Title: Ve stínu říšské orlice : nacistická germanizační politika ve střední Evropě s přihlédnutím k vytváření vojenských záborů
Variant title:
- In the shadow of the Reich eagle : Nazi Germanization policy in Central Europe taking into account migrations due to military zones
Source document: Studia historica Brunensia. 2024, vol. 71, iss. 1, pp. 139-163
Extent
139-163
-
ISSN1803-7429 (print)2336-4513 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SHB2024-1-7
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80016
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The paper is focused on the Nazi settlement policy in Central Europe during World War II, with a focus on the displacement of inhabitants due to the creation or expansion of military training grounds. Several of these relocations took place in occupied Czechoslovakia, Austria, and Poland and played a key role in Nazi Germanization policy. In addition to the state of existing research on the topic, the paper is focused on the delineating the basic contours of these plans, which were presented by the occupiers themselves primarily as military needs of the Reich. In fact, it was one of the few Germanization plans implemented, the main process of which was to take place after the victorious war. The paper will also attempt to compare the situation in neighbouring countries and thus arrive at new directions in which further research can be directed. The forced migration flows of Czechs and Polishes and the subsequent post-war displacement of German inhabitants from Central and Eastern Europe had a major impact on the shape of the old continent in the second half of the 20th century. The impact of these migrations can still be seen today. With this analogy, we can also observe how seemingly marginal migration processes can trigger large population movements in the dicta of a big giant, in this case the Nazi eagle.
Note
Příspěvek vznikl na základě institucionální podpory Masarykovy univerzity v rámci specifického výzkumu "Kontinuity a diskontinuity kolektivních reprezentací ve 20. století" (MUNI/A/1441/2022).
References
[1] Národní archiv Praha, fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě
[2] Národní archiv Praha, fond Zahraniční tiskový archiv
[3] Moravský zemský archiv, fond B 326 Přesídlovací kancelář Ministerstva vnitra se sídlem Vyškov, 1940–1945
[4] Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, fond MNV Rychtářov
[5] Ahonen, Pertti et al. (2008): People on the Move. Forced Population Movements in Europe in the Second World War and Its Aftermath, New York.
[6] Bartoš, Josef (1998): Projekty propojení okupovaného území severní Moravy a Slezska s jižní Moravou a s Rakouskem 1938–1945, in: Zdeněk Radvanovský – Václav Kural (edd.): Historie okupovaného pohraničí 1938–1945, Ústí nad Labem, s. 7–28.
[7] Bednařík, Petr – Nosková, Helena – Maršálek, Zdenko (edd.) (2018): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha.
[8] Brandes, Detlef (1999): Češi pod německým protektorátem, Praha.
[9] Brandes, Detlef (2015): Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích, Praha.
[10] Brandes, Detlef – Ivančíková, Edita – Pešek, Jiří (edd.) (1999): Vynútený rozchod: vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938–1947 v porovnání s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou, Bratislava.
[11] Brettel, Caroline – Hollifield, James Frank (edd.) (2008): Migration theory: talking across disciplines, New York.
[12] Dunin-Wąsowicz, Krysztof (1997): Die nationalsozialistische Okkupationspolitik im Protektorat Böhmen und Mähren und im Generalgouvernement. Vergleichende Überlegungen, in: Polen und die bömischen Länder im 19. und 20. Jahrhundert. Politik und Gesselschaft im Vergleich. Vorträge der Tagung des Carolinum in Bad Wiessee vom 15. bis 17. November 1991, München, s. 233–253.
[13] Hahnová, Eva – Hahn, Hans Henning (2023): Legendy, mýtus a dějiny: Pojem vyhnání v německé paměti, Praha.
[14] Holzbauer, Robert (1991): Plannung und Errichtung des TÜPL Döllersheim, in: Willibald Rössner – Silvia Petrin (edd): Der Truppenübungsplatz Allentsteig. Region, Entstehung, Nützung und Auswirkungen. Die Vorträge und Diskussionen des zwölften Symposions des Niederösterreichischen Instituts für Landeskunde, Allentsteig, 1.–4. Juli 1991, Wien, s. 117–161.
[15] Hořejš, Miloš (2023): Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava, Praha.
[16] Kasíková, Jana (2017): Ať mohou přijeti: Organizace poválečné repatriace a návratů 1942–1947, Praha.
[17] Kmoch, Pavel (2021): Konec pánů Benešovska: SS-Stadt Böhmen, Ortsgruppe der NSDAP Beneschau, Wallenstein a ti druzí, Praha.
[18] Kokoška, Stanislav (1986): Cvičiště zbraní SS Böhmen 1942–1945, in: Sborník vlastivědných prací Podblanicka 27, s. 271–298.
[19] Mikš, Josef – Stryjová, Dagmar (1989): Ztracené domovy: Germanizační plány okupantů a jejich realizace na Vyškovsku v letech 1939–1945, Vyškov.
[20] Mikulka, Radek (2002): Poválečné vysídlení Němců z okresu Vyškov a několik poznámek k tomu, co předcházelo, in: Karel Mlateček (ed.): Vyškovský sborník III, Vyškov, s. 128–172.
[21] Müllner, Johannes (1998): Die entweihte Heimat. Ein Stück Österreich, das nur wenige kennen, Allentsteig.
[22] Reim, Rosina – Reim, Will (edd.) (2009): Vyhnaní – přišlí – přijatí. Vyhnaní vypovídají o svých osobních zážitcích, Aalen.
[23] Robek, Antonín (1980): Lidé bez domova, Praha.
[24] Rössner, Willibald – Petrin, Silvia (edd.) (1991): Der Truppenübungsplatz Allentsteig. Region, Entstehung, Nützung und Auswirkungen. Die Vorträge und Diskussionen des zwölften Symposions des Niederösterreichischen Instituts für Landeskunde, Allentsteig, 1.–4. Juli 1991, Wien.
[25] Řezníček, Michal (2018): Dvojí vysídlení, jeden návrat. Vojenský prostor Milovice v první polovině 20. století, in: Petr Bednařík – Helena Nosková – Zdenko Maršálek (edd.): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha, s. 209–216.
[26] Sejk, Michal (2005): Germanizace českomoravského prostoru a vznik vojenských cvičišť na Benešovsku a na Vyškovsku. Diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
[27] Ther, Philipp (2001): A Century of Forced Migration: The Origins and Consequences of "Ethnic Cleansing", in: Philipp Ther – Ana Siljak (edd.) (2001): Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944–1948, New York, Oxford, s. 43–74.
[28] Ther, Philipp (2017): Temná strana národních států. Etnické čistky v moderní Evropě, Praha.
[29] Topinka, Jiří (2004): Vysídlení obcí z vojenského prostoru Brdy 1940–1953, in: Minulostí Berounska 7, s. 160–188.
[30] Vedra, Dana (2023): Obce určené k zániku. Nucené vnitřní migrace v důsledku rozšiřování vojenských cvičišť v českých zemích s důrazem na Moravu. Stav dosavadního bádání, in: Sborník Archivu bezpečnostních složek 20, s. 13–50.
[31] Velfl, Josef (2018): Vojenský výcvikový prostor v Brdech v době druhé světové války, in: Petr Bednařík – Helena Nosková – Zdenko Maršálek (edd.): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha, s. 150–168.
[32] Wołoszyn, Jacek (ed.) (2015): Wysiedlenia jako narzędzie polityki ludnościowiej w Europie XX wieku, Lublin.
[33] Zouzal, Tomáš (2016a): Zabráno pro SS: Zřízení výcvikového prostoru Böhmen v letech 2. světové války, Praha.
[34] Zouzal, Tomáš (2016b): Založení vojenského výcvikového prostoru SS Benešov (1939–1942), in: Český časopis historický 114, č. 2, s. 415–445.
[35] Trainingsplatz für Österreichs Sicherheit. Dostupné z: https://www.tuepl.at/, citováno 9. 3. 2023.
[2] Národní archiv Praha, fond Zahraniční tiskový archiv
[3] Moravský zemský archiv, fond B 326 Přesídlovací kancelář Ministerstva vnitra se sídlem Vyškov, 1940–1945
[4] Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, fond MNV Rychtářov
[5] Ahonen, Pertti et al. (2008): People on the Move. Forced Population Movements in Europe in the Second World War and Its Aftermath, New York.
[6] Bartoš, Josef (1998): Projekty propojení okupovaného území severní Moravy a Slezska s jižní Moravou a s Rakouskem 1938–1945, in: Zdeněk Radvanovský – Václav Kural (edd.): Historie okupovaného pohraničí 1938–1945, Ústí nad Labem, s. 7–28.
[7] Bednařík, Petr – Nosková, Helena – Maršálek, Zdenko (edd.) (2018): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha.
[8] Brandes, Detlef (1999): Češi pod německým protektorátem, Praha.
[9] Brandes, Detlef (2015): Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích, Praha.
[10] Brandes, Detlef – Ivančíková, Edita – Pešek, Jiří (edd.) (1999): Vynútený rozchod: vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938–1947 v porovnání s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou, Bratislava.
[11] Brettel, Caroline – Hollifield, James Frank (edd.) (2008): Migration theory: talking across disciplines, New York.
[12] Dunin-Wąsowicz, Krysztof (1997): Die nationalsozialistische Okkupationspolitik im Protektorat Böhmen und Mähren und im Generalgouvernement. Vergleichende Überlegungen, in: Polen und die bömischen Länder im 19. und 20. Jahrhundert. Politik und Gesselschaft im Vergleich. Vorträge der Tagung des Carolinum in Bad Wiessee vom 15. bis 17. November 1991, München, s. 233–253.
[13] Hahnová, Eva – Hahn, Hans Henning (2023): Legendy, mýtus a dějiny: Pojem vyhnání v německé paměti, Praha.
[14] Holzbauer, Robert (1991): Plannung und Errichtung des TÜPL Döllersheim, in: Willibald Rössner – Silvia Petrin (edd): Der Truppenübungsplatz Allentsteig. Region, Entstehung, Nützung und Auswirkungen. Die Vorträge und Diskussionen des zwölften Symposions des Niederösterreichischen Instituts für Landeskunde, Allentsteig, 1.–4. Juli 1991, Wien, s. 117–161.
[15] Hořejš, Miloš (2023): Nacistická germanizační a osídlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava, Praha.
[16] Kasíková, Jana (2017): Ať mohou přijeti: Organizace poválečné repatriace a návratů 1942–1947, Praha.
[17] Kmoch, Pavel (2021): Konec pánů Benešovska: SS-Stadt Böhmen, Ortsgruppe der NSDAP Beneschau, Wallenstein a ti druzí, Praha.
[18] Kokoška, Stanislav (1986): Cvičiště zbraní SS Böhmen 1942–1945, in: Sborník vlastivědných prací Podblanicka 27, s. 271–298.
[19] Mikš, Josef – Stryjová, Dagmar (1989): Ztracené domovy: Germanizační plány okupantů a jejich realizace na Vyškovsku v letech 1939–1945, Vyškov.
[20] Mikulka, Radek (2002): Poválečné vysídlení Němců z okresu Vyškov a několik poznámek k tomu, co předcházelo, in: Karel Mlateček (ed.): Vyškovský sborník III, Vyškov, s. 128–172.
[21] Müllner, Johannes (1998): Die entweihte Heimat. Ein Stück Österreich, das nur wenige kennen, Allentsteig.
[22] Reim, Rosina – Reim, Will (edd.) (2009): Vyhnaní – přišlí – přijatí. Vyhnaní vypovídají o svých osobních zážitcích, Aalen.
[23] Robek, Antonín (1980): Lidé bez domova, Praha.
[24] Rössner, Willibald – Petrin, Silvia (edd.) (1991): Der Truppenübungsplatz Allentsteig. Region, Entstehung, Nützung und Auswirkungen. Die Vorträge und Diskussionen des zwölften Symposions des Niederösterreichischen Instituts für Landeskunde, Allentsteig, 1.–4. Juli 1991, Wien.
[25] Řezníček, Michal (2018): Dvojí vysídlení, jeden návrat. Vojenský prostor Milovice v první polovině 20. století, in: Petr Bednařík – Helena Nosková – Zdenko Maršálek (edd.): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha, s. 209–216.
[26] Sejk, Michal (2005): Germanizace českomoravského prostoru a vznik vojenských cvičišť na Benešovsku a na Vyškovsku. Diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno.
[27] Ther, Philipp (2001): A Century of Forced Migration: The Origins and Consequences of "Ethnic Cleansing", in: Philipp Ther – Ana Siljak (edd.) (2001): Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944–1948, New York, Oxford, s. 43–74.
[28] Ther, Philipp (2017): Temná strana národních států. Etnické čistky v moderní Evropě, Praha.
[29] Topinka, Jiří (2004): Vysídlení obcí z vojenského prostoru Brdy 1940–1953, in: Minulostí Berounska 7, s. 160–188.
[30] Vedra, Dana (2023): Obce určené k zániku. Nucené vnitřní migrace v důsledku rozšiřování vojenských cvičišť v českých zemích s důrazem na Moravu. Stav dosavadního bádání, in: Sborník Archivu bezpečnostních složek 20, s. 13–50.
[31] Velfl, Josef (2018): Vojenský výcvikový prostor v Brdech v době druhé světové války, in: Petr Bednařík – Helena Nosková – Zdenko Maršálek (edd.): Nucené migrace v českých zemích ve 20. století, Praha, s. 150–168.
[32] Wołoszyn, Jacek (ed.) (2015): Wysiedlenia jako narzędzie polityki ludnościowiej w Europie XX wieku, Lublin.
[33] Zouzal, Tomáš (2016a): Zabráno pro SS: Zřízení výcvikového prostoru Böhmen v letech 2. světové války, Praha.
[34] Zouzal, Tomáš (2016b): Založení vojenského výcvikového prostoru SS Benešov (1939–1942), in: Český časopis historický 114, č. 2, s. 415–445.
[35] Trainingsplatz für Österreichs Sicherheit. Dostupné z: https://www.tuepl.at/, citováno 9. 3. 2023.