Nepolapitelné umění performance : autorskoprávní analýza

Author: Leška, Rudolf
Source document: Theatralia. 2020, vol. 23, iss. 2, pp. 57-73
Extent
57-73
  • ISSN
    1803-845X (print)
    2336-4548 (online)
Type
Article
Language
Czech
Abstract(s)
Studie předkládá autorskoprávní analýzu těch uměleckých děl, jež autor charakterizuje jako vyznačující se uměleckým záměrem vedenou organizací prostoru v čase (audiovizuální díla, choreografie, divadelní inscenace, kinetické objekty a instalace, světelný design, performance, happening, akce). Z nich se pak zaměřuje na poslední tři a na jejich dosavadní uchopení právní vědou a zahraničními soudy. Všímá si přitom jím pojmenovaného jevu, že s klesající mírou fixovatelnosti uměleckého artefaktu klesá ochota právníka přiznat takovému výsledku tvůrčí činnosti povahu autorského díla a naopak, čím lépe lze fixovat výtvor v listinné podobě, tím větší je pravděpodobnost, že soud takovému výtvoru přizná autorskoprávní ochranu. V procesu soudcovského rozhodování v autorském právu pak poukazuje na vyšší míru zapojení intuice než v jiných oborech práva. Jako systémové řešení navrhuje autor adopci americké doktríny splynutí myšlenky a jejího vyjádření (merger doctrine) a její aplikaci za hranice ryze technických děl (počítačové programy, tabulky aj.) na výtvory ze sféry umění, jako je performance Mariny Abramovićové The Artist Is Present, na níž autor svou myšlenku demonstruje.
The article deals with copyright analysis of artistic works which the author of this study defines as consisting in artistic organization of space in time (audiovisual works, choreography, theatre productions, kinetic objects and installations, light design, performance, happening, events). Of these, the author focuses on the last three and on how they are interpreted by legal science and foreign courts. The author argues that copyright judges are less willing to accept copyrightability of an expression when such an expression cannot be fixed on paper. In the process of judicial decision-making in copyright law, a higher degree of intuition is applied compared to other fields of law. As a systematic solution, the author suggests to adopt the US merger doctrine and its application beyond technical works (computer programs, charts, etc.) also on artistic productions such as Marina Abramović's performance The Artist is Present, which is illustrates the author's arguments.
Note
  • Studie vznikla s využitím institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Vysoké školy finanční a správní.
Document
References:
[1] –. 2010. The Artist Is Present [online]. Museum of Modern Art [cit. 1. 5. 2020]. Dostupné online na https://www.moma.org/learn/moma_learning/marina-abramovic-marina-abramovic-theartist-is-present-2010/.

[2] –. 2014. Pravá nebo levá? Soud řešil design holínek od Maxima Velčovského [online]. Lidovky (27. dubna 2014) [cit. 1. 5. 2020]. Dostupné online na https://www.lidovky.cz/relax/design/prava-nebo-leva-soud-resil-design-holinek-od-maxima-velcovskeho.A140425_144016_lnbydleni_toh.

[3] BANZ, Stefan. 2013. Joseph Beuys – Das Schweigen von Marcel Duchamp wird überbewertet: Ein Missverständnis . In Caroline Bachmann a Stefan Banz (edd.). Das Schweigen der Junggesellen. Nürnberg: Verlag für moderne Kunst, 2014: 85–97.

[4] BURKE, Shane. 2018. Copyright and conceptual art . In Enrico Bonadio a Nicola Lucchi. Non--Conventional Copyright. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, 2018: 44–61.

[5] DZEPINA, Eva N. 2019. Das Schweigen des Marcel Duchamp wird überbewertet [online]. Strömer Rechtsanwälte [cit. 1. 5. 2020]. Dostupné online na https://www.stroemer.de/index.php/beitraege1/58-urheberrecht4/980-das-schweigen-des-marcel-duchamp-wird-ueberbewertet.

[6] HOROV, Pavol. 2004. Poézia . Bratislava: Slovenský Tatran, 2004.

[7] HUSOVEC, Martin. 2012. Judikatórna harmonizácia pojmu autorského diela v únijnom práve . Bulletin slovenskej advokácie 18 (2012): 12: 16–20.

[8] HUTCHESON, Joseph C. Jr. 1929. Judgment Intuitive: The Function of the Hunch in Judicial Decision . Cornell Law Review 14 (1929): 3: 274–288.

[9] KAZDA, Jaromír. 2004. Živý obraz . In Petr Pavlovský. Základní pojmy divadla. Praha: Nakladatelství Libri a Národní divadlo, 2004: 287.

[10] KNAP, Karel. 1962. Autorské právo . Praha: Orbis, 1960.

[11] KNAP, Karel. 1974. Užití autorského díla . In Karel Knap. Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových, práva soutěžního. Praha: Ústav práva autorského a práv průmyslových na Právnické fakultě v Praze, 1973–1974: 21–43.

[12] KREJČA, Otomar. 1963. Rozhodující roli… In Jindřiška Hirschová, Otomar Krejča a Josef Svoboda. Majitelé klíčů: rozbor inscenace Národního divadla v Praze. Praha: Divadelní ústav, 1963: 7–8.

[13] KŘÍŽ, Jan et al. 2005. Autorský zákon a předpisy související. Komentář . 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2005.

[14] LEŠKA, Rudolf. 2007. Autorskoprávní postavení divadelního režiséra . Praha: 2007. Diplomová práce. Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

[15] LEŠKA, Rudolf. 2017. Právní ochrana uměleckého výkonu . Praha: 2017. Disertační práce. Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

[16] LEŠKA, Rudolf. 2019. Performers' Rights: A Central European Export . In Mira T. Sundara Rajan. Cambridge Handbook of Intellectual Property in Central and Eastern Europe. Cambridge: Cambridge University Press, 2019: 222–237. DOI 10.1017/9781316661253.013. |

[17] LUBY, Štefan. 1962. Autorské právo . Bratislava: Československá akadémia vied/Kabinet právnych vied SAV, 1962.

[18] POSNER, Richard A. 1995. Overcoming Law . Cambridge: Harvard University Press, 1995.

[19] MORE, Karim. 2009. Contre la protection des idées originales par le droit d'auteur . Revue Juridique de l'Ouest 37 (2009): 3: 269–285. | DOI 10.3406/juro.2009.4115

[20] NĚMCOVÁ, Barbora. 2014. Velčovského porcelánové holínky chrání zákon, rozhodl soud [online]. iDnes (23. dubna 2014) [cit. 1. 5. 2020]. Dostupné online na https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/velcovskeho-porcelanove-holinky-chrani-zakon-rozhodl-soud.A140423_190623_plzen-zpravy_js.

[21] PAVIS, Patrice. 2004. Divadelný slovník . Bratislava: Divadelný ústav, 2004.

[22] PAVLOVSKÝ, Petr. 2004. Druhy divadla . In Petr Pavlovský. Základní pojmy divadla. Praha: Nakladatelství Libri/Národní divadlo, 2004: 94–95.

[23] RICHARDS, Diana. 2016. When Judges Have a Hunch: Intuition and Experience in Judicial Decision‑Making . Archiv für Rechts-und Sozialphilosophie 102 (2016): 2: 245–260.

[24] SAMUELSON, Pamela. 2016. Reconceptualizing Copyright's Merger Doctrine . Journal of the Copyright Society of the U.S.A. 63 (2016): 3: 417–[ii].

[25] SCHULZE, Gernot. 2012. Beuys-Aktion 1964 – Der Mensch als Teil eines Kunstwerk . In Anke Schierholz, Ferdinand Melichar. Kunst, Recht und Geld – Festschrift für Gerhard Pfennig zum 65. Geburtstag. München: C. H. Beck, 2012: 217–236.

[26] SRSTKA, Jiří. 2003. Divadelní režie jako autorské dílo . Svět a divadlo 14 (2003): 2: 56–61.

[27] TRAKAL, Josef. 1903. Právní věda . In Jan Otto. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1903: 560–562.

[28] VOIGTLÄNDER, Robert, Alexander ELSTER a Heinz KLEINE. Die Gesetze, betreffend das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Tonkunst sowie an Werken der bildenden Kunst und der Photographie: Kommentar . Berlin: Walter de Gruyter & Co, 1952.

[29] VOSTELL, Wolf. 1978. Der Heuwagen (1967–1978). Malen ist Handeln und Erfahrung sammeln . Essen: Universität Essen, 1978.

[30] ZICH, Otakar. 1931. Estetika dramatického umění . Praha: Melantrich, 1931.