Kroměřížská biskupská rezidence na konci středověku

Variant title
Die Kremsierer Bischofsresidenz am Ende des Mittelalters
An episcopal residence in Kroměříž in the Late Middle Ages
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 357-376
Extent
357-376
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
Czech
License: Not specified license
Abstract(s)
Patrně vzápětí po opětovném získání biskupského města Kroměříže biskupem a významným moravským humanistou Stanislavem Thurzem v roce 1500 došlo ke stavebním aktivitám na zdejším středověkém hradě. O jeho podobě máme jen kusé informace, nejstarší zobrazení z roku 1593 zachycuje biskupské sídlo již po Thurzově přestavbě a následných úpravách za episkopátu Stanislava Pavlovského. Thurzovo sídlo se k městu obracelo věží s bránou a brankou pro pěší, součástí portálové architektury je i memoriální nápis novověkou kapitálou s Thurzovým jménem, jehož závěr s předpokládaným datováním nemohl být, žel, z technických důvodů v rámci obnovovacích prací v letech 2003–2006 odhalen. Nad portálem se nacházejí dvě erbovní desky, první se znakem stavebníka, druhá se znakem zemí krále Vladislava Jagellonského a srdečním štítkem s jagellonským orlem. Jde o významné sochařské památky přelomu gotiky a renesance, pravděpodobně poprvé se zde v Českých zemích vyskytl italský motiv putti coby štítonošů. Současně s odkrytím a restaurováním vjezdu proběhl průzkum, na jehož základě lze vyslovit domněnku o vzniku věže, pokládané doposud převážně za (v jádru) středověkou, po přelomu 15. a 16. století. Též bylo zjištěno, že hvězdicová žebrová klenba s osmi cípy byla do druhého nadzemního podlaží věže vložena dodatečně, ke změně plánu však došlo asi ještě v průběhu výstavby.
When Stanislav Thurzo, a bishop and a major Moravian humanist scholar re-acquired the episcopal town of Kroměříž in 1500, he initiated building activities in the local medieval castle. Only sketchy information exists on its appearance; the oldest representation, from 1593, shows the episcopal residence after Thurzo's reconstruction and subsequent building modifications under Bishop Stanislav Pavlovský. Thurzo's residence faced the town, with a tower, a gate and a gateway for pedestrians. The portal architecture includes a memorial inscription in modern capitals with Thurzo's name, the final part of which, with presumed dating, was technically impossible to reveal in the course of restoration work in 2003–2006. Over the portal are two escutcheons, the first with the coat of arms of the investor, the other with the coat of arms of King Vladislav of Jagellon and an emblem with the Jagellon eagle. The coats of arms are important examples of sculpture at the turn of the Gothic and the arrival of the renaissance. The Italian motif of putti as shield-bearers was probably employed in Kroměříž for the first time in the Czech lands. In parallel with the restoration of the entrance, research enabled a degree of speculation on the origin of the episcopal residence tower. The tower, the core of which has so far been considered medieval, probably came into existence in the 15th–16th centuries. It has also been revealed that the stellar ribbed vault with eight points in the second storey of the tower was a later addition, although the tower design had probably been changed previously during construction.
Summary language
Document
References:
[1] BALÁZS, H., 2004: Adalékok a gyulafehérvári Lázoi-kápolna reneszánsz díszítéséhez , Építés – Építészettudomány 3–4, 265–287.

[2] BENEŠOVSKÁ, K., 2006: Podobnost čistě náhodná? K italským komponentám v díle Benedikta Rieda . In: B. Bukovinská–L. Slavíček (edd.), Pictura verba cupit. Sborník příspěvků pro Lubomíra Konečného, 391–401. Praha.

[3] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů . Praha.

[4] DURDÍK, T.–BOLINA, P, 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě . Praha.

[5] FAJT, J.–ROLLER, S., 2003: Majster Pavol z Levoče . In: D. Buran (ed.), Gotika, 429–461. Bratislava.

[6] FIŠER, Z.–KROUPA, J., 1991: Kroměříž, průvodce městem . Brno.

[7] GLATZ, A. C., 1991: Poznámka k sochárskemu dielu Majstra Pavla z Levoče a jeho dielne v 2. decéniu 16. storočia . In: M. Novotná (ed.), Majster Pavol z Levoče. Život, dielo, doba, 20–36. Levoča–Košice.

[8] HLOBIL, I., 1974: Základní přehled o raně renesančních portálech střední Moravy (1492–1540) , VVM XXVI, 224–226.

[9] HLOBIL, I., 1974a: Raně renesanční epitaf Johanna Eibenstocka v Olomouci . VVM XXVI, 307–311.

[10] HLOBIL, I., 1988: Stanislav Thurzo a renesance na Moravě . In: Kontexty českého a slovenského umenia, 44–48. Bratislava.

[11] HLOBIL, I., 1999: Zámek . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 159–161. Olomouc.

[12] HLOBIL, I., 1999a: Olomoucký sochař, retábl P. Marie Ochranitelky . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 304–306. Olomouc.

[13] HLOBIL, I., 1999b: Sepulchrální skulptura . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 366–367. Olomouc.

[14] HLOBIL, I., 1999c: Mistr Eibenstockova epitafu, epitaf Johanna Eibenstocka († 1524) . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 373. Olomouc.

[15] HLOBIL, I., 1999d: Mistr PH, nástěnný náhrobník kovářského mistra Wenzela Schwarze († 1530) . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 374–375. Olomouc.

[16] HLOBIL, I., 1999e: Dva znaky olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540) . In: I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko, 388. Olomouc.

[17] HLOBIL, I., 2000: Wendepunkt zur Synthese: Ausstellung "Von der Gotik zur Renaissance – die bildkünstlerische Kultur in Mähren und Schlesien von 1400–1550" , Umění XLVIII, 315–334.

[18] HLOBIL, I.–PETRŮ, J., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě . Praha.

[19] HOLEČEK, J.–KUNRÁTKOVÁ, L., 2007: Obnova části arcibiskupského zámku v Kroměříži , ZPP 67, 205–206.

[20] HOMOLKA, J., 1972: Gotická plastika na Slovensku . Bratislava.

[21] HOMOLKA, J., 1985: Sochařství . In: J. Homolka–J. Krása–V. Mencl–J. Pešina–J. Petráň, Pozdně gotické umění v Čechách. Praha.

[22] HOMOLKA, J., 2001: K některým problémům vídeňské gerhaertovské škola . In: Podzim středověku, 53–69. Brno.

[23] JAKUBEC, O., 2002: Olomoučtí biskupové jako renesanční mecenáši? In: D. Prix (ed.), Pro Arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila, 261–270. Praha.

[24] JANÁL, J.–ŠTĚTINA, J., 2006: Příspěvek ke stavebním dějinám zámku v Kroměříži . In: Dějiny staveb 2006, 33–42. Plzeň

[25] JŮZA, V.–KRSEK, I.–PETRŮ, J.–RICHTER, V., 1963: Kroměříž . Praha.

[26] KARBAN, A., 2007: Případ zámecké věže , ZPP 67, 215–216.

[27] KOBLER, F. 2007: Bildende Kunst und Kunsthandwerk in Landshut zur Zeit Hans Leinbergers . In: F. Niehoff (Hrsg.), Um Leinberger. Landshut.

[28] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2000: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Malenovice , AH 25, 183–194.

[29] KROUPA, P., 1999: Anton Pilgram, konzoly Židovské brány . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II. Brno. K. Chamonikola (ed.), 71–73. Brno.

[30] KUBEŠOVÁ, I–RICHTEROVÁ, H., 1999: Dóm sv. Václava – sakristie . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko. I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), 201–203. Olomouc.

[31] LUXOVÁ, V., 2003: Memento mori: formy náhrobnej skulptúry . In: Gotika. Buran, D. (ed.), 325–333. Bratislava.

[32] MENCL, V., 1950: Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování české architektury , ZPP X, 1–24.

[33] MLČÁK, L.–ŽŮREK, K., 1999: Tovačov (okr. Přerov). Zámek . In: Od gotiky k renesanci, výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko. I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), 235–238. Olomouc.

[34] MOTALÍK, Z., 2006: Kroměřížské veduty, obrazové album . Praha.

[35] MYSLIVEČKOVÁ, H., 1993: Kamenické značky na kostele sv. Mořice v Olomouci . Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci, 143–148. Olomouc.

[36] MYSLIVEČKOVÁ, H., 1999: Architektura věží pozdní gotiky a rané renesance na Olomoucku . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko. I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), 137–139. Olomouc.

[37] MYSLIVEČKOVÁ, H., 2003: Raně renesanční šlechtické náhrobky na Moravě , VVM LV, 11–29.

[38] PAPROCKÝ, B., 1993, Zrcadlo slawného margkrabstwü moravského, faksimile prvního vydání v olomoucké tiskárně dědiců Milichatellerových roku 1593, list CCCXCI . Ostrava

[39] PAVLÍČKOVÁ, R., 2001: Sídla olomouckých biskupů – mecenáš a stavebník Karel z Liechtensteinu-Castelkorna 1664–1695 . Olomouc.

[40] PEŘINKA, F. L., 1912: Kroměříž za doby biskupa Stanislava Tuřího , ČMM XXXVI, 54–70, 215–230.

[41] PEŘINKA, F. L., 1913: Dějiny města Kroměříže I . Kroměříž.

[42] PLAČEK, M. 1999: Zámek v Miroslavi . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II. Brno. K. Chamonikola (ed.), 166–167. Brno.

[43] PLAČEK, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí . Praha.

[44] ROHÁČEK, J., 1999: K pozdně gotické a raně renesanční epigrafice na Olomoucku . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko. I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), 79–85. Olomouc.

[45] SALIGER, A., 2001: Moravské umění ve vztahu k Vídni . In: Podzim středověku, 89–99. Brno.

[46] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, J–N . Praha.

[47] SCHULTES, L., 2001: Podzim středověku – císařské umění za Friedricha III . In: Podzim středověku, 89–99. Brno.

[48] SCHULTES, L., 2002: Gotische Plastik in Oberösterreich . In: Gotikschätze Oberösterreich, 109–121. Linz.

[49] SCHULTES, L., 2002: Plastik vom Ende des Schönen Stils bis zum Beginn der Renaissance . In: Spätmittelalter und Renaissance. A. Rosenauer (ed.), 301–366. Wien.

[50] TICHÝ, M., 2007: Nové pracoviště Národního památkového ústavu v kroměřížském zámku – úloha architekta , ZPP 67, 207–208.

[51] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století, antropologická sociokulturní studie . Brno.

[52] VÁCHA, Z.: K metodě restaurování Pilgramova portálu Staré radnice v Brně v letech 1996 – 1997 . In: Zprávy Památkového ústavu v Brně 3/1999, 56–67. Brno.

[53] VACKOVÁ, J., 1957: Nové poznatky k stavební historii Kroměříže, I. část, 16. a 17. století , Umění V, 153–155.

[54] VACKOVÁ, J., 1965: Vilém Jůza, Ivo Krsek, Jaroslav Petrů, Václav Richter, Kroměříž , Umění XIII, 208–212.

[55] VACKOVÁ, J.–HOŘEJŠÍ, J., 1980: Kniha o pozdně gotickém umění v Čechách , Umění XXVIII, 519–536.

[56] VÍTEK, T.: Hrad Šternberk . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 III. Olomoucko. I. Hlobil–M. Perůtka (edd.), 230. Olomouc.

[57] VRLA, R., 1995: Poznámky ke stavebnímu vývoji hradu Nového Světlova , Slovácko XXXIV, 1994, 137–159. Uherské Hradiště.

[58] VRLA, R., 2006: Vstupní věž hradu Křídlo a středověké padací mosty kolébkové konstrukce . In: Dějiny staveb 2006, 94–108. Plzeň.

[59] VRLA, R.–HODAŇOVÁ, K.–MICHOINOVÁ, D., 2007: Věž kroměřížského zámku – průzkum části jihozápadní fasády , ZPP 67, 207–214.