Kulinární praxe českých Balkánců : gastronomie v rodině, při menšinových akcích, balkánské restaurace

Title: Kulinární praxe českých Balkánců : gastronomie v rodině, při menšinových akcích, balkánské restaurace
Variant title:
  • Culinary practice of Balkans minorities in the Czech Republic
Source document: Porta Balkanica. 2019, vol. 11, iss. 1-2, pp. [7]-27
Extent
[7]-27
  • ISSN
    1804-2449 (print)
    2570-5946 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
This study aims to describe, analyze and interpret culinary culture of today´s Balkans ethnic minorities in the Czech Republic – Bulgarians, Serbians, Greeks, Albanians, Macedonians, Bosnians and Croatians. The analysis is based on empiric materials from fieldwork held in 2009–2018. The author demonstrates specific examples of processes of enculturation, adaptation and acculturation, and mainly focuses on the issue of cultural persistence. Migrants from the Balkans living in the Czech Republic perceive and categorize their food, drink and eating habits through their ethnicity. They apply the elements of their national cuisine especially in the family life, at informal social meetings, and organized minority events. Their diet combines meals and eating habits of both: their national, and Czech cuisine. The national gastronomy remains part of their everyday lives and second most common way of ethno-cultural self-presentation during their organized minority events. The existence and intensity of national cuisines in minority culture is no longer determined by the length of their stay in target country. Instead, it is determined mainly by individual ethnic identification and the relationship to the national cultural heritage of the country of origin. The author put this phenomenon into context of postmodern revitalization of ethnic groups.
Obsahem studie je deskripce, analýza a interpretace kulinární kultury dnešních balkánských etnických minorit v České republice – Bulharů, Srbů, Řeků, Albánců, Makedonců, Bosňáků a Chorvatů. Východiskem je empirický materiál z terénních výzkumů z let 2009–2018. Autorka demonstruje na konkrétních příkladech procesy enkulturace, adaptace a akulturace, a hlavně se věnuje otázce kulturního přetrvávání. Čeští Balkánci vnímají a kategorizují své jídlo, pití a stravovací zvyklosti etnicky. Prvky své národní kuchyně uplatňují zejména v rodině, při rodinných a přátelských neformálních setkáních a při organizovaných akcích menšin. V rodinných jídelníčcích kombinují pokrmy a stravovací zvyklosti vlastní národní a české kuchyně. Národní gastronomie v rodinách zůstává součástí každodennosti; na organizovaných setkáních je druhým nejčastějším prostředkem etnokulturní symbolické sebeprezentace. Existence a intenzita národní gastronomie v kultuře minorit se dnes už neliší generačně podle doby příchodu do cílové země. V současnosti je závislá hlavně na individuální etnické sebeidentifikaci a vztahu ke kulturnímu dědictví mateřského národa. Autorka to dává do souvislosti s postmoderní revitalizací etnických skupin.
Note
Název článku v obsahu: Etnicita v kulinární praxi českých Balkánců
References
[1] BOČKOVÁ, H. – POSPÍŠILOVÁ, J. (2006) Bulhaři v Brně. Proměny profesní a etnické minority. Český lid 93, 113–135.

[2] BOTÍK, J. (1995) Etnokultúrne procesy v podmienkach etnického rozdelenia. Slovenský národopis 43, 431–444.

[3] BOTÍK, J. (2007) Etnická história Slovenska. K problematike etnicity, etnickej identity, multietnického Slovenska a zahraničných Slovákov. Bratislava: Lúč.

[4] COHEN, A. (1974) Introduction. The Lesson of Ethnicity. In: Cohen, A. (ed.) Urban Ethnicity. London. Cit. podle Jakoubek, M. (ed.) (2016) Teorie etnicity. Čítanka textů. Praha: SLON, 119–132.

[5] CVIJIĆ, J. (1923) Balkansko poluostrvo i Južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.

[6] ČERMÁKOVÁ, K. (1999) Strava – projev kulturní identity řecké skupiny v Praze. Lidé města 1, 137–142.

[7] DOSTÁLOVÁ, R. (2003) Byzantská vzdělanost. Praha: Vyšehrad.

[8] ELIAS, N. (2006) O procesu civilizace I. Praha: Argo.

[9] ERIKSEN, T. H. (2008) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál.

[10] FENDL, E. – NOSKOVÁ, J. (2009) "V Čechách se opět vaří česky!" Obraz české kuchyně v německy publikovaných kuchařkách a turistických materiálech po roce 1989. Národopisná revue 19, 147–167.

[11] HEROLDOVÁ, I. (1985) Imigranti z Řecka v českém pohraničí. In Zpravodaj koordinované sítě vědeckých informací pro etnografii a folkloristiku 1986. Etnické procesy v novoosídleneckém pohraničí – Dělnictvo v etnických procesech. Praha, 133–150.

[12] HLAVATÝ, I. (2009) Kuchyně a strava řecké menšiny v České republice jako faktor etnické identity. Národopisná revue 19, 168–176.

[13] HUNTINGTON, S. P. (2001) Střet civilizací. Praha: Rybka Publishers.

[14] JUNGWIRTH, T. (2019) Cesty k prosperitě. Migrace a rozvoj v České republice. Praha: Charita.

[15] Kancelář Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci [cit. 2019–10–3]. Dostupné z: http://www.kjmk.eu/cz/domu/

[16] KILIÁNOVÁ, G. (2009) Bádanie o identite. In: Kiliánová, G. – Kowalská, E. – Krekovičová, E. (eds.) My a tí druhí v modernej spoločnosti. Konštukcie a transformácie kolektívnych identít. Bratislava: Veda, 13–17.

[17] KNAPKOVÁ, K. (2010) Bulhaři v Brně. Sonda do životních příběhů imigrantů a jejich potomků. Brno: Masarykova univerzita. Bakalářská diplomová práce.

[18] KOPRLOVÁ, J. (2016) Kapitoly ze života ženy v tradiční a moderní balkánské společnosti. Brno: Masarykova univerzita. Magisterská diplomová práce.

[19] KOUBA, M. (2016) "Kajmakli boza!" Identifikační modely orientální gastronomie v geokulturních souřadnicích Balkánu. Porta Balkanica 8, č. 1, 5–18.

[20] KREKOVIČOVÁ, E. (2001) Mezi autoobrazom a heteroobrazom. In Toncrová, M. – Uhlíková, L. (eds.) Etnické stereotypy z pohledu různých vědních oborů. Brno: Etnologický ústav AV ČR, 17–36.

[21] LE GOFF, J. (2007) Paměť a dějiny. Praha: Argo.

[22] MAROŠI, F. (2017) Etnokulturní tradice a zvyky brněnských Řeků. Brno: Masarykova univerzita. Bakalářská diplomová práce.

[23] MAROŠI, F. (2019) Společenský život brněnských Řeků. Brno: Masarykova univerzita. Magisterská diplomová práce.

[24] MONTANARI, M. (2003) Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě. Praha: Lidové noviny.

[25] MORAVCOVÁ, M. – BITTNEROVÁ, D. (2005) Bulharští vysokoškoláci v Praze. In Bittnerová, D. – Moravcová, M. a kol. Kdo jsem a kam patřím? Identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Praha: Pastelka, 264–296.

[26] NĚMCOVÁ, L. (2005) Identita třetí generace Řeků žijících v České republice. In Bittnerová, D. – Moravcová, M. a kol. Kdo jsem a kam patřím? Identita národnostních menšin a etnických komunit na území České republiky. Praha: Pastelka, 335–346.

[27] OTČENÁŠEK, J. (1998) Řecká národnostní menšina v České republice dnes. Český lid 85, 147–159.

[28] PAČEV, A. (2005) Bălgarskata diaspora v Slovakija. Sociolingvistični perspektivi. In Krekovičová, E. – Penčev, V. (eds.) Bulhari na Slovensku. Etnokultúrne charakteristiky a súvislosti. Bratislava: Veda, 77–84.

[29] POLÁKOVÁ, J. (2018) Čtrnáct barev Vánoc. Jiný obraz svátků očima etnologa. Brno: Moravské zemské muzeum.

[30] RADEVA, L. (1983) Chrana a chranene. In Etnografija na Bălgarija II. Sofija: BAN, 288–299.

[31] STOLIČNÁ, R. (2001) Strava ako etnoidentifikačný znak. Český lid 88, 15–27.

[32] STOLIČNÁ-MIKOLAJOVÁ, R. (2004) Jedlo ako kľúč ku kultúre. Martin: Matica slovenská.

[33] SUROVČÁK, M. (2010) Za tureckou kávou. Porta Balkanica 2, č. 1, 33–40.

[34] ŠATAVA, L. (2011) Kolik je Čechů, Velšanů, Kalmyků...? K problematice početních údajů o etnicitě. Studia Ethnologica Pragensia č. 2, 27–35.

[35] UHLÍKOVÁ, L. (2005) Kulturní stereotypy v etnologii a dalších společenských vědách. In Toncrová, M. – Uhlíková, L. (eds.) Etnické stereotypy z pohledu různých vědních oborů. Brno: Etnologický ústav AV ČR, 9–33.

[36] ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, M. (2012) Česká strava lidová. Praha: Triton.