Title: Kamenný hmoždíř z hradu Rokštejna
Variant title:
- Stone mortar from Rokštejn Castle
Source document: Archaeologia historica. 2026, vol. 51, iss. 1, pp. 237-256
Extent
237-256
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2026-1-10
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.84232
Type: Article
Language
Czech
Summary language
English
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem studie je charakterizovat fragment kamenného hmoždíře nalezeného na hradě Rokštejně, zohlednit jeho formální vlastnosti a stopy výroby včetně určení použitého materiálu. Po formální a terénní analýze situace naznačit jeho kontext užívání v rámci hradního areálu. Na základě popisu archeologické situace představit srovnání s obdobnými situacemi a nálezy. Studie poukazuje na to, že hmoždíře jsou většinou spojovány především s drcením a rozmělňováním směsí a past, přičemž forma hmoždíře a jeho opotřebení odráží každodenní užívání v kuchyňském provozu hradu. Výsledky přispívají k hlubšímu porozumění hmotné kultuře středověkého hradního sídla a funkčnímu využití kamenických nástrojů.
This study aims to characterise a fragment of a stone mortar found at Rokštejn Castle, taking into account its formal characteristics and traces of manufacture, including the identification of the material used. Following a formal and contextual analysis of the find, the study seeks to suggest the context of its use within the castle complex. Based on a description of the archaeological context, the study compares it with similar contexts and finds. The study highlights that mortars are primarily used for crushing and grinding mixtures and pastes, and that their shape and wear reflect their daily use in the castle's kitchen operations. The results contribute to a deeper understanding of the material culture of a medieval castle settlement and the functional use of stonemasonry tools.
Note
Příprava tohoto článku byla financována z prostředků GA ČR v rámci grantu "Rekonstrukce provozu středověké hradní kuchyně ve vztahu k odpadovému hospodářství na příkladu hradu Rokštejn" (registrační číslo GA22-02149S).
The research for this article was funded by the Czech Science Foundation under grant number GA22-02149S, entitled "Reconstruction of the operation of a medieval castle kitchen in relation to waste management, using the example of Rokštejn Castle" (registration number GA22-02149S).
References
[1] CDM VII/3: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. VII/3 (Brandl, V., ed.). Brünn 1868.
[2] AČ XXXVIII: Popravčí a psanecké zápisy jihlavské z let 1405–1457. Archiv český XXXVIII (Hoffmann, F., ed.). Praha 2000.
[3] BRENKER, F., 2024: Trogmühlen und Mörser – Neues steinernes Küchengerät im Hochmittelalter. In: Wie der Meister so das Werk. Festschrift für Ralph Röber zum 65. Geburtstag, Tübinger Forschungen Zur Historischen Archäologie 9 (Heege, J.–Igel, K.–Jansen-Igel, M.–Mehler, N.–Müller, J.–Roth Heege, E.– Scheschkewitz, J., edd.), 127–137. Leiden.
[4] BROWN, R.–HARDY, A., 2011: Archaeology of the Newland: Excavations in King's Lynn, Norfolk. East Anglian Archaeology 140.
[5] COUSINS, T., 2024: The Mortar Wreck: a mid-thirteen-century ship, wrecked off Studland Bay, Dorset, carrying a cargo of Purbeck stone, Antiuity 98(400), 991–1005. https://doi.org/10.15184/aqy.2024.82
[6] ČAPEK, L., 2024: Energetické a materiální toky při výrobě a užití středověké až novověké keramiky – Energie- und Materialflüsse bei der Herstellung und Nutzung von mittelalterlicher bis neuzeitlicher Keramik, AH 49, 7–51. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-
[7] DEMEK, J.–NOVÁK, V. a kol., 1992: Neživá příroda. Vlastivěda moravská. Země a lid. Svazek 1. Brno.
[8] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. a kol., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.
[9] DUNNING, G. C., 1961: Stone mortars. In: Hurst, J. G., The kitchen area of Northolt Manor, Middlesex, Medieval Archaeology 5, 279–284. https://doi.org/10.1080/00766097.1961.11735654
[10] DUNNING, G. C., 1965–1966: Medieval Pottery and Stone Mortars Imported to Aardenburg from England and France, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek jaargang 15–16, 199–210.
[11] DUNNING, G. C., 1977: Mortars. In: Excavations in King's Lynn. 1963–1970. The Society for Medieval Archaeology. Monograph Series 20 (Clarke, H.–Carter, A., edd.), 320–347. London.
[12] DURDÍK, T., 1988: Výzkum manského domu na Křivoklátě (předběžné sdělení) – Erforschung des Lehensmannshauses in Křivoklát (Vorbericht), AH 13, 285–298.
[13] DURDÍK, T., 1992: Archeologické doklady hrázděných konstrukcí na českých hradech – Archäologische Belege der Fachwerk-Konstruktionen auf den bömischen Burgen, AH 17, 141–152.
[14] HAVRDA, J.–TRYML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí. Praha.
[15] HRNČIAROVÁ, T.–MACKOVČIN, P. a kol., 2009: Atlas krajiny České republiky – Landscape atlas of the Czech Republic. Praha, Průhonice: Ministerstvo životního prostředí České republiky, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
[16] HROMAS, J., 1980: Výzkum hradní studny ve Zvířeticích, Památky a příroda 5, č. 7, 401–414.
[17] JERVIS, B., 2022: Mortars, medicine and knowledge in Medieval England, Revue d'Histoire Nordique 29, 43–67.
[18] KRMÍČEK, L., 2011: Geologická mapa okolí hradu Rokštejn 1 : 10 000. Brno.
[19] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno.
[20] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Disertační práce, FF MU, Brno.
[21] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Rokštejn Castle (Czech Republic): Archaeological evidence of military activities. In: Lech, M., Weapons Bring Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe, 255–289. Wrocław.
[22] MAZÁČKOVÁ, J., 2017: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538 – Skizzierung des Wüstungsprozesses von Ansiedlungen im Mittelalter im Einzugsgebiet der Grundherrschaft Brtnice (Pirnitz) zum Jahr 1538, AH 42, 745–771. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-17
[23] MAZÁČKOVÁ, J., 2021: Od studentského snu k dokonale prozkoumané hradní ruině: Archeologický výzkum hradu Rokštejna. In: Jdeme pod povrch: Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, 1920–1970–2020 (Poláček, L., ed.), 204–211. Brno.
[24] MAZÁČKOVÁ, J.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2011: Archeologický výzkum hradu Rokštejna v letech 2007–2009 (sezóna 26.–28.), AVV 2, 18–22.
[25] MAZÁČKOVÁ, J.–VANĚČKOVÁ, D., 2019: Archeologické výzkumy B. Coufala v areálu hradu Rokštejn – Die archäologischen Grabungen von Ing. B. Coufal im Areal von Burg Rokštejn, AH 44, 529–545. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-2
[26] MAZÁČKOVÁ, J.–VANĚČKOVÁ, D., 2024: Jihlava a hrad Rokštejn v lucemburském období. In: Petrůjová, J.–Škrdlová, J., Iglavia historica – aetas Luxemburgica. Sborník příspěvků z konference konané 31. ledna 2024 v Jihlavě, 46–59. Jihlava.
[27] MAZÁČKOVÁ, J. et al., 2023: Mazáčková, J.–Žaža, P.–Púčať, A.–Vaněčková, D., Downfall of the Rokštejn castle in 1467. In: Archaeology of conflicts II (Drnovský, P.–Hejhal, P.–Rytíř, L., edd.), 55–73. Červený Kostelec.
[28] MACHOVÁ, M., 2020: Verifikace tzv. kovárny na hradě Rokštejn. Analýzy kovového materiálu. Bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice – Brno.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981–1989). Brno – Brtnice.
[31] NEKUDA, V., 2001: Středověký vodní mlýn ve Mstěnicích, Ve službách archeologie II, 135–147.
[32] NEKUDA, R.–PŘICHYSTAL, A., 2001: Kamenné moždíře a jejich horninové složení, Ve službách archeologie III, 147–151.
[33] ORNA, J., 2000: Nálezy středověkých dřevěných předmětů z Plzně. Katalog. CD-ROM. Plzeň.
[34] OTTAWAY, P.–ROGERS, N., 2002: Craft, Industry and Everyday Life: Finds from Medieval York. The Archaeology of York. The Small Finds 17/15. York.
[35] PETRÁŇOVÁ, L.–VAŘEKA, J., 1987: Vybavení venkovské zemědělské usedlosti v době pobělohorské (na pozadí poddanských inventářů), AH 12, 277–286.
[36] PŘICHYSTAL, A., 2001: Suroviny vybraných kamenných předmětů z prostoru středověkého mlýna ze zaniklé vesnice Mstěnice u Hrotovic, Ve službách archeologie II, 161–165.
[37] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského. Praha.
[38] ROIO, M. et al., 2015: Roio, M.–Lõugas, L.–Läänelaid, A.–Maldre, L.–Russow, E., Medieval ship wreck from Kadriog, Tallin, Archaeological Fieldwork in Estonia, 139–158.
[39] SIWKOVÁ, Z., 2008: Petrologická charakteristika stavebních materiálů z hradu Rokštejna. Rukopis diplomové práce, obor geologie, PřF MU, Brno.
[40] UNGER, J., 1994: Koválov, šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[41] UNGER, J., 1997: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[42] VENCL, S.–HRDLIČKA, L., 1976: Hradištní a středověké osídlení ve Velvarech, okr. Kladno, AR XXVIII, 655–659, 718–719.
[43] ŽEGKLITZ, J., 1985: Vybavení hrnčířské dílny v 15.–poč. 17. století v Čechách, Muzejní a vlastivědná práce 23, 146–155.
[44] KRÉN, E.–MARX, D.: Masters, unknown Italian painters: Frescoes in Castello Challant, Issogne (Valle d'Aosta; 1489–1502), Web gallery of Art. MASTERS, unknown Italian painters: Frescoes in Castello Challant, Issogne (Valle d'Aosta).
[45] Národní památkový ústav: Zřícenina hradu Rokštejn - kulturní památka. https:www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zricenina-hradu-rokstejn-132208.
[46] PORTAL BIBLISSIMA: Besançon. Bibliothèque municipale, Ms. 457 Biblissima.
[47] STANĚK, P.–PEŠKA, M., 2019: Dva nálezy klášterních hmoždířů…, Zápisníček, 16. 09. 2019, Archaia o. p. s. https://www.archaiabrno.org/home/?acc=zapisnicek&blog_id=992.
[2] AČ XXXVIII: Popravčí a psanecké zápisy jihlavské z let 1405–1457. Archiv český XXXVIII (Hoffmann, F., ed.). Praha 2000.
[3] BRENKER, F., 2024: Trogmühlen und Mörser – Neues steinernes Küchengerät im Hochmittelalter. In: Wie der Meister so das Werk. Festschrift für Ralph Röber zum 65. Geburtstag, Tübinger Forschungen Zur Historischen Archäologie 9 (Heege, J.–Igel, K.–Jansen-Igel, M.–Mehler, N.–Müller, J.–Roth Heege, E.– Scheschkewitz, J., edd.), 127–137. Leiden.
[4] BROWN, R.–HARDY, A., 2011: Archaeology of the Newland: Excavations in King's Lynn, Norfolk. East Anglian Archaeology 140.
[5] COUSINS, T., 2024: The Mortar Wreck: a mid-thirteen-century ship, wrecked off Studland Bay, Dorset, carrying a cargo of Purbeck stone, Antiuity 98(400), 991–1005. https://doi.org/10.15184/aqy.2024.82
[6] ČAPEK, L., 2024: Energetické a materiální toky při výrobě a užití středověké až novověké keramiky – Energie- und Materialflüsse bei der Herstellung und Nutzung von mittelalterlicher bis neuzeitlicher Keramik, AH 49, 7–51. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-
[7] DEMEK, J.–NOVÁK, V. a kol., 1992: Neživá příroda. Vlastivěda moravská. Země a lid. Svazek 1. Brno.
[8] DEMEK, J.–MACKOVČIN, P. a kol., 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.
[9] DUNNING, G. C., 1961: Stone mortars. In: Hurst, J. G., The kitchen area of Northolt Manor, Middlesex, Medieval Archaeology 5, 279–284. https://doi.org/10.1080/00766097.1961.11735654
[10] DUNNING, G. C., 1965–1966: Medieval Pottery and Stone Mortars Imported to Aardenburg from England and France, Berichten van de Rijksdienst voor het Oudheidkundig Bodemonderzoek jaargang 15–16, 199–210.
[11] DUNNING, G. C., 1977: Mortars. In: Excavations in King's Lynn. 1963–1970. The Society for Medieval Archaeology. Monograph Series 20 (Clarke, H.–Carter, A., edd.), 320–347. London.
[12] DURDÍK, T., 1988: Výzkum manského domu na Křivoklátě (předběžné sdělení) – Erforschung des Lehensmannshauses in Křivoklát (Vorbericht), AH 13, 285–298.
[13] DURDÍK, T., 1992: Archeologické doklady hrázděných konstrukcí na českých hradech – Archäologische Belege der Fachwerk-Konstruktionen auf den bömischen Burgen, AH 17, 141–152.
[14] HAVRDA, J.–TRYML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí. Praha.
[15] HRNČIAROVÁ, T.–MACKOVČIN, P. a kol., 2009: Atlas krajiny České republiky – Landscape atlas of the Czech Republic. Praha, Průhonice: Ministerstvo životního prostředí České republiky, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
[16] HROMAS, J., 1980: Výzkum hradní studny ve Zvířeticích, Památky a příroda 5, č. 7, 401–414.
[17] JERVIS, B., 2022: Mortars, medicine and knowledge in Medieval England, Revue d'Histoire Nordique 29, 43–67.
[18] KRMÍČEK, L., 2011: Geologická mapa okolí hradu Rokštejn 1 : 10 000. Brno.
[19] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno.
[20] MAZÁČKOVÁ, J., 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Disertační práce, FF MU, Brno.
[21] MAZÁČKOVÁ, J., 2013: Rokštejn Castle (Czech Republic): Archaeological evidence of military activities. In: Lech, M., Weapons Bring Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe, 255–289. Wrocław.
[22] MAZÁČKOVÁ, J., 2017: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538 – Skizzierung des Wüstungsprozesses von Ansiedlungen im Mittelalter im Einzugsgebiet der Grundherrschaft Brtnice (Pirnitz) zum Jahr 1538, AH 42, 745–771. https://doi.org/10.5817/AH2017-2-17
[23] MAZÁČKOVÁ, J., 2021: Od studentského snu k dokonale prozkoumané hradní ruině: Archeologický výzkum hradu Rokštejna. In: Jdeme pod povrch: Příběhy Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, 1920–1970–2020 (Poláček, L., ed.), 204–211. Brno.
[24] MAZÁČKOVÁ, J.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 2011: Archeologický výzkum hradu Rokštejna v letech 2007–2009 (sezóna 26.–28.), AVV 2, 18–22.
[25] MAZÁČKOVÁ, J.–VANĚČKOVÁ, D., 2019: Archeologické výzkumy B. Coufala v areálu hradu Rokštejn – Die archäologischen Grabungen von Ing. B. Coufal im Areal von Burg Rokštejn, AH 44, 529–545. https://doi.org/10.5817/AH2019-2-2
[26] MAZÁČKOVÁ, J.–VANĚČKOVÁ, D., 2024: Jihlava a hrad Rokštejn v lucemburském období. In: Petrůjová, J.–Škrdlová, J., Iglavia historica – aetas Luxemburgica. Sborník příspěvků z konference konané 31. ledna 2024 v Jihlavě, 46–59. Jihlava.
[27] MAZÁČKOVÁ, J. et al., 2023: Mazáčková, J.–Žaža, P.–Púčať, A.–Vaněčková, D., Downfall of the Rokštejn castle in 1467. In: Archaeology of conflicts II (Drnovský, P.–Hejhal, P.–Rytíř, L., edd.), 55–73. Červený Kostelec.
[28] MACHOVÁ, M., 2020: Verifikace tzv. kovárny na hradě Rokštejn. Analýzy kovového materiálu. Bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice – Brno.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981–1989). Brno – Brtnice.
[31] NEKUDA, V., 2001: Středověký vodní mlýn ve Mstěnicích, Ve službách archeologie II, 135–147.
[32] NEKUDA, R.–PŘICHYSTAL, A., 2001: Kamenné moždíře a jejich horninové složení, Ve službách archeologie III, 147–151.
[33] ORNA, J., 2000: Nálezy středověkých dřevěných předmětů z Plzně. Katalog. CD-ROM. Plzeň.
[34] OTTAWAY, P.–ROGERS, N., 2002: Craft, Industry and Everyday Life: Finds from Medieval York. The Archaeology of York. The Small Finds 17/15. York.
[35] PETRÁŇOVÁ, L.–VAŘEKA, J., 1987: Vybavení venkovské zemědělské usedlosti v době pobělohorské (na pozadí poddanských inventářů), AH 12, 277–286.
[36] PŘICHYSTAL, A., 2001: Suroviny vybraných kamenných předmětů z prostoru středověkého mlýna ze zaniklé vesnice Mstěnice u Hrotovic, Ve službách archeologie II, 161–165.
[37] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského. Praha.
[38] ROIO, M. et al., 2015: Roio, M.–Lõugas, L.–Läänelaid, A.–Maldre, L.–Russow, E., Medieval ship wreck from Kadriog, Tallin, Archaeological Fieldwork in Estonia, 139–158.
[39] SIWKOVÁ, Z., 2008: Petrologická charakteristika stavebních materiálů z hradu Rokštejna. Rukopis diplomové práce, obor geologie, PřF MU, Brno.
[40] UNGER, J., 1994: Koválov, šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě. Brno.
[41] UNGER, J., 1997: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[42] VENCL, S.–HRDLIČKA, L., 1976: Hradištní a středověké osídlení ve Velvarech, okr. Kladno, AR XXVIII, 655–659, 718–719.
[43] ŽEGKLITZ, J., 1985: Vybavení hrnčířské dílny v 15.–poč. 17. století v Čechách, Muzejní a vlastivědná práce 23, 146–155.
[44] KRÉN, E.–MARX, D.: Masters, unknown Italian painters: Frescoes in Castello Challant, Issogne (Valle d'Aosta; 1489–1502), Web gallery of Art. MASTERS, unknown Italian painters: Frescoes in Castello Challant, Issogne (Valle d'Aosta).
[45] Národní památkový ústav: Zřícenina hradu Rokštejn - kulturní památka. https:www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zricenina-hradu-rokstejn-132208.
[46] PORTAL BIBLISSIMA: Besançon. Bibliothèque municipale, Ms. 457 Biblissima.
[47] STANĚK, P.–PEŠKA, M., 2019: Dva nálezy klášterních hmoždířů…, Zápisníček, 16. 09. 2019, Archaia o. p. s. https://www.archaiabrno.org/home/?acc=zapisnicek&blog_id=992.