostřední ekonomické zázemí. Nepublikovaná bakalářská práce na Katedře archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni.
[29] KRAUSOVÁ, A., 2011: Hrad Řebřík na Zbirožsku, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 23, 98–129.
[30] KRIŠTUF, P., 2007: Průzkum Křivoklátské vrchoviny. Příspěvek vizuálního povrchového průzkumu k poznání novověké kulturní krajiny. In: Opomíjená archeologie 2005–2006 (Krištuf, P.–Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 158–163. Plzeň.
[31] KYPTA, J., 2007: Domy a usedlosti zaniklé středověké vsi Bystřece (Úvahy o výpovědních schopnostech nálezových situací a způsobu prezentace dokumentace), AR LIX, 592–624.
[32] KYPTA, J., 2014: Das Lebensmilieu des hoch- und spätmittelalterlichen Dorfes als archäologisches Forschungsproblem, Praehistorica XXXI, 419–436.
[33] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[34] MATOUŠEK, V.–BREJCHA, R., 2017: Milířiště – drobné památky na pálení dřevního uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti, ZPP 77, 572–580.
[35] MATOUŠEK, V.–WOITSCH, J., 2020: Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině, AT 31, 2–57.
[36] MEVALDOVÁ, H., 2014: Roubené sýpky a špýchary na Berounsku a Hořovicku. In: Vesnická stavební kultura. Stavební materiál – domová dispozice – slohové ohlasy – dřevěné sakrální stavby//. Etnologické studie 18 (Malach, R.–Válka, M., edd.), 131–138. Brno.
[37] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P.–PREUSZ, M., 2020: Archeologie v Železných horách. Výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu v lesním prostředí. Plzeň.
[38] NOVÁČEK, K., 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholné středověké kolonizace brdského lesa, Podbrdsko 2, 7–37.
[39] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1970: Zaniklá osada Lhota na rozhraní obce Chlustiny a Bavoryně, Onomastické práce III, 196–208.
[40] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1977: Lokalizace zaniklé osady Zábdiší, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 18, 72–76.
[41] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1977a: Zaniklá osada Habersko (Habarště) v katastru obce Bzová (okr. Beroun), Zpravodaj místopisné komise ČSAV 18, 533–541.
[42] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1979: Lokalizace zaniklé osady Bíleč (okr. Beroun) a výklad názvu, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 20, 51–59.
[43] PEŠTA, J., 2000: Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech, PRP II, 153–168.
[44] PEŠTA, J., 2003: Encyklopedie českých vesnic. Díl I. Střední Čechy a Praha. Praha.
[45] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny 4. S–Z. Praha.
[46] RAZÍM, V., ed., 2010: Přemyslovské Křivoklátsko. 900 let hradu Křivoklátu. Praha.
[47] REICHERTOVÁ, K., 1985: Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velízu, PA LXXVI, 168–183.
[48] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[49] SEDLÁČEK, A., 1995: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl VI. Podbrdsko.
[50] SEDLÁČEK, A., 1998: Místopisný slovník historický Království českého. Praha.
[51] SMETÁNKA, Z., 1964: Keramika z hradu Točník, AR XVI, 290–292.
[52] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[53] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J.–RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice), AR XXXI, 420–430.
[54] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J.–KRAJÍC, R., 1988: Příspěvek ke kritice vypovídací hodnoty geodeticko-topografického průzkumu. In: Rodná země. Sborník z 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 81–98. Brno.
[55] STOLZ, D., 1998: Povrchové sběry na Hořovicku v letech 1990–2001 a starší neevidované akce a nálezy, Výzkumy v Čechách 2001, 327–407.
[56] STOLZ, D., 2005: Hořovicko v raném středověku. In: Archeologie doby hradištní v Čechách (Metlička, M., ed.), 180–202. Plzeň.
[57] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("Šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic) – Speicher der Häuser in Pfaffenschlag im Lichte der Dorfhausstruktur des südböhmischen Gebietes ("Hals" der Dorfspeicher und mittelalterlicher Halbgrubenhäuser), AH 3, 355–369.
[58] ŠVORC, L.–PETŘÍČEK, P., 2010: Křivoklátsko. Praha.
[59] ŠULISTA, V.–PREUSZ, M., 2022: Zaniklá ves Březová Lhota u Berouna – The deserted village of Březová Lhota near Beroun, AH 47, 247–262.
[60] TOMÁŠEK, M., 1995: Atlas půd České republiky. Praha.
[61] VÁLKA, M., 2014: Špýcharový dům a řešení problematiky v české etnologii. In: Vesnická stavební kultura. Stavební materiál – domová dispozice – slohové ohlasy – dřevěné sakrální stavby. Etnologické studie 18 (Malach, R.–Válka, M., edd.), 100–107. Praha.
[62] VAŘEKA, P., 1996: Záchranný archeologický výzkum na hradě Točníku (okr. Beroun) v roce 1991, CB 5, 299–300.
[63] VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum v Žebráku (okr. Beroun). In: Podbrdsko 4: sborník Státního okresního archivu v Příbrami. Příbram: Okresní úřad v Příbrami, 7–31.
[64] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, AR L, 123–137.
[65] VAŘEKA, P., 2010: Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Vojkov na Černokostelecku: nedestruktivní výzkum, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 4, 147–181.
[66] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.
[67] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.
[68] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.
[69] VAŘEKA, P. a kol., 2008: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II. Plzeň.
[70] VAŘEKA, P. a kol., 2008a: Vařeka, P.–Holata, L.–Přerostová, H.–Švejnoha, J., Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj) – Untergegangene mittelalterliche Dörfer in der Gegend um Blovice (Pilsener Land), AH 33, 85–100.
[71] VAŘEKA, P. a kol., 2011: Vařeka, P.–Holata L.–Rožmberský, P.–Schejbalová, Z., Středověké osídlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí – Die Besiedelung der Region Rokycany im Mittelalter und die Problematik von Dorfwüstungen, AH 36, 319–342.
[72] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[73] ZAKŠEK, K.–OŠTIR, K.–KOKALJ, Ž., 2011: Sky-View Factor as a Relief Visualization Technique, Remote Sensing 3, č. 2, 398–415. https://doi.org/10.3390/rs3020398
[74] ZÁRUBA, F., 2014: Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci. Praha.
[75] ZÍKOVÁ, M., 2005: Křivoklátsko. Praha.
[76] ŽÁK, K. a kol., 2016: Žák, K.–Majer, M.–Hůla, P.–Cílek, V., Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. Praha.
[77] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glasswork in Broumy – Renesanční sklárna v Broumech, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 146–180.
[2] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Praha 1904–1907.
[3] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (Friedrich, G., ed.). Praha 1912.
[4] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Praha 1981.
[5] České gubernium – guberniální listiny, sign. 2383. Národní archiv Praha. Dostupné z: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/2383/charter, cit. 12. 1. 2023.
[6] České gubernium – guberniální listiny, sign. 154. Národní archiv Praha. Dostupné z: https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/CGL/154/charter, cit. 12. 1. 2023.
[7] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. (Emler, J., ed.). Praha 1882.
[8] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[9] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. (Emler, J., ed.). Praha 1892.
[10] CHALUPA, A., 1064: Tereziánský katastr český. Sv. 1. Rustikál (kraje A–CH). Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra.
[11] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[12] BOBEK, P. a kol., 2021: Bobek, P.–Brejcha, R.–Dejmal, M.–Houška, J.–Johanis, H.–John, J.–Přibylová, M.–Sedláčková, L.–Suchánková, S.–Szabó, P.–Šimík, J., Uhlířství a jeho archeologické doklady – historicko-archeologický pohled na provozování řemesla, AT 32, 31–56.
[13] CULEK, M., ed., 2005: Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha.
[14] ČAPEK, L., 2011: Dvě zaniklé středověké vesnice ve Velechvínském polesí, okr. České Budějovice, AVJČ 24, 227–248.
[15] ČAPEK, L.–JOHN, J.–STOLZ, D., 2013: Příspěvek leteckého laserového skenování k poznání dvou zaniklých středověkých vesnic mezi Líšnou a Točníkem. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 144–149. Plzeň.
[16] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P., edd., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
[17] DURDÍK, T., 1995: Encyklopedie českých hradů. Praha.
[18] DURDÍK, T., 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[19] DURDÍK, T.–FROLÍK, J., 1982: Hrad Řebřík na Rokycansku a jeho postavení v genezi českého šlechtického hradu – Burg Řebřík in der Gegend von Rokycany und ihre Stellung unter den Feudalburgen Böhmens, AH 7, 367–378.
[20] DURDÍK, T.–HAZLBAUER, Z., 1996: Záchranný archeologický výzkum na prvním nádvoří hradu Točníka v roce 1993, CB 5, 255–278.
[21] GOJDA, M.–JOHN, J., 2013: Projekt Potenciál archeologického výzkumu krajiny v ČR prostřednictvím dálkového laserového 3D snímkování, jeho cíle a dosažené výsledky. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 21–37. Plzeň.
[22] CHALÁNEK, M., 2017: Zaniklá středověká vesnice Zábdiší u Točníku. Diplomová práce obhájená na Katedře archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni.
[23] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1981: Archeologické ověřování toponomastické lokalizace zaniklých středověkých vsí v okrese Beroun, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 22, 26–29.
[24] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 5. Praha.
[25] KOČKA, V., 2009: Dějiny Rakovnicka. 2. vydání. Rakovník.
[26] KOLBEK, J.–MORAVEC, J., edd., 1995: Map of Potential Natural Vegetation of the Biosphere Reserve Křivoklátsko – Mapa potenciální přirozené biosférické vegetace Křivoklátsko. Průhonice.
[27] KOLBEK, J. a kol., ed., 2003: Vegetace Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Křivoklátsko. 3. Společenstva lesů, křovin, pramenišť, balvanišť a acidofilních lemů. Praha.
[28] KRAUSOVÁ, A., 2009: Hrad Řebřík a jeho bezprostřední ekonomické zázemí. Nepublikovaná bakalářská práce na Katedře archeologie FF Západočeské univerzity v Plzni.
[29] KRAUSOVÁ, A., 2011: Hrad Řebřík na Zbirožsku, Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 23, 98–129.
[30] KRIŠTUF, P., 2007: Průzkum Křivoklátské vrchoviny. Příspěvek vizuálního povrchového průzkumu k poznání novověké kulturní krajiny. In: Opomíjená archeologie 2005–2006 (Krištuf, P.–Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 158–163. Plzeň.
[31] KYPTA, J., 2007: Domy a usedlosti zaniklé středověké vsi Bystřece (Úvahy o výpovědních schopnostech nálezových situací a způsobu prezentace dokumentace), AR LIX, 592–624.
[32] KYPTA, J., 2014: Das Lebensmilieu des hoch- und spätmittelalterlichen Dorfes als archäologisches Forschungsproblem, Praehistorica XXXI, 419–436.
[33] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[34] MATOUŠEK, V.–BREJCHA, R., 2017: Milířiště – drobné památky na pálení dřevního uhlí v našich lesích. Tři příklady z Brdské oblasti, ZPP 77, 572–580.
[35] MATOUŠEK, V.–WOITSCH, J., 2020: Historické uhlířské plošiny – právem či neprávem opomíjené památky? Zkušenosti ze studia novověkých plošin na Křivoklátsku, v Brdech a Radečské vrchovině, AT 31, 2–57.
[36] MEVALDOVÁ, H., 2014: Roubené sýpky a špýchary na Berounsku a Hořovicku. In: Vesnická stavební kultura. Stavební materiál – domová dispozice – slohové ohlasy – dřevěné sakrální stavby//. Etnologické studie 18 (Malach, R.–Válka, M., edd.), 131–138. Brno.
[37] MUSIL, J.–NETOLICKÝ, P.–PREUSZ, M., 2020: Archeologie v Železných horách. Výsledky nedestruktivního archeologického výzkumu v lesním prostředí. Plzeň.
[38] NOVÁČEK, K., 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku. K formám vrcholné středověké kolonizace brdského lesa, Podbrdsko 2, 7–37.
[39] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1970: Zaniklá osada Lhota na rozhraní obce Chlustiny a Bavoryně, Onomastické práce III, 196–208.
[40] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1977: Lokalizace zaniklé osady Zábdiší, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 18, 72–76.
[41] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1977a: Zaniklá osada Habersko (Habarště) v katastru obce Bzová (okr. Beroun), Zpravodaj místopisné komise ČSAV 18, 533–541.
[42] OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L., 1979: Lokalizace zaniklé osady Bíleč (okr. Beroun) a výklad názvu, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 20, 51–59.
[43] PEŠTA, J., 2000: Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech, PRP II, 153–168.
[44] PEŠTA, J., 2003: Encyklopedie českých vesnic. Díl I. Střední Čechy a Praha. Praha.
[45] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny 4. S–Z. Praha.
[46] RAZÍM, V., ed., 2010: Přemyslovské Křivoklátsko. 900 let hradu Křivoklátu. Praha.
[47] REICHERTOVÁ, K., 1985: Proboštství ostrovského kláštera na vrchu Velízu, PA LXXVI, 168–183.
[48] ROUBÍK, F., 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[49] SEDLÁČEK, A., 1995: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl VI. Podbrdsko.
[50] SEDLÁČEK, A., 1998: Místopisný slovník historický Království českého. Praha.
[51] SMETÁNKA, Z., 1964: Keramika z hradu Točník, AR XVI, 290–292.
[52] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[53] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J.–RICHTEROVÁ, J., 1979: Geodeticko-topografický průzkum zaniklé středověké vsi Ostrov (k. o. Jedomělice), AR XXXI, 420–430.
[54] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J.–KRAJÍC, R., 1988: Příspěvek ke kritice vypovídací hodnoty geodeticko-topografického průzkumu. In: Rodná země. Sborník z 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 81–98. Brno.
[55] STOLZ, D., 1998: Povrchové sběry na Hořovicku v letech 1990–2001 a starší neevidované akce a nálezy, Výzkumy v Čechách 2001, 327–407.
[56] STOLZ, D., 2005: Hořovicko v raném středověku. In: Archeologie doby hradištní v Čechách (Metlička, M., ed.), 180–202. Plzeň.
[57] ŠKABRADA, J., 1978: Sýpky domů v Pfaffenschlagu ve světle struktury vesnického domu jihočeské oblasti ("Šíje" vesnických sýpek a středověkých zemnic) – Speicher der Häuser in Pfaffenschlag im Lichte der Dorfhausstruktur des südböhmischen Gebietes ("Hals" der Dorfspeicher und mittelalterlicher Halbgrubenhäuser), AH 3, 355–369.
[58] ŠVORC, L.–PETŘÍČEK, P., 2010: Křivoklátsko. Praha.
[59] ŠULISTA, V.–PREUSZ, M., 2022: Zaniklá ves Březová Lhota u Berouna – The deserted village of Březová Lhota near Beroun, AH 47, 247–262.
[60] TOMÁŠEK, M., 1995: Atlas půd České republiky. Praha.
[61] VÁLKA, M., 2014: Špýcharový dům a řešení problematiky v české etnologii. In: Vesnická stavební kultura. Stavební materiál – domová dispozice – slohové ohlasy – dřevěné sakrální stavby. Etnologické studie 18 (Malach, R.–Válka, M., edd.), 100–107. Praha.
[62] VAŘEKA, P., 1996: Záchranný archeologický výzkum na hradě Točníku (okr. Beroun) v roce 1991, CB 5, 299–300.
[63] VAŘEKA, P., 1997: Archeologický výzkum v Žebráku (okr. Beroun). In: Podbrdsko 4: sborník Státního okresního archivu v Příbrami. Příbram: Okresní úřad v Příbrami, 7–31.
[64] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, AR L, 123–137.
[65] VAŘEKA, P., 2010: Zaniklá středověká a raně novověká vesnice Vojkov na Černokostelecku: nedestruktivní výzkum, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 4, 147–181.
[66] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 7, 131–143.
[67] VAŘEKA, P., 2016: Zaniklá středověká a časně novověká vesnice Bukov na Zbirožsku (okr. Rokycany), AZČ 10, 156–167.
[68] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I. Plzeň.
[69] VAŘEKA, P. a kol., 2008: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II. Plzeň.
[70] VAŘEKA, P. a kol., 2008a: Vařeka, P.–Holata, L.–Přerostová, H.–Švejnoha, J., Zaniklé středověké vesnice na Blovicku (Plzeňský kraj) – Untergegangene mittelalterliche Dörfer in der Gegend um Blovice (Pilsener Land), AH 33, 85–100.
[71] VAŘEKA, P. a kol., 2011: Vařeka, P.–Holata L.–Rožmberský, P.–Schejbalová, Z., Středověké osídlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí – Die Besiedelung der Region Rokycany im Mittelalter und die Problematik von Dorfwüstungen, AH 36, 319–342.
[72] VÁVRA, I., 1973: Řezenská a Norimberská cesta, HG 11, 31–100.
[73] ZAKŠEK, K.–OŠTIR, K.–KOKALJ, Ž., 2011: Sky-View Factor as a Relief Visualization Technique, Remote Sensing 3, č. 2, 398–415. https://doi.org/10.3390/rs3020398
[74] ZÁRUBA, F., 2014: Hrady Václava IV. Od nedobytného útočiště k pohodlné rezidenci. Praha.
[75] ZÍKOVÁ, M., 2005: Křivoklátsko. Praha.
[76] ŽÁK, K. a kol., 2016: Žák, K.–Majer, M.–Hůla, P.–Cílek, V., Křivoklátsko. Příběh královského hvozdu. Praha.
[77] ŽEGKLITZ, J., 2007: Renaissance glasswork in Broumy – Renesanční sklárna v Broumech, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 146–180.