Title: Kachle s biskupským motivem z Uherského Hradiště a jejich vazba k Janu Filipcovi
Variant title:
- Tiles with an episcopal motif from Uherské Hradiště and their link to Jan Filipec
- Kacheln mit Bischofsmotiv aus Uherské Hradiště und ihr Bezug zu Johann Filipec
Source document: Archaeologia historica. 2021, vol. 46, iss. 2, pp. 611-630
Extent
611-630
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2021-2-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144704
Type: Article
Language
Czech
Summary language
German
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Tématem práce je ikonograficky ojedinělý, historicky cenný, bohužel jen zčásti zachovaný reliéf kachle z konce 15. až počátku 16. století pocházející ze staršího, nálezově velmi bohatého předstihového výzkumu v Uherském Hradišti, Otakarově ulici. Nález je možné spojit s činností hrnčířských dílen, které na lokalitě působily. Torzálně zachovaný motiv s mitrou, berlou a nápisovou páskou odkazuje k osobě velkovaradínského biskupa, olomouckého administrátora a v neposlední řadě i významného diplomata Jana Filipce. Ten se mimo jiné zasloužil o založení františkánského kláštera v Uherském Hradišti, v jehož prostoru našel po ukončení aktivní kariéry i místo svého posledního odpočinku. Text tak reflektuje i tyto Filipcovy vazby k regionu a zamýšlí se nad osobou možného objednavatele kachlového reliéfu. Ikonografický rozbor motivu kachle odkazující k Janu Filipcovi je podpořen epigrafickou analýzou textu nápisové pásky z reliéfu kachle.
This paper examines an iconographically unique and historically valuable relief on a tile from the late 15th century or the early 16th century which is unfortunately only partially preserved. The relief was part of an earlier find of a rich series from research in Uherské Hradiště, Otakarova Street that can be linked to the activities of pottery workshops on this site. The fragment of a motif with a mitre, a crosier and a band with inscription refers to Jan Filipec, a bishop in Oradea (Romania), an Olomouc administrator and also a prominent diplomat. Among other things, he is credited with the establishment of a Franciscan monastery in Uherské Hradiště where he spent his last years and which also became his final resting place. The article conveys Filipec's ties with the region and discusses the possible commissioner of the relief. The iconographic analysis of the motif referring to Jan Filipec is supported by the epigraphic analysis of the text on the inscription band in the tile relief.
References
[1] BLAHOSLAV 1458–1542: Jan Blahoslav, Historia fratrum Bohemicarum inde ab anno 1458 usque anno 1542. Díl 1. Rkp. ulož v Národní knihovně, sign. FXVII 51a: Archiv český V.–XVII. (Palacký, F.–Kalousek, J., edd.). 1872–1900.
[2] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národní muzea v Praze. Praha.
[3] BUBEN, M., 2003: Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku, Forum brunense 1994, 181–188.
[5] ČOUPEK, J., 1984: Seznam ulic města Uherského Hradiště. Uherské Hradiště.
[6] ČOUPEK, J., 2010: Uherské Hradiště: Klášter františkánů a kostel Zvěstování Panny Marie. Velehrad.
[7] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[8] FOLTÝNOVÁ-MIKULCOVÁ, P., 1999: Jan Filipec, diplomat ze sklonku středověku, Dějiny a současnost 21, 11–15.
[9] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky regionálního muzea v Chrudimi 5/II. Chrudim.
[10] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2002: Parohový hrací kotouček, Slovácko 44, 163–166.
[11] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2003: Olověný křížek z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice – Kleines bleiernes Kreuzchen aus Uherské Hradiště, Otakarova-Str., AH 28, 553–560.
[12] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2004: Zvířecí kosti z 8.–10. století v Uherském Hradišti a jejich zpracování. Předběžná zpráva. In: Zborník na počesť Dariny Bialekovej (Fusek, G.. ed.), 75–80. Nitra.
[13] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2020: Archeologie o Uherském Hradišti v době velkomoravské: výzkumy, lidé, povodně (40 let od zahájení plošných výzkumů) – Die Archäologie über Uherské Hradiště zur Zeit Großmährens – Grabungen, Menschen, Überschwemmungen (40 Jahre seit Aufnahme großflächiger Grabungen), AH 45, 785–807. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-13 | DOI 10.5817/AH2020-2-13
[14] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[15] HAVLICE, J.–KYPTA, J. et al., 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.
[16] HLOBIL, I., 1991: Morava a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína. K 500. výročí první recepce renesance v českých zemích, ČMM CX, 325–338.
[17] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno, AH 43, 491–509. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-10 | DOI 10.5817/AH2018-2-10
[18] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie. Gniezno.
[19] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kolektiv, 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[20] JIŘÍK, J.–KYPTA, J., edd., 2013: Gotické kamnové kachle na Písecku. Výběrový katalog výstavy. Obrazový svět pozdního středověku. Písek.
[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[22] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–456.
[23] KALHOUS, A., 2006: Jan Filipec v diplomatických službách Matyáše Korvína, ČMM CXXV, 3–32.
[24] KASÍK, S., 2000: Znakové svorníky na hradě Buchlově, Slovácko 41 (1999), 215–243.
[25] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Bánska Bystrica.
[26] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[27] MENOUŠKOVÁ, D., 2012: Znak pánů z Lomnice na reliéfech kachlů z Uherského Hradiště, Slovácko 53 (2011), 217–225.
[28] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[29] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., edd., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.
[30] MĚŠŤÁNEK, T., 2003: Biskup Filipec (1431–1509) a středoevropská politika. Uherské Hradiště.
[31] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert, Folia archaeologica 25, 179–205.
[32] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích. Olomouc – Hranice.
[33] MORAVEC, Z., 2019: Kachlový soubor z Kostelního náměstí v Ostravě. Ostrava.
[34] PAPROCKÝ 1593: Zrcadlo Slawneho Margkrabstwij Morawskeho: W kteremz geden kazdy Staw, dawnost, wzactnost y powinnost swau vhleda: sebrane ... Skrze Bartholomege Paprockeho z Glogol a Paprocke Woly Olomutii: Haeredes Milich-talleri, 1593. Rkp. Dostupné z: http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ169048003.
[35] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[36] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[37] PILŇÁČEK, J., 2004: Staromoravští rodové I. Velehrad.
[38] POJSL, M., 2013: Olomoučtí biskupové a arcibiskupové a jejich pohřební místa. Uherské Hradiště.
[39] PROCHÁZKA, R., 1979–1981: Terénní deník. Rukopis, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[40] SNÁŠIL, R., 1990–1991: Nálezová zpráva 739/01. Františkánský klášter, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[41] SNÁŠIL, R., 1991–1992: Zpráva o archeologických výzkumech a přírůstcích Slováckého muzea v roce 1991, Slovácko 33–34, 117–129.
[42] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien. II. Teil (neue Folge). Basel.
[2] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národní muzea v Praze. Praha.
[3] BUBEN, M., 2003: Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha.
[4] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1994: Rytířská kamna na Špilberku, Forum brunense 1994, 181–188.
[5] ČOUPEK, J., 1984: Seznam ulic města Uherského Hradiště. Uherské Hradiště.
[6] ČOUPEK, J., 2010: Uherské Hradiště: Klášter františkánů a kostel Zvěstování Panny Marie. Velehrad.
[7] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[8] FOLTÝNOVÁ-MIKULCOVÁ, P., 1999: Jan Filipec, diplomat ze sklonku středověku, Dějiny a současnost 21, 11–15.
[9] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky regionálního muzea v Chrudimi 5/II. Chrudim.
[10] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2002: Parohový hrací kotouček, Slovácko 44, 163–166.
[11] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2003: Olověný křížek z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice – Kleines bleiernes Kreuzchen aus Uherské Hradiště, Otakarova-Str., AH 28, 553–560.
[12] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2004: Zvířecí kosti z 8.–10. století v Uherském Hradišti a jejich zpracování. Předběžná zpráva. In: Zborník na počesť Dariny Bialekovej (Fusek, G.. ed.), 75–80. Nitra.
[13] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2020: Archeologie o Uherském Hradišti v době velkomoravské: výzkumy, lidé, povodně (40 let od zahájení plošných výzkumů) – Die Archäologie über Uherské Hradiště zur Zeit Großmährens – Grabungen, Menschen, Überschwemmungen (40 Jahre seit Aufnahme großflächiger Grabungen), AH 45, 785–807. https://doi.org/10.5817/AH2020-2-13 | DOI 10.5817/AH2020-2-13
[14] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[15] HAVLICE, J.–KYPTA, J. et al., 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.
[16] HLOBIL, I., 1991: Morava a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína. K 500. výročí první recepce renesance v českých zemích, ČMM CX, 325–338.
[17] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno, AH 43, 491–509. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-10 | DOI 10.5817/AH2018-2-10
[18] JANIAK, T., 2003: Kafle gotyckie w zbiorach Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie. Gniezno.
[19] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kolektiv, 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[20] JIŘÍK, J.–KYPTA, J., edd., 2013: Gotické kamnové kachle na Písecku. Výběrový katalog výstavy. Obrazový svět pozdního středověku. Písek.
[21] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Špilberská kachlová kamna a jejich stavebníci – Špilberker Kachelöfen und ihre Besteller, AH 27, 555–587.
[22] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in den Räumen des Minoritenklosters in Brno (Brünn), AH 30, 445–456.
[23] KALHOUS, A., 2006: Jan Filipec v diplomatických službách Matyáše Korvína, ČMM CXXV, 3–32.
[24] KASÍK, S., 2000: Znakové svorníky na hradě Buchlově, Slovácko 41 (1999), 215–243.
[25] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Bánska Bystrica.
[26] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[27] MENOUŠKOVÁ, D., 2012: Znak pánů z Lomnice na reliéfech kachlů z Uherského Hradiště, Slovácko 53 (2011), 217–225.
[28] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[29] MENOUŠKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z., edd., 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.
[30] MĚŠŤÁNEK, T., 2003: Biskup Filipec (1431–1509) a středoevropská politika. Uherské Hradiště.
[31] MICHNA, P. J., 1974: Archäologische Nachweise der mährisch-ungarischen Beziehungen im 15. Jahrhundert, Folia archaeologica 25, 179–205.
[32] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích. Olomouc – Hranice.
[33] MORAVEC, Z., 2019: Kachlový soubor z Kostelního náměstí v Ostravě. Ostrava.
[34] PAPROCKÝ 1593: Zrcadlo Slawneho Margkrabstwij Morawskeho: W kteremz geden kazdy Staw, dawnost, wzactnost y powinnost swau vhleda: sebrane ... Skrze Bartholomege Paprockeho z Glogol a Paprocke Woly Olomutii: Haeredes Milich-talleri, 1593. Rkp. Dostupné z: http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ169048003.
[35] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[36] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[37] PILŇÁČEK, J., 2004: Staromoravští rodové I. Velehrad.
[38] POJSL, M., 2013: Olomoučtí biskupové a arcibiskupové a jejich pohřební místa. Uherské Hradiště.
[39] PROCHÁZKA, R., 1979–1981: Terénní deník. Rukopis, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[40] SNÁŠIL, R., 1990–1991: Nálezová zpráva 739/01. Františkánský klášter, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[41] SNÁŠIL, R., 1991–1992: Zpráva o archeologických výzkumech a přírůstcích Slováckého muzea v roce 1991, Slovácko 33–34, 117–129.
[42] STRAUSS, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien. II. Teil (neue Folge). Basel.