Článek byl podpořen projekty SGS-2018-010: Hradiště "Kněží Hora" u Katovic, okr. Strakonice. Výpovědní potenciál lokality na základě multidisciplinárního výzkumu a NAKI II DG18P02OVV020: Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví.
Der vorliegende Beitrag wurde gefördert von den Projekten SGS-2018-010: Burgwall "Kněží Hora" bei Katovice, Bez. Strakonice. Das Aussagepotenzial der Fundstelle auf Grundlage multidisziplinärer Forschung und NAKI II DG18PO2OVV020: Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des beweglichen Kulturerbes.
[1] BENEŠ, A., 1970: Katovice v pravěku. Pevnost na Kněží hoře. In: A věky jdou. Minulost a přítomnost jihočeského městečka Katovic a okolí (Kolář, E., ed.), 223–226. Katovice.
[2] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[3] BUBENÍK, J.–MEDUNA, P., 1994: Zur frühmittelalterlichen Keramik in Nord-West-Böhmen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 183–192. Brno.
[4] BUCHVALDEK, M.–SLÁMA, J.–ZEMAN, J., 1978: Slovanské hradiště u Kozárovic. Praehistorica VI. Praha.
[5] DUBSKÝ, B., 1928: Slovanský kmen na střední Otavě. Řepice.
[6] DUBSKÝ, B., 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.
[7] EIGNER, J.–FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Nové doklady raně středověkého osídlení Horního Pootaví, ASČ 13, 881–893.
[8] FRÖHLICH, J., 1990: Archeologické toulky po jižních Čechách. České Budějovice.
[9] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, M., 2004: Raně středověké osídlení v povodí Blanice na Vodňansku a Protivínsku – Die frühmittelalterliche Besiedlung entlang der Blanice im Raum von Vodňany und Protivín, AVJČ 17, 207–230.
[10] FRÖHLICH, J.–LUTOVSKÝ, M.–PARKMAN, M., 2002: Raně středověké osídlení v Písku a jeho okolí, AVJČ 15, 117–138.
[11] JOHN, J.–RYTÍŘ, L., 2007: Kněží hora (Priest Mound) – South Bohemian Fuji Yama. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen, 16. Treffen, 21. bis 24. Juni 2006 in Plzeň-Křimice (Chytráček, M.–Gruber, H.–Michálek, J.–Rind, M. M.–Schmotz, K., edd.), 267–273. Rahden/Westf.
[12] KOUŘIL, P., 2016: Staří Maďaři a jejich podíl na kolapsu a pádu Velké Moravy aneb Spojenci, sousedé, nepřátelé. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 102–143. Praha.
[13] KRAJÍC, R., 2010: Hradiště Chýnov u Tábora. Archeologický výzkum 2007–2008 – Die archäologische Untersuchung am Burgwall Chýnov bei Tábor in den Jahren 2007–2008, AVJČ 23, 155–190.
[14] KRATOCHVÍL, V.–ROST, J., 2000: Analýzy a metodika použitá k rozborům surové tuhy a tuhové keramiky z Němětic. In: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru (Michálek, J.–Lutovský, M., edd.), 243–249. Strakonice – Praha.
[15] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[16] LUTOVSKÝ, M., 1990: Zjišťovací výzkum na hradišti u Kuklova, o. Brloh, okr. Český Krumlov – Feststellungsgrabung auf dem Burgwall bei Kuklov, Gemeinde Brloh, Bezirk Český Krumlov, AVJČ 7, 83–96.
[17] LUTOVSKÝ, M., 1990a: Slovanské pohřebiště v Bělčicích, okr. Strakonice, AVJČ 9, 49–68.
[18] LUTOVSKÝ, M., 1993: Raně středověké nálezy z jižních Čech ve sbírkách Národního muzea v Praze. Zprávy ČAS – Supplément 21. Praha.
[19] LUTOVSKÝ, M., 1995: Zur südböhmischen Keramik des Frühmittelalters: Quellenbestand und Fragestellung. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 9. bis zum 11. Jahrhundert – Terminologie und Beschreibung. II. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 223–230. Brno.
[20] LUTOVSKÝ, M., 1999: Odraz mocenských změn 10. století ve struktuře jihočeských hradišť, ASČ 3, 283–291.
[21] LUTOVSKÝ, M., 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. Příbram.
[22] LUTOVSKÝ, M.–MICHÁLEK, J., 1999: Nové nálezy z hradiště u Libětic, okr. Strakonice, AVJČ 12, 61–67.
[23] MENŠÍK, P.–KRÁL, V., 2017: "Kněží hora" u Katovic. Raně středověká pevnost nad řekou Otavou z pohledu archeologického bádání. Strakonice.
[24] MENŠÍK, P.–PLZÁK, J., 2018: Grodzisko "Kněží hora" koło Katovic (region południowych Czech) w świetle lotniczego skaningu laserowego. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologie. Archaeologica Hereditas 11 (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 279–288. Warszawa.
[25] MENŠÍK, P.–PROCHÁZKA, M.–KRÁL, V., 2018: Der frühmittelalterliche Burgwall "Kněží hora" bei Katovice (Bezirk Strakonice/CZ). Ein übergemeinschaftliches Zentrum mit Hinweisen auf "fremde" Kontakte, Fines Transire 27, 265–275.
[26] MENŠÍK, P. et al., v přípravě: Menšík, P.–Čapek, L.–Hložek, J.–Kočár, P.–Sůvová, Z.–Hošek, J., Die Höhensiedlung und der Burgwall Katovice "Kněží Hora". Ein überregionales Zentrum im urzeitlichen und frühmittelalterlichen Südböhmen, Archaeologische Korrespondenzblatt.
[27] MICHÁLEK, J., 1981: Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích. Katalog pravěké sbírky. Zprávy ČAS 22. Praha.
[28] MICHÁLEK, J., 1983: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice, část 1 – výzkum v roce 1979 – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 1 – Grabung 1979), AVJČ 1, 29–53.
[29] MICHÁLEK, J., 1986: Záchranný výzkum ve Vodňanech, okres Strakonice (část 2 – pokračování výzkumu v roce 1981) – Die Rettungsgrabung in Vodňany, Bezirk Strakonice (Teil 2 – Fortsetzung der Grabung im Jahre 1981), AVJČ 3, 17–73.
[30] MICHÁLEK, J.–LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v českobavorském kontaktním prostoru. Strakonice – Praha.
[31] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III/1. Čechy za doby knížecí. Praha.
[32] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert, Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č., ed.), 193–205. Brno.
[33] PROFANTOVÁ, N., 1997: K novějším nálezům z hradiště Libětice, okr. Strakonice – Neueste archäologische Funde vom Burgwall Hradiště bei Libětice, Kreis Strakonice, AVJČ 10, 26–38.
[34] PROFANTOVÁ, N., 2016: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Praha archeologická (Boháčová, I.–Šmolíková, M., edd.), 129–146. Praha.
[35] SKLENÁŘ, K., 2007: August Česlav Ludikar, průkopník archeologie na Strakonicku, AVJČ 20, 45–64.
[36] SKLENÁŘ, K., 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Pramenná základna romantického období české archeologie. Fontes Archaeologici Pragenses 36. Praha.
[37] SKLENÁŘ, K., 2012: Hradiště jako předmět studia v počátcích české archeologie, ASČ 16, 497–611.
[38] ŠPAČEK, K., 1861: O předhistorických hradištích a valích v Čechách, PA VI, 254–263.
[39] SVĚTLÍK, I., 2018: Zpráva o výsledku radiokarbonového datování na základě dvou zuhelnatělých dřev dubu. Zpráva ulož. v archivu KAR ZČU v Plzni, Praha.
[40] THOMOVÁ, Z., 1998: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik aus Südböhmen. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. IV. Internationale Tagungen in Mikulčice (Poláček, L., ed.), 213–215. Brno.
[41] VOCEL, J. E., 1865. Keltické ohrady, PA VI, 254–263.
[42] WIHODA, M., 2016: Druhý život mojmírovských knížat. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 144–165. Praha.
[43] WOLDŘICH, J. N., 1874. Verschlackte Steinwälle und andere urgeschichtliche Bauten in der Gegend von Strakonic, Mittheilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 4, 189–201.
[44] ZAVŘEL, P., 1999: Současný stav výzkumu doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách – Der gegenwärtige Foschungsstand der römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit in Südböhmen, AR LI, 468–516.
[45] ZEHETMAYER, R., 2016: Rakouské Podunají kolem roku 900. In: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi (Macháček, J.–Wihoda, M., edd.), 73–101. Praha.