Title: K devadesátileté tradici studia a výuky dějin východní a jihovýchodní Evropy v Brně
Variant title:
- On the 90-year tradition of studying and teaching the history of Eastern and South-Eastern Europe in Brno
Source document: Studia historica Brunensia. 2025, vol. 72, iss. 1, pp. 13-29
Extent
13-29
-
ISSN1803-7429 (print)2336-4513 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SHB2025-1-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.82625
Type: Article
Language
Czech
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
This analytical article, based on sources and primary literature, discusses the traditions that led to the establishment of the field of Eastern and Southeastern European history at the Faculty of Arts of Masaryk University in Brno and in non-university research environments. It focuses on the scientific, organisational, pedagogical and professional activities of Professor Josef Macůrek (1901–1992), the creator of a unique concept of the history of Eastern and Southeastern Europe and the founder of a scientific school that developed it at university and non-university institutions even after Macůrek was forced to leave the Czechoslovak Academy of Sciences for political reasons at the beginning of normalisation, and then Masaryk University.
References
[1] Archiv Masarykovy univerzity v Brně, fond A 2, Filosofická fakulta, kart. 10.
[2] Archiv Masarykovy univerzity, fond J. Macůrek, B 88, ev. j. 22, inv. č. 379, II. konference Federace historických společností východoevropských ve Varšavě. VII. Mezinárodní sjezd historiků ve Varšavě.
[3] Applebaumová, Anne (2014): Železná opona. Podrobení východní Evropy 1944–1956, Praha–Plzeň.
[4] Baron, Roman – Madecki, Roman a kol. (2014): Česká polonistická studia: tradice a současnost (filologie – historie – politologie – právo), Praha.
[5] Bečka, Jiří (1999): Slovanský ústav v letech 1922–1963, in: Slavia 68, s. 401–420.
[6] Bidlo, Jaroslav (1927): Dějiny Slovanstva, Praha.
[7] Brádlerová, Daniela (2021): Milada Paulová první česká profesorka. Mezi soudobými dějinami a byzantologií, Praha.
[8] Dorovský, Ivan (2002): Brněnská balkanistika, in: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca 5, Brno, s. 3–5.
[9] Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří (2010): Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Pohledy na dějiny a současnost, Brno.
[10] Franc, Martin – Dvořáčková, Věra a kol. (2019): Dějiny Československé akademie věd I. 1952–1962, Praha.
[11] Hašková, Dana – Kopřivová, Anastazie – Běloševská, Ljubov – Jančárková, Julie – Gagen, Sergej (2023): Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník, Praha.
[12] Jordán, František (red.) (1969): Dějiny univerzity v Brně, Brno.
[13] Kudělka, Milan (1984): O pojetí slavistiky. Vývoj představ o jejím předmětu a podstatě, Praha.
[14] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Večerka, Radoslav (1995): Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století, Praha.
[15] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka, Radoslav (1977): Československá slavistika v letech 1918–1939, Praha.
[16] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka, Radoslav (1997): Česká slavistika od počátku 60. let 19. století do roku 1918, Praha.
[17] Macůrek, Josef a kol. (1964): Češi a Poláci v minulosti 1, Praha.
[18] Macůrek, Josef (1936): Dějiny Slovanstva, in: Věda a život 2, s. 97–100.
[19] Macůrek, Josef (1946): Dějepisectví evropského východu, Praha.
[20] Macůrek, Josef (1998): Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno.
[21] Macůrek, Josef – Šebánek, Jindřich – Šindelář, Bedřich (1955): Deset let práce na katedře historie, in: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university 4, C. Řada historická, s. 118–124.
[22] Novák, Jan Bedřich (1928): Federace společností východní Evropy, in: Miloš Weingart – Josef Dobiáš – Milada Paulová (edd.): Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi, profesoru Karlovy university, k šedesátým narozeninám, Praha, s. 441–449.
[23] Pražák, Richard (1986): Josef Kabrda – zakladatel Kabinetu balkanistiky a hungaristiky, in: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca 3, s. 4–10.
[24] Ročenka Slovanského ústavu v Praze za léta 1939–1946 12, 1947.
[25] Šaur, Josef (2012): K nosným tradicím české historické rusistiky – A. V. Florovskij a J. Macůrek, in: Ivo Pospíšil – Josef Šaur (edd.): Nosné tradice české slavistiky, Brno, s. 219–228.
[26] Šťastný, Vladislav (1992): Osobnost a dílo Josefa Macůrka, in: Jaromír Kubíček – Jitka Stránská (edd.): Josef Macůrek 31. 3. 1901 – 20. 4. 1992, Brno, s. 5–16.
[27] Vlček, Radomír (1997): Slovanská vzájemnost a panslavismus v českém pojetí v prvních letech po druhé světové válce, in: Slovanské historické studie 23, s. 219–238.
[28] Vlček, Radomír (2011): Jaroslav Bidlo – k formování českého dějepisného diskursu o minulosti Ruska, in: Jan Němeček – Emil Voráček (edd.): Česko-ruské vztahy v 19. a 20. století / Češsko-rossijskije otnošenija v 19–20 vekach, Praha, s. 313–332.
[29] Vlček, Radomír (2014): Josef Macůrek, Praha.
[30] Vlček, Radomír (2017): Tradice českých bádání o minulosti carského Ruska, in: Slovanský přehled 103, s. 539–588.
[31] Vlček, Radomír (2019): Historik velkého záběru s ucelenou koncepcí dějin Slovanů. Josef Macůrek (1901–1992), Brno.
[32] Vlček, Radomír (2020a): Historik Josef Macůrek a brněnská škola historické slavistiky, in: Dějiny vědy a techniky 53, s. 152–187.
[33] Vlček, Radomír (2020b): Ideologie slovanství a její kult. Geneze a vývoj do roku 1938, in: Kultúrne dejiny 11, s. 249–279.
[34] Vlček, Radomír – Čermák, Václav (2024): 75 let od vzniku brněnské kanceláře Slovanského ústavu, in: Slavia 93, s. 385–404.
[35] Vlček, Radomír – Vlčková Kryčerová, Lenka (2021): Brněnský Archeologický ústav Akademie věd (1945–1990) pod vedením Josefa Poulíka, in: Lumír Poláček et al. (ed.): Jdeme pod povrch. Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně 1920–1970–2020, Brno, s. 22–39.
[36] Vlčková Kryčerová, Lenka (2018): Československo-sovětský institut ČSAV v prvním desetiletí tzv. normalizace a jeho rusistická bádání, in: Slovanský přehled 104, s. 825–851.
[37] Historický ústav AV ČR – Výzkumné centrum dějin a kultury východní Evropy. Dostupné z: https://www.hiu.cas.cz/vyzkumne-centrum-dejin-a-kultury-vychodni-evropy, citováno 10. 5. 2024.
[38] Jastrebov Nikolaj Vladimirovič, Slovanský ústav Akademie věd České republiky. Dostupné z: https://www.slu.cas.cz/cs/jastrebov-nikolaj-vladimirovic-1609, citováno 24. 5. 2024.
[39] 58/1950 Sb. Zákon o vysokých školách. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-58, citováno 10. 5. 2024.
[2] Archiv Masarykovy univerzity, fond J. Macůrek, B 88, ev. j. 22, inv. č. 379, II. konference Federace historických společností východoevropských ve Varšavě. VII. Mezinárodní sjezd historiků ve Varšavě.
[3] Applebaumová, Anne (2014): Železná opona. Podrobení východní Evropy 1944–1956, Praha–Plzeň.
[4] Baron, Roman – Madecki, Roman a kol. (2014): Česká polonistická studia: tradice a současnost (filologie – historie – politologie – právo), Praha.
[5] Bečka, Jiří (1999): Slovanský ústav v letech 1922–1963, in: Slavia 68, s. 401–420.
[6] Bidlo, Jaroslav (1927): Dějiny Slovanstva, Praha.
[7] Brádlerová, Daniela (2021): Milada Paulová první česká profesorka. Mezi soudobými dějinami a byzantologií, Praha.
[8] Dorovský, Ivan (2002): Brněnská balkanistika, in: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca 5, Brno, s. 3–5.
[9] Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří (2010): Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Pohledy na dějiny a současnost, Brno.
[10] Franc, Martin – Dvořáčková, Věra a kol. (2019): Dějiny Československé akademie věd I. 1952–1962, Praha.
[11] Hašková, Dana – Kopřivová, Anastazie – Běloševská, Ljubov – Jančárková, Julie – Gagen, Sergej (2023): Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník, Praha.
[12] Jordán, František (red.) (1969): Dějiny univerzity v Brně, Brno.
[13] Kudělka, Milan (1984): O pojetí slavistiky. Vývoj představ o jejím předmětu a podstatě, Praha.
[14] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Večerka, Radoslav (1995): Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století, Praha.
[15] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka, Radoslav (1977): Československá slavistika v letech 1918–1939, Praha.
[16] Kudělka, Milan – Šimeček, Zdeněk – Šťastný, Vladislav – Večerka, Radoslav (1997): Česká slavistika od počátku 60. let 19. století do roku 1918, Praha.
[17] Macůrek, Josef a kol. (1964): Češi a Poláci v minulosti 1, Praha.
[18] Macůrek, Josef (1936): Dějiny Slovanstva, in: Věda a život 2, s. 97–100.
[19] Macůrek, Josef (1946): Dějepisectví evropského východu, Praha.
[20] Macůrek, Josef (1998): Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno.
[21] Macůrek, Josef – Šebánek, Jindřich – Šindelář, Bedřich (1955): Deset let práce na katedře historie, in: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university 4, C. Řada historická, s. 118–124.
[22] Novák, Jan Bedřich (1928): Federace společností východní Evropy, in: Miloš Weingart – Josef Dobiáš – Milada Paulová (edd.): Z dějin východní Evropy a Slovanstva. Sborník věnovaný Jaroslavu Bidlovi, profesoru Karlovy university, k šedesátým narozeninám, Praha, s. 441–449.
[23] Pražák, Richard (1986): Josef Kabrda – zakladatel Kabinetu balkanistiky a hungaristiky, in: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca 3, s. 4–10.
[24] Ročenka Slovanského ústavu v Praze za léta 1939–1946 12, 1947.
[25] Šaur, Josef (2012): K nosným tradicím české historické rusistiky – A. V. Florovskij a J. Macůrek, in: Ivo Pospíšil – Josef Šaur (edd.): Nosné tradice české slavistiky, Brno, s. 219–228.
[26] Šťastný, Vladislav (1992): Osobnost a dílo Josefa Macůrka, in: Jaromír Kubíček – Jitka Stránská (edd.): Josef Macůrek 31. 3. 1901 – 20. 4. 1992, Brno, s. 5–16.
[27] Vlček, Radomír (1997): Slovanská vzájemnost a panslavismus v českém pojetí v prvních letech po druhé světové válce, in: Slovanské historické studie 23, s. 219–238.
[28] Vlček, Radomír (2011): Jaroslav Bidlo – k formování českého dějepisného diskursu o minulosti Ruska, in: Jan Němeček – Emil Voráček (edd.): Česko-ruské vztahy v 19. a 20. století / Češsko-rossijskije otnošenija v 19–20 vekach, Praha, s. 313–332.
[29] Vlček, Radomír (2014): Josef Macůrek, Praha.
[30] Vlček, Radomír (2017): Tradice českých bádání o minulosti carského Ruska, in: Slovanský přehled 103, s. 539–588.
[31] Vlček, Radomír (2019): Historik velkého záběru s ucelenou koncepcí dějin Slovanů. Josef Macůrek (1901–1992), Brno.
[32] Vlček, Radomír (2020a): Historik Josef Macůrek a brněnská škola historické slavistiky, in: Dějiny vědy a techniky 53, s. 152–187.
[33] Vlček, Radomír (2020b): Ideologie slovanství a její kult. Geneze a vývoj do roku 1938, in: Kultúrne dejiny 11, s. 249–279.
[34] Vlček, Radomír – Čermák, Václav (2024): 75 let od vzniku brněnské kanceláře Slovanského ústavu, in: Slavia 93, s. 385–404.
[35] Vlček, Radomír – Vlčková Kryčerová, Lenka (2021): Brněnský Archeologický ústav Akademie věd (1945–1990) pod vedením Josefa Poulíka, in: Lumír Poláček et al. (ed.): Jdeme pod povrch. Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně 1920–1970–2020, Brno, s. 22–39.
[36] Vlčková Kryčerová, Lenka (2018): Československo-sovětský institut ČSAV v prvním desetiletí tzv. normalizace a jeho rusistická bádání, in: Slovanský přehled 104, s. 825–851.
[37] Historický ústav AV ČR – Výzkumné centrum dějin a kultury východní Evropy. Dostupné z: https://www.hiu.cas.cz/vyzkumne-centrum-dejin-a-kultury-vychodni-evropy, citováno 10. 5. 2024.
[38] Jastrebov Nikolaj Vladimirovič, Slovanský ústav Akademie věd České republiky. Dostupné z: https://www.slu.cas.cz/cs/jastrebov-nikolaj-vladimirovic-1609, citováno 24. 5. 2024.
[39] 58/1950 Sb. Zákon o vysokých školách. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1950-58, citováno 10. 5. 2024.