Životní smysluplnost a interpersonální hodnoty jako protektivní faktory syndromu vyhoření u zdravotních sester

Variant title
Meaningfulness of life and interpersonal values in relation to burnout syndrome among nurses
Source document: Annales psychologici. 2014, vol. 1 (15), iss. 1, pp. 45-60
Extent
45-60
  • ISSN
    2336-4939 (print)
    2336-8071 (online)
Type: Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Ústředním tématem studie je problematika syndromu vyhoření v souvislosti s životní smysluplností a interpersonálními hodnotami v populaci zdravotních sester. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda a v jaké míře souvisí míra smysluplnosti života s jednotlivými dimenzemi syndromu vyhoření, a které interpersonální hodnoty mají vztah k jednotlivým dimenzím syndromu vyhoření. Výzkumný soubor tvoří 96 zdravotních sester pracujících na psychiatrických odděleních psychiatrických léčeben a nemocnic v České republice. Použitými metodami je dotazník Maslach Burnout Inventory (Maslach, Jackson, 1981), Škála životnej zmysluplnosti (Halama, 2002) a dotazník interpersonálních preferencí SIPO (Mikšík, 2004). Součástí testové baterie byly i otevřené otázky. Výsledky analýzy dat potvrdily významné souvislosti mezi dimenzemi syndromu vyhoření a mírou smysluplnosti života. Míra smysluplnosti má statisticky významný pozitivní vztah k míře osobního uspokojení a negativní vztah k míře emocionálního vyčerpání a depersonalizaci. Z oblasti interpersonálních hodnot se jako protektivní faktory syndromu vyhoření jeví projevování dominance a projevování altruismu. Jako rizikové faktory syndromu vyhoření jsme prokázali hodnoty vyžadování uznávání i porozumění a rovněž projevování konformity. Zajímavé doplňující informace byly zjištěny pomocí analýzy odpovědí respondentek na otevřené otázky ohledně vnímaných pozitiv a negativ jejich práce a podpory duševního zdraví.
The central topic of the study is the issue of burnout syndrome in relation to meaningfulness of life and interpersonal values in population of nurses. Main goal of this research is to determine the degree of correlation between meaningfulness and individual dimensions of burnout syndrome and to identify which interpersonal values correlate with individual dimensions of burnout syndrome in positive or negative way. The research sample consists of 96 nurses working in psychiatric wards of psychiatric hospitals in Scale of life meaningfulness (Halama, 2002) and the and SIPO inventory to assess interpersonal orientation and values (Mikšík, 2004). Results of this study proved the significant relations between burnout syndrome and meaningfulness. The degree of meaningfulness shows statistically significant positive relation to personal accomplishment and negative relation to degree of emotional exhaustion and depersonalization. Among the interpersonal values, manifestation of dominance and manifestation of altruism have been identified as protective factors of burnout syndrome. Values of requiring recognition and understanding as well as manifestation of conformity have been identified as risk factors. Interesting additional information were obtained through analysis of respondents' answers to open questions regarding the perceived positives and negatives of their work and mental health support by the employer.
Document
References:
[1] Baumeister, R. F. (1991). Meanings of life. New York: Guilford.

[2] Bressi, C., Porcellana, M., Gambini, O., Madia, L., Muffatti, R., Peirone, A.,… & Altamura, A. C. (2009). Burnout among psychiatrists in Milan: A multicenter survey. Psychiatric Services, 60(7). 985–988. DOI 10.1176/ps.2009.60.7.985 |

[3] Frankl, V. E. (1994). Lékařská péče o duši: Základy logoterapie a existenciální analýzy. Brno: Cesta.

[4] Golembiewski, R. T., Munzenrider, R., & Stevenson, J. G. (1986). Stress in organizations: Toward a phase model of burnout. New York: Praeger.

[5] Halama, P. (2007). Zmysel života z pohľadu psychológie. Bratislava: SAP.

[6] Halama, P. (2002). Vývin a konštrukcia Škály životnej smysluplnosti. Československá psychologie, 46,(3), 265–276.

[7] Honzák, R. (2009). Burnout u personálu Psychiatrické léčebny Horní Beřkovice. Psychosom. časopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medicínu, 2. Dostupné z: http://www.psychosom.cz/?page_id=279

[8] Hosák, L., Hosáková, J., & Čermáková, E. (2005). Syndrom profesionálního vyhoření zdravotnických pracovníků. Psychiatrická praxe, 6 (4), 202–203.

[9] Houkes, I., Winants, Y., Twellaar, M, & Verdonk, P. (2011). Development of burnout over time and the causal order of the three dimensions of burnout among male and female GPs. BMC Public health, 11(1), 240–252. | DOI 10.1186/1471-2458-11-240

[10] Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.

[11] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.

[12] Kebza, V., & Šolcová, I. (2013). Současné sociální změny, jejich důsledky a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 57 (4), 329–341.

[13] Kirwan, M., & Armstrong, D. (1995). Investigation of burnout in a sample of British general practitioners. British Journal of General Practice, 45, 259–260.

[14] Kohoutek, R. (2002). Základy užité psychologie. Brno: CERM.

[15] Krafft, A. (2012). The Management of innovations and personal well-being: A trans-disciplinary model and empirical finding. In S.N. Grosser & R. Zeier (Eds.), Systemic management for intelligent organizations, (pp. 99–119). Berlin Heidelberg: Springer-Verlag.

[16] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.

[17] Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Praha: Grada.

[18] Křivohlavý, J. (2009). Psychologie zdraví. Praha: Portál.

[19] Křivohlavý, J. (2010). Sestra a stres. Praha: Grada.

[20] Kumar, S. (2007). Burnout in psychiatrists. World Psychiatry. 6(3): 186–189.

[21] Längle, A. (2003). Burnout – Existential meaning and possibilities of prevention. European Psychotherapy 4(1), 107–121.

[22] Längle, A. (2002). Smysluplně žít: aplikovaná existenciální analýza. Brno: Cesta.

[23] Maslach, C., Schaufeli, W., & Leiter, M. (2001). Job Burnout. Annual Review of Psychology, 52, 397–422. | DOI 10.1146/annurev.psych.52.1.397

[24] Maslach, C., & Jackson, S. E. (1981). The measurement of experienced burnout. Journal of Occupational Behavior, 2, 99 – 113. | DOI 10.1002/job.4030020205

[25] Maslow, A. H. (2000). Ku psychológii bytia. Modra: Persona.

[26] Mikšík, O. (2001). Psychologická charakteristika osobnosti. Praha: Karolinum.

[27] Mikšík, O. (2004). Zjišťování interpersonálních tendencí, orientací a hodnot osobnosti dotazníkem SIPO. Brno: Psychodiagnostika.

[28] Pines, A., & Aronson, E. (1988). Career burnout: causes and cures. New York: The Free Press.

[29] Pohlová, L., Kozáková, R., & Jarošová, D. (2011). Syndrom vyhoření u sester pracujících se seniory. Praktický lékař, 91(5), 274–277.

[30] Ponížilová, T., & Urbanovská, E. (2013). Výzkum protektivních faktorů ve vztahu k syndromu vyhoření v České republice a v zahraničí. Klinická psychologie a osobnost, 2(2), 5–17.

[31] Praško, J., & Prašková, H. (2001). Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada.

[32] Prokelová, P., & Jarošová, D. (2013). Syndrom vyhoření u sester na neurochirurgických odděleních. Ošetřovatelství, 15(2), 135–142. ISSN 1212–4117

[33] Ptáček, R., Čeledová, L. a kol. (2011). Stres a syndrom vyhoření u lékařů posudkové služby. Praha: Karolinum.

[34] Purkrábek, M., & Čiháková, J. (1972). Hodnotová orientace obvodních lékařů a sester. Praha: Ústav sociálního lékařství a organizace zdravotnictví.

[35] Rokeach, M. (1968). The role of values in public opinion research. Public Opinion Quarterly, 32(4), 547–559. | DOI 10.1086/267645

[36] Rosenzweig, M. (1991). Životní hodnoty. Praha: Komenium.

[37] Rush, M. D. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Návrat domů.

[38] Seligman, M. E. P. (2011). Flourish. New York: Free Press.

[39] Slezáčková, A., & Pešková, K. (2013, červen). Role of optimism and coping strategies in burnout syndrome in medical doctors. Příspěvek prezentován na Third World Congress on Positive Psychology, Los Angeles, USA.

[40] Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií: nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace. Praha: Grada Publishing.

[41] Stock, Ch. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing.

[42] Schwartz, S. H. (1994). Are there universal aspects in the content and structure of values? Journal of Social Issues, 50(4), 19–45. | DOI 10.1111/j.1540-4560.1994.tb01196.x

[43] Schweitzer, B. (1994). Stress and burnout in junior doctors. South African Medical Journal, 84, 352–354.

[44] Šlaisová, I. (2004). Máme se bát syndromu vyhoření? Výzkumná sonda. Sestra, 14(10), 35–36. ISSN 1210–0404.

[45] Havrdová, Z., Šolcová, I., Hradcová, D., & Rohanová, E. (2010). Kultura organizace a syndrom vyhoření. Československá psychologie, 54(3), 235–248.

[46] Tomic, W., & Tomic, E. (2008). Existencial fulfillment and burnout among principals and teachers. Journal of Beliefs and Values, 29(1), 11–27. | DOI 10.1080/13617670801928191

[47] Vašina, L. (2011). Vademecum psychologie clinicae. Brno: Institut mezioborových studií.

[48] Venglářová, M. (2011). Sestry v nouzi. Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. Praha: Grada.

[49] Vollmerová, H. (1998). Pryč s únavou. Praha: Motto.

[50] Wong, P. T. P. (1998). Implicit theories of meaningful life and the development of the Personal Meaning Profile (PMP). In P. T. P. Wong & P. S. Fry (Eds.), The human quest for meaning: A handbook of psychological research and clinical applications (pp. 111–140). Mahwah, NJ: Erlbaum.

[51] Yalom, I. (2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál.