Filosofické aspekty Estetiky performativity Eriky Fischer-Lichte

Author: Koubová, Alice
Source document: Theatralia. 2020, vol. 23, iss. 2, pp. 13-29
Extent
13-29
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
V tomto článku formuluji filosoficky orientovaný příspěvek k diskuzi nad stěžejním dílem německé teatroložky Eriky Fischer-Lichte Estetika performativity. Zaměřuji se na způsob, jakým se Fischer-Lichte odvolává na filosofické koncepce (zejména fenomenologii, poststrukturalismus a filosofii hry) při své interpretaci performančního umění a jeho estetiky. Ačkoli Fischer-Lichte tvrdí, že postupuje v tradici post-strukturalismu a odvolává se na Judith Butler, aby se jí podařilo dekonstruovat novověký dualismus, svými východisky a argumentačním postupem to popírá. Její blízkost k Judith Butler se tak stává pouze proklamativní. Klíčový úhybný manévr provede Fischer-Lichte ve chvíli, kdy se rozhodne operovat s performativitou na poli estetiky, kterou odlišuje od každodenní performance člověka ve světě. Obdobný úkrok lze u Fischer-Lichte vystopovat i v rámci interpretace tělesnosti (Leib – Körper) a ve výkladu fenoménu hry. Své pojetí performančního umění nakonec opírá o avantgardní principy a její reflexe paradoxně potvrdí novověký dualismus v jeho převrácené podobě.
In this article I am offering a philosophical perspective within the discussion of a seminal work by German theatre scholar Erika Fischer-Lichte, The Transformative Power of Performance. I am looking at how Fischer-Lichte applies philosophical concepts (such as phenomenology, post-structuralism and game philosophy), whilst interpreting performance art and its aesthetics. Although Fischer-Lichte claims that she relies on poststructural tradition, mainly on Judith Butler, in deconstructing modern dualism, her line of argumentation and key points contradict this. Thus, the parallels with Judith Butler are only declarative. The distance between the two scholars is especially notable when Fischer-Lichte uses the term "performativity" within the field of aesthetics, which she distinguishes from every-day human performance. In a similar manner, Fischer-Lichte interprets the term "corporeality" (Leib – Körper) and the phenomenon of play. Her understanding of the performing arts rests upon avantgarde principles, and her reflections, paradoxically, support modern dualism in its inverted form.
Document
References:
[1] AUSLANDER, Philip. 2006. From Acting to Performance . London/New York: Routledge, 2006.

[2] AUSTIN, John Langshaw. 2000. Jak udělat něco slovy . Praha: Filosofia, 2000.

[3] BUTLER, Judith. 1990. Performative Acts and Gender Constitution: An Essay in Phenomenology and Feminist Theory . In Sue-Ellen Case (ed.). Performing Feminism: Feminist Critical Theory and Theatre. Baltimore/London: Johns Hopkins University Press, 1990: 270–282.

[4] BUTLER, Judith. 1997. Excitable Speech: A Politics of the Performative . New York: Routledge, 1997.

[5] BUTLER, Judith. 2017. When Gesture Becomes Event . Anna Street, Julien Alliot and Magnolia Pauker (edd.). Inter Views in Performance Philosophy. Crossings and Conversations. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2017: 171–191.

[6] CARLSON, Marvin. 2018. Performance. A Critical Introduction . London: Routledge, 2018.

[7] DERRIDA, Jacques. 1993. Texty k dekonstrukci. Práce z let 1967–72 . Bratislava: Archa, 1993.

[8] ERICKSON, Jon. 1995. The Fate of the Object: From Modern Object to Postmodern Sign in Performance, Art and Poetry . Ann Arbor (MI): University of Michigan Press, 1995.

[9] FISCHER-LICHTE, Erika. 2011. Estetika performativity . Přeložila Markéta Polochová. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011.

[10] FINK Eugen. 1992. Oáza štěstí . Praha: Mladá Fronta, 1992.

[11] FRIED, Michael. 1968. Art and Objecthood . In Gregory Battcock (ed.). Minimal Art: A Critical Anthology. New York: Dutton, 1968: 116–147.

[12] GREENBERG, Clement. 1961. Art and Culture: Critical Essays . Boston: Beacon Press, 1961.

[13] HERRMANN, Max. 1981. Über die Aufgaben eines theaterwissenschaftlichen Instituts . In Helmar Klier (ed.). Theaterwissenschaft im deutschsprachigen Raum. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1981.

[14] HUIZINGA, Johan. 1971. Homo ludens . Praha: Mladá Fronta, 1971.

[15] KOUBOVÁ, Alice. 2019. Myslet z druhého místa. K otázce performativní filosofie . Praha: NAMU, 2019.

[16] LAGAAY, Alice. 2001. Metaphysics of Performance . Berlin: Logos Verlag, 2001.