[1] BAAROVÁ, Z., 2006: Halštatské pohřebiště "Člupy" u Maref, Pravěk NŘ 2004/14, 333–364.
[2] BAAROVÁ, Z., 2007: Halštatské hradisko Křižanovice-"Zámeček", Pravěk NŘ 2005/15, 395–418.
[3] BAAROVÁ, Z., 2007a: Platěnické pohřebiště s komorovými hroby v Pustiměři. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3. – 6. 10. 2006, 13–33. Brno: ÚAM FF MU.
[4] BAAROVÁ, Z. – MIKULKOVÁ, B., 2006: Halštatské žárové pohřebiště v Drnovicích (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 2004/14, 287–331.
[5] BUKOWSKI, Z., 1969: Bemerkungen zur Problematik der südlichen und südöstlichen Zone der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[6] DOBISÍKOVÁ, M. – GEISLER, M. – KALA, J. – KOS, P. – MIKULKOVÁ, B. – PARMA, D., v tisku: Halštatské pohřebiště ze Slavkova (okr. Vyškov).
[7] FOJTÍK, P. – GOLEC, M., 2007: Časně halštatské hradisko "Na valech" u Podivic, okr. Vyškov a jeho přínos k poznání stupně Ha C1 na Moravě, Pravěk 16/2006, 37–75.
[8] GEDL, M., 1991: Die Hallstatteinflüsse auf den polnischen Gebieten in der Früheisenzeit, Prace Archeologiczne 48. Warszawa–Kraków.
[9] GOLEC, M., 2003: Těšetice-Kyjovice 6. Horákovská kultura v těšetickém mikroregionu, Brno.
[10] GOLEC, M., 2004: Ein Dromos in Mähren, AR LVI/2, 532–560.
[11] GOLEC, M., 2005: Horákovská kultura. Nepubl. disertační práce. Brno: Masarykova univerzita.
[12] GOTTVALD, A., 1928: Žárové hroby u Seloutek, Ročenka národopisného a průmyslového muzea města Prostějova a Hané 5, 7–20.
[13] GOTTVALD, A., 1931: Můj archeologický výzkum. Prostějov.
[14] HOLUBOVÁ, Z., 2008: Osídlení hradiska Zelená Hora v době halštatské, Pravěk 17/2007, 357–382.
[15] JANÁK, V., 1982: Pozůstatky řemeslné výroby z doby halštatské v Radslavicích, okr. Vyškov, Archeologia Polski XXVII/2, 395–413.
[16] KŘIVÁNEK, G., 1970: Slezsko-platěnický žárový hrob z Nemojan (okr. Vyškov), PV 1968, 26.
[17] NEKVASIL, J., 1960: Výzkum platěnického osídlení v Drysicích, PV 1959, 62.
[18] NEKVASIL, J., 1962: Pronikání horákovské kultury do oblasti lužických popelnicových polí, SbČSSA 2, 141–163.
[19] NEKVASIL, J., 1967: Stopy vlivů ze západu a severozápadu na lužickou kulturu na Moravě v době halštatské, Acta universitatis wratislaviensis 56, Studia archeologiczne II, 165–175. Wrocław.
[20] NEKVASIL, J., 1969: Überblick über die Entwicklung der märischen Lausitzer Kultur unter Berücksichtigung der Einflüsse aus dem donauländischen Milieu und ihrer Specifikation im Rahmen der Lausitzer Kultur, Beiträge zur Lausitzer Kultur. Berlin.
[21] NEKVASIL, J., 1973: Mladohalštatská sídliště na Mohelnicku, PA LXIV/1, 42–85.
[22] NEKVASIL, J., 1974: Die jüngere und späte Stufe des Hallstattabschnittes der Lausitzer Kultur in Mähren. In: Symposium zu Problemen der jüngeren Hallstattzeit in Mitteleuropa, 253–310. Bratislava.
[23] NEKVASIL, J., 1981: Hroby lužické kultury z Pustiměře, PV 1980, 14.
[24] NEKVASIL, J., 1983: Początki halstatyzacji morawskiej grupy kultury łużyckiej, Silesia Antiqua, 61–83.
[25] NEKVASIL, J., 1987: Mähren in der Hallstattzeit, Mitteilungen der österreichischen Arbeitsgemeinschaft für Ur- und Frühgeschichte XXXVII, 115–120.
[26] PODBORSKÝ, V., 1963: K problematice moravského halštatu II. Halštatská malovaná keramika, SPFFBU E 8, s. 15–47.
[27] PODBORSKÝ, V., 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[28] PODBORSKÝ, V., 1980: Kulturní a sociální proměny jižní Moravy v době halštatské. In: Rola oddziałyvań kręgu halsztackiego w rozwoju społeczeństw epoki żelaza w Polsce zachodniej na tle środkowoeuropejskim, 47–57. Wrocław.
[29] PODBORSKÝ, V., 1980a: Dvě nová halštatská pohřebiště na jižní Moravě, SPFFBU E25, 75–124.
[30] PODBORSKÝ, V., 1982: Vztah lužického a podunajsko-karpatského komplexu popelnicových polí jako historický problém. In: Południowa strefa kultury łužickiej i powązania tej kultury z poludniem, 183–189. Kraków–Przemyśl.
[31] POULÍK, J., 1939–1946: Halštatský hrob ve Velaticích, PA 42, 162–165.
[32] ŘÍHOVSKÝ, J., 1958: Problém expanse lidu s lužickou kulturou do středního Podunají, AR X, 203–232.
[33] ŘÍHOVSKÝ, J., 1960: K otázce pronikání lidu s velatickou kulturou k severu. Sb. AÚ ČSAV Brno 1, 45–49.
[34] SMRŽ, Z., 1975: Enkláva lužického osídlení v oblasti Boskovské brázdy. Studie AÚ ČSAV v Brně III/3. Praha.
[35] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1992: Grabfunde der älteren Hallstattzeit aus Südmähren. Košice.
[36] STEGMANN-RAJTÁR, S., 1993: Mitteldonauländische Hallstattkultur und Lausitzer Kulturkreis – Einige Bemerkungen zur Entwicklung gegenseitiger Beziehungen in Mähren, Ber. RGK 74, 444–459.