(Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme?

Title: (Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme?
Variant title:
  • (Key) competences in Czech education: why don't we understand each other?
Source document: Studia paedagogica. 2021, vol. 26, iss. 3, pp. [7]-27
Extent
[7]-27
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
V českém prostředí jsou klíčové kompetence jedním z hlavních cílů vzdělávání již od roku 2007, stále se však ukazuje, že tento konstrukt není pro učitele srozumitelný, považují jej za vágní a v běžné výuce těžko uchopitelný. Cílem této studie je analyzovat teoretická východiska (klíčových) kompetencí v základním vzdělávání a poukázat na to, že jejich chápání se v čase proměňuje, a od kurikulárního vymezení se tak postupně odchyluje. Nejprve je popsán vývoj kompetencí a to, jak se do českého kurikula vlastně dostaly. Následně jsou vymezena dvě (resp. tři) základní pojetí kompetencí – ve smyslu normativním, holistickém (angl. competence) a ve smyslu funkčním, měřitelném (angl. competency) – a dále je popsáno, jak se tato pojetí projevují v české vzdělávací realitě. Prezentovaná studie ukazuje také na rozdíly mezi deklarovaným vymezením kompetencí v kurikulárních dokumentech a tím, kam se zřejmě vlivem potřeb decizní sféry posouvá. Popsaná konceptuální i terminologická roz polcenost a nekonzistentnost může být jednou z příčin chybějícího hlubšího teoreticky fundovaného a empiricky ukotveného zkoumání, jehož důsledkem může být nedostatečné pochopení, a tedy i přijetí konceptu odbornou veřejností, včetně samotných učitelů.
In the Czech Republic, key competences have been one of the main goals of education since 2007. However, this construct is still not comprehensible for teachers. They consider it vague and difficult to grasp in everyday teaching. This study aims to analyze the theoretical basis of (key) competences in primary education and point out that their understanding changes over time and gradually deviates from the Czech curricular definition. First, the article describes the development of competences and how they got into the Czech curriculum. Two basic concepts of competences are then defined – the normative, holistic competence, and the functional, measurable competence, and how both manifest themselves in the Czech educational reality is described. The presented study also shows differences between the declared definition of competences in curricular documents and where they are probably moving due to the needs of the decision-making sphere. The described conceptual and terminological rift and inconsistency may be one reason for the lack of deeper theoretically and empirically grounded research, which may result in insufficient understanding and acceptance of the concept by the community and teachers themselves.
Note
Vznik této studie byl podpořen projektem GAČR 20-13038S, Produktivní kultura vyučování a učení.
References
[1] Baartman, L. K., Bastiaens, T. J., Kirschner, P. A., & Van der Vleuten, C. P. (2007). Evaluating assessment quality in competence-based education: A qualitative comparison of two frameworks. Educational Research Review, 2(2), 114−129. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2007.06.001 | DOI 10.1016/j.edurev.2007.06.001

[2] Češková, T. (2020a). Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy. Orbis Scholae, 14(1), 49−80. https://dx.doi.org/10.14712/23363177.2020.3 | DOI 10.14712/23363177.2020.3

[3] Češková, T. (2020b). Když potenciálně rozvíjející situace nerozvíjí: kritické didaktické incidenty v problémově orientované výuce. Pedagogika, 70(2), 197–223. https://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1636 | DOI 10.14712/23362189.2020.1636

[4] ČŠI. (2018, 23. února). Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV. http://www.csicr.cz/html/2018/Analyza_klicovych_kompetenci/html5/index.html?&locale=CSY

[5] Delors, J., Al Mufti, I., Amagi, I., Carneiro, R., Chung, F., Geremek, B., Gorham, W., Kornhauser, A., Manley, M., Quero, M. P., Savané, M. A., Singh, K., Stavenhagen, R., Suhr, M. W., & Nanthao, Z. (1998). Learning: The treasure within. Report to UNESCO of the International Comission on Education for the twenty-first century. Unesco Publishing.

[6] Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Text s významem pro EHP). (2018). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01)&from=EN

[7] Elam, S. (1971). Performance based teacher education. What is the state of the art? American Association of Colleges for Teacher Education.

[8] Eraut, M. (2002). Developing professional knowledge and competence. Routledge.

[9] European Commission. (2019, 8. července). Key competences for lifelong learning. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/297a33c8-a1f3-11e9-9d01-01aa75ed71a1/language-en

[10] Eurydice. (2002). Key Competencies. A developing concept in general compulsory education. http://www.edmide.gr/KEIMENA%20E.U/key%20competences%20Europe.pdf

[11] Fidrmuc, J. (2018, 13. prosince). Revize RVP všeobecně vzdělávacích předmětů [Příspěvek prezentovaný na konferenci]. Konstruktivistické přístupy ve vzdělávání v perspektivě (nejen) oborových didaktik, Brno, Česká republika.

[12] Ford, M. E. (1992). Motivating humans: Goals, emotions, and personal agency beliefs. Sage.

[13] Gonczi, A. (1994). Competency based assessment in the professions in Australia. Assessment in Education: Principles, Policy & Practice, 1(1), 27–44. https://doi.org/10.1080/0969594940010103 | DOI 10.1080/0969594940010103

[14] Gordon, J., Halász, G., Krawczyk, M., Leney, T., Michel, A., Pepper, D., Putkiewicz, E., & Wiśniewski, J. (2009). Key competences in Europe: Opening doors for lifelong learners across the school curriculum and teacher education. CASE.

[15] Harris, B. (2001). Are all key competencies measurable? An education perspective. In D. S. Rychen & L. H. Salganik (Eds.), Defining and selecting key competencies (pp. 222–227). Hogrefe & Huber.

[16] Hartig, J., Klieme, E., & Leutner, D. (Eds.). (2008). Assessment of competencies in educational contexts. Hogrefe.

[17] Helmke, A. (2009). Unterrichtsqualität und Lehrerprofessionalität: Diagnose, Evaluation und Verbesserung des Unterrichts. Klett.

[18] Hodge, S. (2007). The origins of competency-based training. Australian Journal of Adult Learning, 47(2), 79–209.

[19] Hodkinson, P. (1992). Alternative models of competence in vocational education and training. Journal of Further and Higher Education, 16(2), 30–39. https://doi.org/10.1080/0309877920160204 | DOI 10.1080/0309877920160204

[20] Hučínová, L. (2004, 29. června). Klíčové kompetence: nová výzva z EU II. Metodický portál RVP.cz. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVN/13/KLICOVE-KOMPETENCE---NOVAVYZVA-Z-EU-II.html/

[21] Hučínová, L. (2005, 22. října). Klíčové kompetence: nová výzva z EU I. Metodický portál RVP.cz. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZVN/10/KLICOVE-KOMPETENCE---NOVA-VYZVAZ-EU-I.html/

[22] Hutmacher, W. (1996, 30. března). Key competencies for Europe [Report of the Symposium]. Council for Cultural Co-operation (CDCC), A secondary education for Europe, Berne, Switzerland. https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED407717.pdf

[23] Chytrý, V., Medová, J., Říčan, J., & Škoda, J. (2020). Relation between pupils' mathematical self-efficacy and mathematical problem solving in the context of the teachers' preferred pedagogies. Sustainability, 12(23), 1–22. https://doi.org/10.3390/su122310215 | DOI 10.3390/su122310215

[24] Janík, T., Slavík, J., Najvar, P., Hajdušková, L., Hesová, A., Lukavský J., Minaříková, E., Píšová, M., & Švecová, Z. (2011). Kurikulární reforma na g ymnáziích: od virtuálních hospitací k videostudiím. Výzkumná zpráva NÚV.

[25] Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Lukavský, J., Minaříková, E., Sliacky, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., & Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.

[26] Jarníková, J., & Tupý, J. (2011). Výzkum kvality výuky prostřednictvím hospitací. NÚV, divize VÚP.

[27] Kaščák, O., & Pupala, B. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Rokus.

[28] Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Slon.

[29] Klieme, E., Hartig, J., & Rauch, D. (2008). The concept of competence in educational contexts. In J. Hartig, E. Klieme, & D. Leutner (Eds.), Assessment of competencies in educational contexts (pp. 3–22). Hogrefe.

[30] Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu. Munipress.

[31] Knecht, P, Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., & Vlčková, K. (2010). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na základních školách. Orbis Scholae, 4(3), 37–62. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.110 | DOI 10.14712/23363177.2018.110

[32] Kofroňová, O. (1998). Transformace kurikula v rámci projektu PHARE "Reforma odborného vzdělávání". Pedagogika, 48(4), 371–379.

[33] Koncepce řešení problémových úloh ve výzkumu PISA 2003. (2003). Ústav pro informace ve vzdělávání. https://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni-archiv/PISA/PISA2003/Koncepce-reseni-problemovych-uloh-publikace.pdf

[34] Lokajíčková, V. (2013). Kompetence k učení a možnosti jejího rozvíjení a hodnocení: vymezení pojmu a přehled současných přístupů. Pedagogická orientace, 23(3), 318–341. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-3-318 | DOI 10.5817/PedOr2013-3-318

[35] Lokajíčková, V. (2014). Kvantitativní analýza výukových situací z pohledu rozvíjení kompetence k učení ve výuce zeměpisu: vybrané výsledky výzkumu. In T. Janík, J. Slavík, V. Lokajíčková, A. Bendová, K. Gažová, M. Horáčková, I. Janoušková, L. Pavlíčková, K. Ševčíková, J. Vlčková, & L. Ziembová, Školní vzdělávání: Učitel – vyučování, žák – učení (s. 93−120). Masarykova univerzita.

[36] Manley, K., & Garbett, R. (2000). Paying Peter and Paul: R concepts of expertise with competency for a clinical career structure. Journal of Clinical Nursing, 9(3), 347–359. https://doi.org/10.1046/j.1365-2702.2000.00408.x | DOI 10.1046/j.1365-2702.2000.00408.x

[37] McClelland, D. C. (1973). Testing for competence rather than for "intelligence". American Psychologist, 28(1), 1–14. https://doi.org/10.1037/h0034092 | DOI 10.1037/h0034092

[38] McMullan, M., Endacott, R., Gray, M. A., Jasper, M., Miller, C. M., Scholes, J., & Webb, C. (2003). Portfolios and assessment of competence: A review of the literature. Journal of Advanced Nursing, 41(3), 283–294. https://doi.org/10.1046/j.1365-2648.2003.02528.x | DOI 10.1046/j.1365-2648.2003.02528.x

[39] Mertens, D. (1974). Schlüsselqualifikationen Thesen zur Schulung für eine moderne Gesellschaft. Mitteilungen aus der Arbeitsmarkt und Berufsforschung, 7, 36–43.

[40] MŠMT. (2001). Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Tauris.

[41] MŠMT. (1999, květen). Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice. https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/!-koncepce-vzdelavania-rozvojevzdelavaci-soustavy-v-cr-2094/

[42] Morcke, A. M., Dornan, T., & Eika, B. (2013). Outcome (competency) based education: An exploration of its origins, theoretical basis, and empirical evidence. Advances in Health Sciences Education, 18(4), 851–863. https://doi.org/ 10.1007/s10459-012-9405-9 | DOI 10.1007/s10459-012-9405-9

[43] Národní ústav odborného vzdělávání [NÚOV]. (n.d.). K vývoji konceptu klíčových kompetencí. http://www.nuov.cz/k-vyvoji-konceptu-kk#article

[44] Norris, N. (1991). The trouble with competence. Cambridge Journal of Education, 21(3), 331–341. https://doi.org/10.1080/0305764910210307 | DOI 10.1080/0305764910210307

[45] Papáček, M. (2010). Badatelsky orientované přírodovědné vyučování cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? Scientia in Educatione, 1(1), 33–49. https://doi.org/10.14712/18047106.4 | DOI 10.14712/18047106.4

[46] PISA. (2003). The PISA 2003 assessment framework – mathematics, reading, science and problem solving knowledge and skills. OECD.

[47] PISA 2012: Koncepční rámec pro z jišťování schopnosti řešit problémy. (2012). Česká školní inspekce. http://www.csicr.cz/html/PISA-KoncepRamec/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1

[48] PISA. (2017). PISA 2015: Assessment and analytical framework: Science, reading, mathematic, financial literacy and collaborative problem solving. OECD.

[49] Proposal for a council recommendation on key competences for lifelong learning. (2018). http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5464-2018-ADD-2/EN/pdf

[50] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2005). NÚV.

[51] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2021). MŠMT.

[52] Recommendation of the European Parliament and of the Council on key competences for lifelong learning. (2006, 18. prosince). Official Journal of the European Union, 394, 10–18. https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:394:0010:0018:en:PDF

[53] Roth, H. (1971). Pädagogische Anthropologie. Schroedel.

[54] Rychen, D. S. (2001). Introduction. In D. S. Rychen & L. H. Salganik (Eds.), Defining and selecting key competencies (pp. 1–16). Hogrefe & Huber Publishers.

[55] Rychen, D. S., & Salganik, L. H. (Eds.). (2001). Defining and selecting key competencies. Hogrefe & Huber Publishers.

[56] Sadler, D. R. (2013). Making competent judgments of competence. In S. Blömeke, O. ZlatkinTroitschanskaia, Ch. Kuhn, & J. Fege (Eds.), Modeling and measuring competencies in higher education (pp. 11–27). Sense Publishers.

[57] Sekundární analýz y výsledků šetření PISA 2012 – řešení problémů. (2014). Česká školní inspekce. http://www.csicr.cz/html/Sekundarni_reseni_problemu/html5/index.html?&locale=CSY&pn=1

[58] Shavelson, R. J. (2010). On the measurement of competency. Empirical research in vocational education and training, 2(1), 41−63. https://doi.org/10.1007/BF03546488 | DOI 10.1007/BF03546488

[59] Skalková, J. (2005). Rámcové vzdělávací programy – dlouhodobý úkol. Pedagogika, 55(1), 4–19.

[60] Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Masarykova univerzita.

[61] Strategický rámec Česká republika 2030. Vzdělávání. (2017). Úřad vlády ČR. https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly-strategie/lide-a-spolecnost/1-4-vzdelavani/

[62] Štech, S. (2009). Zřetel k učivu a problém dvou modelů kurikula. Pedagogika, 59(2), 105–115.

[63] Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2013-5-615 | DOI 10.5817/PedOr2013-5-615

[64] The definition and selection of key competencies: Executive summary. (2005). Dostupné z https://www.deseco.ch/bfs/deseco/en/index/02.parsys.43469.downloadList.2296.DownloadFile.tmp/2005.dskcexecutivesummary.en.pdf

[65] Tupý, J. (2018). Tvorba kurikulárních dokumentů v České republice. Historicko-analytický pohled na přípravu kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání v letech 1989–2017. Munipress.

[66] Veteška, J., & Tureckiová, M. (2008). Kompetence ve vzdělávání. Grada Publishing.

[67] Weinert, F. E. (2001). Concept of competence: A conceptual clarification. In D. S. Rychen & L. H. Salganik (Eds.), Defining and selecting key competencies (pp. 45–66). Hogrefe & Huber.

[68] Westera, W. (2001). Competences in education: A confusion of tongues. Journal of Curriculum Studies, 33(1), 75–88. https://doi.org/10.1080/00220270120625 | DOI 10.1080/00220270120625

[69] Willbergh, I. (2015). The problems of 'competence' and alternatives from the Scandinavian perspective of Bildung. Journal of Curriculum Studies, 47(3), 334–354. https://doi.org/10.1080/00220272.2014.1002112 | DOI 10.1080/00220272.2014.1002112