K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země

Variantní název
The possible influence of the Crusades to the Holy Land on Central European castle architecture
Zur Problematik einer möglichen Beeinflussung der mitteleuropäischen Burgarchitektur durch die Architektur der Kreuzfahrten ins Heilige Land
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 7-25
Rozsah
7-25
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Licence: Neurčená licence
Abstrakt(y)
Křižácké hrady ve Svaté zemi se těší dlouhodobému zájmu evropského kastellologického bádání, zejména co se jejich vlivu na vývoj evropského hradního stavitelství týče. Autor se zabývá možným ovlivněním středoevropského vývoje. Článek nejprve sumarizuje vědomosti o druzích kontaktů středoevropských, především českých válečníků jak přímo se Svatou zemí, tak s oblastmi, které mohly být odsud bezprostředně ovlivněny. Pak postupně rozebírá problematiku jednotlivých projevů (flankovací systémy, vznik francouzského kastelu, oktogonální věž, bosované kvádry, čtverhranná obytná věž, střílny, pětiboké věže atd.), které bývají více či méně oprávněně považovány za přejaté či ovlivněné ze Svaté země. Výsledkem je konstatování, že přes nesporné kontakty byl vliv křížových výprav na středoevropskou hradní produkci v nejlepším případě stopový a různě zprostředkovaný.
The Crusades to the Holy Land have long interested those who specialise in European castle studies, especially as regards crusaders' influence on the evolution of European castles. The author discusses the possible influence of the Crusades on such developments in central Europe. First, the article summarises available information on the contacts between the central European, especially the Bohemian, military with the Holy Land, as well as with areas that might have been directly influenced by it. He then analyses individual construction features (flanking systems, French castel-type, octagonal towers, rough-hewn blocks, square keeps, embrasures, pentagonal towers, etc.) that are usually considered, more or less justifiably, derived from buildings in the Holy Land or influenced by them. The author concludes that, despite proven contacts, the influence of the Crusades on central European castles was marginal at best and probably quite removed.
Jazyk shrnutí
Document
Reference:
[1] ALBERT, F., 1927: Topographie des Glatzer Schlosses, Glatzer Heimatblätter 1, 3–19.

[2] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský hrad Loket – Die spätromanische Burg Loket, PRP V, č. 1, 3–12.

[3] AYDEMIR, I., 2003: Les ramparts de la ville ďIstanbul – The ramparts of the town of Istanbul, EN Bulletin 56–57, 75–84.

[4] BAKIRTZIS, N.–OREOPOULOS P., 2001: An essay on byzantine fortification. Northern Greece 4th–15th c. Athens.

[5] BENVENISTI, M., 1976: The Crusaders in the Holy land. Jerusalem.

[6] BILLER, T., 1989: Die Johaniterburg Belvoir am Jordan, Zeitschrift für Geschichte der Baukunst 2, 105–136.

[7] BURGEN, 2008: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.). Petersberg.

[8] BUTZER, P. L.–BUTZER K. W., 2008: Die Transmission von Wissenschaften und Ideen von Osten nach Westen im Zeitalter der Kreuzzüge. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 89–100. Petersberg.

[9] DER CRAC, 2006: Der Crac des Chevaliers. Die Baugeschichte einer Ordensburg der Kreuzfahrerzeit (Biller, T., ed.). Regensburg.

[10] DESCHAMPS, P., 1934: Les châteaux des Croisés en Terre Sainte I: Crac des Chevaliers 1–2. Paris.

[11] DESCHAMPS, P., 1939: Les châteaux des Croisés en Terre Sainte II. La défense du royamme de Jerusalem 1–2. Paris.

[12] DESCHAMPS, P., 1973: Les châteaux des Croisés en Terre Sainte III. La défense du comte de Tripoli et de la principauté ďAntioche. Paris.

[13] DURDÍK, T., 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Velká věž hradu Křivoklátu a její genetické souvislosti, CB 1, 15–34.

[14] DURDÍK, T., 1992: French Influence in Bohemian Castle Architecture of the Thirteenth Century, Fortress 15, Hants, 16–30.

[15] DURDÍK, T., 1994: Kastellburgen des 13. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Wien–Köln–Weimar.

[16] DURDÍK, T., 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha.

[17] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

[18] DURDÍK, T., 2001: Hrádek u Podmok (Kozohlod) – Die Burg Hrádek bei Podmoky (Kozohlody), AH 26, 147–153.

[19] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.

[20] DURDÍK, T., 2004: K otázce demonstrační architektury na českých hradech – Zur Frage der Demonstrativarchitektur auf böhmischen Burgen – On Demonstrative Architecture on Czech Castles, ZPP 64, 118–123, 173–174, 177–178.

[21] DURDÍK, T., 2005: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha.

[22] DURDÍK, T., 2006: Zur Frage der demonstrativen Architektur der böhmischen Burgen – On Demonstration Architecture in Czech Castles, CaBe 8, 3–17.

[23] DURDÍK, T., 2006a: Přimda – die älteste Steinburg in Böhmen, Forschungen zu Burgen und Schlösser 9, 95–103.

[24] DURDÍK, T., 2007: Hrad Přimda – Die Burg Přimda. Vlastivědná knihovnička SPS. Sv. 14. Praha.

[25] DURDÍK, T., 2007a: Hrady přechodného typu v Čechách – Burgen des Übergangstyps in Böhmen. Praha.

[26] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.

[27] DURDÍK, T., 2010: K výskytu okrouhlých obytných věží ve střední Evropě v 12. – počátku 13. století – On the existence of round residential towers in Central Europe in the 12th and beginning of the 13th centuries. In: Arcidiecézní muzeum na olomouckém hradě. Příspěvky z mezinárodní konference – The Archdiocesan museum at Olomouc castle. Proceedings from the international conference, 143–154. Olomouc.

[28] DURDÍK, T., v tisku: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha.

[29] DURDÍK, T., v tisku a: Anfänge des königlichen Burgenbaus in Böhmen. Château Gaillard. Caen.

[30] DURDÍK, T., v tisku b: Zur Problematik des möglichen Einflusses der Kreuzzüge auf die mitteleuropäische Burgenarchitektur. Burgen und Schlösser.

[31] DURDÍK, T., v tisku c: Buckelquader auf Böhmischen Burgen staufischen und spätpremyslidischen Zeit. Forschungen zu Burgen und Schlösser.

[32] DURDÍK, T.–KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1995: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku. Písek.

[33] EDWARDS, R., 1987: The Fortificatioons af Armenian Silicia. Washington D.C.

[34] GABRIEL, F.– PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.

[35] HANISCH, H., 2008: Armenische Bauweise und Bautechnik im mittelalterlichen Wehrbau in Syrien. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 439–455. Petersberg.

[36] HAYDAR, J. A., bez data: Saladin castle.

[37] HENSCH, M., 1998: Neue Ausgrabungsergebnisse zur Innenbebauung der Burg Sulzbach (Stadt Sulzbach-Rosenberg, Lkr. Amberg-Sulzbach) im 10. und 11. Jahrhundert, Beiträge zur Archäologie der Oberpfalz 2, 367–378.

[38] HENSCH, M., 2005: Burg Sulzbach in der Oberpfalz. Archäologisch-historische Forschungen zur Entwicklung eines Herrschaftszentrums des 8. bis 14. Jahrhunderts in Nordbayern. Materialien Archäologie Oberpfalz 3. Büchenbach.

[39] HENSCH, M., 2009: Der verlorene Hussenturm. Historisch-archäologische Betrachtungen zu einem bemerkenswerten Bauwerk der Burg Sulzbach/Opf. Büchenbach.

[40] HOFER, N., 2004: "Wasserturm: Posse prolongiert" – Archäologische Sondierungen im Brennpunkt der Auseinandersetzung um das geplante Nationalpark-Besuchzentrum in Hainburg, Niederösterreich, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 20, 73–98.

[41] HOFRICHTER, H., 1999: Einflüsse von Kreuzfahrerburgen auf den europäischen Burgenbau. In: Burgen in Mitteleuropa. Ein Handbuch. Band I. (Böhme, H. W.–Dollen B. von der–Kerber, D.–Meckseper, C.–Schock-Werner, B.–Zeune, J., ed.), 105–108. Stuttgart.

[42] HOLL, I., 1984: Négysaroktornyos szabályos várak a középkorban – Regelmässige Kastellburgen mit vier Ecktürmen im Mittelalter, Archaeologiai Értesítő 111, 194–217.

[43] CHÂTELAIN, A., 1981: La nouvelle architecture militaire du XIIIe siècle en Ile de France. Quelques hypothèses. Liber castellorum. 40 variaties op het thema kasteel, 66–75. Zutphen.

[44] IWANCZAK, W., 1995: Udzial Czechów w krucjatach do Ziemi Swiętej. In: Peregrinationes. Pilgrzymki w kulturze dawnej Evropy, 118–125. Warszawa.

[45] JAKOBY, D., 2008: Die Kreuzfahrerstadt Akko. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 242–251. Petersberg.

[46] KAREL, T.–KNOLL, V., 2000: Románská fáze hradu v Skalné – Romanische Bauphase der Burg Wildstein in Skalná (Bez. Cheb), PRP VII, č. 2, 15–22.

[47] KAREL, T.–KNOLL, V., 2004: Stavební počátky hradu v Hazlově, Dějiny staveb 2003, 176–187.

[48] KEDAR, B., v tisku: Muslime in den fränkischen Burgen des Königreichs Jerusalem. Burgen und Schlösser.

[49] KLIMESCH, W., 1999: Die "Ratzelburg" – ein Bodendenkmal der Stauferzeit, Bundschuh 2, 10–15.

[50] KLIMESCH, W., 2003: Die "Ratzelburg" – ein Bodendenkmal der Stauferzeit. In: Worauf wir stehen. Archäologie in Oberösterreich, 197–198. Linz.

[51] KOLEKTIV, 2001: Castelli medievali di Sicilia. Palermo.

[52] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha.

[53] LEISTIKOW, D., 1989: Kreuzritterburgen im lateinischen Königreich Jerusalem. Überblick und Forschungsstand, Istanbuler Mitteilungen 39, 341–372.

[54] LEISTIKOW, D., 2008: Der "Davidsturm" in der Zitadelle von Jerusalem. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 326–335. Petersberg.

[55] MAJOR, B., 2008: Umm Hūš, eine Kreuzfahrerburg um Bergland von Şāfītā. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 438–447. Petersberg.

[56] MALACHOWICZ, E., 1987: Twierdza Kłodzka, Zeszyty Muzeum Ziemi Kłodzkiej  2, 3–30. Kłodzko–Wrocław.

[57] MEGAW, A. H. S., 1994: The strategic role of the third crusade castle at Paphos, IBI Bulletin 48, 17–22.

[58] MENCLOVÁ, D., 2006: České hrady 1. Praha (2. vydání).

[59] MESQUI, J., 1991: Châteaux et enceintes de la France médiévale. De la défense à la résidence 1. Les organes de la défense. Paris.

[60] MESQUI, J., 2001: Châteaux ďOrient – Liban, Syrie. Paris.

[61] MESQUI, J., 2008: Die Burg Saône (Şahyūn, Qaľat Şalāh ad-Dīn). In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 356–366. Petersberg.

[62] MICHAUDEL, B., v tisku: Saône/Sahyun Castle, prime example of Crusader and Muslim feudalisms in the Near-East. Burgen und Schlösser.

[63] MÜLLER-WIENER, W., 1966: Burgen der Kreuzritter im Heiligen Land, auf Zypern und in der Ägäis. München–Berlin.

[64] PERBELLINI, G., 1994: Outline of fortified networks in Cyprus, IBI Bulletin 48, 3–16.

[65] PIANA, M., 2008: Die Templerburg Chastel Blanc (Burğ aş-Şāfāīā). In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 293–301. Petersberg.

[66] PIANA, M., v tisku: Die Wehrachitektur der Kreuzfahrer zwischen Tradition und Innovation. Die Frage nach Einflussen und Wechselbeziehungen. Burgen und Schlösser.

[67] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[68] PRINGLE, D., 1994: Towers in Crusader Palestine, Château Gaillard 16, 335–350. Caen.

[69] PRINGLE, D., 2010: Perceptioon of the Castle in the Latin East – Perceptions du château dans les États latins en Orient – Wahrnehmungen der Burg in Kreuzfahrerstaaten, Château Gaillard 24, 223–228. Caen.

[70] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung I–IV. Wien.

[71] PURTON, P., 2009: A history of early medieval siege c. 450–1200. Woodbridge.

[72] PURTON, P., 2009a: A history of late medieval siege 1200–1500. Woodbridge.

[73] RAZÍM, V., 1993: K počátkům flankovací soustavy v české pevnostní architektuře, ZPP 53, 81–88.

[74] RAZÍM, V., 1994: Nové poznatky z opravy Křivoklátu – východní část horního hradu, PRP I, č. 1, 55–76.

[75] REICHHALTER, G., v tisku: Gars, KG Thunau, OG Gars am Kamp, VB Horn, Niederösterreich. In: Burgen Waldviertel – Wachau. Wien (2. Erw. Auflage).

[76] SCHMITT, R., 1999: Zu den achteckigen Türmen im Schloß Neuenburg bei Freyburg an der Unstrut. In: Architektur, Struktur, Symbol. Streifzüge durch die Architekturgeschichte von der Antike bis zur Gegenwart. Festschrift für Cord Meckseper (Kozok, M., ed.), 247–268. Petersberg.

[77] SPITERI, S. C., 1994: Fortresses of the Cross. Hospitaller Millitary Architecture (1136–1798). Malta.

[78] STEPANSKY, J., 2008: Das kreuzfahrerzeitliche Tiberias: Neue Erkenntnisse. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 384–395. Petersberg.

[79] STEINMETZ, T., 2002: Die Königspfalz Rothenburg ob der Tauber. Brennsbach.

[80] TONGHINI, C., 2008: Die Burg Šaizar. In: Burgen und Städte der Kreuzzugszeit (Piana, M., ed.), 235–245. Petersberg.

[81] TUULSE, A., 1958: Burgen des Abendlandes. Wien–München.

[82] VARHANÍK, J., 1998: Pozdně románské komorové střílny hradu Landštejna – Spätromanische Schiesskammer der Burg Landštejn, PRP 5, č. 2, 82–86.

[83] VARHANÍK, J., 2000: Chebská Černá věž a počátky hradu v Lokti, Sborník Chebského muzea 1999, 12–18.

[84] VARHANÍK, J., 2000a: Hlízová věž hradu Zvíkova – Der Buckelquaderturm (Hlízová věž) der Burg Zvíkov, PRP VIII, č. 1, 15–32.

[85] WILL, R., 1978: Les châteaux de plan carré de la plaine du Rhin et le rayonnement de l'architecture militaire royale de France au XIIIe siècle, Cahiers alsaciens d'archéologie d'art et d'histoire 21, 65–86.

[86] ZEUNE, J., 2002: Wohntürme in Bayern. In: Wohntürme. Veröffentlichungen der Deutschen Burgenvereinigung e. V. zugleich Sonderheft der Zeitschrift "Burgenforschung aus Sachsen", 29–40. Langenweißbach.

[87] ZIMMER, J.–MEYER, W.–BOSCARDIN, L., 2011: Krak des Chevaliers in Syrien. Archäologie und Bauforschung 2003–2008. Braubach am Rhein.