Title: Rokytná: non-invasive research into the settlement structure of an early medieval centre
Variant title:
- Rokytná: nedestruktivní průzkum sídelní struktury raně sředověkého centra
Source document: Archaeologia historica. 2021, vol. 46, iss. 1, pp. 7-25
Extent
7-25
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-1-1
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144236
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Research into central places is one of the most attractive themes in archaeological investigation and includes early medieval strongholds that reflect the political and socio-economic changes of their time. Archaeological research within the territory of Moravia (the eastern half of the Czech Republic) has long tended to concentrate on resolving issues of the centres of power related to the existence of the Moravian principality in the 9th–10th century, while sites linked to the building of the Přemyslid domain in the 11th–12th century have been investigated to a lesser extent. This contribution presents the results of research into the hillfort of Rokytná, which falls within this period. The hillfort, which is also known from period written sources, governed its own administrative district and enjoyed a prominent position among Přemyslid centres in Moravia. New data on the characteristics and structure of settlement was acquired with the help of a combination of non-destructive survey methods. The principal method was a geophysical survey using the magnetometer, accompanied by archaeological fieldwalking. A comparison of the magnetometer prospection and the results of pedestrian survey indicated possible interpretational discrepancies. Despite these it was established that during the period of operation of this medieval centre the whole investigated area was densely inhabited. At the same time, it was established that the site had been disturbed by deep ploughing and the effects of erosion which heavily influenced the data.
Výzkum centrálních lokalit představuje v archeologickém bádání jedno z nejatraktivnějších témat. Patří sem také raně středověká hradiska, která jsou odrazem politických a společensko-ekonomických změn své doby. Na území Moravy je archeologický výzkum dlouhodobě zaměřený spíše na řešení otázek mocenských center souvisejících s Velkomoravskou říší v 9.–10. století. Lokality spojené s budováním přemyslovské domény v 11.–12. století byly zkoumány v menší míře. Příspěvek přináší výsledky bádání na hradisku Rokytná, které spadá právě do tohoto období. Toto hradisko, které je známé i z dobových písemných pramenů, spravovalo vlastní hradský obvod a mezi přemyslovskými centry na Moravě zaujímalo přední postavení. Nové poznatky o charakteru a struktuře osídlení byly získány kombinací nedestruktivních metod průzkumu. Stěžejní metodou byl geofyzikální průzkum pomocí magnetometru, který byl doplněn liniovými povrchovými sběry. Konfrontace magnetického průzkumu a výsledků povrchových sběrů ukázala na možné interpretační disproporce. I přes to bylo zjištěno, že v období fungování raně středověkého centra byla celá zkoumaná plocha intenzivně osídlena. Současně ale bylo konstatováno výrazné narušení lokality hlubokou orbou a erozními procesy, které prvotní data výrazně ovlivnily.
Note
This publication is based on research supported by the Czech Science Foundation (GACR) under Grant No. 18-16153S "Early medieval strongholds in the light of non-destructive investigation".
Tento článek je výstupem výzkumu podporovaného Grantovou agenturou ČR, grant č. 18-16153S "Raně středověká hradiska ve světle nedestruktivního výzkumu".
References
[1] ALLEN, M. J., 1991: Analysing the landscape: a geographical approach to archaeological problems. In: Interpreting artefact scatters. Contributions to ploughzone archaeology (Schofield, A. J., ed.), 39–59. Oxford.
[2] ASPINALL, A.–GAFFNEY, C.–SCHMIDT, A., 2008: Magnetometry for archaeologists. Lanham, Maryland.
[3] BENEŠ, J., 1998: Keramika, ornice a reliéf. Výzkum polykulturního osídlení v Kozlech, o. Louny (SZ Čechy), AR L, 170–191.
[4] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und des Handels in der Vorburg, AH 9, 133–146.
[5] BLÁHA, J., 1991: Nálezy denárových ražeb v Pekařské ulici a otázka charakteru slovanského trhu v Olomouci 10.–11. století. Výroční zpráva 1991 Památkového ústavu v Olomouci. Olomouc.
[6] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000, 179–196. Praha.
[7] BLÁHA, J., 2001: Slovanská a středověká Olomouc v archeologických pramenech. In: Archeologické zrcadlení. Olomouc.
[8] BLANCO, H.–LAL, R., 2008: Principles of soil conservation and management. Dordrecht.
[9] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.
[10] ČIŽMÁŘ, Z., 2003: Rokytná (okr. Znojmo), PV 44, 274–275.
[11] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Rokytná (okr. Znojmo), PV 45, 240–241.
[12] ČIŽMÁŘ Z.–LEČBYCH, M., 2010: Znojmo (okr. Znojmo), PV 51, 488–491.
[13] DAVID, A.–LINFORD, N.–LINFORD, P., 2008: Geophysical survey in archaeological field evaluation (2nd ed.). Swindon.
[14] DRNOVSKÝ, P.–MILO, P.–TENCER, T., 2020: Zaniklá středověká vesnice Habřinka u Hořiněvsi (okres Hradec Králové). Analýza a interpretace povrchových sběrů a geofyzikálního měření – The deserted medieval village of Habřinka, near Hořiněves (Hradec Králové district): analysis and interpretation of surface collecting and geophysical measurements, AH 45, 123–139. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-5 | DOI 10.5817/AH2020-1-5
[15] DUNNELL, R. C.–SIMEK, J. F., 1995: Artifact Size and Plowzone Processes, Journal of Field Archaeology 22, 305–319.
[16] ESRI 2020: Kernel Density (Spatial Analyst). Dostupné z: https://pro.arcgis.com/en/pro-app/tool-reference/spatial-analyst/kernel-density.htm, cit. 15. 11. 2020.
[17] FASSBINDER, J. W. E., 2015: Seeing beneath the farmland, steppe and desert soil: magnetic prospecting and soil magnetism, Journal of Archaeological Science 56, 85–95. https://doi.org/10.1016/j.jas.2015.02.023. | DOI 10.1016/j.jas.2015.02.023
[18] FASSBINDER, J. W. E., 2017: Magnetometry for Archaeology. In: Encyclopedia of Geoarchaeology, Encyclopedia of Earth Sciences Series (Gilbert, A.S., ed.), 499–514. Dordrecht. DOI 10.1007/978-1-4020-4409-0. |
[19] FASSBINDER, J. W. E.–STANJEK, H., 1993: Occurrence of bacterial magnetite in soils from archaeological sites, Archaeologia Polona 31, 117–128.
[20] FLEKOVÁ, K.–ČIŽMÁŘ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2012: Nález románských dlaždic z Rokytné. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 279–300. Brno.
[21] GAFFNEY, CH. F., 2008: Detecting Trends in the Prediction of the Buried Past: A Review of Geophysical Techniques in Archaeology, Archaeometry 50, no. 2, 313–336. https:// | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00388.x." target="_blank">https://
[22] HOLUB, P. et al., 2010: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 51, 395–432.
[23] HRUBÝ, V., 1936: Tři studie k české diplomatice, Spisy filosofické fakulty MU v Brně 42, 1–185. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11222.digilib/118850.
[24] JANOVSKÁ, V.–KLÍR, T., 2020: Nedestruktivní výzkum zaniklé Havraně (okres Nymburk). Příspěvek k podobě raně středověkých center nižšího řádu – Non-destructive research into the deserted Havraň locality (Nymburk district): a contribution to the form of early medieval centres of the lower rank, AH 45, 67–91.
[25] KALHOUS, D., 2018: Building and Organising Central Places and Fortifications as a Manifestation of Princely Power in Early Medieval Europe. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 17–23. Brno.
[26] KŘIVÁNEK, R., 2008: Nové výsledky geofyzikálních průzkumů v širším areálu pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka v Praze-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 19, 233–256.
[27] KŘIVÁNEK, R., 2012: A Comparison of a Surface Artefact Collection and Geophysical Prospection Information – Examples from the Vraný Micro-region, Distr. Kladno, IANSA 3, no. 1, 155–161.
[28] KŘIVÁNEK, R., 2013: Changes of structure and extent of early medieval strongholds in Central Bohemia from geophysical surveys of sites. In: Archaeological prospection. Proceedings of the 10th International Conference – Vienna, May 29th – June 2nd 2013 (Neubauer, W.–Trinks, I.–Salisbury, R.–Einwögerer, B., edd.), 281–284. Wien. https://doi.org/10.2307/j.ctvjsf630.108 | DOI 10.2307/j.ctvjsf630.108
[29] KŘIVÁNEK, R., 2019: Přehled geofyzikálních průzkumů raně středověkých hradišť v Čechách: přínos, omezení, perspektivy. In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Chrzan, K.–Moździoch, S.–Rodak, S., edd.), 145–154. Wrocław.
[30] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2009: Early Medieval stronghold Libice nad Cidlinou. An example of use of geophysical methods in systematic non-destructive archaeological project, ArcheoSciences, revue d'archéométrie, suppl. 33 (Mémorie du sol, espace des hommes), 93–95.
[31] KUNA, M., 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy ČAS – Supplément 23, Praha.
[32] KUZUCUOGLU, C.–LESPEZ, L.–PASTRE, J.-F., 1992: Holocene colluvial deposits on the slopes of the Paris Basin. In: Past and Present Soil Erosion. Oxbow Monograph 22 (Bell, M.–Boardman, J., edd.), 115–123. Oxford.
[33] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les propriétés magnétiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–195.
[34] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova, SPFFBU E 39, 93–111.
[35] MAŘÍK, J.–KŘIVÁNEK, R., 2012: Nedestruktivní výzkum akropole libického hradiště, SbNM A LXVI, 67–70, 89–90.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[37] MUSIC, B.–SLAPSAK, B.–PERKO, V., 2000: On-site distributions and geophysics: The site of Rodik-Ajdovscina. In: Extracting Meaning from Ploughsoil Assemblages (Francovich, R.–Patterson, H.–Barker, G., edd.), 132–146. Oxford.
[38] NEKUDA, V.–SEJBAL, J., 1960: Keramika ze sídliště 11. století z Rokytné u Mor. Krumlova datovaná mincí, Moravské numismatické zprávy 7, 23–26.
[39] NEUBAUER, W., 2001: Magnetische Prospektion in der Archäologie. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 44. Wien.
[40] NOVOTNÝ, B., 1960: Zjišťovací výzkum hradiska Rokytné u Moravského Krumlova, PV 1959, 133–138.
[41] NOVOTNÝ, B., 1975: Rokytná (okr. Znojmo), Nálezová zpráva č. j. 1296/75, AÚ AV ČR Brno.
[42] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpytignew" z 11. a 12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183–215.
[43] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu "Rokyten" na Moravě z 11. až první poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Řeznovice – Die archäologische Untersuchung der Burg "Rokyten" in Mähren aus dem 11.–12. Jh., ihr Sprengel und der romanische Herrenhof Řeznovice, AH 6, 221–238.
[44] PARMA, D.–ŠPANIHEL, S., 2015: Moravský Krumlov (k. ú. Rokytná, okr. Znojmo), PV 56, no. 2, 291–292.
[45] PETRÁČEK, T., 2012: Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek. Fenomén darovaných lidí přemyslovských zemí 10.–12. století. Praha.
[46] PETRÁČEK, T., 2017: Power and Exploitation in the Czech Lands in the 10th–12th Centuries. A Central European Perspective. Leiden – Boston. https://doi.org/10.1163/9789004331495 | DOI 10.1163/9789004331495
[47] PROCHÁZKA, R., 1985: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově-Rokytné (okr. Znojmo), PV 1983, 50–51.
[48] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.
[49] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury. Brno.
[50] PROCHÁZKA, R., 2018: Přerov Stronghold and the Material Culture of Its Inhabitants in the Late Phase of the Early Middle Ages. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 137–170. Brno.
[51] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M.–ZÁVODNÁ, B., 2011: Doklady neželezné metalurgie ze sklonku 12. století z Brna, Josefská ulice, AR LXIII, 65–89.
[52] PROCHÁZKA, R.–KOHOUTEK, J.–PEŠKA, J., 2007: Přerov Horní náměstí. Od Pravěkého hradiska ke středověkému městu. Archeologické památky střední Moravy 15. Olomouc.
[53] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra – Zur Topographie und Interpretation der Vorlokationsbesiedlung des brünner historischen Stadtkerns, AH 24, 169–188.
[54] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje Brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, PV 48, 143–232.
[55] PROCHÁZKA, R.–WIHODA, M.–ZAPLETALOVÁ, D., 2011: V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku (Procházka, R., ed.), 447–560. Brno.
[56] REYNOLDS, P., J., 1982: The ploughzone. In: Festschrift zum 100-jahriges Bestehen der Naturhistorischen Gesellschaft Nürnberg, 315–341. Nürnberg.
[57] SCHMIDT, A. et al., 2016: Schmidt, A.–Linford, P.–Linford, N.–David, A.–Gaffney, C.–Sarris, A.–Fassbinder, J., EAC guidelines for the use of geophysics in archaeology: Questions to ask and points to consider, Europae Archaeologiae. Consilium guidelines 2. Namur.
[58] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století. Ivančice.
[59] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24/2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[60] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1964: Česká listina doby přemyslovské (Nástin vývoje), SPFFBU C 11, 51–89.
[61] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století. Ivančice.
[62] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravia and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno.
[63] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24/2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[64] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Česká historie 21. Praha.
[65] ZAPLETALOVÁ, D., 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace, AR LVIII, 758–771.
[66] ZAPLETALOVÁ, D., 2017: Stav poznání raně středověkého hradu Brna, BMD 30, 11–56.
[67] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Dvacet pánů" české země. K vymezení panujícího rodu v 11. a 12. století, ČMM CXVII, 293–309.
[2] ASPINALL, A.–GAFFNEY, C.–SCHMIDT, A., 2008: Magnetometry for archaeologists. Lanham, Maryland.
[3] BENEŠ, J., 1998: Keramika, ornice a reliéf. Výzkum polykulturního osídlení v Kozlech, o. Louny (SZ Čechy), AR L, 170–191.
[4] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí – Frühmittelalterliche Siedlung in Olomouc (Olmütz) und Anfänge der Handwerksproduktion und des Handels in der Vorburg, AH 9, 133–146.
[5] BLÁHA, J., 1991: Nálezy denárových ražeb v Pekařské ulici a otázka charakteru slovanského trhu v Olomouci 10.–11. století. Výroční zpráva 1991 Památkového ústavu v Olomouci. Olomouc.
[6] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000, 179–196. Praha.
[7] BLÁHA, J., 2001: Slovanská a středověká Olomouc v archeologických pramenech. In: Archeologické zrcadlení. Olomouc.
[8] BLANCO, H.–LAL, R., 2008: Principles of soil conservation and management. Dordrecht.
[9] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.
[10] ČIŽMÁŘ, Z., 2003: Rokytná (okr. Znojmo), PV 44, 274–275.
[11] ČIŽMÁŘ, Z., 2004: Rokytná (okr. Znojmo), PV 45, 240–241.
[12] ČIŽMÁŘ Z.–LEČBYCH, M., 2010: Znojmo (okr. Znojmo), PV 51, 488–491.
[13] DAVID, A.–LINFORD, N.–LINFORD, P., 2008: Geophysical survey in archaeological field evaluation (2nd ed.). Swindon.
[14] DRNOVSKÝ, P.–MILO, P.–TENCER, T., 2020: Zaniklá středověká vesnice Habřinka u Hořiněvsi (okres Hradec Králové). Analýza a interpretace povrchových sběrů a geofyzikálního měření – The deserted medieval village of Habřinka, near Hořiněves (Hradec Králové district): analysis and interpretation of surface collecting and geophysical measurements, AH 45, 123–139. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-5 | DOI 10.5817/AH2020-1-5
[15] DUNNELL, R. C.–SIMEK, J. F., 1995: Artifact Size and Plowzone Processes, Journal of Field Archaeology 22, 305–319.
[16] ESRI 2020: Kernel Density (Spatial Analyst). Dostupné z: https://pro.arcgis.com/en/pro-app/tool-reference/spatial-analyst/kernel-density.htm, cit. 15. 11. 2020.
[17] FASSBINDER, J. W. E., 2015: Seeing beneath the farmland, steppe and desert soil: magnetic prospecting and soil magnetism, Journal of Archaeological Science 56, 85–95. https://doi.org/10.1016/j.jas.2015.02.023. | DOI 10.1016/j.jas.2015.02.023
[18] FASSBINDER, J. W. E., 2017: Magnetometry for Archaeology. In: Encyclopedia of Geoarchaeology, Encyclopedia of Earth Sciences Series (Gilbert, A.S., ed.), 499–514. Dordrecht. DOI 10.1007/978-1-4020-4409-0. |
[19] FASSBINDER, J. W. E.–STANJEK, H., 1993: Occurrence of bacterial magnetite in soils from archaeological sites, Archaeologia Polona 31, 117–128.
[20] FLEKOVÁ, K.–ČIŽMÁŘ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2012: Nález románských dlaždic z Rokytné. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 279–300. Brno.
[21] GAFFNEY, CH. F., 2008: Detecting Trends in the Prediction of the Buried Past: A Review of Geophysical Techniques in Archaeology, Archaeometry 50, no. 2, 313–336. https:// | DOI 10.1111/j.1475-4754.2008.00388.x." target="_blank">https://
[22] HOLUB, P. et al., 2010: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 51, 395–432.
[23] HRUBÝ, V., 1936: Tři studie k české diplomatice, Spisy filosofické fakulty MU v Brně 42, 1–185. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11222.digilib/118850.
[24] JANOVSKÁ, V.–KLÍR, T., 2020: Nedestruktivní výzkum zaniklé Havraně (okres Nymburk). Příspěvek k podobě raně středověkých center nižšího řádu – Non-destructive research into the deserted Havraň locality (Nymburk district): a contribution to the form of early medieval centres of the lower rank, AH 45, 67–91.
[25] KALHOUS, D., 2018: Building and Organising Central Places and Fortifications as a Manifestation of Princely Power in Early Medieval Europe. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 17–23. Brno.
[26] KŘIVÁNEK, R., 2008: Nové výsledky geofyzikálních průzkumů v širším areálu pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka v Praze-Bohnicích, Archaeologica Pragensia 19, 233–256.
[27] KŘIVÁNEK, R., 2012: A Comparison of a Surface Artefact Collection and Geophysical Prospection Information – Examples from the Vraný Micro-region, Distr. Kladno, IANSA 3, no. 1, 155–161.
[28] KŘIVÁNEK, R., 2013: Changes of structure and extent of early medieval strongholds in Central Bohemia from geophysical surveys of sites. In: Archaeological prospection. Proceedings of the 10th International Conference – Vienna, May 29th – June 2nd 2013 (Neubauer, W.–Trinks, I.–Salisbury, R.–Einwögerer, B., edd.), 281–284. Wien. https://doi.org/10.2307/j.ctvjsf630.108 | DOI 10.2307/j.ctvjsf630.108
[29] KŘIVÁNEK, R., 2019: Přehled geofyzikálních průzkumů raně středověkých hradišť v Čechách: přínos, omezení, perspektivy. In: Współczesne metody badań wczesnośredniowiecznych grodów Europy Środkowo-Wschodniej (Chrzan, K.–Moździoch, S.–Rodak, S., edd.), 145–154. Wrocław.
[30] KŘIVÁNEK, R.–MAŘÍK, J., 2009: Early Medieval stronghold Libice nad Cidlinou. An example of use of geophysical methods in systematic non-destructive archaeological project, ArcheoSciences, revue d'archéométrie, suppl. 33 (Mémorie du sol, espace des hommes), 93–95.
[31] KUNA, M., 1994: Archeologický výzkum povrchovými sběry. Zprávy ČAS – Supplément 23, Praha.
[32] KUZUCUOGLU, C.–LESPEZ, L.–PASTRE, J.-F., 1992: Holocene colluvial deposits on the slopes of the Paris Basin. In: Past and Present Soil Erosion. Oxbow Monograph 22 (Bell, M.–Boardman, J., edd.), 115–123. Oxford.
[33] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les propriétés magnétiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–195.
[34] MALÍK, P.–PEŠKA, M., 1994: Soubor časně novověké keramiky z Moravského Krumlova, SPFFBU E 39, 93–111.
[35] MAŘÍK, J.–KŘIVÁNEK, R., 2012: Nedestruktivní výzkum akropole libického hradiště, SbNM A LXVI, 67–70, 89–90.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[37] MUSIC, B.–SLAPSAK, B.–PERKO, V., 2000: On-site distributions and geophysics: The site of Rodik-Ajdovscina. In: Extracting Meaning from Ploughsoil Assemblages (Francovich, R.–Patterson, H.–Barker, G., edd.), 132–146. Oxford.
[38] NEKUDA, V.–SEJBAL, J., 1960: Keramika ze sídliště 11. století z Rokytné u Mor. Krumlova datovaná mincí, Moravské numismatické zprávy 7, 23–26.
[39] NEUBAUER, W., 2001: Magnetische Prospektion in der Archäologie. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 44. Wien.
[40] NOVOTNÝ, B., 1960: Zjišťovací výzkum hradiska Rokytné u Moravského Krumlova, PV 1959, 133–138.
[41] NOVOTNÝ, B., 1975: Rokytná (okr. Znojmo), Nálezová zpráva č. j. 1296/75, AÚ AV ČR Brno.
[42] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpytignew" z 11. a 12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183–215.
[43] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu "Rokyten" na Moravě z 11. až první poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Řeznovice – Die archäologische Untersuchung der Burg "Rokyten" in Mähren aus dem 11.–12. Jh., ihr Sprengel und der romanische Herrenhof Řeznovice, AH 6, 221–238.
[44] PARMA, D.–ŠPANIHEL, S., 2015: Moravský Krumlov (k. ú. Rokytná, okr. Znojmo), PV 56, no. 2, 291–292.
[45] PETRÁČEK, T., 2012: Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek. Fenomén darovaných lidí přemyslovských zemí 10.–12. století. Praha.
[46] PETRÁČEK, T., 2017: Power and Exploitation in the Czech Lands in the 10th–12th Centuries. A Central European Perspective. Leiden – Boston. https://doi.org/10.1163/9789004331495 | DOI 10.1163/9789004331495
[47] PROCHÁZKA, R., 1985: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově-Rokytné (okr. Znojmo), PV 1983, 50–51.
[48] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., 38. Brno.
[49] PROCHÁZKA, R., 2017: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury. Brno.
[50] PROCHÁZKA, R., 2018: Přerov Stronghold and the Material Culture of Its Inhabitants in the Late Phase of the Early Middle Ages. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 137–170. Brno.
[51] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M.–ZÁVODNÁ, B., 2011: Doklady neželezné metalurgie ze sklonku 12. století z Brna, Josefská ulice, AR LXIII, 65–89.
[52] PROCHÁZKA, R.–KOHOUTEK, J.–PEŠKA, J., 2007: Přerov Horní náměstí. Od Pravěkého hradiska ke středověkému městu. Archeologické památky střední Moravy 15. Olomouc.
[53] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra – Zur Topographie und Interpretation der Vorlokationsbesiedlung des brünner historischen Stadtkerns, AH 24, 169–188.
[54] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje Brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, PV 48, 143–232.
[55] PROCHÁZKA, R.–WIHODA, M.–ZAPLETALOVÁ, D., 2011: V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku (Procházka, R., ed.), 447–560. Brno.
[56] REYNOLDS, P., J., 1982: The ploughzone. In: Festschrift zum 100-jahriges Bestehen der Naturhistorischen Gesellschaft Nürnberg, 315–341. Nürnberg.
[57] SCHMIDT, A. et al., 2016: Schmidt, A.–Linford, P.–Linford, N.–David, A.–Gaffney, C.–Sarris, A.–Fassbinder, J., EAC guidelines for the use of geophysics in archaeology: Questions to ask and points to consider, Europae Archaeologiae. Consilium guidelines 2. Namur.
[58] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století. Ivančice.
[59] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24/2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[60] ŠEBÁNEK, J.–DUŠKOVÁ, S., 1964: Česká listina doby přemyslovské (Nástin vývoje), SPFFBU C 11, 51–89.
[61] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Ivančicích. Přelom 16. a 17. století. Ivančice.
[62] ŠLÉZAR, P., 2018: Olomouc between the Great Moravia and Přemyslid Duchies. In: Moravian and Silesian Strongholds of the Tenth and Eleventh Centuries in the Context of Central Europe. Spisy Archeologického ústavu AV ČR 57 (Kouřil, P.–Procházka, R., edd.), 115–135. Brno.
[63] TRACHET, J. et al., 2017: Trachet, J.–Delefortrie, S.–Van Meirvenne, M.–Hillewaert, B.–De Clercq, A., Reassessing Surface Artefact Scatters. The Integration of Artefact-Accurate Fieldwalking with Geophysical Data at Medieval Harbour Sites Near Bruges (Belgium), Archaeological Prospection 24/2, 101–117. https://doi.org/10.1002/arp.1552 | DOI 10.1002/arp.1552
[64] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Česká historie 21. Praha.
[65] ZAPLETALOVÁ, D., 2006: Staré Brno a brněnská předlokační aglomerace, AR LVIII, 758–771.
[66] ZAPLETALOVÁ, D., 2017: Stav poznání raně středověkého hradu Brna, BMD 30, 11–56.
[67] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Dvacet pánů" české země. K vymezení panujícího rodu v 11. a 12. století, ČMM CXVII, 293–309.