Partyzánské příběhy : Schmittovská úvaha nad jednou knížkou pro mládež

Variant title
The partisan stories : Schmitt-inspired reflections upon one youth novel
Author: Žaba, Jakub
Source document: Porta Balkanica. 2015, vol. 7, iss. 1, pp. [39]-46
Extent
[39]-46
  • ISSN
    1804-2449
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
he aim of this work was to shed light on the Partisan Stories by Yugoslav writer Branko Ćopić through the lens of political theory. he main goal was to systematically grasp the text's political dimension and reconstruct a certain logical framework within which the Partisan Stories take place. he Partisan Stories, which are written for youth, can be viewed as an adaptation of the Yugoslav partisan myth that was formulated to legitimize the post-war construction of communist Yugoslavia. Using the political concepts of German conservative thinker Carl Schmitt, the author analyzes the character of Ćopić’s partisan, and he points out the religious nature of his ight and the dehumanization of his enemy. he Partisan Stories, because of their mythical dimension, serve as an educational instrument for youth, teaching them to distinguish between good and evil, understand the world, and socialize themselves within the (then-new) Yugoslav society based on Communist ideals.
Cílem této práce bylo nahlédnout Partyzánské příběhy od jugoslávského spisovatele Branka Ćopiće skrze politickou teorii. Hlavním cílem bylo strukturovaně uchopit politický rozměr textu a rekonstruovat jistou logiku, ve které se Partyzánské příběhy pohybují. V práci se tvrdí, že Partyzánské příběhy, určené mladému čtenáři, lze chápat jako adaptaci jugoslávského partyzánského mýtu, který byl zformulován pro legitimizaci poválečného budování komunistické Jugoslávie. Pomocí politických konceptů německého konzervativního myslitele Carla Schmitta pak autor analyzuje povahu Ćopićova partyzána, poukazuje na náboženskou povahu jeho boje a odlidštění jeho nepřítele. Partyzánské příběhy svým mýtickým nábojem slouží jako nástroj výchovy mladého člověka, učí jej rozpoznávat dobro a zlo, rozumět světu a socializují jej do (nové) jugoslávské společnosti postavené na komunistických ideálech.
Document
References:
[1] Barša, P. (2014) Paměť národa a vědění historie. In M. Poliaková, J. Raška, V. Smyčka (eds.) Uzel na kapesníku: Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. Praha: Filozoická fakulta Univerzity Karlovy, s. 38–47.

[2] Barša, P. (2010) Život s nepřítelem: Schmittovská úvaha nad jedním masakrem. In P. Barša, V. Bělohradský (Et al.) Kritika depolitizovaného rozumu. Všeň: Grimmus, s. 172–194.

[3] Ćopić, B. (1947) Partyzánské příběhy. Praha: Vydavatelstvo družstevní práce.

[4] Deretić, J. (2002) Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta.

[5] Lewis, C. S. (1992) Rady zkušeného ďábla. Praha: ZVON.

[6] Eliade, M. (2011) Mýtus a skutečnost. Praha, Oikoymenh.

[7] Pelikán, J. et al. (2013) Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

[8] Pirjevec, J. (2000) Jugoslávie 1918–1992: Vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha: Argo.

[9] Schmitt, C. (2013) Pojem politična. Praha: Oikoymenh.