Klasifikace a rozšíření mongolských jazyků

Title: Klasifikace a rozšíření mongolských jazyků
Variant title:
  • Classification and geographical dispersion of Mongolic languages
Source document: Linguistica Brunensia. 2010, vol. 58, iss. 1-2, pp. [11]-50
Extent
[11]-50
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Cílem předkládaného příspěvku, kterým volně navazujeme na sérii článků věnovaných jazykům Centrální Asie, je shromáždit nejdůležitější modely klasifikace mongolských jazyků, znázornit je ve stromových diagramech; uvést metodologické přístupy jednotlivých modelů a nakonec nabídnout naši vlastní analýzu s výsledkem podle metody tzv. "rekalibrované" glottochronologie Sergeje Starostina. Lze předeslat, že dosud nejúplnější přehled klasifikací mongolských jazyků nabídnul teprve Rybatzki (2003). V appendixech připojujeme lexikální materiál a demografické a geografické poznámky k jednotlivým jazykům. Čínská jména jsou zapisována abecedou pinyin a ohýbána českými koncovkami.
In the article the main models of genetic classification of Mongolic languages are introduced, commented and finally compared with our new model based on the recalibrated glottochronological test applying its modification developed by Sergei Starostin. We recognize the "core Mongolic" cluster of languages (Khalkha, Buryat, Oirat, Kalmyk, Ordos, Khamnigan) and "Southern" cluster (Monguor, Baoan, Santa). Shira Yughur is closer to the core cluster, while as the most distant remain Daghur in the East and Moghol in the Southwest. The wordlists with elementary etymological comments accompany our argumentation. In the appendix we add the basic demographic and geographic information about the modern Mongolic languages.
Note
Obsahuje přílohu 1: lexikální data mongolských jazyků na s. 19-33; etymologické poznámky na s. 33-36, přílohu 2: rozšíření jednotlivých jazyků a demografické poznámky na s. 36-46.
References
[1] Altangerel, D. 2001. Altangerel's New Pocket English-Mongolian Dicitonary. Ulaanbaatar: Interpress.

[2] AOH Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae.

[3] Bao Chaolu & Gu Lasen. 1988. Dongbuyuguyu huayu cailiao. (Menggu yuzu yuyan fangyan yanjiu congshu 018.) Huhehaote: Neimenggu renmin chubanshe.

[4] Bao Chaolu & Gu Lasen & Chen Naixiong. 1990. Dongbuyuguyu he mengguyu. (Menggu yuzu yuyan fangyan yanjiu congshu 016.) Huhehaote: Neimenggu renmin chubanshe.

[5] Basangov, B. B. 1963. Russko-kalmyckij slovaŕ. Ėlista: Kalmyckoe gosudarstvennoe izdateľstvo.

[6] Batbayar, Sankhuu (ed.). 2008. Mongolia. The official yearbook of Mongolia. Ulaanbaatar: Montsame.

[7] Bawden, Charles. 1997. Mongolian-English Dictionary. London – New York: Kegan Paul.

[8] Beffa, Marie-Lise & Mamayon, Roberte. 1983. Les langues mongoles. Études mongoles 14, 121–169.

[9] Bertagaev, T. A. 1968. Mongoľskie jazyki: Vvedenie. In: Jazyki narodov SSSR. Mongolskie, tunguzo-maňčžurskie i paleoasiatskie jazyki, eds. Vinogradov, V. V. i kol. Leningrad: Nauka 1968, 7–12.

[10] Birtalan, Ágnes. 2003. Oirat. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 210–228.

[11] Bläsing, Uwe. 2003. Kalmuck. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 229–247.

[12] Castrén, Matthias A. 1857. Versuch einer burjätischen Sprachlehre nebst kurzem Wörterverzeichniss, herausgegeben von Anton Schiefner. St. Petersburg: Kaiserliche Akademie der Wissenschaften.

[13] Chaolu Wu. 1996. Daur. München-Newcastle: Lincom Europa.

[14] Chinbat, E. 2007. Mongolian-English Dictionary. Ulaanbaatar.

[15] Cydendambajev, C. B. & Imexenov, M. N. 1962. Kratkij russko-burjatskij slovar. Moskva: Gosudarstvennoe izdateľstvo inostrannyx i nacionaľnyx slovarej.

[16] Doerfer, Gerhard. 1964. Klassifikation und Verbreitung der mongolischen Sprachen. In: Handbuch der Orientalistik, 5. Bd. Altaistik, 2. Abschnitt: Mongolistik. Leiden – Köln: Brill, 35–50.

[17] Doerfer, Gerhard. 1992. Mongolica im Alttürkischen. In: Bochumer Jahrbuch zur Ostasienforschung 14, 39–56.

[18] Enhebatu & Xinteke. 1988. Dawoeryu he menguyu. (Menggu yuzu yuyan fangyan yanjiu congshu 004.) Huhehaote: Neimenggu renmin chubanshe.

[19] Enhebatu et al. 2003. Dawoeryu cihui. Menggu yuzu yuyan fangyan yanjiu congshu 605. In: Dawoer ziliaoji 4. Beijing: Minzu chubanshe. 47–276.

[20] Faehndrich, Burgel R. M. 2007. Sketch grammar of the Karlong variety of Mongghul, and dialectical survey of Mongghul. Unpubl. dissertation. University of Hawai.

[21] Georg, Stefan. 2003. Mongghul. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 286–306.

[22] Georg, Stefan. 2003. Ordos. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 193–209.

[23] Hattori, Shirô. 1959[1993]. A Glottochronological Study of the Mongol Languages, reprinted in Selected Papers of Shirô Hattori, vol.4: Studies in Altaic Languages. Tokyo: Sanseido, 87–88.

[24] Hurelbaatar. 1999. Mongols in present day China. In: Kotkin, Stephen& Elleman, Bruce L (eds.). 1999. Mongolia in the twentieth century. Landlocked cosmopolitan. New York – London: M.E.Sharpe.

[25] Jaxontova, Nataľja N. 1996. Ojratskij literaturnyj jazyk XVII veka. Moskva: Vostočnaja literatura.

[26] Janhunen, Juha. 1990. Material on Manchurian Khamnigal Mongol. Helsinki.

[27] Janhunen, Juha. 1992. On the Position of Khamnigal Mongol. In: JSFOu 84, 115–143.

[28] Janhunen, Juha. 2003a. Khamnigal Mongol. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London:Routledge, 83–101.

[29] Janhunen, Juha. 2003b. Mongol Dialects. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 177–192.

[30] Janhunen, Juha (ed.). 2003c. The Mongolic Languages. London: Routledge.

[31] Jazyki Azii i Afriki. V. Altajskije jazyki, eds. Solncev, V. M. i kol. Moskva: Nauka 1993.

[32] Jazyki narodov SSSR. Mongolskie, tunguzo-maňčžurskie i paleoasiatskie jazyki, eds. Vinogradov, V. V. i kol. Leningrad: Nauka 1968.

[33] JSFOu Journal de la Société Finno-Ougrienne.

[34] Kara, G. 1990. Zhiyuan yiyu. Index alphabétique des mots mongols. AOH 44, 279–344.

[35] Kim, Stephen. 2003. Santa. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 346–363.

[36] Köhalmi, Käthe U. 1959. Der mongolisch-kamniganische Dialekt von Dadal Sum. AOH 9, 163–204.

[37] Kotwicz, Władysłav. 1950. La langue mongole parlée par les ouigours jaunes près de kan-tche-ou. RO XVI, 435–465.

[38] Lessing, Ferdinand (ed.). 1960. Mongolian-English Dictionary. Berkeley – Los Angeles: University of California Press.

[39] Ligeti, Louis. 1955. Le lexique moghol de R. Leech. AOH 4, 119–157.

[40] Ligeti, Louis. 1964. Les voyeles longues en Moghol. AOH 17, 1–48.

[41] Luwsanwandan [Luvsanvandan], Sh. 1959. Mongol xel ayalguunï ucir. Studia Mongolica 1, 1–16.

[42] Ma Dazheng & Cheng Chongde. 2006. Weilate menggu shigang. Wulumuqi: Xinjiang renmin chubanshe.

[43] Nagy, Louis J. 1960. A Contribution to the Phonology of an unknown East-Mongolian Dialect. AOH 10, 269–294.

[44] Nutgeren, Hans. 2003. Shira Yughur. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 265–285.

[45] Pelliot, Paul. 1925. Les mots à h initiale, aujourd'hui amuie dans le Mongol des XIII. et XIV. siècles. Journal Asiatique, Vol. 206, 193–263.

[46] Poppe, N. N. 1938. Mongolskii slovar Mukaddimat al-adab. Moskva-Leningrad. (Repr. 1971 Farnborough: Gregg International Publishers LTD)

[47] Poppe, Nicholas. 1954. Grammar of Written Mongolian. Wiesbaden: Harrassowitz.

[48] Poppe, Nicholas. 1955. Introduction to Mongolian Comparative Studies. Helsinki: Mémoires de la Société Finno-Ougrienne 110.

[49] Poucha, Pavel. 1961. Die Sprache der Mogholen in Afghanistan und die Teorie der Mischsprachen. In: Studia Mongolica 2, 251–270.

[50] Poucha, Pavel. 1967. Von Jaya-Pandita zum Neukalmückischen. Archív orientální 35, 383–406.

[51] Qinge'ertai & Li Keyu. 1988. Tuzuyu he mengguyu. (Menggu yuzu yuyan fangyan yanjiu congshu, 013). Huhehaote: Neimenngu renmin chubanshe.

[52] Ramstedt, Gustav J. 1906. Mogholica. JSFOu 23, 1–60.

[53] Ramstedt, Gustav J. 1935. Kalmückisches Wörterbuch. Helsinki.

[54] Ramsey, Robert S. 1989. The Languages of China. Princeton: Princeton University Press.

[55] Ro rocznik orientalistyczny.

[56] Róna-Tas, A. 1961. A Dariganga Vocabulary. AOH 13, 147–174.

[57] Rudnev, A. D. 1908. Opyt klassifikacii mongolov po narečijam. In: Sravniteľnaja fonetika mongoľskogo piśmennogo jazyka i xalxasko-urginskogo govora, ed. by G.J. Ramstedt. St.-Petersburg: Imperatorskaja Akademija Nauk, iv-vi.

[58] Rudnev, A. D. 1911. Materialy po govoram Vostočnoj Mongolii. St.-Petersburg: Fakuľtet Vostočnyx jazykov Imperatorskogo St.-Petersburskogo universiteta.

[59] Rybatzki, Volker. 2003. Intra-Mongolic Taxonomy. In: The Mongolic Languages, ed. by Juha Janhunen. London – New York: Routledge, 364–390.

[60] Sanžejev, G. D. (ed.). 1960. Russko-mongoľskij slovar. Moskva: Gosudarstvennoje izdateľstvo inostrannyx i nacionaľnyx slovarej.

[61] Sanžejev, G. D. 1952. Mongoľskie jazyki i dialekty. Učenye zapiski instituta vostokovedenija 4, 30–125.

[62] Sinor, Denis. 1952. Langues mongoles. In: Les Langues du monde, ed. by Antoine Meillet & Marcel Cohen. Paris: Centre national de la recherche scientifique, 369–384.

[63] Skribnik, Elena. 2003. Buryat. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 102–128.

[64] Slater, Keith W. 2003. Mangghuer. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 307–324.

[65] Starostin, Sergei A. 1991. Altajskaja problema i proischožděnije japonskogo jazyka. Moskva: Nauka.

[66] Sun Zhu. 1985. Mengguyu wenji. Xining: Qinghai renmin chubansche.

[67] Sun Zhu et al. 1990. Menggu yuzu yuyan cidian. Xining: Qinghai renmin chubanshe.

[68] Svantesson, Jan-Olof. 2000. Mongolic vowel shifts and the classification of the Mongolic languages. Altai Hakpo 10, 193–207.

[69] Svantesson, Jan-Olof. 2003. Khalkha. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 154–176.

[70] Todajeva, Buljaš K. 1973. Mongorskij jazyk. Moskva: Nauka.

[71] Todajeva, Buljaš K. 1981. Jazyk Mongolov Vnutrennej Mongolii. Moskva: Nauka.

[72] Todajeva, Buljaš K. 1986. Dagurskij jazyk. Moskva: Nauka.

[73] Tserenpil, D. & Kullmann, R. 2008. Mongolian Grammar. Ulaanbaatar: Admon.

[74] Tsumagari, Toshiro. 2003. Dagur. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 129–153.

[75] Unkrig, W. A. & Bleichsteiner, R. & Heissig, W. 1941. Wörterbuch der heutigen mongolischen Sprache. Wien – Peking: Siebenberg.

[76] Vladimircov, B. JA. 1929. Sravniteľnaja grammatika mongoľskogo piśmennogo jazyka i xalxskogo narečija. Vvedenie i fonetika. Leningrad: Vostočnyj institut.

[77] Weiers, Michael. 1972. Die Sprache der Moghol der Provinz Herat in Afghanistan (Sprachmaterial, Grammatik,Wortliste). Opladen: Westdeutsche Verlag.

[78] Weiers, Michael. 2003. Moghol. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 248–264.

[79] Whymant, A. N. J. 1926. A Mongolian Grammar. Outlining the Khalkha Mongolian with Notes on the Buriat, Kalmuck, and Ordos Mongolian. London: Kegan Paul.

[80] Wu Hugjiltu. 2003. Bonan. In: Janhunen, Juha (ed.). The Mongolic Languages. London: Routledge, 325–345.