Doklady o rybničnom hospodárstve na červenokamenskom panstve

Variant title
Evidence of fishpond economy on the Červený Kameň estate
Belege über die Teichwirtschaft in der Herrschaft Červený Kameň
Author: Neumann, Martin
Source document: Archaeologia historica. 2019, vol. 44, iss. 1, pp. 421-441
Extent
421-441
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type
Article
Language
Slovak
Abstract(s)
Tradícia rybnikárstva ako jednej z foriem rybárstva a rybolovu má na území Slovenska dlhú tradíciu. Jeho obdobie rozkvetu v tunajšom prostredí však predstavuje predovšetkým 16. storočie. V tomto období vznikla sústava rybníkov aj na červenokamenskom panstve, za čo vďačí predovšetkým hospodárskym aktivitám jeho nových majiteľov – Fuggerovcov. Písomné pramene týkajúce sa miestneho rybnikárstva sú veľmi skúpe. Konfrontáciou s rôznymi druhmi kartografických zobrazení a priamou identifikáciou pozostatkov rybničných hrádzí v krajine sa autor snaží priniesť nové poznatky k tejto doposiaľ málo poznanej kapitole histórie červenokamenského panstva v novoveku.
The tradition of fishpond economy as one of the forms of the fishing industry has a long tradition in Slovakia. Its heyday is predominantly associated with the 16th century. This period gave rise to a system of fishponds on the Červený Kameň estate, chiefly credited to the economic activities of the estate's new owners, the Fugger family. Written sources concerning the local fishpond economy are scarce. Through comparison with different kinds of cartographic images and direct identification of the remains of the retaining walls of fishponds in the landscape, the author brings new information about this little-investigated chapter in the history of the Červený Kameň estate in the modern age.
Summary language
Note
  • Štúdia vznikla ako súčasť riešenia projektu "Natura et Cultura. Koevolúcia človeka a prírodného prostredia v 6. až 2. tisícročí pred n.l. v oblasti severne od stredného Dunaja skúmaná na základe archeologických a environmentálnych prameňov", financovaného v rámci projektu APVV–14–0550.
  • Die vorliegende Studie entstand als Teil des Projektes "Natura et Cultura. Anhand von archäologischen und environmentalen Quellen untersuchte Koevolution des Menschen und der Umwelt im 6. bis 2. Jahrtausend vor Chr. im Gebiet nördlich der mittleren Donau, und wurde im Rahmen des Förderprojektes APVV–14– 0550 finanziert.
Document
References:
[1] ANDRESKA, J., 1997: Lesk a sláva českého rybářství . Pacov.

[2] BENKOVÁ, E., 2012: Urbár hradného panstva Červený Kameň z 22. októbra 1559. Register príjmov a počtu sedliakov, tak želiarov a prináležitostí prislúchajúcich k hradu Červený Kameň spísaný 22. októbra roku Pána 1559, Štúdie k slovenským dejinám . Historia nova 2, 194–213.

[3] BENKOVÁ, E., 2013: Die Kroaten in der Burgherrschaft Červený Kameň im 16. Jahrhundert . In: Kucharská, V.–Kuzmová, S.–Mesiarkin, A., Slovensko a Chorvátsko. Historické vzťahy a paralely (do roku 1780). Slovačka i Hrvatska. Povijesne paralele i veze (do godine 1780.), 339–343. Bratislava – Zagreb.

[4] DANGL, V., 2005: Bitky a bojiská v našich dejinách. Od Samovej ríše po vznik stálej armády . Bratislava.

[5] DUBRAVIUS, J., 1953: O rybnících . Praha.

[6] EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1980: Zaniknutý románsky kostol s cintorínom v Budmericiach, okr. Bratislava-vidiek , Zborník SNM LXXIV, Historica 20, 39–61.

[7] FRAJER, J.–PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, R., 2009: Malé vodní nádrže Hlubokého potoka a jejich historický význam . In: Sborník konference "Říční krajina 6", 10–16. Olomouc.

[8] HERMANN, O., 1887: A Magyar halászat könyve . Budapest.

[9] HRUBÝ, T., 2015: Osídlenie dolného Považia v stredoveku. Príspevok k dejinám sídelného vývoja západného Slovenska . Trnava – Kraków.

[10] HURT, R., 1960: Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku 1, 2 . Ostrava.

[11] CHRASTINA, P., 2005: Využitie krajiny v historickogeografickom kontexte. Trenčianska kotlina a okraje priľahlých pohorí , Studia Historica Nitriensia 12, 43–55.

[12] CHRASTINA, P., 2009: Vývoj využívania krajiny Trenčianskej kotliny a jej horskej obruby . Nitra.

[13] CHRASTINA, P., 2010: Vinohradníctvo a rybnikárstvo v Trenčíne a jeho okolí , HG 36, 73–98.

[14] JANKÓ, A., 2013: Vojenské mapovanie 1763–1914 . In: Jankó, A.–Porubská, B., Vojenské mapovanie na Slovensku 1769–1883, 7–30. Bratislava.

[15] JANKÓ, A.–PORUBSKÁ, B., 2013: Vojenské mapovanie na Slovensku 1769–1883 . Bratislava.

[16] JANŠÁK, Š., 1961: Z minulosti rybnikárstva na potoku Trnávke , Geografický časopis 13, č. 3, 212–222.

[17] JEDLICSKA, P., 1869: Kalászat a vöröskői levéltárból , Századok 3, 447–465.

[18] JEDLICSKA, P., 1882: Kiskárpáti emlékek. Vöröskőtől – Szomolányig. Hely- s művelődéstörténeti tanulmány . Budapest.

[19] JERŠOVÁ, M., 1957: Z dejín rybárstva a rybnikárstva na Slovensku , HŠ 3, 157–171.

[20] KALUS, P., 1999: Die Fugger in der Slowakei . Augsburg.

[21] KRONIKA ČESKÁ: Přibíka z Radenína, řečeného Pulkava Kronika česká (Bláhová, M.–Pavel, J.–Zachová, J., edd.). Praha 1987.

[22] KUČERA, M., 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy . Bratislava.

[23] KUCHARSKÁ, V., 2014: Ducissa. Život kňažnej Hedvigy v časoch Jagelovcov . Bratislava.

[24] LOPATKOVÁ, Z., 2010: Buková v novoveku . In: Andraško, I.–Elschek, O.–Elscheková, A.–Jašek, P.–Letavajová, S.–Lopatková, Z.–Nádaská, K.–Nováková, K.–Patinková, J.–Prieško, M., Buková. Vlastivedná monografia obce, 67–79. Žilina.

[25] MALINIAK, P., 2009: Človek a krajina Zvolenskej kotliny v stredoveku . Banská Bystrica.

[26] MARSINA, R., 1959: Urbár hradného panstva Červený Kameň 1543. In: Marsina, R.–Kušík, M., Urbáre feudálnych panstiev na Slovensku I, 69–163. Bratislava.

[27] MARTINKA, J., 1931: Slovenské rybárstvo , Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti XXV, 65–102.

[28] MÍKA, A., 1955: Slavná minulost českého rybářství . Praha.

[29] MIŠÚTH, V., 2012: Z dejín farnosti Suchá nad Parnou . Suchá nad Parnou.

[30] MJARTAN, J., 1984: Ľudové rybárstvo na Slovensku . Bratislava.

[31] MOL, DL: Magyar Országos Levéltár , Diplomatikai Levéltár, Kincstári levéltárból (E), MKA Neo-regestrata acta (Q 311), sign. 23658, https://archives.hungaricana.hu/en/charters/view/297270/?pg=0&bbox=-1335%2C-3734%2C5175%2C-103, cit. 19. 11. 2018.

[32] MOL, DL a: Magyar Országos Levéltár , Diplomatikai Levéltár, Kincstári levéltárból (E), MKA Neo-regestrata acta (Q 311), sign. 13546, https://archives.hungaricana.hu/en/charters/view/ 150110/?pg=0&bbox=-1192%2C-4403%2C6551%2C-83, cit. 23. 11. 2018.

[33] MOL, Kataszteri: Magyar Országos Levéltár, S 76 Kataszteri oleáták (1856–1943), Térképtár, No. 575/1–9, No. 575/1–9, Kosolna . Pozsony vármegyei kisközség kataszteri térképének másolata az 1907. évi mérnöki nyilvántartás szerint, cit. 19. 11. 2018.

[34] MOL, Kataszteri a: Magyar Országos Levéltár, S 76 Kataszteri oleáták (1856–1943), Térképtár, No. 1296/1–13, Vistuk . Pozsony vármegyei kisközség kataszteri térképek másolata az 1907. évi mérnöki nyilvántartás szerint, https://maps.hungaricana.hu/en/MOLTerkeptar/13418/view/?pg=7&bbox=5695%2C-4029%2C9566% 2C-1870, cit. 23. 11. 2018.

[35] MOL, Katasteri b: Magyar Országos Levéltár, S 76 Kataszteri oleáták (1856–1943), Térképtár, Ottóvölgy v. Pozsony vármegyei kisközség kataszteri térképek másolata az 1909. évi mérnöki nyilvántartás szerint, http://maps.hungaricana.hu/hu/view/21306/?pg=12&bbox=-3019%2C-8564%2C12468 %2C732, cit. 23. 11. 2018.

[36] MRVA, I., 2014: Biely Kostol v novoveku . In: Slobodová Nováková, K., Biely Kostol. Vlastivedná monografia obce, 44–65. Bratislava.

[37] NEUMANN, M., 2016: Vývoj rybnikárstva na Slovensku a pokus o rekonštrukciu rybničnej sústavy na červenokamenskom panstve v novoveku , HG 42, 181–207.

[38] PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, R. a kol., 2012: Pavelková Chmelová, R.–Frajer, J.–Pavka, P.–Dzuráková, M.–Adámek, P., Identification and Analysis of Areas of Historical Ponds (Chrudimka River Basin) , Acta Universitatis Olomucensis – Geographica 43, č. 2, 117–132.

[39] PLAČEK, M., 2007: Červený Kameň . In: Plaček, M.–Bóna, M., Encyklopédia slovenských hradov, 94–97. Bratislava.

[40] PRIKRYL, Ľ. V., 1977: Vývoj mapového zobrazovania Slovenska . Bratislava.

[41] RÁBIK, V.–LABANC, P.–TIBENSKÝ, M., 2013: Historická geografia . Trnava.

[42] ROHÁČ, J., 2010: Stredoveká Trnava . In: Šimončič, J. a kol., Dejiny Trnavy I, 83–149. Trnava.

[43] SKLADANÝ, M., 1965: Rybnikárstvo na fuggerovskom panstve Červený Kameň v 16. storočí , HŠ 10, 22–53.

[44] ŠIMŮNEK, R., 2015: Krajina třeboňského panství ve středověku a raném novověku . In: Historické krajiny Čech. Třeboňsko – Broumovsko – Praha, 122–244. Praha.

[45] TIBENSKÝ, J., 1998: Poctivá obec budmerická. Starodávna história. Každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia . Budmerice.

[46] TIBENSKÝ, J., 2011: Červenokamenské panstvo v stredoveku . Kraków – Trnava.

[47] URBAR 1768: Urbar mestecžka Cžasta . Cseszte, http://archives.hungaricana.hu/hu/urberi/ view/pozsony-cseszte/?document=1&pg=0&bbox=-2567%2C-4105%2C4967%2C313, cit. 24. 11. 2018.

[48] VEVERKA, B.–ČECHUROVÁ, M., 2012: Zaniklé rybníky uhříněveské na mapách O. B. Klausera a J. K. Müllera . In: Krajina jako historické jeviště, 143–158. Praha.

[49] WENZEL, G., 1887: Magyarország mezőgazdaságának története . Budapest.

[50] ZACHAROVÁ, A., 2008: Rybolov a rybnikárstvo. Rybárstvo vo svetle archeologických prameňov . Diplomová práca, ulož. na FF UKO, Bratislava.

[51] ŽUDEL, J., 1970: Príspevok k historickej geografii Trnavskej pahorkatiny do polovice 16. storočia , Geografický časopis 22, 19–38.

[52] ŽUDEL, J., 1974: Vplyv ekonomickej činnosti Fuggerovcov na životné prostredie v oblasti červenokamenského panstva v rokoch 1535–1583 , Geografický časopis 26, 163–174.

[53] ŽUDEL, J., 1991: Fuggerovci na Červenom Kameni 1535–1583 . Bratislava.