Citační etika v pedagogickém výzkumu : k vynucování citací a zakládání citačních kartelů

Variant title
Citation ethics in educational research : on coercing citations and establishing citation cartels
Source document: Studia paedagogica. 2020, vol. 25, iss. 3, pp. [187]-212
Extent
[187]-212
  • ISSN
    1803-7437 (print)
    2336-4521 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Ačkoli počty citací jsou považovány zejména za indikátory reputace a přínosnosti vědců v akademické komunitě, mohou nabývat také určité ekonomické hodnoty. Tento ekonomizující přístup je možné pozorovat také v Česku, což s sebou přináší snahu některých vědců získávat citace eticky spornými z působy. Cílem studie tedy je podrobněji pojednat o problematice citování. Vybrané ukázky, které vycházejí z vlastní akademické zkušenosti a pozorování obou autorů, dokumentují, jak akademici vynucují citace a zakládají citační kartely. Z pohledu Mertonova vědeckého étosu tyto praktiky vedou k rozkladu nezaujatosti, transparentnosti a kritického přístupu ve vědě. V závěru uvádíme vybraná doporučení pro eticky správné citování.
Although numbers of citations are considered to be indicators of a researcher's reputation and contributions in academia, citations can also be assigned a certain economic value. This economic approach can be observed in Czechia, too, which motivates some researchers to gain citations using ethically problematic methods. Therefore, the aim of this study is to discuss issues related to citations. Selected excerpts, which originate from the authors' academic experience and observations, document how researchers coerce citations and establish citation cartels. Viewed from the perspective of Merton's scientific ethos, these practices undermine openmindedness, transparency, and a critical approach in research. We present some recommendations for ethically correct citations in the conclusion of this paper.
Document
References:
[1] Abt, H. (2000). Do important papers produce high citation counts? Scientometrics, 48(1), 65–70. https://doi.org/10.1023/A:1005680318379 | DOI 10.1023/A:1005680318379

[2] Aksnes, D. W., & Rip, A. (2009). Researchers' perceptions of citations. Research Policy, 38(6), 895–905. https://doi.org/10.1016/j.respol.2009.02.001 | DOI 10.1016/j.respol.2009.02.001

[3] American Psychological Association (2020). Publication manual (7. vyd.). American Psychological Association. https://doi.org/10.1037/0000165-000 | DOI 10.1037/0000165-000

[4] Anderson, L. (2006). Analytic autoethnography. Journal of Contemporary Ethnography, 35(4), 373–395. https://doi.org/10.1177/0891241605280449 | DOI 10.1177/0891241605280449

[5] Aristotelés (1996). Etika Níkomachova. Rezek.

[6] Artino Jr, A. R., Driessen, E. W., & Maggio, L. A. (2019). Ethical shades of gray: International frequency of scientific misconduct and questionable research practices in health professions education. Academic Medicine, 94(1), 76–84. https://doi.org/10.1097/ACM.0000000000002412 | DOI 10.1097/ACM.0000000000002412

[7] Atkinson, P., & Hammersley, M. (2007). Ethnography: Principles in practice (3. vyd.). Routledge.

[8] Auer, P. (2014). Jazyková interakce (J. Nekvapil, P. Kaderka, M. Nekula, V. Dovalil, I. Vasiljev, & M. Sloboda, Přel.). Nakladatelství Lidové noviny.

[9] Baccini, A., De Nicolao, G., & Petrovich, E. (2019). Citation gaming induced by bibliometric evaluation: A country-level comparative analysis. PloS One, 14(9), e0221212. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0221212 | DOI 10.1371/journal.pone.0221212

[10] Bajerski, A., & Siwek, T. (2012). Bibliometrická analýza české geografie v databázi Scopus. Geografie, 117(1), 52–71.

[11] Bandura, A. (2002). Selective moral disengagement in the exercise of moral agency. Journal of Moral Education, 31(2), 101–119. https://doi.org/10.1080/0305724022014322 | DOI 10.1080/0305724022014322

[12] Belcher, W. L. (2009). Writing your journal article in 12 weeks: A guide to academic publishing success. SAGE.

[13] Bentham, J. (1996). An introduction to the principles of morals and legislation: The collected works of Jeremy Bentham. University Press.

[14] Bezdíček, O., Preiss, M., & Dočkalová, E. (2009). Publikační aktivita a citovanost 85 čes-kých aktivních profesorů a docentů v oboru psychologie: revize a odpověď na kritiku. Psychiatrie, 13(2–3), 108–113.

[15] Bourdieu, P. (2010). Pravidla umění: geneze a struktura literárního pole. Host.

[16] Davis, P. (2017, May 30). How much citation manipulation is acceptable? The Scholarly Kitchen. https://scholarlykitchen.sspnet.org/2017/05/30/how-much-citation-manipulation-is-acceptable/

[17] Ding, Y. (2011). Scientific collaboration and endorsement: Network analysis of coauthorship and citation networks. Journal of Informetrics, 5(1), 187–203. https://doi.org/1010.1016/j.joi.2010.10.008 | DOI 10.1016/j.joi.2010.10.008

[18] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Sociologické nakladatelství SLON.

[19] Dvořáková, K. (2017). Ty jo, to seš dobrá! Jak se skládají komplimenty v češtině. Academia.

[20] Engeström, Y. (2015). Learning by expanding: An activity-theoretical approach to developmental research (2. vyd.). Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9781139814744 | DOI 10.1017/CBO9781139814744

[21] Fong, E. A., & Wilhite, A. W. (2017). Authorship and citation manipulation in academic research. PloS One, 12(12), e0187394. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0187394 | DOI 10.1371/journal.pone.0187394

[22] Foo, J. Y. A. (2011). Impact of excessive journal self-citations: A case study on the Folia Phoniatrica et Logopaedica journal. Science and Engineering Ethics, 17(1), 65–73. https://doi.org/10.1007/s11948-009-9177-7 | DOI 10.1007/s11948-009-9177-7

[23] Garfield, E. (2006). The history and meaning of the journal impact factor. Jama, 295(1), 90–93. https://doi.org/10.1001/jama.295.1.90 | DOI 10.1001/jama.295.1.90

[24] Gaus, G. (2003). Dirty hands. In R. G. Frey & Ch. Wellman (Eds.), A companion to applied ethics (s. 167–179). Blackwell. https://doi.org/10.1002/9780470996621 | DOI 10.1002/9780470996621

[25] Gorraiz, J., Wieland, M., Gumpenberger, C. (2016). Individual bibliometric assessment at University of Vienna: From numbers to multidimensional profiles. El Profesional de la Información, 25(6), 901–914. https://doi.org/10.3145/epi.2016.nov.07 | DOI 10.3145/epi.2016.nov.07

[26] Grant, D. B., Kovács, G., & Spens, K. (2018). Questionable research practices in academia: Antecedents and consequences. European Business Review, 30(2), 101–127. https://doi.org/10.1108/EBR-12-2016-0155 | DOI 10.1108/EBR-12-2016-0155

[27] Haley, M. R. (2017). On the inauspicious incentives of the scholar-level h-index: An economist's take on collusive and coercive citation. Applied Economics Letters, 24(2), 85–89. https://doi.org/10.1080/13504851.2016.1164812 | DOI 10.1080/13504851.2016.1164812

[28] Heneberg, P. (2016). From excessive journal self-cites to citation stacking: analysis of journal self-citation kinetics in search for journals, which boost their scientometric indicators. PloS One, 11(4), e0153730. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0153730 | DOI 10.1371/journal.pone.0153730

[29] Hirsch, J. E. (2005). An index to quantify an individual's scientific research output. Proceedings of the National Academy of Sciences, 102(46), 16569–16572. https://doi.org/10.1073/pnas.0507655102 | DOI 10.1073/pnas.0507655102

[30] Hyland, K. (1999). Academic attribution: Citation and the construction of disciplinary knowledge. Applied Linguistics, 20(3), 341–367. https://doi.org/10.1093/applin/20.3.341 | DOI 10.1093/applin/20.3.341

[31] Hyland, K. (2004). Disciplinary discourses: Social interactions in academic writing. University of Michigan Press.

[32] Chubin, D. E., & Moitra, S. D. (1975). Content analysis of references: Adjunct or alternative to citation counting? Social Studies of Science, 5(4), 423–441. https://doi.org/10.1177/030631277500500403 | DOI 10.1177/030631277500500403

[33] John, L. K., Loewenstein, G., & Prelec, D. (2012). Measuring the prevalence of questionable research practices with incentives for truth telling. Psychological Science, 23(5), 524–532. https://doi.org/10.1177/0956797611430953 | DOI 10.1177/0956797611430953

[34] Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36. https://doi.org/10.5817/SP2017-1-2 | DOI 10.5817/SP2017-1-2

[35] Kouba, K. (2011). Publikační výsledky českých kateder politologie a mezinárodních vztahů a jejich výzkumníků v citačních databázích (1990–2010). Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 18(4), 354–378.

[36] Lăzăroiu, G. (2013). On citation ethics: Editorial shenanigans to boost impact factor. Contemporary Readings in Law and Social Justice, 5(1), 82–87.

[37] Mareš, J., & Honsnejmannová, I. (2011). Diskuse o pedagogických časopisech v České republice. Pedagogická orientace, 21(1), 104–113.

[38] Martin, B. R. (2013). Whither research integrity? Plagiarism, self-plagiarism and coercive citation in an age of research assessment. Research Policy, 42(5), 1005–1013. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2013.03.011 | DOI 10.1016/j.respol.2013.03.011

[39] Martin, B. R. (2016). Editors' JIF-boosting stratagems – Which are appropriate and which not? Research Policy, 45(1), 1–7. http://dx.doi.org/10.1016/j.respol.2015.09.001 | DOI 10.1016/j.respol.2015.09.001

[40] Merton, R. K. (1968). The Matthew effect in science: The reward and communication systems of science are considered. Science, 159(3810), 56–63. https://doi.org/10.1126/science.159.3810.56 | DOI 10.1126/science.159.3810.56

[41] Merton, R. K. (1973). The normative structure of science. In R. K. Merton (Ed.), The sociology of science: Theoretical and empirical investigations (s. 267–278). University of Chicago Press.

[42] Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (2017). Úřad vlády České republiky.

[43] Muller, J. Z. (2020). Tyranie metrik (J. Zlatuška, Přel.). Academia.

[44] Münich, D. (2012, May 13). Citační bratrstva. http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=16396

[45] Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. 274/2016 Sb. (2016). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-274

[46] Nicolaisen, J. (2007). Citation analysis. Annual Review of Information Science and Technology, 41(1), 537–607. https://doi.org/10.5555/1658843.1658863 | DOI 10.1002/aris.2007.1440410120

[47] Penders, B. (2018). Ten simple rules for responsible referencing. PLoS Computational Biology, 14(4), e1006036. https://doi.org/10.1371/journal.pcbi.1006036 | DOI 10.1371/journal.pcbi.1006036

[48] Petr, M. (2017). Dobrá praxe vědeckého publikování. Masarykova univerzita. https://scientometrics.muni.cz/do/rect/metodika/VaV/65890653/Zasady_vedeckeho_publikovani_na_MU_final.pdf

[49] Phelan, T. J. (1999). A compendium of issues for citation analysis. Scientometrics, 45(1), 117–136. https://doi.org/10.1007/BF02458472 | DOI 10.1007/BF02458472

[50] Průcha, J. (2015). Pedagogické časopisy: jejich využívání jako informačních zdrojů. Pedagogická orientace, 25(1), 122–130. http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2015-1-122 | DOI 10.5817/PedOr2015-1-122

[51] Průcha, J., & Švaříček, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2), 89–105.

[52] Psathas, G. (1995). Conversation analysis: The study of talk-in-interaction. SAGE.

[53] Reedijk, J. (2012). Citations and ethics. Angewandte Chemie International Edition, 51(4), 828–830. https://doi.org/10.1002/anie.201107554 | DOI 10.1002/anie.201107554

[54] Sannino, A. (2008). Experiencing conversations: Bridging the gap between discourse and activity. Journal for the Theory of Social Behaviour, 38(3), 267–291. https://doi.org/10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x | DOI 10.1111/j.1468-5914.2008.00371.x

[55] Skovajsa, M. (2014). Celková a zahraniční citovanost Sociologického časopisu: výsledky citační analýzy. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 50(5), 671–712. https://doi.org/10.13060/00380288.2014.50.5.119 | DOI 10.13060/00380288.2014.50.5.119

[56] Směrnice děkana č. 5/2018: Zásady habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. (2018). https://is.muni.cz/do/ped/VPAN/smerdek/c_5_2018_zasasy_hab_prof.pdf

[57] Stöckelová, T. (2009). Politická a morální ekonomie vědy. In T. Stöckelová (Ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy (s. 38–72). Sociologické nakladatelství SLON.

[58] Stocker, M. (1992). Plural and conflicting values. Oxford University Press.

[59] Swales, J. M. (2014). Variation in citational practice in a corpus of student Biology papers: From parenthetical plonking to intertextual storytelling. Written Communication, 31(1), 118–141. https://doi.org/10.1177/0741088313515166 | DOI 10.1177/0741088313515166

[60] Tahamtan, I., & Bornmann, L. (2019). What do citation counts measure? An updated review of studies on citations in scientific documents published between 2006 and 2018. Scientometrics, 121(3), 1635–1684. https://doi.org/10.1007/s11192-019-03243-4 | DOI 10.1007/s11192-019-03243-4

[61] Thombs, B. D., Levis, A. W., Razykov, I., Syamchandra, A., Leentjens, A. F., Levenson, J. L., & Lumley, M. A. (2015). Potentially coercive self-citation by peer reviewers: A cross-sectional study. Journal of Psychosomatic Research, 78(1), 1–6. https://doi.org/10.1016/j.jpsychores.2014.09.015 | DOI 10.1016/j.jpsychores.2014.09.015

[62] Tomančáková, D. (2015). Citační analýza časopisu ProInflow. ProInflow, 7(2), 53–66. | DOI 10.5817/ProIn2015-2-6

[63] Úřad vlády České republiky (2020). MŠMT, MO, MV ČR, VŠ. Protokol z projednání výsledků Hodnocení 18 podle M17+ dne 24. 1. 2020 v 13:00 hod. https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=903030&ad=1&attid=903115

[64] Van Noorden, R. (2013). Brazilian citation scheme outed. Nature, 500, 510–511. https://doi.org/ 10.1038/500510a | DOI target=_blank>https://doi.org/

[65] Wallace, M. L., Larivière, V., & Gingras, Y. (2012). A small world of citations? The influence of collaboration networks on citation practices. PloS One, 7(3), e33339. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0033339 | DOI 10.1371/journal.pone.0033339

[66] Wilhite, A. W., & Fong, E. A. (2012). Coercive citation in academic publishing. Science, 335(6068), 542–543. https://doi.org/10.1126/science.1212540 | DOI 10.1126/science.1212540