Variantní název
The meaning and the origin of the Russian words "tvorog", "Urda" on the basis of the newly found out facts
Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2012, roč. 22, č. Supplementum, s. 107-111
Rozsah
107-111
-
ISSN1211-7676 (print)2336-4459 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/125624
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Původ ruských slov tvorog, urda nebyl dosud jasný. Autor preferuje přejetí slova tvorog z asijských jazyků a přináší nový výklad slova urda přejetím z řečtiny balkánským prostřednictvím.
The origin of russian word tvorog, urda was unclear up to the present time. The autor prefer to borrow of the word tvorog from a Asiatic milieu and bring a new interpretation of the origin of the word urda from the Greek through the Balcanic milieu.
Klíčová slova:
Document
Reference:
[1] BDA: Bălgarski dialekten atlas. Tom 1, 1964. Tom 2, 1966. Tom 3, 1975. Tom 4, 1981.
[2] Bednarczuk 1986: BEDNARCZUK, L.: Język albański. In: Języki indoeuropejskije. Warszawa 1986. Tom I. S. 486–504.
[3] Brückner 1927: BRÜCKER, A.: Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków 1927.
[4] Gogoľ 1952: GOGOL, N. V.: Výbor z díla: Praha 1952.
[5] Hensel 1987: HENSEL, W.: Słwiańszczyzna wczesnośredniowieczna. 4. vyd. Warszawa 1987.
[6] Jungmann 1836: JUNGMANN, J.: Slovník česko-německý. Díl I.–V. Praha 1836–1839.
[7] Machek 1957, 1968: MACHEK, V.: Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha 1957. Etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha 1968.
[8] Miklosich 1886: MIKLOSICH, F.: Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Wien 1886.
[9] Palkovič 1820: PALKOVIČ, J.: Böhmisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch. Praha 1820–1821.
[10] Peisker 1905: PEISKER, J.: Die älteren Beziehungen der Slawen zu Turkotataren und Germanen. Stuttgart 1905.
[11] Staca 1961: STACA, J.: Rumunsko-český slovník. Praha 1961.
[12] Táborský 1928: TÁBORSKÝ, F.: Rusava. Olomouc 1928.
[13] Tolstoj 1957: TOLSTOJ, I. I.: Serbsko-chorvatsko-russkij slovar’. Moskva 1957.
[14] Trautmann 1923: TRAUTMANN, R.: Baltisch-slavisches Wörterbuch. Göttingen 1923.
[15] VRČS: Velký rusko-český slovník. Praha 1952–1964. Díl I.–VI.
[2] Bednarczuk 1986: BEDNARCZUK, L.: Język albański. In: Języki indoeuropejskije. Warszawa 1986. Tom I. S. 486–504.
[3] Brückner 1927: BRÜCKER, A.: Słownik etymologiczny języka polskiego. Kraków 1927.
[4] Gogoľ 1952: GOGOL, N. V.: Výbor z díla: Praha 1952.
[5] Hensel 1987: HENSEL, W.: Słwiańszczyzna wczesnośredniowieczna. 4. vyd. Warszawa 1987.
[6] Jungmann 1836: JUNGMANN, J.: Slovník česko-německý. Díl I.–V. Praha 1836–1839.
[7] Machek 1957, 1968: MACHEK, V.: Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha 1957. Etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha 1968.
[8] Miklosich 1886: MIKLOSICH, F.: Etymologisches Wörterbuch der slavischen Sprachen. Wien 1886.
[9] Palkovič 1820: PALKOVIČ, J.: Böhmisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch. Praha 1820–1821.
[10] Peisker 1905: PEISKER, J.: Die älteren Beziehungen der Slawen zu Turkotataren und Germanen. Stuttgart 1905.
[11] Staca 1961: STACA, J.: Rumunsko-český slovník. Praha 1961.
[12] Táborský 1928: TÁBORSKÝ, F.: Rusava. Olomouc 1928.
[13] Tolstoj 1957: TOLSTOJ, I. I.: Serbsko-chorvatsko-russkij slovar’. Moskva 1957.
[14] Trautmann 1923: TRAUTMANN, R.: Baltisch-slavisches Wörterbuch. Göttingen 1923.
[15] VRČS: Velký rusko-český slovník. Praha 1952–1964. Díl I.–VI.