Das Studium der Sachkultur des Mittelalters – Ziel oder Mittel?

Variant title
Studium hmotné kultury středověku – cíl, nebo prostředek?
The study of the material culture of the Middle Ages – end or means?
Source document: Archaeologia historica. 2009, vol. 34, iss. [1], pp. 9-42
Extent
9-42
  • ISSN
    0231-5823
Type
Article
Language
German
License: Not specified license
Abstract(s)
Důkladné poznání hmotných movitých památek je velmi důležité jako východisko dalších analýz a z nich vyplývajících interpretací i širších závěrů pro archeologické bádání a historické vědy obecně. Je však nutno konstatovat, že právě v této oblasti vykazuje bilance naší archeologie středověku ve svých výsledcích značný deficit. Přitom je zcela zřejmé, že bez speciálních studií o dílčích oblastech památek hmotné kultury obecně a jednotlivých předmětech zvláště, jejich typologii, chronologii i místech výskytu a vazbě na typy lokalit včetně souvislostí materiálových a technologických, se celé bádání nepohne kupředu. Přehlédneme-li úctyhodné množství publikovaných monografií, zveřejňujících výsledky větších, z velké části systematických výzkumů lokalit různého typu, zaměřených především na vesnici, a dále hrady a drobná středověká opevnění i sídla, kláštery, městské prostředí, výrobní centra a objekty apod., lze konstatovat celkem standardní přístup ke zpracování nálezů a jejich vyhodnocení na základě jednotlivých skupin (kovové předměty včetně barevných a drahých kovů, mince, keramika, sklo, kámen, eventuálně výrobky ze dřeva a dalších organických hmot). V podstatě je nutné mít k dispozici dílčí vyčerpávající monografie o těchto jednotlivých předmětech hmotné kultury s jejich soupisy a chronologickými závěry, závislé samozřejmě na současném stavu bádání. Pouze tak získáme "dobově" vyčerpávající závěry. Dále je podán rámcový přehled současných výsledků bádání o jednotlivých okruzích movitých hmotných památek.
A profound knowledge of material objects is an essential point of departure for ongoing analyses and subsequent interpretations, as well as for broader conclusions within archaeological research and historical science in general. However, the results of Czech archaeological research into the material culture of the Middle Ages leave much to be desired. Obviously, in the absence of specialist studies into both material culture in general and individual objects in particular – their typology, chronology, places of occurrence and association with types of location, including material and technological connections – the research will not move forward. If one considers the remarkable amount of published monographs containing the results of large-scale, mostly systematic research into various types of locations, such as villages, castles, small mediaeval fortresses, residences and monasteries, towns, manufacturing centres and buildings, etc., it might be observed that a standard approach to the processing of finds and their assessment prevails. This appears to be based on distinctive groups, such as metal objects including non-ferrous and precious metals, coins, ceramics, glass, stone, products of wood and other organic materials. It is, however, important to have at one's disposal exhaustive monographs covering individual objects, examples of material culture, as well as lists of them and the chronological conclusions that naturally draw on the current state of research. Exhaustive "period" conclusions can be made only in this manner. The article goes on to give an overview of the current outcome of research into individual categories of material objects.
Summary language
Document
References:
[1] ALBRECHT, S., 2003: Geschichte der Großmährenforschung in den Tschechischen Ländern und in der Slowakei . Práce Slovanského ústavu, NŘ, svazek 14. Praha.

[2] ANDRESKA, J., 1975: Archeologické nálezy rybářského nářadí v Mikulčicích – Fischfanggeräte in Mikulčice , AR XXVII, 132–139.

[3] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu – Slawische Hortfunde von Eisengegenständen in der Tschechoslowakei, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XIII, sv. 2. Praha.

[4] BARTOŠKOVÁ, A., 1995: Die Knochen- und Geweihindustrie aus der Vorburg des frühmittelalterlichen Budeč-Lage "Na kašně" , PA LXXXVI, 21–62.

[5] BARTOŠKOVÁ, A., 1996: Archäologische Ausgrabungen in Budeč und ihre Auswertung . In: ITM, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.–9. September 1994 (Staňa, Č.–Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6, 173–187. Brno.

[6] BARTOŠKOVÁ, A., 1996a: K současnému stavu zhodnocení archeologického výzkumu budečské akropole – Zum derzeitigen Stand der Bewertung der archäologischen Ausgrabung der Akropolis auf Budeč, AR XLVIII, 300–310.

[7] BARTOŠKOVÁ, A., 1997: Keramický soubor z počátků raně středověkého osídlení budečského předhradí – Ein keramischer Komplex aus den Anfängen der ühmittelalterlichen Besiedlung der Vorburg von Budeč, PA LXXXVIII, 111–141.

[8] BARTOŠKOVÁ, A., 1997a: Rekapitulace archeologického výzkumu Budče – Rekapitulation der archäologischen Untersuchung von Budeč, AR XLIX, 41–55.

[9] BARTOŠKOVÁ, A.–ŠTEFAN, I., 2006: Raně středověká Budeč – pramenná základna a bilance poznatků (K problematice funkcí centrální lokality) – Der frühmittelalterliche Burgwall Budeč – Die Quellen und eine Bilanz der Erkenntnisse (Zur Problematik des Zentralortsfunktion), AR LVIII, 724–757.

[10] BAŽANTOVÁ, N.–BRAVERMANOVÁ, M.–KOBRLOVÁ, J.–SAMOHÝLOVÁ, A.–WASSERBAUER, R., 1993: Textilie z hrobu Rudolfa I., českého krále zv. Kaše. Předběžný průzkum – Die Textilien aus dem Grab Rudolfs I., des böhmischen Königs sgn. "Kaše" (Vorbericht), AH 18, 359–375.

[11] BELCREDI, L., 1983: Zemědělské a řemeslnické nástroje na zaniklých středověkých osadách – Landwirtschaftliches und handwerkliches Gerät aus Ortswüstungen, AH 8, 411–422.

[12] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.

[13] BELCREDI, L., 1990: Přínos ikonografie k poznání inventáře a všedního života na středověké vsi – Der Beitrag der Ikonographie zur Kenntnis des Inventars und des täglichen Lebens im mittelalterlichen Dorf, AH 15, 43–55.

[14] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple svaté Kateřiny a areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova – Archäologische Erforschung der Kapelle der hl. Katharina und des Klosters Porta Coeli in Předklášteří u Tišnova (Vorkloster bei Tischnowitz), AH 18, 315–343.

[15] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi na Drahanské vrchovině 1975–2005 – Mittelalterliche Ortswüstung Bystřec. Brno.

[16] BERAN, V., 2007: Rozbor stavebních kování z hradu Rokštejn , rkp. nepubl. bakalářské práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[17] BERANOVÁ, M., 1957: Slovanské žňové nástroje v 6.–12. století , PA XLVIII, 99–117.

[18] BERANOVÁ, M., 1958: Počátek pluhu na československém území – Die Anfänge des Pfluges auf tschechoslowakischem Gebiet, AR X, 324–330.

[19] BERANOVÁ, M., 1967: Hradištní nůžky v Československu – Burgwallzeitliche Scheren in der Tschechoslowakei, PA LVIII, 571–579.

[20] BERANOVÁ, M., 1970: Nejstarší slovanské podkovy a počátek novodobého zápřahu koní – Älteste slawische Hufeisen und die Anfänge des modernen Pferdeeinspannens, SbNM A XXIV, 15–19.

[21] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa – Die landwirtschaftliche Produktion im 11.–14. Jahrhundert auf dem Territorium der Tschechoslowakei, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. III/1974, sv. 1. Praha.

[22] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů – Die Landwirtschaft der alten Slawen. Praha.

[23] BERANOVÁ, M., 1992: Sokolnictví v 9.–10. století – Die Falknerei im 8.–10. Jh., Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie VIII, 137–141.

[24] BERANOVÁ, M., 2005: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku . Praha.

[25] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století . Praha.

[26] BERANOVÁ, M.–VÁŇA, Z.–KRUMPHANZLOVÁ, Z. A KOL., 1984: Čechy v době slovanské. Archeologie o vzniku a počátcích českého státu . Teze. Praha.

[27] BLÁHA, J., 1975: K otázce vnějších vlivů na vrcholně středověkou keramiku západní a východní Moravy , Zprávy ČSSA při ČSAV XVII, 10–17.

[28] BLÁHA, J., 1994: Nález importovaného kameninového poháru tzv. "Falkeho skupiny" v Olomouci . In: Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva za rok 1993, 90–95. Olomouc.

[29] BLÁHA, J., 1996: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury – Klerikale und laikale Gesellschaft in Olmütz in einigen Äuβerungen der mittelalterlichen materiellen Kultur, AH 21, 169–181.

[30] BLÁHA, J., 1998: K dokladům gramotnosti v olomouckých archeologických nálezech z období středověku (Stily) . In: Historická Olomouc XI, 73–90. Olomouc.

[31] BLÁHA, J., 2002: Dva nálezy drobné hrnčířské plastiky Madony s dítětem z Olomouce. Několik doplňků ke studiu devocionálií a lidové zbožnosti . In: Pro Arte. Sborník k poctě 60. narozenin prof. PhDr. Ivo Hlobila (Prix, D., ed.), 21–30. Praha.

[32] BLÁHA, R., 2000: Keramika 10.–13. století v severovýchodních Čechách a její vztahy k okolním oblastem , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[33] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách. Příspěvek ke kontaktům východních Čech a severní Moravy – Funde der Lošticer Keramik in Ostböhmen. Beitrag zu den Kontakten Ostböhmens und Nordmährens, AH 28, 525–537.

[34] BLÁHA, R.– SIGL, J., 2005: Hradec Králové – raně středověké centrum východních Čech – Hradec Králové (Königgrätz) – frühmittelalterliches Zentrum Ostböhmens, AH 31, 45–53.

[35] BOHÁČOVÁ, I., 1991: Příspěvek k poznání keramiky v pražském prostředí na počátku vrcholného středověku , Archaeologia Pragensia XI, 115–137.

[36] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme . In: Mediaevalia archaeologica 3, Pražský hrad a Malá Strana. (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.

[37] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J., 1991: Nové archeologické prameny a počátky Pražského hradu – Neue archäologische Quellen und die Anfänge der Prager Burg, AR XLIII, 562–576.

[38] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 1999: Podlahové dlaždice z archeologických výzkumů v okolí baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi , Archeologie ve středních Čechách 4, 307–333.

[39] BORKOVSKÝ, I., 1965: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců – Levý Hradec, der älteste Sitz der Přemysliden. Praha.

[40] BORKOVSKÝ, I., 1969: Pražký hrad v době Přemyslovských knížat – Die Prager Burg zur Zeit der Přemyslidenfürsten. Praha.

[41] BRAVERMANOVÁ, M., 1997: Pohřební oděv Rudolfa I. Habsburského, českého krále, zv. Kaše. Exkurs do módy začátku 14. století . In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 6–85. Praha.

[42] BRAVERMANOVÁ, M., 2002: Tkaniny z tumby Přemysla Otakara II. – Textilien aus der Tumba von Přemysl Otakar II., AH 27, 649–668.

[43] BRAVERMANOVÁ, M., 2003: Pohřební střevíc pravděpodobně biskupa Šebíře – Der Bergräbnisschuh wahrscheinlich des Bischofs Šebíř (Severus), AH 28, 503–524.

[44] BRAVERMANOVÁ, M., 2004: Hroby pražských biskupů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Předběžné sdělení – Gräber der Prager Bischöfe in der St. Veit Kathedrale auf der Prager Burg, AH 29, 599–613.

[45] BRAVERMANOVÁ, M., 2005: Pohřební roucho Karla IV. z královské krypty v katedrále sv. Víta – Das Beerdigungsgewand des Karl IV. aus der königlichen Krypta in der Kathedrale des Hl. Veit, AH 30, 471–496.

[46] BRAVERMANOVÁ, M., 2006: Pohřební oděv Jana Zhořeleckého z královské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě – Begräbnisgewand von Jan Zhořelecký aus der königlichen Gruft im Sankt-Veits-Dom in der Prager Burg, AH 31, 403–412.

[47] BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Pohřební výbava pražského biskupa Mikuláše – Die Grabausstattung des Prager Bischofs Nikolaus, AH 32, 477–489.

[48] BRAVERMANOVÁ, M., 2008: Pohřební roucho Ladislava Pohrobka z královské hrobky v katedrále sv. Víta – Das Grabgewand von Ladislaus Posthumus aus der Königsgruft im St. Veitsdom, AH 33, 421–443.

[49] BRAVERMANOVÁ, M.–KOBRLOVÁ, J., 1992: Archeologický textilní fond na Pražském hradě – Der archäologische Textilienfonds auf der Prager Burg (Vorbericht), AH 17, 411–419.

[50] BRAVERMANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2001: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů . Praha.

[51] BRAVERMANOVÁ, M.–OTAVSKÁ, V., 2000: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě – Ein romanisches Gewebe aus der königlichen Gruft, AH 25, 409–432.

[52] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze – Stove Tiles of Gothic, Renaissance and Early-Baroque Period. Selective Catalogue of the National Museum in Prague. Praha.

[53] BRYCH, V.–STEHLÍKOVÁ, D.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Pražské kachle doby gotické a renesanční, Katalog výstavy . Praha.

[54] BŘEŇ, D.–KAŠPAR, V.–VAŘEKA, P., 1995: K problematice počítačového zpracování středověké keramiky (databáze KLASIFIK) , Archeologické fórum 4, 36–41.

[55] BŘEZINOVÁ, H., 1997: Doklady textilní výroby v 6.–12. století na území Čech, Moravy a Slovenska – Belege für die Textilherstellung im 6.–12. Jh. in Böhmen, Mähren und in der Slowakei, PA LXXXVIII, 124–179.

[56] BŘEZINOVÁ, H., 2007: Textilní výroba v českých zemích ve 13.–15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů – Textile Manufacture in the Czech Lands in the 13th–15th Centuries. Understanding Textile Production on the Basis of Archaeological Finds. Dissertationes archaeologiciae bruneses/pragensesque 2 (Klápště, J.–Měřínský, Z., edd.). Praha–Brno.

[57] BŘICHÁČEK, P., 2007: Nebe a peklo na zemi. Románské a raněgotické dlaždice z milevské premonstrátské kanonie . Milevsko.

[58] BUBENÍK, J., 1972: K problematice železné misky tzv. slezského typu – Zur Problematik der Eisenschale vom sog. Schlesischen Typus, AR XXIV, 542–566.

[59] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří I–II (text + obrazové přílohy) – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. Praha.

[60] BUBENÍK, J., 1994: K problémům periodizace a chronologie staršího vývoje raně středověké hmotné kultury v Čechách – Zu Problemen der Periodisierung und Chronologie des älteren Entwicklungsabschnittes der frühmittelalterlichen materiellen Kultur in Böhmen, AR XLVI, 54–64.

[61] BUBENÍK, J., 1997: Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století. (Katalog nalezišť) . Praha.

[62] BUBENÍK, J., 1997a: Zur Problematik der befestigten Siedlungen des älteren Frühmittelalters (7./8.–9. Jahrhundert) in Böhmen . In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 93–100. Praha.

[63] BUBENÍK, J., 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes , PA LXXXIX, 230–266.

[64] BUBENÍK, J., 2006: Hradiště Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách v raném středověku . In: Na prahu poznání českých dějin. Sborník prací k poctě Jiřího Slámy, Studia mediaevalia Pragensia 7, 21–37.

[65] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), 183–192. Brno.

[66] BUDEČ, 2005: Budeč. 1100 let (905–2005). I. Archeologie a historie . Kladno.

[67] BURIAN, V., 1979: Rozbor nálezů hřebů z hradu Tepence u Jívové a Kartouzy v Dolanech (1340–1425) , Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 202, 21–31.

[68] BURIAN, V., 1984: Rozbor nálezů podkov z hradu Tepence a husitského opevnění Kartouzka (1340–1425) , Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 228, 12–17.

[69] CASTRUM PRAGENSE, 2005: Castrum Pragense 7. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, díl I.1 – textová část, I.2 – Katalog . Antropologie – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern, Band I.1–2 (Tomková, K., ed.). Praha.

[70] ČECH, P., 2000: Mocenský vývoj v severozápadních Čechách do počátku 11. století . In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 155–173, 322–323. Praha.

[71] ČECH, P., 2008: Současný stav poznání Žatce v raném středověku , AR LX, 36–60.

[72] ČERNÁ, E., 1977: Středověké sklo z hrádku "Kulatý kopec" u zaniklé vsi Koválov – Mittelalterliches Glas aus der Motte "Kulatý kopec" bei der Ortswüstung Koválov, AH 2, 161–165.

[73] ČERNÁ, E., 1994: Výroba skla v Čechách v období vrcholného středověku . In: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy (Černá, E. et al., edd.), 31–35. Most 1994.

[74] ČERNÁ, E.– HIMMELOVÁ, Z., 1994: Sklo vrcholného a pozdního středověku. 13. – polovina 14. století . In: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy (Černá, E. et al., edd.), 41–71. Most.

[75] ČERNOHORSKÝ, K., 1957: Žernovy v hospodářsko-společenském vývoji časného středověku – Die Mühl steine in der wirtschaftlich-gesellschaftlichen Entwicklung des frühen Mittelalters, PA XLVIII, 495–548.

[76] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 12.–13. století , Archaeologica Pragensia 5, 257–262.

[77] ČIHÁKOVÁ, J.–DRAGOUN, Z.–PODLISKA, J., 2000: Pražská sídelní aglomerace v 10.–11. století – Der Prager Siedlungsraum im 10. und 11. Jahrhundert. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999), Polanský, L.–Sláma, J.–Třeštík, D., edd., 127–146, 316–320. Praha.

[78] ČIHÁKOVÁ, J.–HRDLIČKA, L., 1990: Technické misky s polevou v pražské keramice 12.–13. století – Technische Schalen mit Glasur in der Prager Keramik, AH 15, 411–417.

[79] DOHNAL, V., 1991: Slovanská pohřebiště na Olomoucku – Slawische Gräberfelder in Olmütz und seiner Umgebung, ČSM B 40, 220–235.

[80] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku (10. až polovina 13. století) – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter (10. bis Mitte des 13. Jhdts.). Olomouc

[81] DOHNAL, V., 2005: Olomoucký hrad v raném středověku (II) – Die Olmützer Burg im frühen Mittelalter. Grabung 1972–1995. Olomouc.

[82] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) – Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.

[83] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411 – Zur mittelalterlichen Stadtverfassung in der Brünner Gegend bis 1411. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region (Ježek, M.– Klápště, J., edd.), 159–259. Praha–Brno.

[84] DOLEŽEL, J., 2008: Středověká miskovitá (lotová) závaží v českých a moravských nálezech – Mittelalterliche Napfgewichte (Einsatzgewichte) in den Funden aus Böhmen und Mähren, PV 49, 183–215. Brno.

[85] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.

[86] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec – Břeclav-Pohansko IV. Groβmährischer Herrenhof. Brno.

[87] DOSTÁL, B., 1981: Duté trojcípé parohové předměty v raném středověku – Hohle dreizipfelige Geweihgegenstände im frühen Mittelalter, SPFFBU E 26, 43–57.

[88] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení – Břeclav-Pohansko III. Frühslawische Besiedlung. Brno.

[89] DOSTÁL, B., 1988: Klíče a součásti zámků z Břeclavi-Pohanska – Schlüssel und Schloβteile von Břeclav-Pohansko, SPFFBU E 33, 141–153.

[90] DOSTÁL, B., 1994: Die frühmittelalterliche Keramik aus Břeclav-Pohansko . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), 219–232. Brno.

[91] DRAGOUN, Z., 1993: Středověké podlahy a dlaždice z Břevnovského kláštera , ZPP 5, 170–176.

[92] DRAGOUN, Z., 1997: Specifický typ poháru z pražských nálezů – Der spezifische Typ des Bechers aus den Prager Funden, AH 22, 321–329.

[93] DRDA, M., 1983: Cihelna 13. století v Milevsku – Eine Ziegelei aus dem 13. Jahrhundert in Milevsko, AH 8, 167–173.

[94] DRDA, M.–KRAJÍC, R., 1983: K metodice třídění středověké keramiky na Táborsku – Zur Klassifizierungsmethodik der keramischen Funde aus der Gegend von Tábor, AH 8, 175–187.

[95] DRESLER, P., 2002: Esovité záušnice a některé problémy s nimi spojené, I. Text, II. Mapy + databáze nalezišť na disketě , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[96] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století , rkp. nepubl. dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[97] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu , Zpravodaj Klubu vojenské historie č. 2/72, 4–6, č. 3/72, 5–9.

[98] DURDÍK, T., 1973: Kostěná obložení sochy kuše v českých a moravských nálezech , AR XXV, 344–345.

[99] DURDÍK, T., 1976: Nálezy z hradu Týřova I. Katalog starších sbírek – Funde aus der Burg Týřov I. Katalog der älteren Sammlungen, Zprávy ČSSA při ČSAV XVIII, sešit 3–6, str. 50–76, LXIX tab. (dva samostatné sešity text + tabulky).

[100] DURDÍK, T., 1980: K chronologii keramiky 14. – počátku 15. století ve východní části středních Čech – Zur Chronologie der Keramik des 14. – bis Anfang des 15. Jahrhunderts im Ostteil Mittelböhmens, AH 5, 361–368.

[101] DURDÍK, T., 1983: K výskytu bíle malované keramiky v Čechách (Sdělení k článku Z. Hazlbauera – J. Špačka) – Zum Vorkommen der weiβ bemalten Keramik im Böhmen, AH 8, 211–213.

[102] DURDÍK, T., 1983a: Středověké zbraně – Mediaeval military equipment in the collections of the Chrudim regional museum. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi (2/II), Historická řada. Chrudim.

[103] DURDÍK, T., 1990: Bronzová hlavice palcátu z Plzně – Der Bronzekopf eines Morgensterns aus Plzeň, AH 15, 419–424.

[104] DURDÍK, T., 1991: Středověké mechanické hodiny – Mittelalterliche mechanische Uhr, AH 16, 1991, 345–355.

[105] DURDÍK, T., 2003: Kachlová kamna z manského domu na Křivoklátě – Kachelöfen aus dem Ministerialhaus (Haus der Mannen) auf Křivoklat, Svorník 1, 187–194.

[106] DVOŘÁK, J., 1996: Kámen středověkých staveb na Moravě – Der Stein der mittelalterlichen Bauten in Mähren, AH 21, 509–512.

[107] ERNEÉ, M., 2008: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově – Gotische Ofenkacheln aus der Burg und Schloss in Český Krumlov, Archeologické výzkumy v jižních Čechách. Supplementum 5. České Budějovice–Praha.

[108] FLODR, M., 1983: Technologie středověkého zvonařství . Brno, rok neuveden. (1983).

[109] FROLÍK, J., 1999: Dlaždice 12.–13. století z Pražského hradu – Fliesen aus dem 12.–13. Jahrhundert auf der Prager Burg, Castrum Pragense 2, 203–218.

[110] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi (5/II), Historická řada. Chrudim.

[111] FROLÍK, J., 2006: Chrudim – raně středověké centrum jižní části východních Čech. (Archeologie a 950. výročí první písemné zmínky) – Chrudim – frühmittelalterliches Zentrum des südlichen Teils Ostböhmens. (Archäologie und 950. Jahresgedächtnis der ersten Erwähnung), AH 31, 7–19.

[112] FROLÍK, J.–HAZLBAUER, Z.–CHARVÁT, P.–ŠUMBEROVÁ, R.–TOMÁŠEK, M., 1999: Čáslav – místo pro život. Svědectví archeologie – Čáslav – die Stätte für das Leben. Aussagen der Archäologie – Čáslav – A Place for Living. The Testimony that Archeology Gives. Čáslav.

[113] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny – Chrudim Region (East Bohemia) in the Early Middle Ages. Development of Settlement and Related Structural Changes – das Chrudimer Land im Frühmittelalter. Die Entwicklung der Besiedlung und seine strukturellen Probleme. Hradec Králové 1995.

[114] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1997: Archeologie na Pražském hradě – Archäologie in der Prager Burg. Praha – Litomyšl.

[115] FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K., 1997: Západní předpolí Pražského hradu – Hradčany a jejich archeologický výzkum v nejnovějším období – Das westliche Vorfeld der Prager Burg – die Stadt Hradschin und seine archäologische Erforschung in jüngster Zeit, AR IL, 63–70.

[116] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2000: Keramika z Uherského Hradiště – technologický vývoj v 9. století – Die Keramik von Uherské Hradiště – technologische Entwicklung im 9. Jahrhundert, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesana I, 207–216.

[117] FRÝDA, F., 1983: Nálezy středověkého dřeva z Plzně – Funde mittelalterlichen Holzes aus Plzeň, AH 8, 287–297.

[118] FRÝDA, F., 1988: Plzeňská městská zbrojnice I. Plzeň.

[119] GABRIEL, F., 1979: Počátky hrnčířství v České Lípě – Die Anfänge der Töpferei in Česká Lípa, AH 4, 257–265.

[120] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rot bemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.

[121] GALUŠKA, L., 1993: Slovanská keramika v oblasti staroměstské aglomerace od konce 8. do poloviny 10. století – Die slawische Keramik im Bereich der Agglomeration von Staré Město vom ausgehenden 8. bis zur Mitte des 10. Jahrhunderts, Slovácko XXXV, 101–113.

[122] GALUŠKA, L., 1994: The Development of Slavonic Pottery in the Staré Město Region from the End of the 8th up to the Middle of the 10th Centuries . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 1, 233–242. Brno.

[123] GALUŠKA, L., 1995: Keramik des Marchtyps . In: ITM, Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994 (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 97–106. Brno.

[124] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské – Uherské Hradiště – Sady. Das christliche Zentrum des Groβmährischen Reiches – Uherské Hradiště – Sady. Christian Centre of the Great Moravian Empire. Brno.

[125] GALUŠKA, L., 1999: Jezdecká souprava z hrobu 224/51 ze Starého Města. (K otázce raně středověkých ostruh s ploténkami se svislými paralelními řadami nýtů – Horseman's Set from Grave 224/51 from Staré Město (Concerning Early Medieval Spurs with Plates having Vertical Parallel Rows of Rivets). In: Slovensko a európsky juhovýchod, Medzikultúrne vzťahy a kontexty. (Zborník k životnému jubileu Tatiany Štefanovičovej). Facultas Philosophica Universitatis Comenianae Bratislavensis, Studia Archaeologica et Medievalia Tomus V (Avenarius, A.–Ševčíková, Z., edd.), 84–108. Bratislava.

[126] GOLEC, M., 2000: Středověké hrací kostky na Moravě , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[127] GOŠ, V., 1970: K poznání vývoje mladohradištní keramiky na severní Moravě – Ein Beitrag zur Erkenntnis der Entwicklung der spätburgwallzeitlichen Keramik in Nordmähren, SbNM A XXIV, 39–43.

[128] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.

[129] GOŠ, V., 1980: Keramika doby husitské na severní Moravě – Die Keramik der Hussitenzeit in Nordmähren, AH 5, 369–374.

[130] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy . In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1979, 25–33. Brno.

[131] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích (Pět let archeologických výzkumů města) – Mittelalterliche Töpferei in Loštice (Fünf Jahre archäologischer Untersuchungen), AH 8, 197–209.

[132] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici , ČSM B XXXIII, 211–253.

[133] GOŠ, V., 1991: Tradice výroby slovanské keramiky ve 13. století na severní Moravě – Die Tradition slawischer Keramikerzeugung im XIII. Jh. in Nordmähren, Śląskie prace prehistoryczne 2, 185–192.

[134] GOŠ, V., 2007: Loštice – město středověkých hrnčířů – Loštice – town of medieval potters. Opava.

[135] GOŠ, V.–KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově – Eine mittelalterliche Dorfwüstung in Römerstadt (Rýmařov), ČSM B 23, 110–120.

[136] GOŠ, V.–KAREL, J., 2003: Počátky Rýmařova. Nový pohled na předlokační osadu města – Anfänge der Stadt Rýmařov (Römerstadt). Neue Erkenntnisse über die Vorlokationsbesiedlung, AH 28, 297–302.

[137] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII, 399–404.

[138] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.

[139] GOŠ, V.–NOVÁK, J.–KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova – Die Anfänge der Besiedlung von Rýmařov, PA LXXVI, 184–227.

[140] HAZLBAUER, Z., 1991: Sbírka historických kachlů v Městském muzeu v Čáslavi a její původ – Die Sammlung der historischen Ofenkacheln im Stadtmuseum der Stadt Ćáslav und ihre Herkunft, Muzejní a vlastivědná práce 29 – ČSPS IC, 218–226.

[141] HAZLBAUER, Z., 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle – Die Schönheit der mittelalterlichen Kachelöfen (Reflexion religiöser Ideen im böhmischen Kunstgewerbe). Praha.

[142] HAZLBAUER, Z., 2003: Vývoj stavební podoby a funkce kachlových kamen ve středověku a raném novověku – Entwicklung der Bauform und Funktion von Kachelöfen im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Svorník 1, 153–168.

[143] HEJDOVÁ, D., 1994: Postavení českého středověkého sklářství ve spektru středověkých řemesel . In: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy (Černá, E. et al., edd.), 25–29. Most.

[144] HEJDOVÁ, D.–FRÝDA, F.–ŠEBESTA, P.–ČERNÁ, E., 1983: Středověké sklo v Čechách – Mittelalterliches Glas in Böhmen, AH 8, 243–266.

[145] HEJDOVÁ, D.–HERBENOVÁ, O.–KOENIGSMARKOVÁ, H.–ROUS, J.–UREŠOVÁ, L.–VOKÁČOVÁ, V.–ZEMINOVÁ, M., 1986: Středověké umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze . Katalog sbírky středověkého uměleckého řemesla a výstavy prosinec 1986 – únor 1987. Praha.

[146] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách I–II – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen I–II, PA LXI, 100–183, 395–471.

[147] HEJNA, A., 1966: Středověká vesnická keramika v Čechách (K některým otázkám starší středověké keramiky z vesnických sídlišť v Čechách) , SbNM A XX, 313–363. – 1967: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt, PA LVIII, 169–271.

[148] HEJNA, A., 1972: Archeologický výzkum a počátky sídlištního vývoje Chebu a Chebska II – Cheb (Eger) – seine archäologische Durchforschung und die Anfänge der Siedlungsentwicklung der Stadt II, PA LXII, 488–550.

[149] HEJNA, A., 1983: Kovový nálezový inventář z hradu Vizmburku, k. ú. Havlovice, o. Trutnov. Předběžná informativní zpráva – Das Fundinventar metallischer Gegenstände aus Burg Vizmburk, Katastralgemeinde Havlovice, Bez. Trutnov, AH 8, 491–501.

[150] HIMMELOVÁ, Z.:, 1990: Sklo středověkého Brna – Mittelalterliches Glas in Mähren, AH 15, 437–446.

[151] HIMMELOVÁ, Z., 1994: Archeologické nálezy skla na moravských opevněných sídlech – Archäologische Glasfunde von mährischen befestigten Siedlungen, AH 19, 431–436.

[152] HIMMELOVÁ, Z., 1994a: Nálezy skla ze šlechtického sídla na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, okr. Brno-venkov – Glasfunde vom Adelssitz in der Wüstung Koválov bei Žabčice. In: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě – Ein Adelssitz aus dem 13. bis 14. Jh. in der Ortswüstung Koválov bei Žabčice (Bez. Brno-Land), 68–70. Brno.

[153] HIMMELOVÁ, Z., 1995: Glasfunde aus Mikulčice . In: SBM, Band 1 (Daim, F.–Poláček, L.–Staňa, Č.–Tejral, J., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2, 83–112. Brno.

[154] HIMMELOVÁ, Z., 2000: Nálezy skla z Mikulčic (okr. Hodonín) . In: Historické sklo 2, 85–100. Čelákovice.

[155] HIMMELOVÁ, Z.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Objekt s doklady výroby a distribuce šperkařských výrobků na hradisku "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic (okr. Břeclav) . In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník, 129–134. Brno.

[156] HLADÍKOVÁ, L., 1999: Soubor středověkých podkov z hradu Rokštejna , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[157] HOCHMANOVÁ-VÁVROVÁ, V., 1972: Altslawische Funde von Glasperlen aus dem Gebiet der Tschechoslowakei . In: Annales du 5e Congrès de l'Association Internationale pour l'Histoire du Verre, Prague 6–11 juillet 1970, 81–88. Liège.

[158] HOLUB, P., 2006: Stavební keramika v Brně na základě nálezů z archeologických výzkumů , díl I (textová část), II. (katalogová část), rkp. nepubl. dipl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[159] HOMOLKA, J., 1982: K ikonografii pečetí posledních Přemyslovců . In: Umění doby posledních Přemyslovců (Kuthan, J., ed.), 159–179. Roztoky u Prahy – Praha.

[160] HOMOLKA, J., 1982a: Umělecké řemeslo v době posledních Přemyslovců . In: Umění doby posledních Přemyslovců (Kuthan, J., ed.), 121–157. Roztoky u Prahy – Praha.

[161] HORNÍČKOVÁ, K., 1999: The Byzantine Reliquary Pectoral Crosses in Central Europe , Byzantinoslavica 60, 213–250.

[162] HORNÍČKOVÁ, K., 2000–2001: Pektorál z Velké Mače – jeho původ, ikonografie a zařazení do kontextu pektorálních křížků , Studia archaeologica Slovaca mediaevalia III–IV, 187–201.

[163] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.

[164] HRUBÝ, P.–CHAROUZ, J. Z.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–VOSÁHLO, J.–ZIMOLA, D., 2009: II. Počátky; III. Přemyslovské město (13. století) . In: Pisková, R. (ved. autorského kol.)–Bartlová, M.–Ebelová, I.–Fasora, L.–Hoffmann, F.–Hrdlička, J.–Hrubý, P.–Charouz, J. Z.–Jaroš, Z.–Jelínek, J.–Kroupa, J.–Měřínský, Z.–Padrnosová, J.–Pisková, R.–Suchánek, P.–Svěrák, V.–Šeferisová Loudová, M.–Vitámvásová, J.–Vorlík, P.–Vosáhlo, J.– Zimola, D., Jihlava, 33–65, 695–698. Praha.

[165] HRUBÝ, Vilém, 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách" – Die groβmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.

[166] HRUBÝ, Vilém, 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě – Die slawischen Beingegenstände und ihre Erzeugung in Mähren, PA XLVIII, 118–217.

[167] HRUBÝ, Vilém, 1960: Raněstředověké poklady šperků na Moravě – Frühmittelalterliche Schatzfunde von Silberschmuck in Mähren, ČMMZ, Vědy společenské XLV, 83–106.

[168] HRUBÝ, Vilém, 1964: Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše – Staré Město – Velehrad, ein Siedlungszentrum aus der Zeit des Groβmährischen Reiches. Praha.

[169] HRUBÝ, Vilém, 1965: Keramika antických tvarů v době velkomoravské – Die Keramik antiker Formen aus der groβmährischen Zeit, ČMMZ, Vědy společenské L, 37–62.

[170] HRUBÝ, Vilém, 1965a: Staré Město. Velkomoravský Velehrad – Staré Město. Groβmährisches Velehrad (Ein Zentrum des groβmährischen Reiches. Praha.

[171] HRUBÝ, Vilém, 1970: Střešní krytina velkomoravského kostela v Uherském Hradišti – Sadech – Dachziegel der groβmährischen Kirche in Uherské Hradiště – Sady. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 95–102. Brno.

[172] HUML, V., 1967: Zaniklá tvz Semonice , Fontes Musei Reginaehradecensis Supplementum II. Hradec Králové.

[173] HUS, M., 1990: Plzeňská akvamanilia – Aquamanilia aus Plzeň, AH 15, 397–403.

[174] CHARVÁT, P., 1990: Pallium sibi nullatenus deponatur: Textilní výroba v raně středověkých Čechách – Textile production of mediaeval Bohemia (11th–12th century), AH 15, 69–86.

[175] CHYBOVÁ, H., 1997: Nálezy středověkých stilů z Kroměříže – Funde mittelalterlicher Stili aus Kroměříž , Pravěk NŔ 7/1997, 411–415. Brno 1998.

[176] JANÁČEK, J., 1963: Přehled vývoje řemeslné výroby v českých zemích za feudalismu . Praha.

[177] JELÍNKOVÁ, D., 1987: Sídliště s keramikou pražského typu na Moravě . Autoreferát disertace k získání vědecké hodnosti kandidáta historických věd. Brno.

[178] JELÍNKOVÁ, D., 1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě – Zur Chronologie der Siedlungsfunde mit Keramik des Prager Typus in Mähren. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám Josefa Poulíka, 251–281. Brno.

[179] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog . Brno.

[180] JEŽEK, M.–CHYTRÁČEK, M.–LOJEK, T.–PROKOPOVÁ, A., 2009: K prehistorii dvou Měst pražských – On the pre-history of two Towns of Prague, AR LXI, 118–138.

[181] JÍLEK, J., 2005: Středověká kamenina v moravských nálezech , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[182] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.

[183] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–456.

[184] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I.–MERTA, D., 2004: Odraz domácí války v produkci brněnských kamnářů druhé poloviny 15. století – Widerspiegelung des Heimkrieges in der Produktion der Brünner Ofensetzer in der zweiten Hälfte des 15. Jahrhunderts, AH 29, 581–597.

[185] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1994: Hlavní tendence brněnské řemeslné výroby od počátku města do zániku cechovních sdružení – Haupttendenzen der Brünner handwerklichen Produktion von den Anfängen der Stadt bis zum Untergang der Zunftverbände, BMD XII, 15–37.

[186] JUSTOVÁ, J., 1992: Hradištní keramika z Libice nad Cidlinou (keramické typy a hledání jejich původu) , Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie 8, 142–155.

[187] KAISER, V., 1979: Gotické kachle z hradu Kyšperka , Ústecký sborník historický, 45–59.

[188] KALÁBEK, M., 2001: Meč se značkou ULFBERHT – The sword with a Sign Ulfberht. In: Archeologické zrcadlení, 85–96. Olomouc.

[189] KALOUSEK, F., 1971: Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela – Břeclav-Pohansko I. Groβmährisches Gräberfeld bei der Kirche. Archäologische Quellen vom Gräberfeld. Brno.

[190] KAVÁN, J., 1957: Kamenné slovanské přesleny v českých zemích – Fusaioles slaves en pierre dans les pays tchèques, AR IX, 629–632, 649–652.

[191] KAVÁN, J., 1958: O zpracování a výzdobě kosti u západních Slovanů v době hradištní – Über die Bearbeitung und Verzierung von Knochen bei Westslawen in der sog. Burgwallperiode, Vznik a počátky Slovanů II, 253–286.

[192] KAVÁN, J., 1961: Kamenné brousky a jejich funkce u Slovanů na našem území , SbČSSA 1, 39–44.

[193] KAVÁN, J., 1980: Technologie zpracování parohové a kostěné suroviny – Technology of working antler and bone material, AR XXXII, 280–305.

[194] KAVÁN, J., 1981: Užití kosti a parohu v životě člověka od paleolitu až po středověk . Břeclav.

[195] KAVÁNOVÁ, B., 1976: Slovanské ostruhy na území Československa – Slawische Sporen auf dem Gebiet der Tschechoslowakei, St AÚ Brno, roč. IV/1976, sv. 3. Praha.

[196] KAVÁNOVÁ, B., 1995: Knochen- und Geweihindustrie in Mikulčice . In: SBM, Band I (Daim, F.–Poláček, L.–Staňa, Č. Tejral, J., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2, 113–378. Brno.

[197] KAVÁNOVÁ, B., 1996: K relativní chronologii keramiky v Mikulčicích – Zur relativen Chronologie der Keramik in Mikulčice, ČMMZ, Vědy společenské LXXXI, 125–154.

[198] KAVÁNOVÁ, B., 2000: Specifika pozdně velkomoravské keramiky v Mikulčicích – Die Spezifika der spätgroβmährischen Keramik von Mikulčice, Archaeologia mediaevalia Moravica et Silesiana I, 199–205.

[199] KLANICA, Z., 1970: Pokus o třídění keramiky z Mikulčic – Ein Gliederungsversuch der Keramik aus Mikulčice. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 103–114. Brno.

[200] KLANICA, Z., 1970a: Velkomoravský gombík – Der groβmährische "Gombík" (Kugelknopf), AR XXII, 421–446.

[201] KLANICA, Z., 1972: Velkomoravské řemeslo (katalog). Materiály z výzkumu AÚ ČSAV v Mikulčicích . Liberec.

[202] KLANICA, Z., 1974: Práce klenotníků na slovanských hradištích – Die Arbeit von Juwelieren auf den slawischen Burgwällen, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. II/1973, sv. 6. Praha.

[203] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgroßmährischer Funde aus Mikulčice . In: SBM, Band I (Daim, F.–Poláček, L.–Staňa, Č.–Tejral, J., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2, 379–469. Brno.

[204] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště – Vier slawische Nekropolen, díl I – Teil II. Katalog. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 28 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[205] KLANICA, Z., 2008: Mutěnice-Zbrod. Zaniklá slovanská osada ze 7.–10. století – Mutěnice-Zbrod. Wüstung einer slawischen Siedlung aus dem 7.–10. Jahrhundert. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 36 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[206] KLANICOVÁ, S., 2003: Časně slovanské kostěné hřebeny z Čech, Moravy a Slovenska , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[207] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém Mostě – Changements du matériel céramique de la ville médiévale de Most, Archaeologia Historica Polona 5, 163–174.

[208] KLÁPŠTĚ, J., 1997a: Středověký Most a Mostecko: město a jeho zázemí. Život v archeologii středověku . Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 327–341. Praha.

[209] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem , AR L, 138–158.

[210] KLÁPŠTĚ, J., 2007: Aquamanilia – otazníky kolem jednoho artefaktu . In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 141–146. Praha.

[211] KLÍMA, B. jr., 1975: Rozbor hřebů z velkomoravského hradištěv Mikulčicích – Die typologische Analyse der Eisennägel aus dem groβmährischen Zentrum Valy bei Mikulčice, AR XXVII, 140–160.

[212] KLÍMA, B. jr., 1980: Zámečnická práce staromoravských kovářů v Mikulčicích – Schloβerarbeit der groβmährischen Schmiede in Mikulčice, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. VIII/1979, sv. 3. Praha.

[213] KLÍMA, B. jr., 1985: Velkomoravská kovárna na podhradí v Mikulčicích – Die groβmährische Schmiede auf der Unterburg in Mikulčice, PA LXXVI, 428–455.

[214] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy – Die Burgen in Südostmähren. Zlín.

[215] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Die Kachelsammlung aus der Burg Lukov, AH 33, 499–527.

[216] KOHOUTEK, J.– ÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské kamenické články z hradu Lukova – Spätromanische architektonische Fragmente aus der Burg Lukov, AH 31, 235–248.

[217] KOHOUTEK, J.– ÁCHA, Z.–VRLA, R., 2007: Pozdně románské kamenické články z hradu Brumova – Spätromanische Steinmetzelemente von der Burg Brumov, AH 32, 297–308.

[218] KOSTELNÍKOVÁ, M., 1973: Velkomoravský textil v archeologických nálezech na Moravě – Groβmährische Textilien in archäologischen Funden aus Mähren, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. I/1972, sv. 4. Praha.

[219] KOSTKA, M., 2006: Aquamanile z Čakovic – Aquamanile from Čakovice, Archaeologica Pragensia 18, 97–115.

[220] KOŠTA, J., 2004: Výpověď souboru raně středověkých mečů ze staromoravského centra v Mikulčicích , nepubl. dipl. práce na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF KU. Praha. Praha.

[221] KOŠTA, J., 2005: Kollektion frühmittelalterlicher Schwerter aus dem groβmährischen Zentrum in Mikulčice . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die groβmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 157–191. Brno.

[222] KOŠTA, J., 2005a: Přehled vývoje mečů karolinského typu , Středočeský vlastivědný sborník 23, 159–172. Roztoky u Prahy.

[223] KOŠTA, J., 2006: Výzkum na akropoli hradiště v Libici na Cidlinou – současný stav terénní dokumentace výzkumu a evidence fondu , AR LVIII, 664–667.

[224] KOŠTA, J., 2008: Několik poznámek k chronologii pohřebiště u VI. kostela v Mikulčicích – Notes on the chronology of the cemetery by the Sixth church of Mikulčice, Studia mediaevalia Pragensia 8, 277–296.

[225] KOŠTA, J.–HOŠEK, J., 2008: Meč z hrobu 580 ve III. kostele v Mikulčicích. Příspěvek k diskusi o jednom ze zástupců nejvyšší staromoravské elity – The sword from grave 580, Third church, Mikulčice. A discussion note on one of the representatives of Great Moravian tiptop élite, Studia mediaevalia Pragensia 8, 177–207.

[226] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska – Die slawische Besiedlung Böhmisch-Schlesiens. Brno – Český Těšín.

[227] KOUŘIL, P., 2001: Zur chronologischen Stellung von Sporen, deren Arme mit rechteckigem Rahmen mit fester Schnalle beendet sind . In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 241–255. Brno.

[228] KOUŘIL, P., 2003: Bronzová hlavice palcátu z opevněného sídla Přerovce – Der Bronzekopf eines Morgensterns aus dem befestigten Sitz Přerovec, AH 28, 649–651.

[229] KOUŘIL, P., 2005: Frühmittelalterliche Kriegergräber mit Flügellanzen und Sporen des Typs Biskupija-Crkvina auf mährischen Nekropolen . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die groβmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 67–99. Brno.

[230] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska – The Castles of Czech Silesia – Die Burgen Böhmisch-Schlesiens. Brno–Opava.

[231] KOVÁČIK, P., 1998: Záblacany, zaniklá středověká ves na Uherskohradišťsku a její postavení ve vývoji středověkého osídlení na Moravě , rkp. nepubl. dipl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[232] KOVÁČIK, P., 1999: Záblacany, jejich ekonomika a služebná organizace aneb Odpovědi na otázky – Wüstung Záblacany, ihre Ökonomik und Dienstorganisation, AH 24, 81–89.

[233] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und Verschlieβungsmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 323–344.

[234] KRAJÍC, R., 1997: Středověká kachlová kamna v Táboře (Archeologický výzkum v Křížkově ulici čp. 28) – Der mittelalterliche Kachelöfen in Tábor (Die archäologische Erforschung in Tábor – Křížkova Straße, Nr. 28). Tábor.

[235] KRAJÍC, R., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220) – Das Haus des Gürtlers Prokop in Tabor (Archäologische Erforschung der Abfallgrube im Haus CNr. 220). Tábor.

[236] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa, Díl I–II – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 3. Die Schmiede in Sezimovo Ústí und Analyse der Produkte aus Eisen, Teil I–II. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.

[237] KRAJÍC, R., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska . Tábor.

[238] KRAJÍC, R., 2009: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 4. Středověké cihlářství – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 4. Mittelalterliche Ziegelei. České Budějovice – Tábor.

[239] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Beauty, wchich warms. Gothic and Renaissance Dutch stove tiles of Moravia and Silesia – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště

[240] KRASNOKUTSKÁ, T., 2004: Středověké a novověké kamnářství v Opavě na základě nálezů z archeologických výzkumů , rkp. nepubl. dipl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[241] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů – Medieval and Modern Stove-Fitting in Opava. A Catalogue of Finds from Archaeological Excavations, Archaeologiae regionalis fontes 8. Olomouc.

[242] KREJSOVÁ, J., 2000: Archeologické nálezy ručních palných zbraní , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[243] KREJSOVÁ, J., 2003: Střelné zbraně z hradu Rokštejna , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[244] KREJSOVÁ, J., 2005–2006: Nastřihnuté hroty šípů z hradu Rokštejna – The Cutting Arrowhead from Castle Rokštejn, SPFFBU M 10–11, 161–169.

[245] KREJSOVÁ, J., 2007: Dochované fragmenty tesáků z hradu Rokštejna – Hunting Knife Fragments Preserved at the Rokštejn Castle, Archeologické výzkumy na Vysočině I, 267–272. Jihlava.

[246] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1963: Příspěvek k vývoji lidového šperku 10. století v Čechách – Beitrag zur Entwicklung des volkstümlichen Schmuckes in Böhmen, PA LIV, 87–113.

[247] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1965: Skleněné perly doby hradištní v Čechách – Glasperlen der Burgwallzeit in Böhmen, PA LVI, 161–188.

[248] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1970: Jantar v nálezech hradištní doby v Čechách – Burgwallzeitliche Bernsteinfunde in Böhmen, SbNM XXIV, 105–117.

[249] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1972: Die Ausstattung der Burgwallzeitfriedhöfe in Böhmen und ihre rituelle Bedeutung , Vznik a počátky Slovanů VII, 179–206.

[250] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.

[251] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách (K počátkům nejstarších slovanských hradišť v Čechách) – Klučov. Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen. (Zu den Anfängen der slawischen Burgwälle in Böhmen). Praha.

[252] KUDRNÁČ, J., 2002: K vývoji slovanského osídlení v Klučově a v Pošumbeří na Českobrodsku v 8. a 9. století – Zur Entwicklung der slawischen Besiedlung im Klučov- und Šembera-Fluβgebiet bei Český Brod im 6.–9. Jahrhundert, Archeologie ve středních Čechách 6, 459–463.

[253] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. A KOL. (Bartuška, M.–Gojda, M.–Haišmanová, L.–Hanykýř, V.– Květ, R.–Maryška, M.–Militký, J.–Moravec, D.–Novotná, M.–Peške, L.–Pleiner, R.–Sádlo, J.– Reinová, B.–Vařeka, P.), 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách – The onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Archaeological research at a large settlement site of the Prague-type culture at Roztoky. Praha.

[254] KUTHAN, J., 1993: Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý. Král zakladatel a mecenáš . Vimperk.

[255] LOSKOTOVÁ, I., 2000: Špilberská kamna doby lucemburské – Špilberker Öfen in der Zeit der Luxemburger, BMD XIV, 37–64.

[256] LOSKOTOVÁ, I., 2007: Typ "závěsného" kachle z pozůstalosti Zdeňka Hazlbauera – Ein "Hängekacheltyp" aus dem Nachlaβ von Zdeněk Hazlbauer, AH 32, 491–499.

[257] LOSKOTOVÁ, I., 2008: Rostlinné motivy reliéfních kachlů středověkého Brna – Pflanzenmotive auf Brünner mittelalterlichen Reliefkacheln, AH 33, 529–538.

[258] LOSKOTOVÁ, I.–PROCHÁZKA, R., 1996: Keramik von Brno (Brünn) des 12./13. Jahrhunderts , Pravěk NŘ 6/1996, 199–208. Brno 1997.

[259] LOSOS, L.–NECHVÁTAL, B., 1972: Rekonstrukce raně středověké dlažby v královské kapli v Plasech u Plzně – Die Rekonstruktion des frühmittelalterlichen Fliesenbodens der königlichen Kapelle in Plasy bei Pilsen, AR XXIV, 529–541.

[260] LUTOVSKÝ, M., 1995: Zur südböhmischen Keramik des Frühmittelalters: Quellenbestand und Fragestellung . In: ITM, Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994 (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 223–230. Brno.

[261] LUTOVSKÝ, M., 2000: Jihočeská hradiště v 10. století. K problematice přemyslovského záboru jižních Čech – Die südböhmischen Burgwälle im 10. Jahrhundert. Zur Problematik der Einnahme Südböhmens durch die Přemysliden. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 174–178. Praha. – 2001: Mezi Bavorskem a Velkou Moravou: jižní Čechy v 9. století – Zwischen Bayern und Groβmähren: Südböhmen im 9. Jahrhundert. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9. – 1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 267–274. Brno.

[262] LUTOVSKÝ, M., 2005: Praha slovanská. Raný středověk . In: Lutovský, M.–Smejtek, L. a kol., Pravěká Praha, 842– 945. Praha.

[263] MAČALOVÁ, H., 1984: Výsledky výzkumu v Lošticích-Źádlovicích (okr. Šumperk) – Zu den Forschungsergebnissen in Loštice-Žádlovice (Bez. Šumperk), AH 9, 101–110.

[264] MACHÁČEK, J., 1995: Keramika středodunajské kulturní tradice. Příspěvek k diskusi o terminologii raného středověku – Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition. Beitrag zur Diskussion über die Terminologie des Frühmittelalters, SPFFBU E 40, 61–67.

[265] MACHÁČEK, J., 1997: Studie zur Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition , SlArch XLV, 353–418.

[266] MACHÁČEK, J., 2000: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě – Ein Beitrag zur absoluten und relativen Chronologie der Keramik der mitteldanubischen Kulturtradition in Südmähren, SPFFBU M 5, 25–55.

[267] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely – Studie zur groβmährischen Keramik. Methoden, Analysen und Synthesen, Modelle. Brno.

[268] MACHÁČEK, J., 2002: Břeclav-Pohansko V. Sídlištní aglomerace v Lesní školce. Digitální katalog archeologických pramenů – Břeclav-Pohansko V. Siedlungsagglomeration in Lesní školka. Digitaler Katalog archäologischer Quellen. Brno.

[269] MARÁZ, K., 2000: Jezdecká pečeť moravských markrabat lucemburského rodu jako reprezentační prostředek majitele a vrcholné umělecké dílo moravské markraběcí pečeti – Reitersiegel der mährischen Markgrafen des Luxemburger Hauses als Repräsentationsmittel des Besitzers und Spitzenkunstwerk des mährischen markgräflichen Siegels – Equestrian seals of the margraves of Moravia from the Luxembourg family as a means of representing their owner and the most artistically valuable seals of the Moravian margraves. In: Moravští Lucemburkové 1350–1411. Sborník prací Muzea města Brna Forum Brunense 2000, 223–235. Brno.

[270] MAREK, O.–KOSTELNÍKOVÁ, M., 1998: Die Spinnwirtel aus Mikulčice . In: SBM, Band III (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 11, 171–326. Brno.

[271] MAREŠOVÁ, K., 1983: Uherské Hradiště – Sady. Staroslovanské pohřebiště na Horních Kotvicích – Altslawische Begräbnisstätte in Uherské Hradiště – Sady. Brno – Uherské Hradiště.

[272] MARTINISKOVÁ, M., 2008: Nálezy dlaždíc z dolného paláca hradu Rokštejn a pokus o rekonštrukciu podláh , rkp. nepubl. bakalářské práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce Mgr. J. Krejsová. Brno.

[273] MAŘÍK, J., 2007: Libická sídelní aglomerace ve výpovědi archeologických pramenů – Die Siedlungsagglomeration Libice (Libitz) im Licht der archäologischen Quellen. In: Slavníkovci v českých dějinách (Vaněk, V.–Kroupa, J. K., edd.). Antiqua Cuthna 2, 2006, 42–56. Praha – Kutná Hora.

[274] MEDUNA, P., 1993: Návrh systému deskripce raně středověké keramiky , Muzejní a vlastivědná práce 31/ ČSPS CI, 65–74.

[275] MENOUŠKOVÁ, D., 1996: Ikonografie středověkých komorových kachlů z Brna. Pokus o ikonologickou interpretaci nálezů z 15. století , rkp. nepubl. ročníkové oborové práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. Brno.

[276] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Předhabánská kachlová produkce z Dambořic (okr. Hodonín). Unikátní série renezančních komorových kachlů a sekundárního kadlubu – Kachelproduktion aus Dambořice (Bez. Hodonín) vor den Habanerfayencen. Einzigartige Kollektion von Renaissancekammerkacheln und einer sekundären Form, AH 28, 561–574.

[277] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota – Bescheidene Kunst. Geschmückte Terrakotta aus Insula (Ostrov). Praha.

[278] MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ, A., 1977: Terakotová dlaždice z Brůdku, okres Domažlice – Terrakottafliesen aus Brudek, Bezirk Domažlice, ČNM A CXLVI, 217–220.

[279] MĚCHUROVÁ, Z., 1980: Podrobná terminologie koňského postroje a jeho částí ve středohradištním období – Die Terminologie des Pferdegeschirrs und seiner Bestandteile in der mittleren Burgwallzeit, VVM XXXII, 187–193.

[280] MĚCHUROVÁ, Z., 1981: Kůň tažný a jezdecký v raném středověku – Das Zug- und Reitpferd im frühen Mittelalter, ČMMZ, Vědy společenské LXVI, 75–91.

[281] MĚCHUROVÁ, Z., 1983: Třmeny a jiné součásti sedla z časně středověkého období – Die Bestandteile der Reitpferdzäumung in der mittleren Burgwallzeit, ČMMZ, Vědy společenské LXVIII, 61–90.

[282] MĚCHUROVÁ, Z., 1984: Součásti uzdění koně ve velkomoravském období – Die Bestandteile der Reitpferdzäumung in der mittleren Burgwallzeit, AH 9, 263–292.

[283] MĚCHUROVÁ, Z., 1985: Součásti koňské výstroje ze zaniklé středověké osady Konůvky (kat. Nížkovice-Heršpice, okr. Vyškov) – Bestandteile von Reitzeug aus der mittelalterlichen Ortswüstung Konůvky (Kat. Nížkovice-Heršpice, Kr. Vyškov), ČMMZ, Vědy společenské LXX, 69–84.

[284] MĚCHUROVÁ, Z., 1988: Drobná středověká plastika ve sbírkách Moravského muzea v Brně – Mittelalterliche Kleinplastik in den Sammlungen des Mährischen Landesmuseums in Brünn, ČMMZ, Vědy společenské LXXIII, 71–78.

[285] MĚCHUROVÁ, Z., 1988a: Drobná středověká plastika ze zaniklé středověké osady Konůvky (okr. Vyškov) – Mittelalterliche Kleinplastik aus der mittelalterlichen Ortswüstung Konůvky (Bez. Vyškov), VVM XL, 76–79.

[286] MĚCHUROVÁ, Z., 1990: Projevy duchovní kultury ve hmotných památkách na Moravě a ve Slezsku – Äuβerungen der Geisteskultur in materiellen Denkmälern Mährens und Schlesiens, AH 15, 311–321.

[287] MĚCHUROVÁ, Z., 1994: Funde der kleinen mittelalterlichen Plastik auf dem Gebiet des tschechischen Schlesiens – Nálezy drobné středověké plastiky na území českého Slezska, AR XLVI, 618–626.

[288] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Nálezy drobné středověké plastiky na území českého Slezska . In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 17, 351–359. Ostrava.

[289] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese – Konůvky – eine mittelalterliche Ortswüstung in dem Hügelland Ždánický les, Studie AÚ AV ČR v Brně, roč. XVII/1997. Praha.

[290] MĚCHUROVÁ, Z., 1999: Drobná středověká plastika z Určic u Prostějova , Muzejní a vlastivědná práce 37/ČSPS CVII, 85–88.

[291] MĚCHUROVÁ, Z., 1999a: Fragment einer Puppe aus Určice bei Prostějov (Zur Problematik der mittelalterlichen Kleinplastik in Mähren) – Fragment panenky z Určic u Prostějova. (K problematice drobné středověké plastiky na Moravě.), ČMMZ, Vědy společenské LXXXIV, 133–139.

[292] MĚCHUROVÁ, Z., 2008: Jak se pracovalo na poli. Srovnání zemědělského nářadí ze zaniklých středověkých vsí s etnografickými sbírkami – Wie auf dem Feld gearbeitet wurde. Ein Vergleich zwischen den Ackerbaugeräten aus mittelalterlichen Ortswüstungen und ethnographischen Sammlungen, AH 33, 129–144.

[293] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování , VVM XXI, 89–105.

[294] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1972: Zaniklé osady na panství kláštera oslavanského, díl I–III , rkp. nepubl. dipl. práce na katedře prehistorie FF UJEP v Brně, ved. práce doc. PhDr. B. Dostál, CSc. Brno.

[295] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Středověká keramická akvamanilia ze střední Evropy , VVM XXXI, 75–79.

[296] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů – Mähren während der Hussitenkriege im Lichte der archäologischen Funde und Forschungen, AH 5, 31–68.

[297] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Nálezy středověké keramiky v Častohosticích (okr. Třebíč) a otázka regionální diferenciace středověké keramiky na Moravě – Funde mittelalterlicher Keramik in Častohostice (Bez. Třebíč) und die Frage der regionalen Differenzierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren, VVM XXXIV, 354–361.

[298] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion vom 10. bis in die erste Hälfte des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 8, 41–71.

[299] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: K problematice řemeslné výroby na jižní Moravě v období 10.–12. století – Zur Problematik der Handwerkserzeugung in Südmähren im 10.–12. Jh. In: Mikulovská sympozia, XIII. mikulovské sympozium 1983. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě, 139–144. Praha.

[300] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Velkomoravské kostrové pohřebiště ve Velkých Bílovicích (K problematice venkovských pohřebišť 9.–10. stol. na Moravě) – Das groβmährische Skelettgräberfeld bei Velké Bílovice, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XII/1985, sv. 1. Praha.

[301] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Der Anteil der Archäologie an der Untersuchung mittelalterlicher Architekturen aus der Zeit vom 11. bis in die Mitte des 14. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 11, 1986, 25–38.

[302] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Pohár kutnohorského typu z Jihlavy – A Kutná Hora type beaker from the town of Jihlava, Sborník kruhu přátel Muzea hlavního města Prahy 1, 137–142.

[303] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických – Zur Haushaltsführung und- ausstattung im höheren sozialen Umfeld (Bürger und Feudalherren) anhand archäologischer Bezugsquellen, AH 15, 19–42.

[304] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: K chronologickému postavení přezek se zdobeným kruhovým rámečkem a zeslabením v místě uchycení očka trnu – On the chronological situation of belt clasps with decorated circular frames and with a narrowing accommodating the loop of the clasp tongue, SbSPS 2, 75–78.

[305] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti – Die Keramik aus der Zeit vom VI. bis zur ersten Hälfte des des XIII. Jh. in Mähren und ihre Beziehungen zum schlesischen Raum, Śląskie prace prehistoryczne 2, 163–184.

[306] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Iterum "Ad lupum predicantem" . In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkovi, 459–466. Praha.

[307] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997a: K problematice nekropolí druhé poloviny 10. až počátku 13. století na Moravě – Zur Problematik der Gräberfelder der zweiten Hälfte des 10. bis zum Anfang des 13. Jahrhunderts in Mähren. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 87–94. Brno.

[308] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Vývoj zbroje a válečného umění – významné bitvy na Moravě . In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.). Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 73–103. Brno.

[309] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Podíl archeologie na poznání moravských středověkých dějin . In: Dějiny Moravy a Matice moravská. Problémy a perspektivy. Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 24.– 25. listopadu 1999 v Brně (Jan, L.–Chocholáč, B.–Knoz, T.–Malíř, J.–Vykoupil, L., edd.), 81–92. Disputationes Moraviae 1, 81–92. Brno.

[310] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů I. Praha.

[311] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Přínos archeologie pro poznání středověkých dějin Moravy a Slezska . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I. úvodní svazek, 122–128. Olomouc.

[312] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2003: Olověná plomba se znakem Lucemburků z hradu Rokštejna (k. ú. Panská Lhota, o. Jihlava, Morava) – Bleiplombe mit dem Wappen der Luxemburger aus der Burg Rokštejn (Katastralgebiet Panská Lhota, Bez. Jihlava/Iglau, Mähren). In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám (Borovský, T.–Jan, L.–Wihoda, M., edd.), 629–637. Brno.

[313] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.

[314] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: České země od příchodu Slovanů II. Praha.

[315] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006 – Burg Rokštejn, mittelalterliche Burg bei Panská Lhota (Stadtgemeinde Brtnice, Mähren). Geschichte, Bauentwicklung und Ergebnisse eines Vierteljahrhunderts archäologischer Forschungen 1981–2006. Brtnice–Brno.

[316] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy) – Dorfwüstung Koválov bei Žabčice (archäologische Funde). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.

[317] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1990: Velkomoravské kostrové pohřebiště u Morkůvek (okr. Břeclav) – Ein groβmährisches Skelettgräberfeld bei Morkůvky. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka, 360–401. Brno.

[318] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1994: Keramika z hradu Rokštejna (okr. Jihlava) a její vztahy k jihlavské a dolnorakouské keramice – Keramik aus der Burg Rokštejn (Bez. Jihlava/Iglau) und ihre Beziehungen zur Iglauer und niederösterreichischen Keramik, AH 19, 407–413.

[319] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1996: Kachle malého formátu z Jihlavy a hradu Rokštejna a jejich ikonografie – Kleinformatige Ofenkacheln aus Iglau (Jihlava) und der Burg Rokštejn (Bez. Jihlava) und ihre Ikonographie, AH 21, 499–503.

[320] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2007: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen – Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze, AH 32, 9–36.

[321] MICHNA, P., 1971: Funde der ungarisch-böhmisch-polnischen Gruppe spätgotischer Kacheln in Mähren , Acta archaeologica Carpathica XII, 249–259.

[322] MICHNA, P., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert , In: Folia archaeologica XXV, 179–203. Budapest.

[323] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova. Předběžná zpráva – Die archäologische Erkundung des historischen Stadtkernes von Uničov. Ein Vorbericht, AH 1, 205–230.

[324] MICHNA, P., 1976a: Původ a význam raně středověkého závaží z Melic – Herkunft und Bedeutung des frühmittelalterlichen Gewichts aus Melice in der Vyškover Gegend, AR XXVIII, 389–398.

[325] MICHNA, P., 1976b: Melická skupina gotických kachlů. Příspěvek k poznání uměleckého řemesla doby předhusitské na Moravě , Umění XXIV, 148–158.

[326] MICHNA, P., 1977: K vývojové a typologické charakteristice moravských středověkých kachlů , Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 3, 7–44.

[327] MICHNA, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melice na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci – Ein gotischer Kachelofen aus der Burg Melice in der Wischauer Gegend. (Versuch einer Rekonstruktion), AH 6, 333–360.

[328] MICHNA, P., 1982: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci. (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici) , Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179–241.

[329] MICHNA, P., 1988: Pozdně středověký závěs na klíče z Olomouce – Spätmittelalterlicher Schlüsselhalter aus Olmütz (ČSSR), AH 13, 605–612.

[330] MICHNA, P., 1990: Die archäologische Erforschung des historischen Kerns der Stadt Olomouc (ČSFR) . In: Archäologische Stadtkernforschung in Sachsen. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 19, 159–166. Berlin.

[331] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích – Late gothic and renaissance tiles from the the Hranice chateau. Hranice.

[332] MLČÁK, L., 1979: Olomoučtí zvonaři 15. století – Olmützer Glockengieβer im 15. Jahrhundert, VVM XXXI, 298–306.

[333] MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ, 1975: Moravská galerie v Brně. Expozice užitého umění . Brno.

[334] MORAVŠTÍ LUCEMBURKOVÉ, 2000: Moravští Lucemburkové 1350–1411 – Die Mährischen Luxemburger 1350–1411. Sborník prací Muzea města Brna Forum Brunense 2000. Brno.

[335] MRÁZEK, I., 2000: Drahé kameny ve středověku Moravy a Slezska – Gemstones in the Middle Ages in Moravia and Silesia. Brno.

[336] NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad – Die Burg Vyšehrad. Praha.

[337] NECHVÁTAL, B., 1977: Další nález středověké mozaikové dlažby z Čech (Cisterciácký klášter v Nepomuku) , Památková péče 37, 213–218.

[338] NECHVÁTAL, B., 1977a: Raně středověká dlažba v rotundě sv. Petra ve Starém Plzenci , Památky a příroda 9, 546– 550.

[339] NECHVÁTAL, B., 1978: Französische mittelalterliche Fliesen mosaikartigen Typs in Böhmen , Umění XXVI, 115–133.

[340] NECHVÁTAL, B., 1979: Frühmittelalterliche Reliquienkreuze aus Böhmen , PA LXX, 213–251.

[341] NECHVÁTAL, B., 1982: Středověké dlaždice ze Sázavy. (Ke vztahu Vyšehradu a Sázavy v 11. století) – Mittelalterliche Fliesen aus Sázava, Umění XXX, 244–256.

[342] NECHVÁTAL, B., 1984: Nálezy středověkých dlaždic v západních Čechách – Funde mittelalterlicher Fliesen in Westböhmen, AH 9, 247–261.

[343] NECHVÁTAL, B., 1985: Náhrobky na mladohradištním pohřebišti v Radomyšli u Strakonic – Grabsteine auf dem jungburgwallzeitlichen Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice, AH 10, 439–451.

[344] NECHVÁTAL, B., 1988: Středověké dlaždice v jižních Čechách – Mittelalterliche Fliesen in Südböhmen, AH 13, 575–604.

[345] NECHVÁTAL, B., 2001: Dva raně středověké sarkofágy z Vyšehradu – Zwei frühmittelalterliche Sarkophage von Prag-Vy- šehrad, AH 26, 345–358.

[346] NECHVÁTAL, B., 2006: Středověké dlažby v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě – Mittelalterliche Pflaster in der St. Peter und Paul Basilika in Vyšehrad, AH 31, 413–425.

[347] NECHVÁTAL, B. A KOL., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště – Skelettgräberfelder von Radomyšl (Bez. Strakonice) vom Mittelalter bis in die Neuzeit. Praha.

[348] NEKUDA, R., 1980: Korpus keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Der Korpus der mittelalterlichen münzdatierten Keramik aus Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.

[349] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Dům a dvůr ve středověké vesnici – Mstěnice 2. Mittelalterliche Ortswüstung bei Hrotovice. Haus und Hof im mittelalterlichen Dorf. Brno.

[350] NEKUDA, V., 1964: Z dílen středověkých hrnčířů na Moravě – Die mittelalterliche Keramik in Mähren. Brno.

[351] NEKUDA, V., 1970: Odpověď M. Richterovi – Z. Smetánkovi – Zur Rezension M. Richter–Z. Smetánka, VVM XXII, 123–124.

[352] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice) – Pfaffenschlag. Mittelalterliche Ortswüstung bei Slavonice. (Beitrag zur Geschichte des mittelalterlichen Dorfes). Brno.

[353] NEKUDA, V., 1978: Stavební kování z feudálního sídla ve Mstěnicích – Die Bauschmiedeerzeugnisse vom Rittersitz in der Wüstung Mstěnice, ČMMZ, Vědy společenské LXIII, 25–54.

[354] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek, tvrz, dvůr, předsunutá opevnění – Mstěnice 1. Mittelalterliche Ortswüstung bei Hrotovice. Hausberg – Feste – Hof – Vorbefestigungen. Brno.

[355] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké ídliště – Mstěnice 3. Mittelalterliche Ortswüstung. Frühmittelalterliche Siedlung. Brno.

[356] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Keramik in Böhmen und Mähren. Brno.

[357] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren . Brno.

[358] NOVÁK, J.–KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969–1975 . Krnov.

[359] NOVOTNÁ, R., 2002: Středověké kamenné křtitelnice na území jižní jihozápadní Moravy , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce v Semináři dějin umění FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. M. Bartlová, CSc. Brno.

[360] NOVOTNÝ, B., 1966: Hromadný nález votivních hliněných symbolů ze slovanského knížecího hradu u Mikulčic , PA LVII, 649–688.

[361] NOVOTNÝ, B., 1970: Časně slovanské moldavské obdoby k hromadnému nálezu hliněných votivních symbolů z Mikulčic , AR XXII, 412–420.

[362] NOVOTNÝ, B., 1979: Význam podkov, ostruh a udidel z hradiska Vysoká Zahrada – castrum Strachotín u Dolních Věstonic na Moravě – Bedeutung der Hufeisen, Sporen und Trensen vom Burgwall "Vysoká zahrada" – castrum Strachotin bei Dolní Věstonice in Mähren, AH 4, 287–294.

[363] NOVOTNÝ, B., 1982: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) (von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts) . Wien.

[364] NOVOTNÝ, B.–KAREL, B.–DUŠEK, V., 1978: Středověké objekty ze 14. až z počátku 15. století v historickém jádru Jihlavy – Mittelalterliche Objekte aus dem 14. und Anfang des 15. Jahrhunderts im historischen Stadtkern Iglaus, VVM XXX, 49–62.

[365] NOVÝ, L. et al. 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století) – History of technology in the Czechoslovakia up to the end of the 18th century. Praha.

[366] OD GOTIKY K RENESANCI, 1999; 1999a; 1999b; 2002: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 – Von der Gotik bis zur Renaissance. Die bildkünstlerische Kultur Mährens und Schlesiens von 1400–1450. I. úvodní svazek (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.). Olomouc 2002; II. Brno (Chamonikola, K., ed.). Brno 2002; III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.). Olomouc 1999; IV. Opava (Chamonikola, K., ed.). Brno 1999.

[367] OPRAVIL, E., 2000: Holz aus frühmittelalterlichen Gräberfeldern in Mähren . In: SBM, Band 4 (Poláček, L., hrsg.), 171–176. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 18. Brno.

[368] PAVLÍK, Č., 1998: Gotická a renesanční kachlová kachlová tvorba Království českého . Katalog článků a kreseb MUDr. Zdeňka Hazlbauera z let 1982–1997. Praha.

[369] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku . Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.

[370] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2008: Magický jednorožec a jeho ztvárnění na kachlích gotiky a renesance – Das magische Einhorn und seine Gestaltung auf Kacheln der Gotik und der Renaissance, AH 33, 539–558.

[371] PAVLOVIČOVÁ, E., 1995: On Chronology of Buttons Decorated by Plant Palmetto Motifs . In: Mitteldonaugebiet und Südosteuropa im frühen Mittelalter, 104–112. Bratislava.

[372] PAVLOVIČOVÁ, E., 1996: K vypovedacej schopnosti gombíka u naddunajských Slovanov v 9. storočí , SlArch, XLIV, 95–153.

[373] PAVLŮ, I.– PAVLŮ, I., 1971: Seriace nálezových souborů středověké keramiky . In: Nové archeologické metody I. Třídění materiálu (Bouzek, J.–Buchvaldek, M., edd.), 122–130. Praha.

[374] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika 12. a 13. století – Prager Keramik des 12. und 13. Jahrhunderts, Praehistorica IV. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis. Praha.

[375] PAVLŮ, I., 1994: Středověká keramika z Prahy – Karolina – Mittelalterliche Keramik aus Prag – Karolinum. In: Praehistorica XXI, Varia archaeologica 6. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis, 117–139. Praha.

[376] PEŠKA, M., 1994: Nález středověké mozaikové dlažby v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně – Entdeckung des mittelalterlichen Mosaikpflasters in der St. Peter- und- Pauls-Kathedrale in Brno, Pravěk NŘ 4/1994, 297–306. Brno 1996.

[377] PETRÁŇ, J. A KOL., 1985, 1995–1997: Dějiny hmotné kultury I/1–2, II/1–2. Praha.

[378] PLEINER, R., 1961: Slovanské sekerovité hřivny – Die slawischen Axtbarren, SlArch IX, 1961, 405–450.

[379] PLEINEROVÁ, I., 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny . Praha–Louny.

[380] PLEINEROVÁ, I.–ZEMAN, J., 1970: Návrh klasifikace časně slovanské keramiky v Čechách – Ein Vorschlag zur Klassifizierung der frühslawischen Keramik in Böhmen, AR XXII, 721–732.

[381] POJSL, M., 1977: Raně středověká mozaiková dlažba na Velehradě – Eine frühmittelalterliche Mosaikpflasterung in Velehrad, VVM XXIX, 68–72 (přetištěno: In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu /Pojsl, M., ed./, 253–258. Olomouc 2006).

[382] POJSL, M., 1985: Středověké sepulkrální památky bývalého cisterciáckého kláštera na Velehradě – Mittelalterliche sepulkrale Denkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters in Velehrad, AH 10.

[383] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera – Velehrad. Baudenkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters, 423–438. Brno. (přetištěno: In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu /Pojsl, M., ed./, 289–309. Olomouc 2006).

[384] POJSL, M., 2006: Sepulkrální památky na Moravě a ve Slezsku do roku 1420, díl I . – Sepulkrale Denkmäler in Mähren und Schlesien bis zu dem Jahre 1420, Teil I. Olomouc.

[385] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic – Beitrag zur Erkenntnis der Anfänge von Moravské Budějovice, VVM XLI, 205–221.

[386] POLÁČEK, L., 1994: Zum Stand der Erkenntnis der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Burgwall "Valy" bei Mikulčice . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), 207–217. Brno.

[387] POLÁČEK, L., 1994a: Zum Stand der Erkenntnis der frühmittelalterlichen Keramik aus dem 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Südwestmähren . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), 242–263. Brno.

[388] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik (mit Exkurs von Jitka Dvorská und Lumír Poláček) . In: ITM, Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994 (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 131–202. Brno.

[389] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwest-Mähren . In: ITM, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.–9. September 1994 (Staňa, Č.–Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6, 282–307. Brno.

[390] POLÁČEK, L., 1998: Die Graphittonkeramik aus Mikulčice . In: ITM, Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 127–197. Brno.

[391] POLÁČEK, L., 1999: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic v 10. století – Die frühe Graphittonkeramik und die Besiedlung von Mikulčice im 10. Jahrhundert, AR LI, 740–759.

[392] POLÁČEK, L., 2000: Holzbearbeitungswerkzeug aus Mikulčice . In: SBM, Band 4 (Poláček, L., hrsg.), 303–361. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 18. Brno.

[393] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice . In: SBM, Band 4 (Poláček, L., hrsg.), 177–302. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 18. Brno.

[394] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava – Moravia in Old Slavonic Period. Praha.

[395] POULÍK, J., 1948–1950: Jižní Morava – země dávných Slovanů – South Moravia – the Country of the Ancient Slavs. Brno.

[396] POULÍK, J., 1960, 1962: Staří Moravané budují svůj stát – Die alten Mährer gründen ihren Staat. Gottwaldov.

[397] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei groβmährische Rotunden in Mikulčice. Praha.

[398] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Sitz und Feste der Groβmährischen Fürsten. Praha.

[399] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě – Die Zeugenschaft der archäologischen Grabungen und Quellen über Groβmähren. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 9–80. Praha–Bratislava.

[400] POULÍK, J., 1989–1990: Po létech opět o blučinském typu – Nach Jahren nochmals zum Blučina-Typ, SPFFBU E 34–35, 27–39.

[401] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), Spisy 193–205. Brno.

[402] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1999: Libice nad Cidlinou. Zur ältesten burgwallzeitlichen Besiedlung und ur Gründung des Burgwalls , PA XC, 107–152.

[403] PRINCOVÁ, J.–MAŘÍK, J., 2006: Libice nad Cidlinou – stav a perspektivy výzkumu – Libice nad Cidlinou – investigations and perspectives, AR LVIII, 643–664.

[404] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen . In: Awarenforschungen. Band 2 (Daim, F., hrsg.). Archaeologia Austriaca – Monographien 1. Studien zur Archäologie der Awaren 4, 605–801. Mit einem Beitrag von Jaroslav Frána und Antonín Maštalka (779–801). Wien.

[405] PROFANTOVÁ, N., 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. stol. v Čechách – Spurs from the 7th–9th Century in Bohemia. In: Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993, PA – Supplementa 2, 60–85. Praha.

[406] PROFANTOVÁ, N., 1996: Slovanské osídlení hradiště Bohnice-Zámka a jeho zázemí. Na základě výzkumů N. Maška – Die slawische Besiedlung des Burgwalls Bohnice-Zámka und seines Hinterlandes, Archaeologica Pragensia 12, 65–140.

[407] PROFANTOVÁ, N., 1997: Blatnicko-mikulčický horizont v Čechách – současný stav a problémy . In: Śląsk i Czechy a kultura wielkomorawska (Wachowski, K., ed.), 85–94. Wrocław.

[408] PROFANTOVÁ, N., 1998: Doubravčice. K problematice počátků raně středověkého hradiště na základě výzkumů J. Kudrnáče – Doubravčice – a contribution to the problems of the beginnings of Early Medieval hillforts, on the basis of research by J. Kudrnáč. In: Archeologie ve středních Čechách 2, 157–276.

[409] PROFANTOVÁ, N., 1998a: Doubravčice: Zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungen von J. Kudrnáč , PA LXXXIX, 303–364.

[410] PROFANTOVÁ, N., 1999: Šárka (Gemeinde Dolní Liboc, Prag 6) , PA XC, 65–106, 217–224.

[411] PROFANTOVÁ, N., 2000: Slovanské výšinné sídliště z Třebovle, okr. Kolín. K problému napodobování cizích předloh v keramice – Die slawische Höhensiedlung von Třebovle, Bez. Kolín. Zum Problem der Nachbildung fremder Vorlagen in der Keramik, AR LII, 647–664.

[412] PROFANTOVÁ, N.–KAVÁNOVÁ, B., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela – Mikulčice – Gräberfeld bei der 6. und 12. Kirche (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 7–209. Brno.

[413] PROFANTOVÁ, N.–STOLZ, D., 2006: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů – Chronologie und Bedeutung des Burgwalls Rubín im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde, AH 31, 165–180.

[414] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech – Spätburgwallzeitliche Keramikfunde aus einigen mährischen Regionen, AR XXXVI, 430–442.

[415] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst – Die Archäologie und die Anfänge der südmährischen Städte – Die Archäologie und die Anfänge der südmährischen Städte, AH 10, 133–142.

[416] PROCHÁZKA, R., 1989: Die Keramik des 16.–17. Jahrhunderts in Brno (Brünn) und die Frage der Importe aus dem Rheingebiet , Beiträge zur Keramik 3, 55–59. Düsseldorf.

[417] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundert und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen . In: Mikulovská sympozia. XX. mikulovské sympozium 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 233–246. Brno.

[418] PROCHÁZKA, R., 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14. století – počátku 15. století – Die Brünner Tisch- und Küchenkeramik aus der 2. Hälfte des 14. – Anfang des 15. Jahrhunderts, Pravěk NŘ 4/1994, 323–344. Brno 1996.

[419] PROCHÁZKA, R., 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice. Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren . In: Endres, W.–Lichtwark, F. (Hrsg.), Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit. Beiträge des 26. Internationalen Hafnerei-Symposiums, Soest 5. 10.–9. 10. 1993, Denkmalpflege und Forschungen in Westfalen 32, 113–124. Bonn.

[420] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) – Entstehung der mittelalterlichen Stadt – Beispiel Brünn. (Zur Frage der Widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen) In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 7–158. Praha–Brno.

[421] PROCHÁZKA, R., 2007: Archeologie a poznání moravských a slezských měst – Die Archäologie als Mittel zum Kennenlernen von mährischen und schlesischen Städten im Mittelalter. (Ein Beitrag zur Frage der Anordnung des Raumes), AH 32, 37–80.

[422] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i. 38. Brno.

[423] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z., 2006: Raně středověká aglomerace Přerov (8.–12. století – současný stav poznání – The Early Medieval (8th–12th century) settlement agglomeration at Přerov – the current stage of knowledge, AR LVIII, 668–694.

[424] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299. Brno.

[425] PROCHÁZKA, R.–STEHLÍKOVÁ, D., 1999: Keramika . In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II. Brno (Chamonikola, K., ed.), 584–595. Brno.

[426] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie – Die Sozioökonomische Struktur von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert. Uherské Hradiště.

[427] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku – Zur Besiedlungsentwicklung von Bořitov und Černá Hora in der Gegend von Blansko, VVM XXXV, 46–58.

[428] PUNČOCHÁŘ, D., 2000: Nálezy součástí kuše z Moravy a Slezska , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[429] RADOMĚRSKÝ, P., 1993: Der Silberschatz von Saatz (Der deutsche Anteil der Prägungen) . In: Z pomocných věd historických IX, Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 1–1993, Numismatica, 19–34. Praha.

[430] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1974: Korpus středověké keramiky datované mincemi – Korpus mittelalterlicher, münzdatierter Keramik aus Böhmen, SbNM A XXVIII, 57–171.

[431] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách – Das Dekor auf mittelalterlicher Keramik und sein Ursprung, PA LII, 573–579.

[432] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů – Die böhmische mittelalterliche Stadt im Lichte der archäologischen Forschung, AR XXVII, 245–258.

[433] RICHTER, M., 1979: Archeologický výzkum českých měst 13. století , Hospodářské dějiny 4, 5–41.

[434] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera – Hradišťko bei Davle – eine Kleinstadt des Ostrover Klosters. Praha.

[435] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 1999: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 1. Topografie lokality a soupis objektů – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 1. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.

[436] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988 – Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 2. Vorstadt am linken Flussufer – Archäologische Untersuchung 1962–1988. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.

[437] RICHTER, M.–SIGL, J., 1987: Výzkum Starého Mýta v roce 1986 , Zpravodaj krajského muzea východních Čech 14, 88–96.

[438] RICHTER, M.–SIGL, J., 1989: Výzkum Starého Mýta v roce 1988 , Zpravodaj krajského muzea východních Čech 16, 35–38.

[439] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1970: (rec.) V. Nekuda–K. Reichertová, Středověká keramika v Čechách a na Moravě . (Moravské museum v Brně, Musejní spolek v Brně), Brno 1968; 462 stran, 144 obr., 102 tabulek, ČsČH XVIII, 90–93.

[440] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie – Blütezeit der mittelalterlichen Archäologie. In: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919–1968. Doba slovanská – Středověk – Speciální odvětví, Archeologické studijní materiály 10/2, 62–74. Praha.

[441] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1983: Archeologie a studium středověké řemeslné výroby – Die Archäologie und das Studium der mittelalterlichen Handwerksproduktion, AH 8, 11–26.

[442] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1995: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města – Hradec Králové – ein slawischer Burgwall und Beginn einer mittelalterlichen Stadt. Hradec Králové – Praha.

[443] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle – Mittelalterliche Kacheln. Aus der Sammlung des Museums der Hauptstadt Prag – Medieval Stove Tiles. Praha.

[444] ROZEHNAL, A., 1988: Olomoucká románská dlaždice vyšehradského typu – Die Olmützer romanische Fliese des Vyšehrad-Typs, VVM XL, 210–215.

[445] SÁGA MORAVSKÝCH PŘEMYSLOVCŮ, 2006: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců – Die Saga der mährischen Přemysliden. Das Leben in Mähren vom 11. bis Anfang des 14. Jahrhunderts. Sammelband und Katalog der Ausstellung. Veranstaltet vom Heimatkundemuseum in Olomouc/Olmütz und vom Museum der Stadt Brno/Brünn zum 700. Jahrestag des tragischen Todes Wenzels III., des letzen böhmischen Königs aus dem Geschlecht der Přemysliden. Olomouc–Brno.

[446] SEDLÁČKOVÁ, H., 2001: Gotické sklo na střední a severní Moravě v archeologických nálezech – Gotisches Glas in den archäologischen Funden aus Mittel- und Nordböhmen, AH 26, 411–428.

[447] SHROMÁŽDILOVÁ, I., 2000: Kožedělná výroba v archeologických dokladech tředověku , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[448] SIWKOVÁ, Z., 2006: Petrografická charakteristika stavebních materiálů hradu Rokštejna , rkp. nepubl. bakalářské dipl. práce na Ústavu geologických věd PřF MU v Brně, vedoucí práce doc. RNDr. M. Gregerová, CSc. Brno.

[449] SKRUŽNÝ, L., 1964: Pekáče – jejich výskyt, funkce a datování – Skovorodky – ich pojavlenie, funkcija i datirovka , PA LV, 370–391.

[450] SKRUŽNÝ, L.–ŠPAČEK, J., 2002: Vývoj kachlových kamen ve svědectví ikonografického materiálu a národopisných paralel – Entwicklung der Kachelöfen im Zeugnis der ikonographischen Quellen und der ethnographischen Parallelen, AH 27, 535–553.

[451] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter, I. Katalog der Grabfunde . Praehistorica V. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis. Praha.

[452] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku, II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu – Mittelböhmen im frühen Mittelalter, II. Die Burgwälle, Beiträge zu ihrer Geschichte und Bedeutung. Praehistorica XI. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis. Praha.

[453] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku, III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu . – Mittelböhmen im frühen Mittelalter, I. Archaeology and the beginnings of the Přemysl-dynasty state. Praehistorica XIV. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis. Praha.

[454] SMETANA, J., 1977: Poznámky k počátkům levínského hrnčířství , Litoměřicko 13, 53–81.

[455] SMETÁNKA, Z., 1959: K problému nejstarších plasticky zdobených kachlů v Čechách , Acta Musei Reginaehradecensis, S. B.: Scientiae Sociales 2, 107–114.

[456] SMETÁNKA, Z., 1960: Studie o českých středověkých kachlích , rkp. kandidátské disertační práce ulož. v AÚ AV ČR Praha, A 813. Praha.

[457] SMETÁNKA, Z., 1969: K morfologii českých středověkých kachlů – Zur Morphologie der böhmischen mittelalterlichen Kacheln, PA LX, 228–265.

[458] SMETÁNKA, Z., 1983: K počátkům výroby komorových kachlů v Čechách – Zu den Anfängen der Erzeugung von Blattkacheln in Böhmen, AH 8, 145–154.

[459] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Sondy do středověkých Čech . Praha.

[460] SMETÁNKA, Z., 1992: Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života v raně středověkých Čechách . Praha.

[461] SMETÁNKA, Z., 1992: Raně středověký dvojhrob z Pražského hradu – Early medieval double-grave from Prague castle, AR XLIV, 560–566.

[462] SMETÁNKA, Z., 1994: Archaeological Excavations in the Lumbe Garden of Prague Castle and their Implications for the study of the culture of the Early Czech State . In: 25 years of archaeological research in Bohemia, PA – Supplementum 1, 162–167.

[463] SMETÁNKA, Z., 1994a: Příspěvek ke studiu karolinského vlivu na velkomoravský šperk v Čechách a na Moravě – The Carolingian Influence on the Great Moravian Jewellery in Bohemia and Moravia. In: Praehistorica XXI, Varia archaeologica 6. Acta Instituti Praehistorici Universitatis Carolinae Pragensis, 105–115. Praha.

[464] SMETÁNKA, Z., 1999: Poznámky k arabskému poháru z Pražského hradu – Anmerkungen zum arabischen Becher aus der Prager Burg, AR LI, 715–725.

[465] SMETÁNKA, Z., 2006: K sociální interpretci raně středověkých hrobů. Hrob H-76 v Lumbeho zahradě – Bažantnici při hradu Praha – Zur sozialen Interpretation der frühmittelalterlichen Gräber. Das Grab H–76 in der LumbeGarten-Fasanerie bei der Burg Praha. In: Na prahu poznání českých dějin. Sborník prací k poctě Jiřího Slámy, Studia mediaevalia Pragensia 7, 157–169.

[466] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1973: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou na Pražském hradě – Ausgrabung eines slawischen Gräberfeldes unweit der Jízdárna (Reitschule) auf der Prager Burg, AR XXV, 265–270, 369.

[467] SMETÁNKA, Z.–HRDLIČKA, L.–BLAJEROVÁ, M., 1974: Výzkum slovanského pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu v roce 1973. Předběžná zpráva – Die Ausgrabung des slawischen Friedhofs hinter dem Reithaus (Jízdárna) der Prager Burg 1973. (Vorbericht), AR XXVI, 386–405, 433–438.

[468] SNÁŠIL, R., 1973: Záblacany (okres Uherské Hradiště) – Záblacany (Bez. Uherské Hradiště) . In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 89–116. Uherské Hradiště.

[469] SNÁŠIL, R., 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťska za feudalismu – Archäologische Belege der spezialisierten Handwerke als Beitrag zur Kenntnis der Ökonomik der Gegend von Uherské Hradiště im Feudalismus, AH 8, 95–107.

[470] SNÁŠIL, R., 1984: Specializovaná řemesla z ostrovního hradiska v Uherském Hradišti a jejich přínos pro další poznání společenské diferenciace 8.–9. století – Das spezialisierte Handwerk vom Inselburgwall in Uherské Hradiště und sein Beitrag zu der weiteren Erkenntnis der gesellschaftlichen Differenzierung im 7.–9. Jh. In: Mikulovská sympozia. XIII. MS 1983. Dějiny průmyslu a řemesel na jižní Moravě, 152–161. Praha.

[471] STAŇA, Č., 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert . In: Die Bayern und ihre Nachbarn, Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich (Friesinger, H.–Daim, F., hrsg.), Dph 180, Veröffentlichungen der Kommission für Frühmittelalterforschung, Bd. 9, 157–200. Wien.

[472] STAŇA, Č., 1994: Die Entwicklung der Keramik vom 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Mittelmähren . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.), 265–294. Brno.

[473] STAŇA, Č., 1995: Bemerkungen zur Keramik des sog. Donautyps . In: ITM, Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994 (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 85–95. Brno.

[474] STAŇA, Č., 1995a: Die slawische Keramik zur Zeit der Entstehung slawischer Staaten . In: ITM, Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994 (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4, 79–84. Brno.

[475] STAŇA, Č., 1995b: Příspěvek k poznání horizontu veligradského šperku – Beitrag zur Erkenntnis des Veligrad Schmuck-Horizonts, SPFFBU E 40, 37–43.

[476] STAŇA, Č., 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle . In: ITM, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 6, 267–281. Brno.

[477] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren . In: ITM, Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen (Poláček, L., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 87–125. Brno.

[478] STAŇA, Č., 1999: Dva unikátní raně středověké nálezy z Přerova na Moravě. Kožený svršek boty a olověné mincovní závaží – Zwei unikate frühmittelalterliche Funde aus Přerov in Mähren (das Oberleder des Schuhes und das Bleimünzgewicht), AR LI, 760–773.

[479] STAŇA, Č., 2000: Osobitost velkomoravských šperků z Břeclavi-Pohanska – Die Eigenartigkeit des groβmährischen Schmucks von Břeclav-Pohansko, Archaeologia mediaevalia Moravica et Silesiana I, 91–109.

[480] STAŇA, Č., 2006: Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích. Katalog – Groβmährische Gräberfelder in Rajhrad und Rajhradice. Katalog. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 29 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[481] STARÁ BOLESLAV, 2003: Stará Boleslav. Přemyslovské hradiště v raném středověku (Boháčová, I., ed.). Mediaevalia archaeologica 5. Praha.

[482] STEHLÍKOVÁ, D., 2003: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví . Praha.

[483] STŘEDOVĚKÁ KERAMIKA, 1963: Středověká keramika v Československu. Katalog výstavy – Mittelalterliche Keramik in der Tschechoslowakei. Katalog der Ausstellung. Praha.

[484] STŘEDOVĚKÉ SKLO, 1994: Středověké sklo v zemích Koruny české. Katalog výstavy (Černá, E. et al., edd.). Most.

[485] ŠAUROVÁ, D., 1976: Hřeby z výzkumu zaniklých Konůvek – Nägel aus der mittelarchterlichen Wüstung Konůvky, AR XXVIII, 560–566.

[486] ŠAUROVÁ, D., 1979: Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky – Mittelalterliche Hufeisen aus Konůvky, AH 4, 295–301.

[487] ŠEBESTA, P., 2006: Teorie o počátcích Chebu – Theorien über die Anfänge der Stadt Eger, AH 31, 101–107.

[488] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní – Mährische Gräberfelder der jüngeren Burgwallperiode, Pravěk východní Moravy I, 88–162.

[489] ŠIKULOVÁ, V., 1985: Středověká polévaná keramika z Opavy – Mittelalterliche glasierte Keramik aus Opava (Troppau), AH 10, 230–233.

[490] ŠLANCAROVÁ, V., 2001: Přátelské prsteny vrcholného středověku , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[491] ŠLANCAROVÁ, V., 2003: Středověké prsteny ze sbírek jihomoravských muzeí a institucí , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno 2003.

[492] ŠLANCAROVÁ, V., 2006: Středověké prsteny z Brna – Mittelalterliche Fingerringe aus Brünn, BMD XIX, 57–75.

[493] ŠLANCAROVÁ, V., 2008: Nálezy středověkých prstenů z jižní Moravy – Funde mittelalterlicher Ringe aus Südmähren, AH 33, 559–566.

[494] ŠMAHEL, F., 1990: Archeologické doklady středověké duchovní kultury – Archäologische Belege der mittelalterlichen Geisteskultur, AH 15, 295–310.

[495] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku – Zur materiellen Kultur im mittelalterlichen Vysoké Mýto. In: Mediaevalia archaeologica 1, (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 169–192. Praha–Wrocław.

[496] ŠOLLE, M., 1959: Knížecí pohřebiště na Staré Kouřimi – Fürstliche Bestattungsstätte in Stará Kouřim, PA L, 353–506.

[497] ŠOLLE, M., 1960: K podunajskému proudu v době hradištní – Zum Donauländischen Zustrom in Böhmen in der Burgwallzeit, Vznik a počátky Slovanů III, 255–269.

[498] ŠOLLE, M., 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské kultury v Čechách – Alt Kouřim und die groβmährische Kultur in Böhmen. Praha.

[499] ŠOLLE, M., 1969: Kouřim v mladší a pozdní době hradištní – Kouřim in der jüngeren und späten Burgwallzeit, PA LX, 1–124.

[500] ŠOLLE, M., 1972: Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen slawischen Keramik im Bereich Ostböhmen , Vznik a počátky Slovanů VII, 141–177.

[501] ŠOLLE, M., 1977: Hradsko u Mšena I. Od pravěku do doby slovanské a otázka Canburku franckých letopisů – Hradsko bei Mšeno. In vorgeschichtlicher bis slawischer Zeit und die Frage der Canburg der fränkischen Annalen, PA LXVIII, 323–393.

[502] ŠOLLE, M., 1978: Hradsko u Mšena II. Osídlení v časném středověku 11.–13. století – Hradsko bei Mšeno II. Besiedlung im frühen Mittelalter 11.–13. Jahrhundert, PA LXIX, 344–395.

[503] ŠOLLE, M., 1979: Pšovská keramika a její vztahy k hrnčířskému okruhu kouřimskému – Pšover Keramik und ihre Beziehung zum Kouřimer Töpferkreis, AR XXXI, 498–529.

[504] ŠOLLE, M., 1981: Slovanská pohřebiště pod Budčí – Slawische Gräberfelder unterhalb Budeč, PA LXII, 174–216.

[505] ŠOLLE, M., 1984: Staroslovanské hradisko. Charakteristika, funkce, vývoj a význam . Praha.

[506] ŠOLLE, M., 1998: Hradsko na Kokořínsku – Canburg franských análů. (Vývoj osídlení od pravěku až po středověk) . Praha.

[507] ŠOLLE, M.– ÁŇA, Z., 1983: Budeč, památník českého dávnověku . Kladno.

[508] ŠTEFAN, I., 2004: Kaptorgy: pokus o kontextuální analýzu , Studia mediaevalia Pragensia 5, 21–60.

[509] ŠTEFAN, I., 2005: Raně středověká pohřebiště v Budči a v jejím zázemí v období vzniku přemyslovského státu. Současný stav poznání a možnosti historické výpovědi . In: Budeč. 1100 let (905–2005). I. Archeologie a historie, 35–45. Kladno.

[510] ŠTEFAN, I., 1967: Petrografický příspěvek k archeologickému výzkumu velkomoravského hradiště Mikulčice – Ein petrographischer Beitrag zur archäologischen Erforschung der groβmährischen Burgwallstadt Mikulčice, AR XIX, 54–63.

[511] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě – Die befestigten Siedlungen Mitteleuropas im 8. bis 12. Jahrhundert. Praha.

[512] ŠVECOVÁ, R., 1999: Kostená a parohová industria z predveľkomoravských a veľkomoravských sídlisk na Pohansku u Břeclavi , díl I (Text, obr.), II (Katalóg nálezov), rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce PhDr. J. Vignatiová, CSc. a doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[513] ŠVECOVÁ, R., 2000: Nálezy kostenej a parohovej industrie z predveľkomoravských a veľkomoravských sídlisk na Pohansku při Břeclavi do roku 1995 – The Finds of the bone and antler industry from Pregreat Moravian and Great Moravian settlements at Pohansko near Břeclav till the year 1995, SPFFBU M 5, 2000, 61–95.

[514] ŠVECOVÁ, R., 2001: Nálezy astragalov na Pohansku pri Breclavi – Findings of the Astragals in Pohansko near Břeclav, SPFFBU M 6, 149–165.

[515] TEMPÍR, Z. A KOL., 1986: Vývoj techniky sklizně obilovin . Praha.

[516] TOMÁŠEK, M.–STARÝ, J., 1999: Čáslav und das Čáslaver Land . In: Mediaevalia archaeologica 1, (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 157–168. Praha–Wrocław.

[517] TOMÁŠKOVÁ, M., 2002: Významné osobnosti na renesančních portrétních kachlích , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[518] TOMKOVÁ, K., 1993: Ke studiu raně středověké keramiky , AR XLV, 113–126.

[519] TOMKOVÁ, K., 1997: Pražský hrad v kontextu výzkumů vybraných středočeských hradišť – Prague Castle in the Context of Surveys of Selected Central Bohemian Hillforts, AR XLIX, 36–40.

[520] TOMKOVÁ, K., 1998: Bernstein im frühmittelalterlichen Böhmen , PA LXXXIX, 64–103.

[521] TOMKOVÁ, K., 1998a: Die Stellung von Levý Hradec im Rahmen der mittelböhmischen Burgwälle . In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996 (Henning, J.–Ruttkay, A. T., hrsg.) , 329–339. Bonn.

[522] TOMKOVÁ, K., 2005: Die frühmittelalterliche Elite aus der Sicht der Gräberfelder auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 335–352. Brno.

[523] TOMKOVÁ, K., 2006: Levý Hradec – místo Vojtěchovy volby biskupem – Levý Hradec – der Ort der Bischofswahl Adalberts. In: Na prahu poznání českých dějin. Sborník prací k poctě Jiřího Slámy, Studia mediaevalia Pragensia 7, 171–179.

[524] TOMKOVÁ, K. A KOL. (s příspěvky J. Maříkové-Kubkové, P. Sommera, P. Vařeky, A. Zemana), 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů – Levý Hradec im Spiegel der Archäologie, I. díl, Castrum Pragense 3. Praha.

[525] TOMKOVÁ, K. UND KOLL. (Bartošková, A.–Boháčová, I.–Čiháková, J.–Frolík, J.–Hrdlička, L.), 1994: Zum gegenwärtigen Stand des Studiums der frühmittelalterlichen Keramik in Mittelböhmen . In: ITM, Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., hrsg.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 1, 165–181. Brno.

[526] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu , Numismatický sborník VII, 83–117.

[527] TUREK, R., 1965: K předrománským keramickým aquamaniliím z Čech , ČNM-A CXXXIV, 163–168.

[528] TUREK, R., 1966: Zur Herkunft der böhmisch-mährischen Hacksilberfunde , VAPS VI, 223–245.

[529] TUREK, R., 1976: Libice. Pohřebiště na vnitřním hradisku – Libice – das Gräberfeld im inneren Burgwallareal, SbNM A XXX, 249–316.

[530] TUREK, R., 1978: Libice. Hroby na libickém vnitřním hradisku – Libice, die Gräber auf dem inneren Burgwall, SbNM A XXXII, 1–150.

[531] TYMONOVÁ, M., 2003: Kachlová kamna z Náměště na Hané – Kachelofen aus Náměšť na Hané, AH 28, 575–590.

[532] TYMONOVÁ, M., 2007: Kachle s lichtenštejnskými znaky ve sbírce Slezského zemského muzea – Kacheln mit liechtensteinischen Wappen in der Sammlung des Schlesischen Landesmuseums, AH 32, 501– 510.

[533] UNGER, J., 1980: Keramika z přelomu 14. a 15. století ve venkovském prostředí jižní Moravy – Keramik aus der Wende des 14. und 15. Jahrhunderts im ländlichen Milieu Südmährens, AH 5, 383–388.

[534] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav – The hillfort and medieval settlement near Šakvice, Břeclav distr., AR XXXIII, 55–87.

[535] UNGER, J., 1984: Nálezy importované keramiky na břeclavském okresu v 15.–16. stol. – Die Funde der importierten Keramik in dem Kreis Břeclav aus dem 15. und 16. Jh. In: XIII. mikulovské sympozium 1983. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě. Mikulovská sympozia, 176–185. Praha.

[536] UNGER, J., 1984a: Středověké votivní předměty z Mušova (výzkum 1977–1979) , Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov, Regionální muzeum a OV SAK ČSSR v Břeclavi.

[537] UNGER, J., 1984b: Základní horizonty keramiky 12.–15. stol. na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav – Basic pottery groups of the 12th to 15th centuries A. D. on the confluence of the Jihlava and Svratka rivers, district of Břeclav, AR XXXVI, 288–296.

[538] UNGER, J., 1985: Hmotná kultura středověké šlechty v archeologických pramenech na Moravě – Die materielle Kultur des mährischen Adels in archäologischen Quellen, AH 10, 323–329.

[539] UNGER, J., 1985a: Hrady na Pavlovských vrších (archeologické nálezy) . Mikulov, Regionální muzeum.

[540] UNGER, J., 1989: Feudální sídlo z 13. století na zaniklé vsi Koválov u Žabčic (archeologické nálezy) – Ein Adelssitz vom Typ Motte in der Wüstung Koválov bei Žabčice. Sbírky muzea v Mikulově. Mikulov.

[541] UNGER, J., 1994: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě – Ein Adelssitz aus dem 13. bis 14. Jh. in der Ortswüstung Koválov bei Žabčice (Bez. Brno-Land). Brno.

[542] UNGER, J., 1997: Kostěné artefakty a jejich výroba na hradě Lelekovice – Knochenartefakte und ihre Herstellung auf der Burg von Lelekovice, Pravěk NŘ 7/1997, 417–424. Brno 1998.

[543] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století . Antropologická sociokulturní studie. Brno.

[544] UNGER, J.–MICHNA, P., 1979: Pece na pálení vápna ze zaniklé osady Teplany u Vranovic (okr. Břeclav) . In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1978, 18–29. Brno.

[545] UNGERMAN, Š., 2001: Ikonografie velkomoravských nákončí a symbolika opasku v raném středověku – Ikonographie der groβmährischen Riemenzungen und Symbolik des Gürtels im frühen Mittelalter, Listy filologické 124, 223–258.

[546] UNGERMAN, Š., 2002: Konstrukce honosných velkomoravských opasků – Die Konstruktionsmerkmale der prunkvollen groβmährischen Gürtelgarnituren, SPFFBU M 7, 93–120.

[547] UNGERMAN, Š., 2005: Reich ausgestattete Gräber auf dem groβmährischen Gräberfeld in Dolní Věstonice . In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004 (Kouřil, P., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 209–224. Brno.

[548] UNGERMAN, Š., 2005a: Ženský šperk staršího velkomoravského horizontu – Frauenschmuck des älteren groβmährischen Horizonts, AR LVII, 707–749.

[549] UNGERMAN, Š., 2005–2006: Průvlečka s prodlouženým krčkem z Dolních Věstonic "Na pískách. Původ, funkce a datování jednoho typu kování z raného středověku – Riemenschlaufe mit verlängertem Nacken von Dolní Věstonice. Herkunft, Funktion und Datierung eines frühmittelalterlichen Beschlagtyps, SPFFBU M 10/11, 117–141.

[550] UNGERMAN, Š., 2006: Tzv. předköttlašský horizont a počátky velkomoravského kostrového pohřbívání – Sogn. Vor- Köttlach-Horizont und Anfänge der groβmährischen Skelettbestattung, AH 31, 351–369.

[551] UNGERMAN, Š., 2007: Amulety v dětských hrobech na raně středověkém pohřebišti v Dolních Věstonicích – Na pískách – Amulette in den Kindergräbern auf dem frühmittelalterlichen Gräberfeld in Dolní Věstonice – Na pískách, ŠZ AÚ SAV v Nitre 42, 221–237.

[552] USTOHAL, V., 2003: Ochranné kroužkové odění a jeho materiál – Ring Mail – Armour and its Material. In: Ve službách archeologie IV. Sborník k 75. narozeninám prof. PhDr. Vladimíra Nekudy, DrSc., 232–238. Brno.

[553] USTOHAL, V.–STRÁNSKÝ, K., 1993: Rozměrová a materiálová analýza hákovnice a píšťaly , CB 3, 282–288.

[554] USTOHAL, V.–STRÁNSKÝ, K., 1998: Rozbory součástí středověkých železných zbraní a výstroje , Hutnické listy č. 1, 67–72, č. 2, 147–150, č. 3, 220–223.

[555] VACHŮT, P., 2008: Historie archeologických výzkumů raně středověkých pohřebišť na území Moravy a Slezska – Geschichte der archäologischen Grabungen frühmittelalterlicher Gräberfelder auf dem Gebiet Mährens und Schlesiens. In: Dissertationes archaeologiciae brunenses/pragensesque. Supplementum I. Moravskoslezská škola doktorských studií, Seminář 1 (Klápště, J.–Měřínský, Z., edd.), 175–186. Brno.

[556] VÁŇA, Z., 1956: Lahvovité tvary v západoslovanské keramice – Die Flaschenformen in der westslawischen Keramik, PA XLVII, 105–150.

[557] VÁŇA, Z., 1958: Mísy v západoslovanské keramice – Die Schüsseln in der westslawischen Keramik, PA XLIX, 185–247.

[558] VÁŇA, Z., 1961: Slovanská keramika zábrušanského typu v severozápadních Čechách – Die slawische Keramik des Zabrušaner Typus in Nordwestböhmen, PA LII, 465–476.

[559] VÁŇA, Z., 1968: Vlastislav. Výsledky výzkumu slovanského hradiště v letech 1953–1955 a 1957–1960 – Vlastislav. Ausgrabung des slawischen Burgwalls in den Jahren 1953–1955 und 1957–1960, PA LIX, 5–192.

[560] VÁŇA, Z., 1971: Libušín. Výsledky výzkumu časně středověkého hradiště v letech 1949–52, 1956, 1966 – Die Ausgrabung des frühmittelalterlichen Burgwalls in den Jahren 1949–52, 1956 und 1966, PA LXII, 179–313.

[561] VÁŇA, Z., 1973: Přemyslovský Libušín. Historie a pověst ve světle archeologického výzkumu – Libušín – eine Wehranlage der Přemysliden. Geschichte und Sage im Lichte der archäologischen Forschung. Praha.

[562] VÁŇA, Z., 1973a: Slovanské hradiště v Levousích (k. o. Křesín, okr. Litoměřice) a otázka rozsahu luckého území – Der slawische Burgwall von Levousy, Gm. Křesín, Kr. Litoměřice, AR XXV, 271–288.

[563] VÁŇA, Z., 1973b: Značky na keramice ze slovanských hradišť v Zabrušanech a v Bílině, okr. Teplice – Bodenzeichen auf Keramik aus den Burgwällen von Zabrušany und Bílina, AR XXV, 196–217.

[564] VÁŇA, Z., 1976: Bílina, výzkum centra přemyslovské hradské správy v severozápadních Čechách v letech 1952, 1961–64 a 1966 – Bílina. Die Erforschung des Zentrums der Přemyslidischen Burgverwaltung in Nordwestböhmen in den Jahren 1952, 1961–1964 und 1966, PA LXVII, 393–478.

[565] VÁŇA, Z., 1977: Bílina a staré Bělsko – Bílina und das alte Bíliner Land, PA LXVIII, 394–432.

[566] VÁŇA, Z., 1989: Vnitřní opevnění přemyslovské Budče – Die innere Befestigung des přemyslidischen Budeč, PA LXXX 123–158.

[567] VÁŇA, Z., 1995: Přemyslovská Budeč. Archeologický výzkum hradiště v letech 1972–1986 – Přemyslidisches Budeč . Archäologische Untersuchung des Burgwalls in den Jahren 1972–1986. Praha 1995.

[568] VÁŇA, Z.–KABÁT, J., 1971: Libušín. Výsledky výzkumu časně středověkého hradiště v letech 1949– 52, 1956 a 1966 – Libušín. Ausgrabungen des frühmittelalterlichen Burgwalls in den Jahren 1949–1952, 1956 und 1966, PA LXII, 179–213.

[569] VAŘEKA, P., 1992: Mazanice – středověký stavební materiál v archeologických pramenech a problematika jeho interpretace , Sborník společnosti přátel starožitností 3, 105–109.

[570] VAŘEKA, P., 1995: Nálezy mazanice v archeologických strukturách – deskriptivní systém a databáze MAZANICE , Archeologické fórum 4, 59–64.

[571] VAŘEKA, P., 1997: Deskriptivní systém a databáze KERAMIK . Praha.

[572] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in the High and Later Middle Ages in Bohemia, AR L, 123–137.

[573] VAŘILOVÁ, Z., 2001: Surovinové zdroje a provenience románských terakotových dlaždic – Material sources and provenance of Romanesque terra-cotta tiles, AR LIII, 515–563.

[574] VELÍMSKÝ, T., 1991: Město na louce. Archeologický výzkum na Mariánské louce v Děčíně 1984–1989 – Stadt auf der Wiese. Děčín.

[575] VELÍMSKÝ, T., 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích – Zu den Funden der mittelalterlichen Pilgerzeichen aus den böhmischen Ländern, AH 23, 435–455.

[576] VESELÁ, P., 2003: Nálezy akvamanilií v Brně , rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[577] VIGNATIOVÁ, J., 1980: Součásti jezdecké výstroje z nálezů na Pohansku u Břeclavě – Eléments de l'équipement de cavalier dans les découvertes de Pohansko, SPFFBU E 25, 161–198.

[578] VIGNATIOVÁ, J., 1984: Doklady specializované výroby na sídlištích na Pohansku – Nachweise der spezialisierten Erzeugung in den Siedlungen Pohansko. In: Mikulovská sympozia. XIII. mikulovské sympozium 1983. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě, 186–190. Praha.

[579] VIGNATIOVÁ, J., 1993: Karolinské meče z Pohanska u Břeclavi – Karolinische Schwerter aus Pohansko bei Břeclav, SPFFBU E 38, 91–109.

[580] VLČKOVÁ, J., 2000: Středověké kamnové kachle s náboženskými motivy z jihomoravských sbírek , rkp. nepubl. ročníkové práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[581] VLČKOVÁ, J., 2001: Středověké kamnové kachle s náboženskými motivy z jihomoravských sbírek. (Pokus o aplikaci uměleckohistorických přístupů) – Mittelalterliche Ofenkacheln mit den Religionsmotiven in den südmährischen Sammlungen. (Versuch um eine Applikation der kunsthistorischen Methoden), AH 26, 365–385.

[582] VOJTÍŠEK, B., 1983: Hrnčířství v České Lípě – Die Töpferei von Česká Lípa, AH 8, 139–144.

[583] WOLF, O., 2002: K poznání hrnčířské produkce 13.–16. století v Chrudimi (Archeologický výzkum ve Filištínské ulici čp. 37/I – 42/I); I. díl (Text, obr.); II díl (Databáze a katalog) , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[584] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie – Die mittelalterliche Keramik des nordböhmischen Elbegebiets. Morphologie und relative Chronologie, PA LXIX, 171–238.

[585] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí , Výzkumy v Čechách – Supplementum. Praha.

[586] ZATLOUKAL, R., 1999: Zpráva o archeologickém výzkumu ve Žďáře nad Sázavou, trať Staré Město, v letech 1996–1999 – Bericht über die archäologische Ausgrabung in Žďár nad Sázavou, Lage Staré Město, 1996–1999. In: Mediaevalia archaeologica 1, (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 193–207. Praha–Wrocław.

[587] ZATLOUKAL, R., 2000: Fórum cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou a jeho postavení v rámci podobných tržních útvarů 13. věku i osídlení regionu , rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na ÚAM FF MU Brno, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[588] ZEMAN, J., 1975: Padesát let archeologického studia nejstaršího slovanského osídlení v Čechách – 50 years of archaeological research of the most ancient settlement in Bohemia. In: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919–1968. Doba slovanská – Středověk – Speciální odvětví, Archeologické studijní materiály 10/2, 7–14. Praha.

[589] ZEMAN, J., 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech – Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, PA LXVII, 115–235.

[590] ZEMAN, J., 1979: K problematice časně slovanské kultury ve střední Evropě – Zur Problematik der frühslawischen Kultur in Mitteleuropa, PA LXX, 113–130.

[591] ZEMAN, J., 1984–1987: Počátky slovanského osídlení Čech. (Sídelní oblasti, materiální kultura, otázky chronologie a geneze) – Anfänge der slawischen Besiedlung in Böhmen. (Siedlungsgebiete, materielle Kultur, Fragen der Chronologie und Genese), SlAnt XXX, 43–50.

[592] ŽÁKOVSKÝ, P., 2006: Analýza železných předmětů z Ježova hradu u Stínavy , rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[593] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Značené vrcholně a pozdně středověké dlouhé meče ze sbírek Městského muzea v Broumově – Gekennzeichnete Langschwerter des Hoch- und Spätmittelalters aus den Sammlungen des Städtischen Museums in Broumov, AH 33, 471–490.