Jak se pracovalo na poli : srovnání zemědělského nářadí ze zaniklých středověkých vsí s etnografickými sbírkami

Variant title
Wie auf dem Feld gearbeitet wurde : ein Vergleich zwischen den Ackerbaugeräten aus mittelalterlichen Ortswüstungen und ethnographischen Sammlungen
How people used to work in the fields : a comparison of agricultural tools from deserted medieval villages with those from ethnographic collections
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 129-144
Extent
129-144
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Využila jsem možnosti nahlédnout v nedávné době do etnografických sbírek Etnografického ústavu MZM a porovnat s nimi základní středověké nářadí pro polní práce. Postupujme po průběhu zemědělského roku a sledujme, jaké nářadí se pro práci s půdou používalo od jara do podzimu. Nejprve se budeme věnovat orbě a kypření půdy (motyky, dřevěné rýče s kovovým ostřím), pak žetí a sklizni (srpy, kosy, polokosy, vidle s nápichovými hroty), nakonec už pracím ve dvoře, především mlácení (cepy). Etnografie pomáhá archeologii nejen jako komparativní, ale i terminologická opora. Srovnáním archeologických nálezů s etnografickými sbírkami lze doložit, že se tyto nástroje v rozmezí čtyř až pěti staletí od středověku do novověku prakticky nezměnily vůbec.
I have recently taken the opportunity to look into the collections of the Ethnographic Institute of the Moravian Museum, Brno and compare the items held there with basic medieval tools for work in the fields. Let us start with the spring and see what tools people used to work the soil throughout the agricultural year, from spring to autumn. They would start with ploughing and digging (hoes, wooden spades with metal blades), continue with reaping and harvesting (sickles, scythes, half-scythes – the chronological and social relationships between them – wooden forks). Work in the yard came last, especially threshing (flails). Ethnography helps archaeology not only in terms of comparisons but also as a support for terminology. Basic agricultural tools acquired their most effective functional shapes as early as prehistory. A comparison between archaeological finds and ethnographic collections, with the help of iconographic sources, confirms that the tools remained virtually unchanged for four or five centuries, from the Middle Ages until modern times.
Summary language
Document
References:
[1] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřece 1975–2005 . Brno.

[2] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů . Praha.

[3] DRENKO, Z., 1994: Zaniknutá stredoveká dedina Bizovo , ZbSNM, Archeológia LXXXVIII, 129–152.

[4] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly , Fontes archaeologici Hungariae. Budapest.

[5] HUBINGER, V., 2007: Heslo "etnologie" . In: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Věcná část A–N, S. Brouček a R. Jeřábek (eds.), 199–200, Praha.

[6] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice , Fontes Musei Reginaehradecensis. Supplementum 2. Hradec Králové.

[7] CHOTEK, K., 1959: Staré způsoby práce v československém zemědělství , Československá etnografie 7, 275–290.

[8] JANČÁŘ, J., 1966–1967: Tradiční zemědělské nářadí na jihovýchodní Moravě , Slovácko VIII–IX, 9–28.

[9] KRAMAŘÍK, J., 1960: Několik poznámek k článku prof. K. Chotka "Staré způsoby práce v československém zemědělství. Žatva srpem" , Československá etnografie 8, 87–91.

[10] KRAMAŘÍK, J., 1969: Žena a muž při sklizni obilí , Český lid 56, 53–63.

[11] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese . Studie AÚ AV ČR v Brně 17/1. Brno.

[12] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic . Brno.

[13] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění . Brno.

[14] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 3. Raně středověké sídliště . Brno.

[15] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici . Brno.

[16] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. storočia z Posádky pri Gajaroch. ZbSNM LVI , História 2, 107–140.

[17] POLLA, B., 1986: Košice-Krásna. K stredovekým dejinám Krásnej nad Hornádom , Fontes Archeologického ústavu Slovenského národného múzea v Bratislave. Bratislava.

[18] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963 , AR XVI, 691–715.

[19] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku, 3. časť , Historica Carpatica 12, 211–276.

[20] SUK, R., 1966: Tradiční zemědělské nářadí a nástroje , Muzejní a vlastivědná práce IV, 193–201.

[21] TEMPÍR, Z., 2007: Heslo "pluh" . In: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Věcná část O–Ž, S. Brouček a R. Jeřábek (eds.), 745–747, Praha.

[22] TRKOVSKÁ , V., 1963: Iluminace v rukopisech 11.–17. století jako národopisné prameny , Český lid 50, 257–269.

[23] UHEREK, Z.–KANDERT, J.–HUBINGER, V., 2007: Heslo "etnografie" . In: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Věcná část A–N, S. Brouček a R. Jeřábek (eds.), 192–193, Praha.

[24] VÁLKA, M., 2006: K ikonografii středověké vesnice. První poznatky z etnologické analýzy nástěnných maleb v Porta Aquila v jihotyrolském Tridentu . In: Středověké a novověké zdroje tradiční lidové kultury. Sborník příspěvků ze semináře konaného 30. listopadu 2005 v Ústavu evropské etnologie. A. Křížová a M. Válka (eds.), Brno, s. 26–44.

[25] VONDRUŠKA, V., 1982: Tradiční žňové nástroje , Muzejní a vlastivědná práce XX, 83–92.