Nejprve dvorec – nakonec pozdně renesanční dependencie

Variant title
From a homestead to a late Renaissance dependency
Kněžice/Knieschitz – zunächst ein Herrenhof – schließlich eine Dependance der Spätrenaissance
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 2, pp. 523-537
Extent
523-537
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Kněžice jsou starobylou obcí a kolébkou moravského rozrodu Hrutovců. Badatelé obecně soudili, že jejich sídlo z první poloviny 13. století se nacházelo u kostela. V tomto prostoru se však zformovalo proboštství želivských premonstrátů, víceméně fara. Roku 1364 přešly Kněžice na pány ze Starče, za nichž se roku 1407 zmiňuje rezidenční dvůr, který Bohuš z Holoubka přeměnil na tvrz a 1417 prodal Janu Drhovi z Dolan. Zanikla za husitských válek a poblíž ní po roku 1600 vystavěl Zdeněk Brtnický z Valdštejna jako dependencii k zámku v Brtnici blokové patrové letní sídlo se vstupní věží a rizality v průčelí. Nárožím bylo napojeno na úřední dům a dvorem vymezené nádvoří. Zachovány jsou klenby přízemí a některé prvky upravené v třetině 18. století za Collaltů, kteří panství získali po Bílé hoře. Utilitární úpravy naštěstí nepostihly podstatu a nedávno proběhla kvalitní revitalizace objektu.
Kněžice is an old village and the cradle of the Moravian dynasty of the Hrutovecs. Researchers generally believe that the seat of the dynasty dating from the first half of the 13th century was situated by the local church. However, this site was occupied by the provostry of the Želiv Premonstratensians, more or less a parsonage. In 1364 Kněžice passed to the lords of Stareč, under whom a residential homestead is mentioned in 1407, converted into a manor by Bohuš of Holoubek who sold it to Jan Drha of Dolany in 1417. The manor ceased to exist during the Hussite wars. Zdeněk Brtnický of Valdštejn built nearby a two-storey summer residence with an entrance tower and bay windows in the frontage, a dependency of the chateau in Brtnice, after 1600. Its corner adjoined an administrative house and a courtyard. The vaults on the ground floor have survived, along with some elements modified in the first third of the 18th century, under the Collaltos who acquired the demesne after the Battle of White Mountain. Fortunately, these utilitarian modifications did not affect the core of the building, which has recently undergone high-quality refurbishment.
Summary language
Document
References:
[1] BALCÁREK, P., 1988: Brtnice ve víru třicetileté války . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 133–149. Brno.

[2] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.

[3] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.

[4] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, 1253–1267 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.

[5] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.

[6] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V, 1294–1306 (Boczek, A.–Chytil, J., edd.). Brunnae 1850.

[7] CDM VII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII, 1350–1355 (Brandl, V., ed.). Brünn 1874.

[8] HOSÁK, L., 1938: Příspěvky k starému rodopisu moravskému IX , ČSPS 46, 154–155.

[9] HOSÁK, L., 1938a: Historický místopis země Moravskoslezské I . Praha.

[10] HOSÁK, L., 1952: Středověká kolonizace horního poříčí Jihlavy , ČSPS 60, 142–153.

[11] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A–L . Praha.

[12] HOSÁK, L.–ZEMEK, M. a kol., 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava . Praha.

[13] HRADY A ZÁMKY 1987: Hrady a zámky na Moravě (Heimrichová, R.–Ludvík, M., edd.). Praha.

[14] HRUBÝ, F., 1927: Odhady konfiskovaných moravských velkostatků (1622–1623) , ČMM LI, 124–129.

[15] CHAROUZ, Z., 1984: Příspěvek k moravské topografii , ČMM CVII, 312–320.

[16] KNOZ, T., 2006: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty . Brno.

[17] KUDĚLKA, Z., 1977–1978: Výzkum románské architektury I , SPFFBU F 21–22, 39–42.

[18] LC II: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové II (Brandl, V., ed.). Brunae 1873.

[19] LC V: Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové V (Brandl, V., ed.). Brunae 1888.

[20] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13–49. Brno.

[21] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn, Dějiny stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981–2006 . Brtnice – Brno.

[22] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okr. Znojmo) , CB 1, 229–244.

[23] MZA Brno, fond G 10 Nová sbírka rukopisů; fond G 169 Rodinný archiv Collaltů; fond G 2 Nová sbírka.

[24] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě . Brno.

[25] PAPAJÍK, D., 2005: Páni ze Sovince. Dějiny rodu moravských sudích . Praha.

[26] PAPAJÍK, D., 2007: Páni z Holštejna. Významný, ale zapomenutý panský rod . České Budějovice.

[27] PÁTEK, A. J., 1901: Jihlavský okres . Vlastivěda moravská. Brno.

[28] PILNÁČEK, J., 1930: Staromoravští rodové . Vídeň.

[29] PLAČEK, M., 2015: K historii Boleradic a jejich hradu . In: Boleradický hrad (Unger, J., ed.), 55–64. Brno.

[30] RICHTER, V., 1953: K nejstarším dějinám Třeště , ČSPS 61, 7–37.

[31] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska II . J/N. Praha.

[32] SEDLÁČEK, A., 1893: Rozletité kapitoly ze starého místopisu a dějin rodů , ČMM XVII, 287–300.

[33] VEČEŘA, J.–ONDRÁČEK, A.–PEJCHAL, O., 1994: Kněžice. Díl I. Domovopis . Kněžice.

[34] VOHRYZEK, S., 2011: Hrut z Rokštejna, moravský podkomoří? , AVV 2, 46–50.

[35] VOHRYZEK, S., 2012: Střížovci v 2. polovině 14. století , AVV 3, 67–74.

[36] VOHRYZEK, S., 2013: Rod pánů z Hrádku, Říše, Starče a Holoubka , JM 49, sv. 52, 131–155.

[37] ZAORALOVÁ, M., 1988: Od husitství do Bílé hory. Období druhého nevolnictví 1648–1740 . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 101–132, 151–177. Brno.

[38] ZAORALOVÁ, M.–JANÁK, J., 1988: Přechod od feudalismu ke kapitalismu . In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 179–212. Brno.

[39] ZDB I–XIV: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren. Brünner Cuda (von Chlumecky, P. R.– Chytil, J.– Demuth, C.–von Wolfskron, A. R., edd.). Brünn 1856.

[40] ZDB XV–XXVIII: Moravské zemské desky 1480–1566. II. Kraj brněnský (Kalina, T., ed.). Praha 1950.

[41] ZDB XXIX–XXXIX: Moravské zemské desky 1567–1641. III. Kraj Brněnský (Rohlík, M., ed.). Praha 1957.