Title: Doklad existence opevněného šlechtického sídla ve 2. polovině 13. století v Drahorazi u Kopidlna (Čechy) : výsledky archeologického výzkumu
Variant title:
- Evidence of the existence of a fortified noble seat in the second half of the 13th century in Drahoraz, near Kopidlno (Bohemia) : results of archaeological research
- Ein Beleg für die Existenz eines befestigten Adelssitzes in der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts in Drahoraz bei Kopidlno (Böhmen) : Ergebnisse einer archäologischen Grabung
Source document: Archaeologia historica. 2025, vol. 50, iss. 1, pp. 145-163
Extent
145-163
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2025-1-5
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82349
Type: Article
Language
Czech
Summary language
German
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Studie se věnuje vyhodnocení nálezové situace archeologického výzkumu v Drahorazi u Kopidlna (okr. Jičín). Výzkum zde potvrdil existenci příkopu, který obkružoval lichoběžníkové jádro tvrze, nově byl zjištěn druhý centricky umístěný příkop v odstupu 20 metrů od vnitřního příkopu. Součástí opevnění byla palisáda při vnější hraně vnitřního příkopu. Dle analýzy výplně obou příkopů lze dobu provozu sídla určit do druhé poloviny 13. století až počátku 14. století. Příkopy byly intencionálně zavezeny během první poloviny 14. století. Zánik sídla a většiny fortifikačního systému souvisí s transformací prostoru na čistě sakrální okrsek zbudováním kostela sv. Petra a Pavla, ten byl vystavěn ve středu (již bývalého) jádra tvrze v době po roce 1350.
This study is devoted to the evaluation of archaeological research in Drahoraz, near Kopidlno (Jičín district). The research confirmed the existence of a moat that encircled the trapezoidal core of a manor; a second, centrally located moat was newly discovered at the distance of 20 metres from the inner moat. The fortification included a palisade at the outer edge of the inner moat. According to the analysis of the fill of both moats, the period of the settlement's operation can be placed between the second half of the 13th century and the beginning of the 14th century. The moats were filled in during the first half of the 14th century. The decline of the manor and most of the fortification system was related to the transformation of the area into a purely religious site with the construction of the Church of Sts. Peter and Paul, built in the centre of the (former) core of the manor after 1350.
References
[1] AČ 2: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské II (Palacký, F., ed.). Praha 1842.
[2] AČ 36: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXVI (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[3] AJCP III: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře Pražské. Část III (1392–1393, 1396–1398) (Tadra, F., ed.). Praha 1896.
[4] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/1 1354–1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.
[5] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/2 1363–1369 (Emler, J., ed.). Pragae 1874.
[6] LC II: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber secundus. Ab anno 1369 usque 1373 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1868.
[7] LC V: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim V Annus 1390 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1865.
[8] LC VI: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber sextus. Ab anno 1399 usque ad annum 1410 (Emler, J., ed.). Pragae 1883.
[9] LC VII: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber septimus. Ab anno 1410 usque ad annum 1419 (Emler, J., ed.). Pragae 1886.
[10] LC VIII–X: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber octavus, nonus et decimus. Ab anno 1421 usque ad annum 1436 (Emler, J., ed.). Pragae 1899.
[11] LE I: Libri erectionum archioecesis Pragensis I. (Borový, C., ed.). Praha 1873.
[12] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II 1253–1310 (Emler, J., ed.,). Pragae 1882.
[13] RBM VII/1: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars VII (1358–1363). Fasciculus I (1358–1359) (Mendl, B.–Linhartová, M., edd.). Praha 1954.
[14] RDP: Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z diecezí pražské (Tomek, W. W., ed.). Praha 1873.
[15] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[16] BLÁHA, R.–DRNOVSKÝ, P., 2023: Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53–88.
[17] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[18] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[19] DRNOVSKÝ, P., 2021: Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20, 272–295.
[20] DRNOVSKÝ, P., 2024a: Objev zaniklé tvrze v Radostově u Hradce Králové. Výsledky systematického nedestruktivního archeologického výzkumu vrchnostenského středověkého sídla – Entdeckung einer untergegangenen Feste in Radostov bei Hradec Králové. Ergebnisse einer systematischen zerstörungsfreien archäologischen Untersuchung eines mittelalterlichen Hoheitssitzes, AH 49, 105–128. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-4
[21] DRNOVSKÝ, P., 2024b: Keramické nálezy z tvrze v Semonicích u Jaroměře. Vyhodnocení opomíjeného souboru v kontextu dalších absolutně datovaných keramických nálezů 14. století na severovýchodě Čech, ASČ 28, 579–592.
[22] DRNOVSKÝ, P.–STOLZ, D.–PEŘINA, K., 2023: Sídlištní nálezy sklonku 13. století z Vidochova u Nové Paky. Archeologický doklad o konstituování sídelní sítě v průběhu vrcholného středověku v jižním Podkrkonoší, ASČ 27, 571–589.
[23] DRNOVSKÝ, P.–UNGER, J., 2023: Příspěvek k poznání vnějšího opevnění města Jičína, AVČ 26, 118–136.
[24] DRNOVSKÝ, P.–UNGER, J., 2024: Výzkum v areálu tvrze ve Vysokém Veselí u Jičína. Nové poznatky k podobě vrchnostenského sídla Vartenberků ve středověku – Grabung im Areal der Feste in Vysoké Veselí bei Jičín. Neue Erkenntnisse zum Aussehen des Obrigkeitssitzes der Wartenberger im Mittelalter, AH 49, 487–508. https:doi.org/10.5817/AH2024-2-3
[25] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1993: Počátky feudálního sídla u kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci u Heřmanova Městce – Anfänge eines Feudal-Sitzes bei der St. Peter und Paulskirche in Kostelec bei Heřmanův Městec, VSH 3, 55–79.
[26] FROLÍK, J.–STRÁNSKÁ, P.–ŠVÉDOVÁ, J., 2015: Výzkum u kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci u Heřmanova Městce, AVČ 10, 150–176.
[27] GABRIEL, F., 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna – Ein Keramischer Fundkomplex aus der Burg Frýdštejn, AH 16, 279–292.
[28] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes musei Reginae Hradecensis. Supplementum 2. Hradec Králové.
[29] KLÁPŠTĚ, J., 2013: Počátky Markvarticů a jejich sídelní souvislost v Pojizeří, AR LXV, 319–370.
[30] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[31] MATĚJKOVÁ, K., 2007: Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265–276.
[32] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.
[33] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého Místa u Jičína, ASČ 18, 319–341.
[34] OPICOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2015: Raně středověké sídliště v Budčevsi, okr. Jičín, ASČ 19, 731–749.
[35] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K., 2008: Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. na FF MU, Brno.
[36] PRIX, D., 2020: Drahoraz. In: Prix, D.–Racková, E.–Slavík, J., Středověké venkovské kostely východních Čech I. Archidiakonát hradecký do roku 1378, 400–409. Praha.
[37] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[38] ŘEPA, T., 2012: Kaple Božího hrobu při kostele sv. Petra a Pavla v Drahorazi. In: Kopidlnská farnost – minulost a současnost jejích drobných památek (Říhová, V.–Stráníková, J., edd.), 69–83. Pardubice.
[39] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[40] SLAVÍK, Z., 1998: Drahoraz. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí I (A–I), 144. Praha.
[41] SOMMER, J. G., 1835: Das Königreich Böhmen. Dritter Band. Bidschower Kreis. Praha.
[42] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[43] VOKOLEK, V., 1981: Drahoraz, Výzkumy v Čechách 1976/1977, 75.
[44] WACEK, F. A., 1829: Historie starowěkého filiálního kostela v Drahorazích w osadě Kopidlenské na panstwí Gičínoweském, Časopis Společnosti wlastenského Museum w Čechách 3, 104–112.
[45] WOLF, O., 2004: Keramika z manské tvrze v Mladých Bukách, ZMHK 30, 226–250.
[2] AČ 36: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXVI (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[3] AJCP III: Acta judiciaria consistorii Pragensis – Soudní akta konsistoře Pražské. Část III (1392–1393, 1396–1398) (Tadra, F., ed.). Praha 1896.
[4] LC I/1: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/1 1354–1362 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1867.
[5] LC I/2: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim I/2 1363–1369 (Emler, J., ed.). Pragae 1874.
[6] LC II: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber secundus. Ab anno 1369 usque 1373 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1868.
[7] LC V: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim V Annus 1390 (Tingl, F. A., ed.). Pragae 1865.
[8] LC VI: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber sextus. Ab anno 1399 usque ad annum 1410 (Emler, J., ed.). Pragae 1883.
[9] LC VII: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber septimus. Ab anno 1410 usque ad annum 1419 (Emler, J., ed.). Pragae 1886.
[10] LC VIII–X: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. Liber octavus, nonus et decimus. Ab anno 1421 usque ad annum 1436 (Emler, J., ed.). Pragae 1899.
[11] LE I: Libri erectionum archioecesis Pragensis I. (Borový, C., ed.). Praha 1873.
[12] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II 1253–1310 (Emler, J., ed.,). Pragae 1882.
[13] RBM VII/1: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars VII (1358–1363). Fasciculus I (1358–1359) (Mendl, B.–Linhartová, M., edd.). Praha 1954.
[14] RDP: Registra decimarum papalium čili: Registra desátků papežských z diecezí pražské (Tomek, W. W., ed.). Praha 1873.
[15] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[16] BLÁHA, R.–DRNOVSKÝ, P., 2023: Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53–88.
[17] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[18] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[19] DRNOVSKÝ, P., 2021: Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20, 272–295.
[20] DRNOVSKÝ, P., 2024a: Objev zaniklé tvrze v Radostově u Hradce Králové. Výsledky systematického nedestruktivního archeologického výzkumu vrchnostenského středověkého sídla – Entdeckung einer untergegangenen Feste in Radostov bei Hradec Králové. Ergebnisse einer systematischen zerstörungsfreien archäologischen Untersuchung eines mittelalterlichen Hoheitssitzes, AH 49, 105–128. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-4
[21] DRNOVSKÝ, P., 2024b: Keramické nálezy z tvrze v Semonicích u Jaroměře. Vyhodnocení opomíjeného souboru v kontextu dalších absolutně datovaných keramických nálezů 14. století na severovýchodě Čech, ASČ 28, 579–592.
[22] DRNOVSKÝ, P.–STOLZ, D.–PEŘINA, K., 2023: Sídlištní nálezy sklonku 13. století z Vidochova u Nové Paky. Archeologický doklad o konstituování sídelní sítě v průběhu vrcholného středověku v jižním Podkrkonoší, ASČ 27, 571–589.
[23] DRNOVSKÝ, P.–UNGER, J., 2023: Příspěvek k poznání vnějšího opevnění města Jičína, AVČ 26, 118–136.
[24] DRNOVSKÝ, P.–UNGER, J., 2024: Výzkum v areálu tvrze ve Vysokém Veselí u Jičína. Nové poznatky k podobě vrchnostenského sídla Vartenberků ve středověku – Grabung im Areal der Feste in Vysoké Veselí bei Jičín. Neue Erkenntnisse zum Aussehen des Obrigkeitssitzes der Wartenberger im Mittelalter, AH 49, 487–508. https:doi.org/10.5817/AH2024-2-3
[25] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1993: Počátky feudálního sídla u kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci u Heřmanova Městce – Anfänge eines Feudal-Sitzes bei der St. Peter und Paulskirche in Kostelec bei Heřmanův Městec, VSH 3, 55–79.
[26] FROLÍK, J.–STRÁNSKÁ, P.–ŠVÉDOVÁ, J., 2015: Výzkum u kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci u Heřmanova Městce, AVČ 10, 150–176.
[27] GABRIEL, F., 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna – Ein Keramischer Fundkomplex aus der Burg Frýdštejn, AH 16, 279–292.
[28] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes musei Reginae Hradecensis. Supplementum 2. Hradec Králové.
[29] KLÁPŠTĚ, J., 2013: Počátky Markvarticů a jejich sídelní souvislost v Pojizeří, AR LXV, 319–370.
[30] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[31] MATĚJKOVÁ, K., 2007: Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265–276.
[32] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.
[33] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého Místa u Jičína, ASČ 18, 319–341.
[34] OPICOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2015: Raně středověké sídliště v Budčevsi, okr. Jičín, ASČ 19, 731–749.
[35] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K., 2008: Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. na FF MU, Brno.
[36] PRIX, D., 2020: Drahoraz. In: Prix, D.–Racková, E.–Slavík, J., Středověké venkovské kostely východních Čech I. Archidiakonát hradecký do roku 1378, 400–409. Praha.
[37] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[38] ŘEPA, T., 2012: Kaple Božího hrobu při kostele sv. Petra a Pavla v Drahorazi. In: Kopidlnská farnost – minulost a současnost jejích drobných památek (Říhová, V.–Stráníková, J., edd.), 69–83. Pardubice.
[39] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[40] SLAVÍK, Z., 1998: Drahoraz. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí I (A–I), 144. Praha.
[41] SOMMER, J. G., 1835: Das Königreich Böhmen. Dritter Band. Bidschower Kreis. Praha.
[42] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[43] VOKOLEK, V., 1981: Drahoraz, Výzkumy v Čechách 1976/1977, 75.
[44] WACEK, F. A., 1829: Historie starowěkého filiálního kostela v Drahorazích w osadě Kopidlenské na panstwí Gičínoweském, Časopis Společnosti wlastenského Museum w Čechách 3, 104–112.
[45] WOLF, O., 2004: Keramika z manské tvrze v Mladých Bukách, ZMHK 30, 226–250.