Article
| Title: | Too early, too late: the relevance of Zbyněk Z. Stránský for German museology |
| Variant title: | Příliš brzy, příliš pozdě: význam Zbyňka Z. Stránského pro německou muzeologii |
| Author: | |
| Source document: | Museologica Brunensia. 2016, vol. 5, iss. 2, pp. 44-50 |
| Extent: | 44-50 |
| ISSN: | 1805-4722 (print); 2464-5362 (online) |
| DOI: | 10.5817/MuB2016-2-5 |
| Type: | Article (English) |
| Stable URL: | http://hdl.handle.net/11222.digilib/136263 |
| License: |
PDF
Abstract(s):
Zbyněk Stránský's influence on German museology has three facets: in the GDR, he contributes publications and lectures to an intense process of defining museology as an academic discipline, starting in the late 1970ies. Controversies concern his concept of museality – with the accusation of a non-Marxist and therefore non-scientific position. Western Germany starts a discussion about the discipline in 1988. After the German unification, the interest in museology as an academic field nearly vanished although Stránský publishes several German texts with new intellectual accents in the periodical Museum aktuell. Friedrich Waidacher's free variations of Stránský's theoretical models receive much more reception. Therefore it doesn' t surprise that most of the teaching staff of museum related study programmes in Germany declare little knowledge or interest concerning Stránský and is thoughts. A search of Stránský's neologism museality by library catalogues, Google and Google Scholar (in German) presents a similar result: a "correct" use of the term by the museological inner circle, rare cases of indifferent use, and some new trials to create this term with another meaning.
Vliv Zbyňka Stránského na německou muzeologii má tři aspekty: v NDR přispěl svými publikacemi a přednáškami k intenzivnímu procesu formování muzeologie jako vědního oboru, který započal koncem 70. let 20. století. Jeho koncept muzeality však narazil na odpor – bylo mu vyčítáno, že není marxistický a tudíž není vědecký. V západním Německu se začalo o muzeologii jako vědě diskutovat v roce 1988. Po sjednocení Německa zájem o muzeologii jako akademickou disciplínu značně ochabl, ačkoli Stránský publikoval v periodiku Museum aktuell několik textů v německém jazyce, které obsahují nové intelektuální podněty. Mnohem více pozornosti vzbudil Friedrich Waidacher se svými volnými variacemi na Stránského teoretické modely. Proto není nijak překvapivé, že většina pedagogů, kteří v Německu působí v studijních programech zaměřených na muzeologii, ví o Stránském jen málo a nejeví o jeho myšlenky dostatečný zájem. Při hledání Stránského neologizmu muzealita v katalozích knihoven, či na serverech Google a Google Scholar (v němčině) narazíme na podobný výsledek: "správné" používání termínu v muzeologických odborných kruzích, vzácné případy indiferentního použití a několik nových pokusů o použití tohoto pojmu v odlišném významu.
Vliv Zbyňka Stránského na německou muzeologii má tři aspekty: v NDR přispěl svými publikacemi a přednáškami k intenzivnímu procesu formování muzeologie jako vědního oboru, který započal koncem 70. let 20. století. Jeho koncept muzeality však narazil na odpor – bylo mu vyčítáno, že není marxistický a tudíž není vědecký. V západním Německu se začalo o muzeologii jako vědě diskutovat v roce 1988. Po sjednocení Německa zájem o muzeologii jako akademickou disciplínu značně ochabl, ačkoli Stránský publikoval v periodiku Museum aktuell několik textů v německém jazyce, které obsahují nové intelektuální podněty. Mnohem více pozornosti vzbudil Friedrich Waidacher se svými volnými variacemi na Stránského teoretické modely. Proto není nijak překvapivé, že většina pedagogů, kteří v Německu působí v studijních programech zaměřených na muzeologii, ví o Stránském jen málo a nejeví o jeho myšlenky dostatečný zájem. Při hledání Stránského neologizmu muzealita v katalozích knihoven, či na serverech Google a Google Scholar (v němčině) narazíme na podobný výsledek: "správné" používání termínu v muzeologických odborných kruzích, vzácné případy indiferentního použití a několik nových pokusů o použití tohoto pojmu v odlišném významu.
Keywords:
museology; GDR; Germany; museality; cultural memory
muzeologie; NDR; Německo; muzealita; kulturní paměť
muzeologie; NDR; Německo; muzealita; kulturní paměť
References:
[1] DESVALLÉES, André and François MAIRESSE (eds.). Dictionnaire encyclopédique de muséologie. Paris: Armand Colin, 2011. ISBN 978-2-200-27037-7.
[2] FAYET, Roger. Das Vokabular der Dinge. Österreichische Zeitschrift für Geschichtswissenschaften, 2007, vol. 18, pp. 7–31.
[3] FLÜGEL, Katharina. Einführung in die Museologie. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2005. ISBN 978-3-534-09232-1.
[4] FUCHS, Thomas. Bibliotheken zwischen kultureller Memoria, Wissenschaft und Musealität. In FUCHS, Thomas (ed.). Das Buch in Antike, Mittelalter und Neuzeit. Sonderbestände der Universitätsbibliothek Leipzig. Wiesbaden: Otto Harrassowitz Verlag, 2012, pp. 1–35. ISBN 978-3-447-06689-1.
[5] HANSLOK, Andreas. Museologie und Archivwissenschaft in der DDR. Abgrenzung und Annäherung zweier Nachbarwissenschaften. Marburg: Tectum, 2008. ISBN 978-3-8288-9581-2.
[6] HUBER, Leonhard. Wunderkammer Cyberspace? Gestaltung und Rolle digitaler Museumsinformationssysteme. Eisenstadt, Fachhochschule, 2002. Diplomarbeit.
[7] JAHN, Ilse. Zum Gegenstand der Museologie und seine Umsetzung in Erfahrungen mit Lehrprogrammen "Museologie" im Museum für Naturkunde Berlin. Museologische Forschung. Beiträge und Informationen, 1982, iss. 2, pp. 21–36.
[8] JEGGLE, Utz. Subjektive Heimat – objektive Musealität. Zum Verhältnis von subjektiver Erlebnisfähigkeit und objektiven Ereignissen. In EBELING, Susanne (ed.). Literarische Ausstellungen von 1949 bis 1985. Diskussion, Dokumentation, Bibliographie. München: Walter De Gruyter, 1991, pp. 77–93. ISBN 978-3-11-153950-8.
[9] Journal of Religion in Europe, 2011, vol. 4, iss. 1.
[10] KRAUS, Stefan. Künstlerbücher: Über die Musealität eines zeitgenössischen Mediums. Das Münster. Zeitschrift für christliche Kunst und Kunstwissenschaft, 2011, vol. 64, pp. 354–365.
[11] KÜHL, Alicia. Modenschauen. Die Behauptung des Neuen in der Mode. Bielefeld: Transcript, 2015. ISBN 978-3-8376-2885-2.
[12] NELLE, Anja. Musealität im städtischen Kontext. Untersuchung von Musealitätszuständen und Musealisierungsprozessen am Beispiel dreier spanisch-kolonialer Welterbeortschaften. Cottbus, Technical University, 2007. Dissertation.
[13] RAFFLER, Marlies. Museum – Spiegel der Nation? Zugänge zur Historischen Museologie am Beispiel der Genese von Landes- und Nationalmuseen in der Habsburgermonarchie. Wien: Böhlau, 2007. ISBN 978-3-205-77731-1.
[14] RAZGON, Avram M. Museologie als wissenschaftliche Disziplin. In HERBST, Wolfgang and Konstantin G. LEVYKIN (eds.). Museologie. Theoretische Grundlagen und Methodik der Arbeit in Geschichtsmuseen. Berlin (East): Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1988, pp. 16–43. ISBN 978-3-326-00229-3.
[15] SCHÄRER, Martin R. Die Ausstellung. Theorie und Exempel. München: Müller-Straten, 2003. ISBN 978-3-932704-75-8.
[16] SCHÄRER, Martin R. Hat das Kunstwerk einen besonderen Status? Oder: Sind alle Objekte museologisch gleich? [online]. [cit. 2016-08-25] Available from www: < http://edoc.hu-berlin.de/kunsttexte/2009-3/schaerer-martin-r.7/PDF/schaerer.pdf>.
[17] SCHREINER, Klaus. Einführung in die Museologie – ein Beitrag zu den theoretischen Grundlagen der Museumsarbeit. Neubrandenburg, 1982 [published as typoscript].
[18] SCHREINER, Klaus. Forschungsgegenstand der Museologie und Disziplingenese. Neue Museumskunde, 1987, vol. 30, pp. 4–8.
[19] SCHREINER, Klaus. Museologische Termini – Auswahl. Neubrandenburg, 1982 [published as typoscript].
[20] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Cyberraum und Museumskultur. Museum aktuell, 2007, iss. 133, pp. 20–24.
[21] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Die Bildungs- und Erziehungsziele der Museumsausstellung als pädagogisch-museologisches Anliegen. Neue Museumskunde, 1982, vol. 25, pp. 45–51.
[22] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Die theoretischen Grundlagen der Museologie als Wissenschaft. In AUER, Hermann (ed). Museologie. Neue Wege – Neue Ziele. Bericht über ein internationales Symposium, veranstaltet von den ICOM-Nationalkomitees der Bundesrepublik Deutschland, Österreichs und der Schweiz 11.–14. Mai 1988 am Bodensee. München: K.G. Sauer, 1989, pp. 38–47. ISBN 978-3-598-10809-9.
[23] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Hat die Museologie einen Sinn? In SCHIMPFF, Volker andWieland FÜHR (eds.). Historia in Museo. Festschrift für Frank-Dietrich Jacob zum 60. Geburtstag. Langenweißbach: Beier & Beran, 2004, pp. 471–477. ISBN 978-3-930036-94-3.
[24] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Ist Museologie eine kommunistische Wissenschaft? Eine Entgegnung auf deutsche Einstellungen. Museum aktuell, 2001, iss. 68, pp. 2758–2761.
[25] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Metamuseologie. Museum aktuell, 2003, iss. 92, pp. 3974–3978; 2003, iss. 93, pp. 4028–4030; 2003, iss. 96, p. 4153.
[26] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Museologische Terminologie. Neue Museumskunde, 1988, vol. 31, pp. 12–17.
[27] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Museumsgegenstand– eine Welt sui generis. Metaphysik des Museumsgegenstandes. Neues Museum. Die österreichische Museumszeitschrift, 1993, iss. 3/4, pp. 48–56.
[28] STRÁNSKÝ, Zbyněk Z. Noch eine "knapp gefaßte Museologie". Museum aktuell, 2006, iss. 131, pp. 6–7.
[29] VOGT, Arnold. Museologie und Museumspädagogik. Ihre Rahmenbedingungen und Perspektiven in Wissenschaft und Praxis. In FLÜGEL, Katharina and Arnold VOGT (eds.). Museologie als Wissenschaft und Beruf in der modernen Welt. Weimar: Verlag und Datenbank für Geisteswissenschaften, 1995, pp. 53–80. ISBN 978-3-929742-56-5.
[30] WAIDACHER, Friedrich. Handbuch der Allgemeinen Museologie. 2nd, revised edition. Wien: Böhlau, 1996. ISBN 978-3-205-98445-0.
[31] WAIDACHER, Friedrich. Museologie – knapp gefasst. Wien/Köln/Weimar: Böhlau, 2005. ISBN 978-3-205-77268-2.
[32] WEBER, Lena. Klostermuseen im deutschsprachigen Raum. Bonn, University, 2013. Dissertation.
