Title: Výsledky povrchového průzkumu hradu Špraňku (okr. Olomouc)
Variant title:
- Results of the surface survey of Špraňk Castle (Olomouc District)
- Ergebnisse der Oberflächenuntersuchung von Burg Špraněk (Bezirk Olomouc)
Source document: Archaeologia historica. 2026, vol. 51, iss. 1, pp. 157-176
Extent
157-176
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2026-1-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.84224
Type: Article
Language
Czech
Summary language
German
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předložená studie se zaměřuje na jeden z nejméně poznaných hradů na Olomoucku – Špraněk, situovaný v Javoříčském krasu na katastrálním území obce Březina, v trati Zkamenělý zámek. Z hradu se do současnosti dochoval pouze mohutný příkop a několik málo nevýrazných fragmentů zdiva. Jeho založení je pravděpodobně spojeno s osobou Dětřicha ze Špraňku před rokem 1313, zatímco zánik bývá kladen do období markraběcích válek. Z archeologického hlediska byla lokalita dosud zkoumána jen okrajově, v posledních letech však v areálu hradní zříceniny proběhlo několik povrchových průzkumů a v blízkosti zájmové lokality byla identifikována porušená vápenická pec. Cílem článku je shrnout nově získané poznatky o tomto šlechtickém sídle a zasadit je do širšího kontextu vývoje hradních lokalit v oblasti Bouzovska.
The presented study focuses on one of the least known castles in the Olomouc region – Špraněk, located in the Javoříčko Karst in the cadastral area of the village of Březina, in the "Zkamenělý zámek" (Petrified Castle) area. To date, only a massive moat and a few inconspicuous fragments of masonry have been preserved from the castle. Its foundation is most likely connected with Dětřich of Špránek prior to 1313, while its demise is usually attributed to the period of the Margrave Wars. From an archaeological perspective, the site has only been examined marginally, although in recent years several surface surveys have been conducted in the castle ruins, and a damaged lime kiln has been identified near the site of interest. The aim of this article is to summarize the newly acquired knowledge about this aristocratic residence and place it in the broader context of the development of castle sites in the Bouzov region.
Note
Studie vznikla při řešení projektu Ministerstva kultury České republiky na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 NAKI III Můj dům, můj hrad – středověká panská sídla na střední Moravě; identifikační kód projektu: DH23P03OVV071.
Die vorliegende Studie entstand im Rahmen des Projektes des Kulturministeriums der Tschechischen Republik zur Förderung angewandter Forschung im Bereich der nationalen und kulturellen Identität für die Jahre 2023 bis 2030 NAKI III Mein Haus, meine Burg – mittelalterliche Grundherrschaftssitze in Mittelmähren; Identifizierungscode des Projektes: DH23P03OVV071.
References
[1] ANONYM, 1876: Kamenný hrad u Bouzova na Moravě, Světozor X, 1. prosince 1876, 369.
[2] AČ: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské. XIV. díl (Kalousek, J., ed.). Praha 1895.
[3] BLEKTA, J., 1933: Objevení trosek tvrze Spranku-Bránek, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané 10, 17–25.
[4] BRANDL, V., 1892: Kniha pro každého Moravana. Brno.
[5] BURIAN, B., 1939: Konický okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[6] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, I.–XV. (Boczek, A.–Chlumecky, P.–Chytil, J.–Brandl, V.– Bretholz, B., edd.). Olomucii – Brünn 1854–1903.
[7] ČIŽMÁŘ, Z., 2000: Konice (okr. Prostějov), PV 41, 168.
[8] DEHNEROVÁ, H., 2006: Bouzov (okr. Olomouc), PV 47, 169–170.
[9] DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P., 2015: Zkamenělý zámek – pravěká lokalita a středověký hrad Špráněk s vápenickými pecemi. In: Tomášek, M. a kol., 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska, 66–69. Praha.
[10] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[11] DOBEŠ, M. a kol., 2019: Dobeš, M.–Fikrle, M.–Drechsler, A.–Faltýnek, K.–Fojtík, P.–Halama, J.–Jarůšková, Z.–Kalábek, M.–Langová, J.–Schenk, Z.–Španihel, S.–Peška, J., Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie – Die äneolithische Kupferindustrie in Mähren Neue und alt-neue Funde im Licht der bestehenden Erkenntnisse über die Entwicklung der mitteleuropäischen Metallurgie, PA CX, 5–58.
[12] FALTÝNEK, K., 2009: Olešnice u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 411.
[13] FALTÝNEK, K., 2009a: Podolí u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 426.
[14] FALTÝNEK, K., 2010: Ješov (okr. Olomouc), PV 51, 438–439.
[15] FALTÝNEK, K., 2014: Příspěvek k počátkům archeologického bádání na Bouzovsku, Archeologie Moravy a Slezska XIV, 148–151.
[16] FALTÝNEK, K., 2015: Bouzov (k. ú. Jeřmaň, okr. Olomouc), PV 56, 224–225.
[17] FALTÝNEK, K., 2015a: Luká (okr. Olomouc), PV 55, 279–280.
[18] FALTÝNEK, K., 2016: Luká (okr. Olomouc), PV 56, 283–284.
[19] FALTÝNEK, K., 2019: Archeologické nálezy z katastru obce Savína na Litovelsku – Archäologische Funde von Gemeinde Savín in Region Litovel, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2018, 9–27.
[20] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2021: Archeologické lokality a nálezy na území spádové obce Bílá Lhota, Zajímavosti Litovelska. Sborník Muzejní společnosti Litovelska 2015–2020, 27–48.
[21] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[22] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2008: Bouzov (okr. Olomouc), PV 49, 352–353.
[23] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2013: Luká (okr. Olomouc), PV 54, 225–228.
[24] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Bouzov (okr. Olomouc), PV 55, 194.
[25] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2015: Bouzov (okr. Olomouc), PV 56, 223–224.
[26] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2016: Nové středověké fortifikace v povodí říčky Třebůvky na Bouzovsku – New medieval fortifications in the drainage basin of the Třebůvka River in the Bouzov region, AVČ 11, 140–157.
[27] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2019: Středověké osídlení v okolí kostela sv. Maří Magdaleny u Bouzova – Die mittelalterliche Besiedlung in der Umgebung der Maria-Magdalena-Kirche bei Bouzov, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2019, 9–22.
[28] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P.–MOŠ, P., 2006: Hvozd (okr. Prostějov), PV 47, 231–232.
[29] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P.–ŽENOŽIČKA, J., 2012: Lidové vápenictví v oblasti Javoříčského krasu – Folk lime Production in the Area of the Javořičský Kars, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 304, 44–63.
[30] FIŠARA, Z., 2004: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha.
[31] GARDAVSKÝ, Z., 1961: Zhmotnění tajemného hradu na Litovelsku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 94, 1–7.
[32] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[33] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.
[34] HOSÁK, L., 1961: Mlhy kolem tajemného hradu na Litovelsku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 96, 6–11.
[35] HLAVA, M.–VÍCH, D., 2006: Luká (k. ú. Březina, okr. Olomouc), PV 47, 255–256.
[36] HLUBEK, L., 2019: Doba bronzová. In: Litovel. Velké dějiny města 1 (Konečný, K., ed.), 47–50. Litovel.
[37] HLUBEK, L., 2021: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na předhradí hradu Tepence v letech 1971–1975 – The results of the rescue excavation in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975, PV 62, 79–107. https://doi.org/10.47382/pv0622-03
[38] HLUBEK, L., 2021a: Bouzov (k. ú. Blažov, okr. Olomouc), PV 62, 207–208.
[39] HLUBEK, L., 2023: Luká (k. ú. Březina, okr. Olomouc), PV 64, 137–138.
[40] HLUBEK, L.–FALTÝNEK, K., 2025: Bouzov (k. ú. Doly u Bouzova, okr. Olomouc), PV 66, 145–146.
[41] KOHOUTEK, J., 1985: Nález středověké vápenické pece u hradu Šaumburka, AT 4, 143–145.
[42] KOS, P., 2014: Pozořice (okr. Brno-venkov), PV 55, 254.
[43] KOS, P., 2015: Výzkum vrcholně středověkých vápenických pecí v jižní části Moravského krasu se zřetelem na oblast u Mokré, AT 26, 27–68.
[44] KOS, P., 2016: Pavlov (k. ú . Pavlov u Dolních Věstonic, okr. Břeclav), PV 57, 307.
[45] KOS, P., 2019: Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí – New lime and brick production sites in the Moravian Krast and its environs, AT 30, 22–40.
[46] KOS, P., 2019a: Středověká vápenná pec u zříceniny hradu Neuhaus v Pavlovských vrších – Medieval Lime Kiln near the Ruins of the Neuhaus Castle in Pavlovské vrchy, RegioM – Sborník Regionálního muzea v Mikulově 28, 82–91.
[47] KOS, P., 2019b: Hradní vápenice ve Vyškově. In: Na hradech a tvrzích: Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci (Dejmal, M.–Jan, L.–Procházka, R., edd.), 330–341. Praha.
[48] KOS, P., 2023: Hranice (okr. Přerov), PV 64, 128.
[49] KOSTROŇ, K., 2017: Kras severomoravský. Topografie a popis krasového území mezi Konicí a Litovlí. Acta speleologica 8. Průhonice.
[50] KOVÁŘ, J.–ROŠTÍNSKÝ, J.–KOS, P., 2014: Průzkum stavebních materiálů a geomorfologie hradu Vildenberk u Pozořic, okr. Brno-venkov. In: Archeologie a vlastivěda. PhDr. Pavlu Michnovi k sedmdesátým narozeninám. VVM – Supplementum 2, 60–76. Brno.
[51] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[52] LC: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové. Tomus II. (Brandl, V., ed.). Brunae 1872.
[53] KUBÍČEK, V., 1918: Z dějin města Loštic. Brno.
[54] MERTA, J., 1977: Středověké vápenické pece při Obřanském hradě – Mittelalterliche Kalköfen bei Burg Obřany, AH 2, 239–246.
[55] NEMAJER, A., 1925: Památky krajiny Búzovské v dávném šedověku, Litovelský kraj 2, č. 33, 14. 8. 1925, 1–3.
[56] PAPAJÍK, D., 2007: Páni z Holštejna. Významný, ale zapomenutý panský rod. České Budějovice.
[57] PAPOUŠEK, M., 2008: Polní (selské) vápenky na Konicku a Litovelsku, AT 20, 129–138.
[58] PINKAVA, V., 1903: Litovelský okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[59] PINKAVA, V., 1927: Hrady, zámky a tvrze moravské I. Severní Morava (Olomúcko). Brno.
[60] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[61] PINKAVA, V., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[62] PROCHÁZKA, R., 2007: Archeologie a poznání moravských a slezských měst – Archaeology and Research of Moravian and Silesian Towns, AH 32, 37–80.
[63] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–232.
[64] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Annorum 1311–1333 (Emler, J., ed). Pragae 1890.
[65] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha.
[66] SVOBODA, J., 1996: Nález paleolitu ze Zkamenělého zámku (Březina, k. o. Střemeníčko, okr. Olomouc) – Paleolithic find from the Zkamenely zamek rock (Stremenicko, district of Olomouc), PV 37, 41.
[67] SVOBODA, L., 1995: O plášťových hradech – Die Burgen mit Mantelmauern, AH 20, 355–388.
[68] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[69] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian Aristocracy, PV 60, 161–198.
[70] ŠLÉZAR, P.–NOVÁK, J.–FALTÝNEK, K., 2022: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 v Litovli – The form, function and operation of urban plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777 in Litovel, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 324, 19–42.
[71] TYMONOVÁ, M., 1996: Nástin vývoje šlechtických sídel na Olomoucku, Střední Morava 3, 22–44.
[72] VÍCH, D., 2000: Nové archeologické nálezy na Konicku, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1–2, 20–39.
[73] VRÁNA, J., 2013: Luká (k. ú. Ješov, okr. Olomouc), PV 54, 228–229.
[74] ZDB: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Brünner Cuda (1348–1466) (Chlumecky, P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron, A. R., edd.). Brünn 1856.
[75] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Olmützer Cuda (1348–1466) (Chlumecky, P.– Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron, A. R., edd.). Brünn 1856.
[76] ŽÁKOVSKÝ, P.–SCHENK, Z., 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov.
[2] AČ: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské. XIV. díl (Kalousek, J., ed.). Praha 1895.
[3] BLEKTA, J., 1933: Objevení trosek tvrze Spranku-Bránek, Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané 10, 17–25.
[4] BRANDL, V., 1892: Kniha pro každého Moravana. Brno.
[5] BURIAN, B., 1939: Konický okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[6] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, I.–XV. (Boczek, A.–Chlumecky, P.–Chytil, J.–Brandl, V.– Bretholz, B., edd.). Olomucii – Brünn 1854–1903.
[7] ČIŽMÁŘ, Z., 2000: Konice (okr. Prostějov), PV 41, 168.
[8] DEHNEROVÁ, H., 2006: Bouzov (okr. Olomouc), PV 47, 169–170.
[9] DEHNEROVÁ, H.–ŠLÉZAR, P., 2015: Zkamenělý zámek – pravěká lokalita a středověký hrad Špráněk s vápenickými pecemi. In: Tomášek, M. a kol., 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska, 66–69. Praha.
[10] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[11] DOBEŠ, M. a kol., 2019: Dobeš, M.–Fikrle, M.–Drechsler, A.–Faltýnek, K.–Fojtík, P.–Halama, J.–Jarůšková, Z.–Kalábek, M.–Langová, J.–Schenk, Z.–Španihel, S.–Peška, J., Eneolitická měděná industrie na Moravě. Nové a staronové nálezy ve světle stávajících poznatků o vývoji středoevropské metalurgie – Die äneolithische Kupferindustrie in Mähren Neue und alt-neue Funde im Licht der bestehenden Erkenntnisse über die Entwicklung der mitteleuropäischen Metallurgie, PA CX, 5–58.
[12] FALTÝNEK, K., 2009: Olešnice u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 411.
[13] FALTÝNEK, K., 2009a: Podolí u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 426.
[14] FALTÝNEK, K., 2010: Ješov (okr. Olomouc), PV 51, 438–439.
[15] FALTÝNEK, K., 2014: Příspěvek k počátkům archeologického bádání na Bouzovsku, Archeologie Moravy a Slezska XIV, 148–151.
[16] FALTÝNEK, K., 2015: Bouzov (k. ú. Jeřmaň, okr. Olomouc), PV 56, 224–225.
[17] FALTÝNEK, K., 2015a: Luká (okr. Olomouc), PV 55, 279–280.
[18] FALTÝNEK, K., 2016: Luká (okr. Olomouc), PV 56, 283–284.
[19] FALTÝNEK, K., 2019: Archeologické nálezy z katastru obce Savína na Litovelsku – Archäologische Funde von Gemeinde Savín in Region Litovel, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2018, 9–27.
[20] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2021: Archeologické lokality a nálezy na území spádové obce Bílá Lhota, Zajímavosti Litovelska. Sborník Muzejní společnosti Litovelska 2015–2020, 27–48.
[21] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[22] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2008: Bouzov (okr. Olomouc), PV 49, 352–353.
[23] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2013: Luká (okr. Olomouc), PV 54, 225–228.
[24] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2014: Bouzov (okr. Olomouc), PV 55, 194.
[25] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2015: Bouzov (okr. Olomouc), PV 56, 223–224.
[26] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2016: Nové středověké fortifikace v povodí říčky Třebůvky na Bouzovsku – New medieval fortifications in the drainage basin of the Třebůvka River in the Bouzov region, AVČ 11, 140–157.
[27] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P., 2019: Středověké osídlení v okolí kostela sv. Maří Magdaleny u Bouzova – Die mittelalterliche Besiedlung in der Umgebung der Maria-Magdalena-Kirche bei Bouzov, Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 2019, 9–22.
[28] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P.–MOŠ, P., 2006: Hvozd (okr. Prostějov), PV 47, 231–232.
[29] FALTÝNEK, K.–ŠLÉZAR, P.–ŽENOŽIČKA, J., 2012: Lidové vápenictví v oblasti Javoříčského krasu – Folk lime Production in the Area of the Javořičský Kars, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 304, 44–63.
[30] FIŠARA, Z., 2004: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha.
[31] GARDAVSKÝ, Z., 1961: Zhmotnění tajemného hradu na Litovelsku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 94, 1–7.
[32] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[33] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.
[34] HOSÁK, L., 1961: Mlhy kolem tajemného hradu na Litovelsku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 96, 6–11.
[35] HLAVA, M.–VÍCH, D., 2006: Luká (k. ú. Březina, okr. Olomouc), PV 47, 255–256.
[36] HLUBEK, L., 2019: Doba bronzová. In: Litovel. Velké dějiny města 1 (Konečný, K., ed.), 47–50. Litovel.
[37] HLUBEK, L., 2021: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na předhradí hradu Tepence v letech 1971–1975 – The results of the rescue excavation in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975, PV 62, 79–107. https://doi.org/10.47382/pv0622-03
[38] HLUBEK, L., 2021a: Bouzov (k. ú. Blažov, okr. Olomouc), PV 62, 207–208.
[39] HLUBEK, L., 2023: Luká (k. ú. Březina, okr. Olomouc), PV 64, 137–138.
[40] HLUBEK, L.–FALTÝNEK, K., 2025: Bouzov (k. ú. Doly u Bouzova, okr. Olomouc), PV 66, 145–146.
[41] KOHOUTEK, J., 1985: Nález středověké vápenické pece u hradu Šaumburka, AT 4, 143–145.
[42] KOS, P., 2014: Pozořice (okr. Brno-venkov), PV 55, 254.
[43] KOS, P., 2015: Výzkum vrcholně středověkých vápenických pecí v jižní části Moravského krasu se zřetelem na oblast u Mokré, AT 26, 27–68.
[44] KOS, P., 2016: Pavlov (k. ú . Pavlov u Dolních Věstonic, okr. Břeclav), PV 57, 307.
[45] KOS, P., 2019: Nové vápenické a cihlářské areály v Moravském krasu a jeho okolí – New lime and brick production sites in the Moravian Krast and its environs, AT 30, 22–40.
[46] KOS, P., 2019a: Středověká vápenná pec u zříceniny hradu Neuhaus v Pavlovských vrších – Medieval Lime Kiln near the Ruins of the Neuhaus Castle in Pavlovské vrchy, RegioM – Sborník Regionálního muzea v Mikulově 28, 82–91.
[47] KOS, P., 2019b: Hradní vápenice ve Vyškově. In: Na hradech a tvrzích: Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci (Dejmal, M.–Jan, L.–Procházka, R., edd.), 330–341. Praha.
[48] KOS, P., 2023: Hranice (okr. Přerov), PV 64, 128.
[49] KOSTROŇ, K., 2017: Kras severomoravský. Topografie a popis krasového území mezi Konicí a Litovlí. Acta speleologica 8. Průhonice.
[50] KOVÁŘ, J.–ROŠTÍNSKÝ, J.–KOS, P., 2014: Průzkum stavebních materiálů a geomorfologie hradu Vildenberk u Pozořic, okr. Brno-venkov. In: Archeologie a vlastivěda. PhDr. Pavlu Michnovi k sedmdesátým narozeninám. VVM – Supplementum 2, 60–76. Brno.
[51] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[52] LC: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové. Tomus II. (Brandl, V., ed.). Brunae 1872.
[53] KUBÍČEK, V., 1918: Z dějin města Loštic. Brno.
[54] MERTA, J., 1977: Středověké vápenické pece při Obřanském hradě – Mittelalterliche Kalköfen bei Burg Obřany, AH 2, 239–246.
[55] NEMAJER, A., 1925: Památky krajiny Búzovské v dávném šedověku, Litovelský kraj 2, č. 33, 14. 8. 1925, 1–3.
[56] PAPAJÍK, D., 2007: Páni z Holštejna. Významný, ale zapomenutý panský rod. České Budějovice.
[57] PAPOUŠEK, M., 2008: Polní (selské) vápenky na Konicku a Litovelsku, AT 20, 129–138.
[58] PINKAVA, V., 1903: Litovelský okres. Vlastivěda moravská. Brno.
[59] PINKAVA, V., 1927: Hrady, zámky a tvrze moravské I. Severní Morava (Olomúcko). Brno.
[60] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[61] PINKAVA, V., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[62] PROCHÁZKA, R., 2007: Archeologie a poznání moravských a slezských měst – Archaeology and Research of Moravian and Silesian Towns, AH 32, 37–80.
[63] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–232.
[64] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Annorum 1311–1333 (Emler, J., ed). Pragae 1890.
[65] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha.
[66] SVOBODA, J., 1996: Nález paleolitu ze Zkamenělého zámku (Březina, k. o. Střemeníčko, okr. Olomouc) – Paleolithic find from the Zkamenely zamek rock (Stremenicko, district of Olomouc), PV 37, 41.
[67] SVOBODA, L., 1995: O plášťových hradech – Die Burgen mit Mantelmauern, AH 20, 355–388.
[68] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsgrabung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[69] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian Aristocracy, PV 60, 161–198.
[70] ŠLÉZAR, P.–NOVÁK, J.–FALTÝNEK, K., 2022: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 v Litovli – The form, function and operation of urban plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777 in Litovel, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 324, 19–42.
[71] TYMONOVÁ, M., 1996: Nástin vývoje šlechtických sídel na Olomoucku, Střední Morava 3, 22–44.
[72] VÍCH, D., 2000: Nové archeologické nálezy na Konicku, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 1–2, 20–39.
[73] VRÁNA, J., 2013: Luká (k. ú. Ješov, okr. Olomouc), PV 54, 228–229.
[74] ZDB: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Brünner Cuda (1348–1466) (Chlumecky, P.–Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron, A. R., edd.). Brünn 1856.
[75] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Text der Olmützer Cuda (1348–1466) (Chlumecky, P.– Chytil, J.–Demuth, C.–Wolfskron, A. R., edd.). Brünn 1856.
[76] ŽÁKOVSKÝ, P.–SCHENK, Z., 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov.