[1] HORÁKOVÁ, A., 2017: Motivy a symboly ve středověkých a barokních písních s mariánskou tematikou (A s čela se jí svezly na klekátko oříškové vlásky.) Nepublikovaná bakalářská práce, ulož. v Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU, Brno.
[2] KYNCL, T., 2018: Zašová, fara, čp. 44, dendrochronologie., Rkp. ulož. ve spisovém archivu NPÚ ÚOP v Kroměříži.
[3] MATYÁŠ, J., 2011: Dějiny poutního kostela Navštívení Panny Marie v Zašové. Bakalářská práce, ulož. na Fakultě filozoficko-přírodovědecké SU, Opava.
[4] MATYÁŠ, J., 2018: Zašová č. p. 45, bývalý trinitářský klášter. Historický průzkum. Rkp. ulož. v dokumentaci NPÚ ÚOP v Kroměříži.
[5] MZA, B 2 G–Co: MZA, fond B 2 Gubernium – církevní oddělení, inv. č. 1437, sign. K 20/27a, kart. 81, spis č. 6496/1600.
[6] MZA, B 2 G–Co a: MZA, fond B 2 Gubernium – církevní oddělení, inv. č. 1437, sign. K 20/27b, kart. 82, spis č. 1509/207, 1509/8225.
[7] MZA, E 65 TZ: MZA, fond E 65 Trinitáři Zašová, inv. č. 1019, sign. 2/2, kart. 1.
[8] MZA, E 65 TZ a: MZA, fond E 65 Trinitáři Zašová, inv. č. 1031, sign. 11, kart. 1.
[9] MZA, E 65 TZ b: MZA, fond E 65 Trinitáři Zašová, inv. č. 1046, sign. 23, kart. 2.
[10] MZA, E 65 TZ c: MZA, fond E 65 Trinitáři Zašová, inv. č. 1048, sign. 25, kart. 2.
[11] MZA, E 65 TZ d: MZA, fond E 65 Trinitáři Zašová, inv. č. 1058, sign. 33, kart. 2.
[12] MZA, G 10 Sr: MZA, fond G 10 Sbírka rukopisů, kniha č. 77.
[13] NA Praha, Čdk: Národní archiv Praha, fond Česká dvorská kancelář, inv. č. 730, sign. IVb 101, kart. 401.
[15] SOkA Vsetín, FúZ: MZA – Státní okresní archiv Vsetín, fond Farní úřad Zašová, inv. č. 23, sign. IVb.
[16] ŠPANIHEL, S., 2016: Klášter sv. Jozefa v Zašové – rajský dvůr. Nepublikovaná nálezová správa z archeologického výzkumu, ulož. v Muzeu regionu Valašsko, Vsetín.
[17] ŠIMČÍK, J.–ŽUREK, J., 2016: Bývalý Ústav sociální péče Zašová. Zaměření stávajícího stavu objektu č. p. 45. Nepublikováno.
[18] ŠPANIHEL, S.–ZBRANKOVÁ, T., 2017: Klášter sv. Jozefa v Zašové – rajský dvůr (druhá etapa). Nepublikovaná nálezová správa z archeologického výzkumu, ulož. v Muzeu regionu Valašsko, Vsetín.
[19] ŠTĚTINA, J.–VRLA, R., 2017: Zašová č. p. 45, bývalý trinitářský klášter, Stavebně-historický průzkum. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, rkp., 103 s., Kroměříž, ulož. ve spisovém archivu NPÚ ÚOP v Kroměříži.
[20] BALETKA, T., 2002: Zašová. In: Okres Vsetín: Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko (Nekuda, V., ed.), 915–918. Brno.
[21] BAYER, A., 1904: O památnostech poutního místa Zašové. Moravská Ostrava.
[22] BUBEN, M. M., 2007: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Žebravé řády III/2. Praha.
[23] BURIAN, B., 1941: Zašovský rektor Jan Vranečka. In: Naše Valašsko. Sborník prací o jeho životě a potřebách, 118–130. Valašské Meziříčí.
[24] ČERNOHORSKÝ, K., 1932: Příspěvek k dějinám fajánsové výroby ve Val. Meziříčí, Naše Valašsko 3, 53–66.
[25] ČERNOHORSKÝ, K., 1941: Jan Vranečka, první valašský tufar, Naše Valašsko 7, 60–63.
[26] ČERNOHORSKÝ, K., 1941a: Moravská lidová keramika. Praha.
[27] DEMEK, J.–NOVÁK, V., 1992: Vlastivěda Moravská. Země a lid. Brno.
[28] DOMLUVIL, E., 1914: Vlastivěda moravská. Val-Meziříčský okres. Brno.
[29] FOLTÝN, D. a kol., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[30] HRBKOVÁ, R., 1974: Moravská lidová keramika 1700–1880. Praha.
[31] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[32] PAJER, J., 2006: Studie o Novokřtěncích. Strážnice.
[33] PAJER, J., 2011: Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593–1620. Strážnice.
[34] SAMUEL, M.–ČURNÝ, M., 2012: Pottery from the cellar of a monastic dwelling at the Kamaldul monastery in Nitra-Zobor – Keramika z pivnice mníšskeho príbytku kamaldulského kláštora v Nitre na Zobore, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 429–452.
[35] SVÁTEK, J., 1990: Trinitáři a jejich rezidence v Holešově. In: Studie Muzea Kroměřížska, 103–116. Kroměříž.
[36] ŠIGUT, F., 1942: Poutní místo Zašová. Valašské Meziříčí.
[37] ŠPANIHEL, S., 2014: Stredoveká a novoveká keramika severozápadného Slovenska, ŠZ AÚ SAV 55, 141–179.
[38] ŠPANIHEL, S., 2016: Nálezy keramiky z pevnosti v Čiernom-Valoch. Keramikfunde aus der Festung in Čierne-Valy, ZbSNM CX – Archeológia 26, 151–161.
[39] ŠPANIHEL, S., 2017: Keramika a jej možnosti pri periodizácii raného novoveku na Slovensku, Pravěk NŘ 25, 293–314.
[40] ŠPANIHEL, S.–VALOUŠKOVÁ, K.–MAŠLÁŇ, P., 2017: Lesní sklárny na Valašsku – I. etapa – Forest glassworks in Moravian Wallachia – 1st stage, Sklář a keramik 07–08, 148–153, 163.
[41] ŠTAJNOCHR, V., 2006: Mísy. Studia funkcí novověké keramiky, ASČ 10, 959–1046.
[42] ŠUJAN, V., 1982: Moravské lidové fajánse. Brno.
[43] URBACHOVÁ, E., 1986: Fajáns ve sbírkách OVM Vsetín – pracoviště ve Valašském Meziříčí, Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 15–19.