Geneze nejstarších kostelů v Chebu

Variant title
The origins of the oldest churches in Cheb
Genese der ältesten Kirchen in Eger
Author: Šebesta, Pavel
Contributor
Šebestová, Hana (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 1, pp. 291-308
Extent
291-308
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Za nejstarší chebský kostel byl historiky dosud považován sv. Jan Křtitel na Jánském náměstí. Základy ještě staršího kostela byly nalezeny v roce 1997 pod podlahou štaufské hradní kaple. Kostel je současný se slovanským kostrovým pohřebištěm, takže ho lze historicky datovat do doby krátce po roce 845, kdy bylo v Řezně pokřtěno čtrnáct českých velmožů, mezi nimiž byl i vládce chebského hradiště. Po roce 1183 nechal císař Friedrich Barbarossa na jeho místě postavit štaufskou patrovou kapli. Až v době této přestavby vznikl kostel sv. Jana Křtitele jako náhrada za zbořený slovanský kostel. Ve 13. století vznikla první synagoga, děkanský chrám sv. Mikuláše a Alžběty, vedle něj karner sv. Michala a dalších pět kostelů u klášterních domů waldsassenských cisterciáků, minoritů, klarisek, křižovníků s červenou hvězdou a dominikánů.
The Church of St. John the Baptist in the Jánské náměstí Square had long been considered the oldest church in Cheb. In 1997, however, the foundations of an earlier church were unearthed under the floor of the castle chapel built under the Stauf dynasty. The church existed in parallel with a Slavic skeletal burial ground, and can be thus dated to the period shortly after the year 845 when fourteen Czech noblemen were baptized in Regensburg, including the ruler of the Cheb hillfort. After 1183 Emperor Friedrich Barbarossa of the Stauf dynasty had a new, two-storey chapel erected on the site. The Church of St. John the Baptist came into existence during this reconstruction, as a substitute for the demolished Slavic church. The first synagogue, the Church of Sts. Nicholas and Elizabeth, the Chapel of St. Michael and five other churches (associated with monasteries of the Waldsassen Cistercians, the Minorites, the Order of St. Clare, the Knights of the Cross with the Red Star and the Dominicans) were built in the 13th century.
Summary language
Document
References:
[1] BECK, G., 1990: Friedrich I. Barbarossa zum 800. Todestag . Gelnhausen.

[2] BOHÁČ, J., 1999: Cheb – město. Historicko-turistický průvodce . Domažlice.

[3] GRUEBER, B., 1864: Die Kaiserburg zu Eger und die an dieses Bauwerk sich anschliessenden Denkmale . Prag – Leipzig.

[4] HEJNA, A., 1966: Archeologie v historickém areálu města Chebu , Památková péče 26, 161–167.

[5] HEJNA, A., 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–271.

[6] HOLÝ, V., 1968: Připojení Chebska k německé říši – Anschluss des Gebietes von Cheb an das Deutsche Reich, Minulostí západočeského kraje VI, 223–252.

[7] HUSS, K., 1820: Chronik der Stadt Eger , rkp. ulož. na Zámku Kynžvart, opis K. Siegla v SOkA, kopie ulož. v M. Cheb, sine.

[8] CHMELÍKOVÁ, J., 2000: Osudy chebských Židů . Cheb.

[9] JONAS, J. E., 1912: Bericht über die Ausgrabungsarbeiten auf der Kaiserburg zu Eger im Jahre 1911 . In: Jahrbuch d. Kunsthist. Inst. d. K. k. Zentralkommission für Denkmalpflege. Heft I–IV. Wien.

[10] KOVÁČ, P., 2010: Úsvit renesance . Praha.

[11] LÍBAL, D. a kol., 1973: Cheb, soubor bývalého kláštera františkánů a klarisek , rkp. SHP ulož. v Muzeu Cheb.

[12] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . Praha.

[13] MENCL, V., 1978: Předrománská a románská architektura v západních Čechách . Plzeň.

[14] MERHAUTOVÁ, A., 1971: Raně středověká architektura v Čechách . Praha.

[15] MONUMENTA EGRANA: Das Egerland. Heimatkunde des Ober-Eger-Gebietes . VI. Abtheilung. Monumenta Egrana (Gradl, H., ed.). Eger 1886.

[16] PRÖCKL, V., 1845: Eger und das Egerland. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt . Geschichte der Stadt Eger und des Egerlandes. Prag und Eger.

[17] RIMPL, H., 1933: Eger. Die städtebauliche Entwicklung einer deutschen Stadt . Berlin.

[18] SCHÜRER, O., 1934: Die Kaiserpfalz Eger . Halle.

[19] SIEGL, K., 1931: Eger und das Egerland im Wandel der Zeiten . Eger.

[20] SKRUŽNÝ, L., 1991: Keramické dýmníky zvané "kochy", "kozuby", "krby", "krbečky" a "sopouchy" v ikonografickém materiálu Chebského muzea v Chebu a ve sbírkových fondech českých a moravských muzeí – Keramische Rauchkammern, genannt "kochy", "kozuby" (Essen), "krby" ("Kamine"), "krbečky" ("Kaminchen") und "sopouchy" ("Rauchlöcher" in ikonographischen Teil des Egerländischen Museums in Eger (tschechisch: Chebské muzeum v Chebu) und in den Sammlungen der böhmischen und mährischen Museen, AH 16, 305–321.

[21] SOKOL, J., 1965: Vznik a vývoj chebského plánu , Památková péče 25, 105–113.

[22] ŠAMÁNKOVÁ, E., 1974: Cheb . Praha.

[23] ŠEBESTA, P., 1989: Nové příspěvky ke stavebnímu vývoji Chebu – Neue Beiträge zur Bauentwicklung Cheb sim 13. Jahrh., AH 14, 123–130.

[24] ŠEBESTA, P., 1989a: Výzkumy v Čechách 1986–1987 (BZO). Praha

[25] ŠEBESTA, P., 2009: Hygiena ve středověkém Chebu – Hygiene im mittelalterlichen Eger (Cheb), AH 34, 815–833.

[26] ŠIMEK, E., 1955: Chebsko – dnešní nejzápadnější slovanské území – v staré době . Brno.

[27] TIETZ-STRÖDEL, M., 1992: Die städtebauliche Entwicklung der Stadt Eger vom 12. bis ins 20. Jahrhundert . In: Kunst in Eger (Schreiner, L., ed.), 67–612. München – Wien.

[28] TŘEŠTÍK, D., 1994: Křest českých knížat roku 845 a christianizace Slovanů , ČČH 92, 423–459.

[29] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) . Praha.

[30] TUREK, R., 1950: Slovanské osídlení Chebska , Obzor prehistorický XIV, 401–440.