K velikosti panství hradů na jihozápadní Moravě před husitskými válkami

Variant title
On the extent of castle domains in Southwest Moravia before the Hussite Wars
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2015, vol. 20, iss. 1, pp. [133]-152
Extent
[133]-152
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
V úvodní fázi výzkumu charakteru a velikosti panství, která příslušela k hradům na jihozápadní Moravě, byl realizován souhrn dosavadních znalostí o majetkovém zázemí celkem 32 hradních lokalit ve sledovaném regionu, a to pro období před husitskými válkami. Kvantitativní i kvalitativní nedostatky dochované pramenné základny sice limitují možnosti komparace charakteru a vývoje majetkového zázemí hradů, přesto umožňují získat představu o velikosti panství u 20 lokalit z daného souboru, a to alespoň k jednomu datu před počátkem husitských válek. Výzkum potvrzuje jak dosavadní představy o větší velikosti panství v kolonizačních oblastech oproti staré sídelní oblasti, tak předpoklad, že ve 14. století dokázala zajistit provoz hradu poměrně malá panství o 1–2 vesnicích.
The initial phase of research into the character and extent of domains belonging to castles in Southwest Moravia involved a summary of previous knowledge of the proprietary background of 32 castle sites in the region under review in the period before the Hussite Wars. Even though the quantitative and qualitative deficiencies of preserved source materials diminish the possibilities of a comparison between the character and development of proprietary backgrounds in individual castles, they give us an idea of the extent of domains in 20 localities from the whole set under review, at least for one date before the outbreak of the Hussite Wars. The above research confirms the previous idea that the extent of domains in colonisation areas was larger when compared to the old settlement territory, and the assumption that the functioning of a 14th century castle may have been secured by relatively small demesne including 1–2 villages.
Summary language
Document
References:
[1] Anonym 1918: Zázemí , Naše řeč 2/1, 29.

[2] Anonym 1918a: "Zázemí" a j. , Naše řeč 2/8, 252.

[3] Baletka, T. 2004: Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa . Praha.

[4] Bartík, J. a kol., v tisku: Louka u Jemnice .

[5] Baum, H.-P. 1983: Adelsburgen . In: Bautier, R.-H. (Hrsg.), Lexikon des Mittelalters II. München – Zürich, 968–971.

[6] Boháč, Z. 1993: Hospodářské zázemí emauzského kláštera v době předhusitské , Mediaevalia Historica Bohemica 3, 237–242.

[7] Boháč, Z. 1997: Hospodářské zázemí břevnovského kláštera v době předhusitské . In: Bláhová, M. – Hlaváček, I. (edd.), Břevnov v českých dějinách. Praha, 54–59.

[8] Bystřický, J. 1985: Poznámky ke středověké kolonizaci okolí Dačic , Časopis Moravského muzea – Vědy společenské LXX, 85–102.

[9] Doležel, J. 1998: K počátkům hradu Kamene (Zubštejna) na horní Svratce . In: Castellologica bohemica 6. Praha, 307–324.

[10] Durdík, T. 1999: Nejbližší zázemí hradu Křivoklátu , Archaeologia historica 24, 263–272.

[11] Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[12] Durdík, T. – Bolina, P. 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě . Praha.

[13] Dvorský, F. 1908: Vlastivěda moravská II/45. Náměšťský okres . Brno.

[14] Dvorský, F. 1916: Vlastivěda moravská II/42. Hrotovský okres . Brno.

[15] Elbel, P. 2002: Hospodářské zázemí kláštera Hradiště u Olomouce v 11. a 12. století . In: Jan, L. (ed.), Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české, konané ve dnech 24. – 25. května 2001 v Třebíči. Brno, 39–56.

[16] Gabriel, F. 2002: Quo vadis vědo o hradech? In: Castellologica bohemica 8. Praha, 499–502.

[17] Gabriel, F. – Panáček, J. 2000: Hrady okresu Česká Lípa . Praha.

[18] Gabriel, F. – Panáček, J. – Podroužek, K. 2011: Helfenburk. Hrad pražských arcibiskupů . Borek.

[19] Goetz, P. W. 1995: The New Encyclopaedia Britannica. Volume 5 . Auckland – Geneva – London – Madrid – Manila – Paris – Rome – Seoul – Sydney – Tokyo – Toronto.

[20] Graus, F. 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské II. Dějiny venkovského lidu od poloviny 13. stol. do roku 1419 . Praha.

[21] Haňák, V. 1913: Vlastivěda moravská II/34. Mor.-Krumlovský okres . Brno.

[22] Havlík, L. E. 1998: Dějiny královského města Znojma a znojemského kraje od nejstarších dob do sedmdesátých let 19. století . Brno.

[23] Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J. 2005: Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost . Praha.

[24] Hložek, J. – Křivánek, R. – Menšík, P. 2011: Kozí hrádek (okr. Tábor). Předhradí, nebo hospodářské zázemí? Archaeologia historica 36/1, 223–242.

[25] Hosák, L. 1953: Středověká kolonisace horního poříčí Dyje , Časopis Společnosti přátel starožitností LXI, 80–93.

[26] Hosák, L. 1968: Páni z Lichtenburka na Bítově, Cornštejně a Vranově , Jižní Morava 4, 59–67.

[27] Hosák, L. 2004: Historický místopis země Moravskoslezské . Praha (reprint).

[28] Chotěbor, P. 1991: Venkovská feudální sídla a jejich hospořádké zázemí , Archaeologia historica 16, 179–190.

[29] Jan, L. 2000: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy . Brno.

[30] Jan, L. 2009: Jan Sokol z Lamberka ve službách byzantského císaře aneb O žoldnéřské cti (Johann Sokol von Lamberg in Diensten des byzantinischen Kaisers oder Von der Söldnerehre). In: Ambrožová, H. – Dvořák, T. – Chocholáč, B. – Jan, L. – Pumpr, P. (edd.), Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno, 237–249.

[31] Kouřil, P. 1976: Archeologický průzkum hradu Holoubek na Hrotovicku , Vlastivědný věstník moravský XXVIII, 215–217.

[32] Kouřil, P. 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejna a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě , Archaeologia historica 3, 131–145.

[33] Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska . Brno.

[34] Kouřil, P. – Žáček, P. 1986: Drobná středověká opevnění v Pobeskydí a otázka jejich klasifikace , Časopis Slezského muzea – Řada B, 35, 97–138.

[35] Kovář, J. J. – Petřík, J. – Hlavica, M. – Vohryzek, S. – Bíško, R. – Nedbalová, J. 2013: Nová zjištění na hradě Vildenberk u Pozořic, okr. Brno-venkov , Archaeologia historica 38/2, 415–433.

[36] Měřínský, Z. 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006 . Brtnice – Brno.

[37] Měřínský, Z. – Plaček, M. 1987: K poznání hradu Bukovina , Jižní Morava 26, 281–288.

[38] Měřínský, Z. – Plaček, M. 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo) . In: Castellologica bohemica 1. Praha, 229–244.

[39] Měřínský, Z. – Plaček, M. 1993: Hrad Šenkenberk a jeho úloha v kolonizaci Znojemska , Archaeologia historica 18, 211–223.

[40] Mezník, J. 1998: Vlastníci a držitelé hradů a měst na Moravě 1350–1410 , Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C 45, 51–64.

[41] Mezník, J. – Papajík, D. 2001: Proměny feudálního majetku na Moravě ve 14.–16. století (Bilance dosavadního zkoumání) , Český časopis historický 99, 33–58.

[42] Nekuda, V. – Felgenhauer-Schmiedt, S. 2006: Jihozápadní Morava (Südwestmähren). Brno.

[43] Nekuda, V. – Unger, J. 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[44] Obšusta, P. 2005: Hrad Kokštejn (Kufštejn) u Hartvíkovic . In: Z kralické tvrze 23. Brno, 3–6.

[45] Papajík, D. 2003: Majetkové poměry na střední Moravě ve 14.–16. století . Olomouc.

[46] Papajík, D. 2005: Páni ze Sovince. Dějiny rodu moravských sudích . Praha.

[47] Papajík, D. 2007: Páni z Holštejna. Významný, ale zapomenutý panský rod . České Budějovice.

[48] Papajík, D. 2010: Švábenicové. Velcí kolonizátoři a jejich následovníci . Praha.

[49] Peřinka, F. V. 1905: Vlastivěda moravská II/24. Jaroslavský okres . Brno.

[50] Peřinka, F. V. 1906: Vlastivěda moravská II/70. Vranovský okres . Brno.

[51] Plaček, M. 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence (Die Burgen am Oslava-Fluß und die ökonomischen Bedingungen ihrer Entstehung und Existenz), Archaeologia historica 10, 261–271.

[52] Plaček, M. 1985a: K počátku hradu Lapikus , Jižní Morava 21, sv. 24, 263–266.

[53] Plaček, M. 1987: Ves a dvůr Holoubek. K otázce vztahu dvora a panského sídla ve středověku , Archaeologia historica 12, 345–354.

[54] Plaček, M. 1991: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné (Burgen im Flußgebiet der Jihlava und Rokytná), Vlastivědný věstník moravský XLIII, 145–158.

[55] Plaček, M. 1992: Hrady středního Podyjí , Archaeologia historica 17, 189–204.

[56] Plaček, M. 1996: Středověký vývoj zámku ve Vranově nad Dyjí , Průzkumy památek II/1996, 51–63.

[57] Plaček, M. 2000: Identifikace středověkého jádra hradu Sádku a jeho vývoj , Průzkumy památek I/2000, 33–42.

[58] Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[59] Plaček, M. 2001a: Jakubov ve středověku . In: Ondřej, K. (ed.), Jakubov u Moravských Budějovic Sborník vydaný u příležitosti setkání rodáků a přátel obce 2001. Jakubov u Moravských Budějovic, 3–10.

[60] Plaček, M. 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Dodatky. Praha.

[61] Plaček, M. 2008: Ke vztahu sídel nižší šlechty a jejich hospodářského zázemí , Archaeologia historica 33, 209–220.

[62] Plaček, M. 2010: Jemnice v krajině vrcholného středověku . In: Tříska, J. (ed.), Dějiny Jemnice. Jemnice, 43–80.

[63] Plaček, M. – Futák, P. 2006: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu . Praha.

[64] Plaček, M. – Procházka, R. 1993: Hrad Vildenberk – zrod a zánik jednoho dominia . In: Castellogica bohemica 3. Praha, 201–210.

[65] Pokluda, Z. 2012: Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům . Praha.

[66] Sedláček, A. 1914: Zbytky register králův římských a českých z let 1361–1480 . Praha.

[67] Svoboda, L. a kol. 1998: Encyklopedie českých tvrzí, I. díl, A–J . Praha.

[68] Šebánek, J. – Fiala, Z. – Hledíková, Z. 1984: Česká diplomatika do roku 1848 . Praha.

[69] Tiray, J. 1913: Vlastivěda moravská II/64 . Telecký okres. Brno.

[70] Unger, J. 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století (Antropologická sociokulturní studie). Brno.

[71] Urban, J. 2003: Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu . Praha.

[72] Vohryzek, S. 2012: K otázce existence komendy řádu johanitů v Brtnici , Časopis Matice moravské XCCCI/2, 265–284.

[73] Vohryzek, S. 2013: Střížovci v 2. polovině 14. století , Archeologické výzkumy na Vysočině 3/2012, 67–74.

[74] Vohryzek, S. 2013a: Rod pánů z Hrádku, Říše, Starče a Holoubka, Jižní Morava 49 , 130–154.

[75] Vránová, V. – Vrána, J. 2005: Jívová – Tepenec. Pravěké hradisko a Karlův hrad . Archeologické památky střední Moravy 9. Olomouc.

[76] Vrla, R. 1996: Hrad Ungersberk před rokem 1312 (Burg Ungersberk vor dem Jahre 1312). In: Castellogica bohemica 5. Praha, 129–134.

[77] Zaoral, P. 1978: Hrad Vranov a jeho zboží do počátku 15. století , Jižní Morava 14, 86–95.