Chtěl bych v tomto článku upozornit na některé otázky duševní hygieny naší vysokoškolské mládeže. Domnívám se totiž, že se dosud nevěnuje patřičná pozornost ani symptomům duševní nerovnováhy u našich studentů, ani rozboru příčin této nerovnováhy, ani vhodným metodám jejího předcházení. Duševní hygiena je ještě dnes často neprávem považována za snůšku subjektivních, ničím neověřených a také neověřitelných názorů, tvrzení a rad, jež snad sice tu a tam mohou být relativně správné, s vědou však mají jen málo společného. Samozřejmě že z toho plyne také podceňování praktického užitku z poznatků, které tento úsek vědy přináší, a také liknavost, s jakou jsou jeho poznatky aplikovány v praxi.