Její pastorkyňa jako venkovský román : transformace pro populární četbu

Název: Její pastorkyňa jako venkovský román : transformace pro populární četbu
Variantní název:
  • Její pastorkyňa as a rural novel : transformation for popular reading
Zdrojový dokument: Bohemica litteraria. 2010, roč. 13, č. 1-2, s. [61]-75
Rozsah
[61]-75
  • ISSN
    1213-2144 (print)
    2336-4394 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
In 1930, being retold by the author as a novel, G. Preissová's most successful drama Její pastorkyňa(1890) entered the sphere of popular reading. It was at the time when the rural literature enjoyed popularity again owing to the so-called Ruralists, after having been previously shifted out by avant-garde influence to the periphery of literary life. The opera Jenůfa by L. Janáček got on the world's prestigious stages and the original drama was first adapted for the screen already in the silent era (director R. Měšťák, 1929). Now, in competition with the celebrated artistic transformation of the composer Janáček, authors of the film (and continuous productions of her play), the author of the adapted novel chose the easiest way of communication with a perceiver – that is a book. In this epic narrative mode she both extended and simplified the story of the original play and added the happy ending.
Reference
[1] PREISSOVÁ, Gabriela, 1891. Její pastorkyňa. Drama z venkovského života moravského o třech jednáních; Repertoir českých divadel XXIV (Praha: F. Šimáček)

[2] PREISSOVÁ, Gabriela, 1930. Její pastorkyňa. Venkovský román; Kniha všem, sv. 30 (Praha: V. Orel)

[3] FOŘT, Bohumil, 2008. Literární postava. Vývoj a aspekty naratologických zkoumání (Praha: ÚČL AV ČR)

[4] GREBENÍČKOVÁ, Růžena, 1956. "Doslov", in Gabriela Preissová: Její pastorkyňa; Národní klasikové, sv. 23, ed. S. Utěšený (Praha: Mladá fronta), s. 139–143

[5] HALÍŘOVÁ, Martina, 2007. "Reflexe svobodné matky ve společnosti", in Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. pol. 19. století (Praha: Scriptorium), s. 83–86

[6] HOMOLÁČ, Jiří, 1996. Intertextovost a utváření smyslu v textu (Praha: Karolinum)

[7] JANÁČKOVÁ, Jaroslava, 1980. Živé prameny. Vznik Jiráskovy nové kroniky U nás (Hradec Králové: Kruh)

[8] KLOS, Richard, 1989. "Rozsudek nad Kostelničkou", Opus musicum, s. 28–30

[9] KNEIDL, Pravoslav, 1990. "Čeští nakladatelé 2. poloviny 19. století", in M. Bohatcová a kol.: Česká kniha v proměnách staletí (Praha: Panorama), s. 385–388

[10] LENDEROVÁ, Milena, KOPIČKOVÁ, Božena, BUREŠOVÁ, Jana, MAUR, Eduard (eds.), 2009. Žena v českých zemích od středověku do 20. století (Praha: NLN)

[11] NÜNNING, Ansgar (ed.), 2006. "Intermedialita", in Lexikon teorie literatury a kultury; red. J. Trávníček, J. Holý (Brno: Host), s. 345–346

[12] OTRUBA, Mojmír, 1994. "Sémantika a axiologie mezitextovosti", in Znaky a hodnoty (Praha: Český spisovatel), s. 227–248

[13] RAKUŠANOVÁ, Marie, 2008. Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století v Čechách (Praha: Academia)

[14] ŘEZÁČ, Václav, 1950. Rozhraní (Praha: Družstevní práce)

[15] ZACH, Aleš, 2007–2010. Slovník českých nakladatelství 1849–1949, dostupné on-line: http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz (přístup 24. 6. 2010)