Řečtina jako pramen lexikálních výpůjček neřeckého původu v staroslověnštině : (semitismy: hebraismy a arameismy)

Název: Řečtina jako pramen lexikálních výpůjček neřeckého původu v staroslověnštině : (semitismy: hebraismy a arameismy)
Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2008, roč. 18, č. 2, s. 1-16
Rozsah
1-16
  • ISSN
    1211-7676
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
In the рrосеss of coming into existence Old Church Slavonic in its function оf а literary language included and incorporated а powerful Greek lехiсаl component. Its sоurсеs were both the wording оf original Greek texts translated into Old Church Slavonic and the contemporary spoken language оf the first translators coming from the bilingual milieu оf the city оf Thessaloniki. In Old Church Slavonic the lexical loans from Greek were formed not оnly by the units primarily Greek but were taken over from other languages,too. This article is fосused on lexical Semitisms in Old Church Slavonic that penetrated into the language through Greek. The article аlso dеаls with oriental structures that can be traced in Old Church Slavonic.
В статье представлены в сжатом виде социолингвистические факторы влияниягреческого языка на старославянский, и дан обзор основной научной литературы(§ 1). Первые два абзаца § 2 содержат краткий список европейских филологов, интересующихся еврейским языком с эпохи средневековья, и литературы, касаю-щейся изучения семитического (прежде всего еврейского и арамейского) влияния нагреческий язык. В абзаце 3 того же параграфа приводятся примеры лексическихсемитизмов (главным образом, евреизмов и арамеизмов), заимствованных старо-славянским языком посредством греческого. У некоторых греческих заимствованийэтого типа можно считаться также с первичными внесемитическими источниками, в отдельных случаях даже без семитического фильтра (§ 2.4). Происхождение рядаиностранных слов в греческом языке остается, помимо этого, вообще неясным(§ 2.5). В § 3 исследуется функция евреизмов/арамеизмов в эпических частях НовогоЗавета. Н. З. хотя сформулирован на греческом языке, однако описуемые в немситуации, события и выступления действующих лиц происходят в арамейскойязыковой обстановке. К арамеизмам относятся слова, содержащиеся в прямой речидействующих лиц в качестве цитатных слов с характеризующей функцией. Некото-рые из таких арамейских выражений, сверх того, снабжены добавочным объяснением в языке основной наррации, т. е. на греческом – в исконном тексте НовогоЗавета, на старославянском – в его древнейшем переводе; и во всех других переводах – на их собственных языках. Подобной интерпретации подвергаются такженекоторые арамейские собственные имена, находящиеся за пределами прямой речидействующих лиц. Арамеизмы этого рода представляют в композиционной структуре текста не беспризнаковые единицы недифференцированно контактного языковогослоя, а признаковые компоненты слоя изображаемых предметов или схематизированных аспектов, носящие даже характер самостоятельных композиционных мотивов. В отличие от классической антики, которая занималась только греческим илитолько латинским языками, Новый Завет на основе сравнения арамейских выразительных средств с "домашними" создал образец и инспирацию для языковой компаратистики в европейской филологии и лингвистике.
Reference
[1] ARGIROVSKI, M. (red.) (2003): Rečnik na grčko-crkovnoslovanski leksički paraleli, Skopje

[2] BLÁHOVÁ, E. (2005): La lessicologia e la lessicografia dell' antico slavo ecclesiastico a cavallo dei secoli XX e XXI, in: Incontri linguistici 28,83-100

[3] BLAŽEK, V. (2007): Indoevropeistika a indoevropeisté, B. (rukopis)

[4] BOMHARD, A. M. (1996): Indo-European and the Nostratic Hypotesis, Charleston

[5] BREU, W. (1991): System und Analogie bei der Integration von Lehnwörtern. Versuch einer Klassifikation, in: Incontri linguistici 14,13-28

[6] BUDZISZEWSKA, W. (1969): Zapożyczenia greckie w historii języka bulgarskiego, Warszawa (=Rozprawy Universytetu Warszawskiego 30)

[7] ČERNYŠEVA, M. I. (1994): Grečeskije slova, sposoby ich adaptacii i funkcionirovanije v slavjanskom perevode "Chroniki" Ioanna Malaly, in: Istrin, V. M., Chronika Ioanna Malaly v slavjanskom perevode, podgt. M. I. Černy-ševa, Moskva, 402-471

[8] DEROY, L. (1956): L' emprunt linguistique, Paris

[9] DIDDI, C. (1999): I grecismi lessicali in una tradizione antico-slava: I Dialoghi di Gregorio Magno, in: Proto-Baltica, 15-42

[10] DOBREV, I. (1978): Grăcki dumi v Suprasălskija sbornik i vtorata redakcija na starobălgarskite bogoslužebni knigi, in: Bălgarski ezik, Nr. 2, 89-98

[11] DOLGOPOLSKY, A. (1998): The Nostratic Macrofamily and Linguistic Paleontology. With an Introduction by Colin Renfrew, London

[12] ERNŠTEDT, P. V. (1953): Egipetskije zaimstvovanija v grečeskom jazyke, Moskva-Leningrad

[13] ESJS (1989-): Etymologický slovník jazyka staroslověnského. Red. E. Havlová a A. Erhart. Praha

[14] FEGERT, H. (1991): Nichtbulgarische Elemente in altbulgarischen Texten, in: Die slavischen Sprachen 28, 43-62

[15] FOURNET, J. L. (1989): Les emprunts du grec à l'égyptien, in: Bulletin de la société de Linguistique de Paris 84, 55-80

[16] GEROV, B. (1942-1943): Die griechischen, semitischen und lateinischen Nomina im Altbulgarischen, in: Godišnik na Sofijskija universitet. Istorikofilologi-česki fakultet 39, 1-38

[17] GRÜNENTHAL, O. (1910 a 1911): Die Übersetzungstechnik der aksl. Evangelienübersetzung, in: Archiv für slavische Philologie 31, 321-366, 507-528; 32, 1-48

[18] HANSACK, E. (1977): Der Übersetzungsstil des Exarchen Johannes, in Paleobulgarica 1,Nr. 3, 33-59

[19] HEIDERMANNS, F. (2005): Bibliographie zur indogermanischen Wortforschung. Wortbildung, Etymologie, Onomasiologie und Lehnwortschichten der alten und modernen indogermanischen Sprachen in systematischen Publikationen ab 1800, I-III, Tübingen

[20] CHRISTOL, A. (1999): Le grec au contact des iraniens et des indiens, in: Blanc, A.-Christol, A. (ed.): Langues en contact dans l' antiquité: aspects lexicaux, Nancy

[21] ILLIČ-SVITYČ, V. M. (1971-1984): Opyt sravnenija nostratičeskich jazykov (semitochamitskij, kartveľskij, indojevropejskij, uraľskij, dravidskij, altajskij). Sravniteľnyj slovar' I-III, Moskva (I. svazek 2. vyd. připravil V. A. Dybo 2003)

[22] JEFIMOVA, V. S. (2002): K charakteristike knižnoj leksiki v pervom literaturnom jazyke slavjan (rol' perevoda Apostola), in: Rol' perevodov Biblii v stanovlenii i razvitii slavjanskich literaturnych jazykov, Moskva, 249-288

[23] KEIPERT, H. (1988): Doppelübersetzungund Figura Etymologica im Methodianischen "Nomokanon", in: Christianity among the Slavs. The Heritage of Saints Cyril and Methodius, ed. G. Ferrugia, R. Taft, G. Piovesana, Roma, 245-259 (= Orientalia christiana analecta 231)

[24] KISS, L. (1969): O nekotorych principach etimologizirovanija zaimstvovannych slov, in: Etimologija 1967, 68-70

[25] KRAFT, R. A. (ed.) (1972): Septuagintal Lexicography, Missoula, Montana

[26] KRAFT, R. A. (ed.) (1975): Septuagintal Lexicography. Seminar on lexicography 1972. Revised edition, Missoula, Montana

[27] Lucyk, Ju. M. (1957): Starocerkovno-slov'janśka mova jak mova relihijnoho kul'ta, Winnipeg (=Slavistica 17)

[28] MACROBERT, C. M. (1993): Translation and Interpretation: Lexical Variation in the Translation of the Psalter from Greek into Church Slavonic up to the 15thCentury, in: ZslPh 53, 254-284

[29] MAREŠ, F. V. (1990): Altkirchenslavische Lexikographie, in: Wörterbücher-Dictionaries-Dictionnaires. Ein internationales Handbuch für Lexikographie, hrsg. von J. Haussmann e. a., 2. Teilband, Berlin-New York, 2255-2268

[30] MATZENAUER, A. (1870): Cizí slova v slovanských řečech, Brno

[31] MATZENAUER, A. (1880-1893): Příspěvky ke slovanskému jazykozpytu, in: Listy filologické 7,1-48, 161-224; 8,1-48, 161-208; 9,1-48, 177-224; 10, 50-69, 321-353; 11, 161-194, 321-352; 12, 161-193, 321-354; 13, 161-193; 14,81-98, 161-193, 401-417; 15, 161-180; 16, 161-188; 17, 161-200; 18, 241-270; 19, 241-256; 20, 1-24

[32] MEILLET, A. (1918): Les premiers termes religieux empruntés par le slave au grec, in: Mémoires de la Société de Linguistique de Paris 20, 58-60

[33] MERLINGEN, W. (1963-1967): Eine ältere Lehnwörterschicht im Griechischen I-II, Wien (=Österreichische Akad. d. Wissenschaften, Phil.-hist. Kl., Schriften d. Balkankomission, Linguistische Abt. 17, 18)

[34] MIKLOSICH, F. (1845): Radices linguae slovenicae veteris dialecti, Wien

[35] MIKLOSICH, F. (1867): Die Fremdwörter in den slavischen Sprachen, Wien

[36] MIKLOSICH, F. (1876): Die christliche Terminologie der slavischen Sprachen, Wien

[37] MIKLOSICH, F. (1886): Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen, Wien

[38] MØLLER, H. (1933): Zur Methodik der Fremdwortkunde, in: Acta Jutlandica 5, Aarhus, 1-62

[39] MOLNÁR, N. (1985): The Calques of Greek Origin in the most Ancient Slavic Gospel Texts, Budapest

[40] MOSZYŃSKI, L. (1969): Kryteria stosowane przez Konstantego-Cyryla przy wprowadzaniu wyrazów obcego pochodzenia do tekstów slowiańskich, in: Slavia 38, 552-564

[41] MOSZYŃSKI, L. (1978): Grecyzmy w Pateriku Synajskim, in: Slovo 28, 67-76

[42] MUSS-ARNOLT, W. (1893): On Semitic Words in Greek and Latin, in: American Philological Association 23, 1892, 35-156 (= Transactions of the University of Michigan, Ann Arbor, april 1893)

[43] PENTKOVSKAJA, T. V. (2004): Grecizmy i ich slavjanskije ekvivalenty v južnoslavjanskich i vostočnoslavjanskich perevodach XI-XIV vv., in: Slavjanskij mir meždu Rimom i Konstantinopolem, Moskva, 95-110

[44] PENTKOVSKIJ, A. (2001): Liturgičeskaja terminologija v vizantijsko-slavjanskoj kontaktnoj zone, in: Stanovlenije slavjanskogo mira v Vizantii v epochu rannego srednevekov'ja, Moskva, 87-90

[45] PORTER, St. – CARSON, D. A. (ed.) (1999): Linguistics and the New Testament. Critical junctures, Sheffield (= Journal of the Study of the New Testament, Suppl. Series 168; Studies in New Testament Greek 5)

[46] RUSEK, J. (1985): Kamila "WIELBŁĄD, KAMHLOS", in: Litterae Slavicae Medii Aevi, ed. J. Reinhart, München, 315-320

[47] SALMONS, J. C. – JOSEPH, B. D. (ed.) (1998): Nostratic. Sifting the Evidence, Amsterdam-Philadelphia

[48] SCHALLER, H. W. (1973 [1975]): Zur Frage der Bedeutungsgruppen griechischer Lehnwörter im Altkirchenslavischen, in: Die Welt der Slaven 18, 317-328

[49] SCHRAMM, G. (1985): Balkanische Anfänge eines christlichen Wortschatzes der Slaven: *cьrky "Kirche" und *krьstъ"Christus, Kreuz, Taufe", in: ZSlPh 45,58-94

[50] SCHUMANN, K. (1958): Die griechischen Lehnbildungen und Lehnbedeutungen im Altbulgarischen, Berlin

[51] SJS (1958-1997) = Slovník jazyka staroslověnského. I.-IV., red. J. Kurz, Z. Hauptová, Praha

[52] SKILTON, J. H. (1967): The Transmission of the Hebrew Text, in: The Infallible Word. Ed. N. B. Storehouse and P. Woley, Philadelphia

[53] SOBOLEVSKIJ, A. I. (1883): Greko-slavjanskije etjudy, in: Russkij filologičeskij vestnik 9, 1-6, 274-278; 10, 163-166

[54] SPICQ, C. (1978-1982): Notes de lexicographie néotestamentaire I-II + Supplément, Fribourg-Göttingen

[55] SS (1994) = Staroslavjanskij slovar' po rukopisjam X-XI vekov, red. R. M. Cejtlin, R. Večerka, E. Blagova (= Bláhová), Moskva

[56] STANKOV, R. (2002): K probleme drevnejšich slavjanskich perevodov s grečeskogo, in: Slavica Gandensia 29, 177-205

[57] ŠIVAROV, N. (1987): Isichievata redakcija. Săvremenni izsledvanija i zadači s ogled na starobălgarskija prevod na Starija Zavet, in: Vtori kongres po bălgaristika. Dokladi. Starobălgarska literatura, Sofija, 36-49

[58] ŠIVAROV, N. (1988): Istorija i kanoničnost na starozavetnija tekst (S ogled na starobălgarskija mu prevod), in: Godišnik na Duchovnata akademija 29 (60), Sofija, 5-65

[59] ŠIVAROV, N. (2006): Protomasoretski tekst. Septuaginta i starobălgarski prevod. Charakteristika, problemi i zadači, in: Dialog i duchovnost I, săst. S. Paskalevski, Sofija, 2-25

[60] ŠTREKELJ, K. (1904): Zur slavischen Lehnwörterkunde, Wien

[61] TASEVA, L. – VOSS, Ch. (2005): Altkirchenslavische Übersetzungen aus dem Griechischen, in: Incontri linguistici 28, 101-117

[62] TOV, E. (1990): "Greek words and Hebrew meanings", in: Melbourne Symposium on Septuagint Lexicography. Ed. T. Muraoka, Atlanta

[63] TROST, K. (1978): Untersuchungen zur Übersetzungstheorie und –praxis des späteren Kirchenslavischen, München

[64] VASMER, M. (1907): Greko-slavjanskije etjudy II. Grečeskije zaimstvovanija v staroslavjanskom jazyke, S. Peterburg

[65] VASMER, M. (1923): Ältere griechische Lehnwörter im Slavischen, in: AslPh 38, 282 sq.

[66] VEČERKA, R. (1968): Otnositel'no problematiki vlijanija grečeskogo na staroslavjanskij, in: Actes du I-er congr. intern. des études balk. et sud-est européennes VI, Sofija, 753-762

[67] VEČERKA, R. (1973): Řecký podíl na formování staroslověnštiny jako spisovného jazyka Velké Moravy, in: Čs. předn. pro VII. mezinár. sjezd slavistů ve Varšavě, Praha, 57-66

[68] VEČERKA, R. (1974): Der Anteil des Griechischen am Funktionieren des Altkirchenslavischen als Schriftsprache des Ersten bulgarischen Zarentums, in: Études balkaniques Tchécoslovaques 5, 51-59

[69] VEČERKA, R. (1997): The Influence of Greek on Old Church Slavonic, in: Byzantinoslavica 58, 363-386

[70] VEČERKA, R. (2006a): Vývoj slovanské jazykovědy v českých zemích, Brno

[71] VEČERKA, R., e. a. (2006b): K pramenům slov. Uvedení do etymologie, Praha

[72] VEREŠČAGIN, Je. M. (1966): K charakteristike bilingvizma epochi Kirila i Mefodija, in: Sovetskoje slavjanovedenije, Nr. 2, 61-65

[73] VEREŠČAGIN, Je. M. (1967): K voprosu ob ispol'zovanii grečeskoj leksiki v pervych slavjanskich perevodach, in: Sovetskoje slavjanovedenije, Nr. 6, 49-58

[74] VEREŠČAGIN, Je. M. (1971-1972): Iz istorii vozniknovenija pervogo literaturnogo jazyka slavjan. I. Perevodčeskaja technika Kirilla i Mefodija, Moskva; II. Var'irovanije sredstv vyraženija v perevodčeskoj technike Kirilla i Mefodija, Moskva.