[1] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[2] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční. Praha.
[3] BŘICHÁČEK, P.–HEREIT, P., 1996: Renesanční kachle s motivy biblických hrdinů ze západních Čech – Die Renaissancekacheln mit den Motiven der biblischer Helden aus Westböhmen, Sborník západočeského muzea – řada Historie XIII, 130–133.
[4] CALVOCORESSI, P., 1996: Kdo je kdo v bibli. Praha.
[5] DĚJINY, 1968: Dějiny města Brna 1 (Dřímal, J., ed.). Brno.
[6] DŘÍMAL, J., 1939: Dům pánů z Lipé a sochař Jiří Gialdi. In: Družstevní dům v Brně – bývalý palác pánů z Lipé, 11–30. Brno.
[7] DŘÍMAL, J., 1959: Sociální boje v Brně ve 20. letech 16. století, BMD I, 221–286.
[8] DŘÍMAL, J., 1963: Sociální boje v moravských královských městech ve 20. letech 16. století, BMD V, 114–167.
[9] FRANZ, A., 1903: Alte Ofenkacheln, Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, Band III, 9–188.
[10] FRANZ, R., 1969: Der Kachelofen. Graz.
[11] GEISBERG, M., 1974: The German Single-Leaf Woodcut 1500–1550. Volume III (Strauss, W. L., ed.). New York.
[12] HANÁK, V.–LOSKOTOVÁ, I., 1996: Švédský zákop před Brnem – Ein schwedischer Belagerungsgraben vor der Stadt Brno, Forum Brunense 1995/96, 141–151.
[13] HAZLBAUER, Z., 1997: Pestře glazovaná renesanční kamna z Hrubé Skály. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 215–226. Praha.
[14] HAZLBAUER, Z.–PAVLÍK, Č., 1996: Renesanční kachle z hradu Děvína, okres Česká Lípa – Renaissance – Kacheln aus der Burg Děvín, Bezirk Česká Lípa, CB 5, 231–246.
[15] HOLL, I., 1993: Renaissance – Öfen. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn V, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 45, 247–299.
[16] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1995: Svébytnost a vzájemnost. Hospodářské a kulturní styky královského města Brna s Dolními Rakousy v předbělohorském období. In: Kultury na hranici: jižní Čechy – jižní Morava – Waldviertel – Weinviertel (Komlosyová, A.–Bůžek, V.–Svátek, F., edd.), 113–116. Waidhofen an der Thaya.
[17] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů. Archaeologiae Regionalis Fontes 8. Olomouc.
[18] KROUPA, P.–BÍLÝ, J. L., 1987: Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570–1620. Brno.
[19] KUČA, K., 2005: 10.2. Město Slavonice. In: Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Vlastivěda moravská. Nová řada. Sv. 2. 536–550. Brno.
[20] KUČA, K., 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl. Praha.
[21] OD GOTIKY, 1996: Od gotiky po Habánov. Kachlice z bývalej Abovskej, Šarišskej a Zemplínskej župy – A gótikától a habánokig. Kályhacsempék Abaúj, Sáros és Zemplén vármegyékböl. Sárospatak.
[22] OSE, I., 1992: Entdeckung einer Kachelserie des 16. Jahrhunderts "Die zwolf sieghaften Helden des Alten Testaments" in Lettland, Keramos Hft. 138, 45–54.
[23] OSE, I., 1994: Gemeinsame und unterschiedliche Merkmale der Ofenkacheln in Böhmen und Lettland während des 15.–17. Jahrhunderts, AR 46, 274–282.
[24] OSE, I., 1995: Die neuesten Untersuchungen zu den Kachelöfen der Ordensburgen im südlichen Teil Alt-Livlands. In: Sztuka w kręgu zakonu krzyżackiego w Prusach i Inlantach. Toruń.
[25] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renessainzeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 10–35. Uherské Hradiště.
[26] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[27] POLLA, B.–SLIVKA, M.–VALLAŠEK, A., 1981: K problematike výskumu hrádkov a hradov na Slovensku, AH 6, 361–405.
[28] ROYT, J., 2006: Slovník biblické ikonografie. Praha.
[29] SAMEK, B., 1994: Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. svazek. A–I. Brno.
[30] SEDLÁŘ, J.–SEDLÁŘOVÁ, J., 1973: Slavonice. Praha.
[31] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien. II. Teil. Basel.
[32] SVOBODA, CH., 1994: Die zerstörten Helden des Salzburger Museums. Der "Heldenofen" – ein Prunkofen der Renaissance aus Salzburg. Salzburger Museum a. c. 7, 79, nestr.
[33] TYMONOVÁ, M., 2011: Gotické a renesanční kachle ze slezských hradů. Díl I–III, rkp. nepubl. disertační práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[34] TYMONOVÁ, M., 2012: Renesanční kachle s dvanácti biblickými hrdiny a tyrany z českého Slezska, AH 37, 679–689.
[35] ULRYCHOVÁ, E.–HAZLBAUER, Z., 1998: Renesanční kachle se zobrazením starozákonního soudce Jepteho – Eine Renaissance – Ofenkacheln mit der Abbildung des alttestamentlichen Richters Jepte, AR L, 636–644.
[36] VESELÁ, P., 2007: Pozdně gotické a renesanční kachle z archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, rkp. oborové práce ulož. na Semináři dějin umění FF MU, Brno.
[37] WINGENROTH, M., 1899: Kachelöfen und Ofenkacheln des 16., 17. und 18. Jahrhunderts im Germanischen Museum, auf der Burg und in der Stadt Nürnberg, Mitteilungen aus dem Germanischen Nationalmuseum. Teil 2, 47–61, 87–104.
[38] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.
[39] ŽEGKLITZ, J., 2012: Prints and other artwork models for motifs on stove tiles from the Czech lands. Renaissance stove tiles as a means for disseminating ideas and culture during the age of Reformation, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 25–112.