K středověkému opevnění Vyšehradu

Název: K středověkému opevnění Vyšehradu
Variantní název:
  • The mediaeval fortification of Vyšehrad castle
  • Zur mittelalterlichen Befestigung des Vyšehrad
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 193-221
Rozsah
193-221
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Strategická a výhodná poloha Vyšehradu nad soutokem Vltavy s Botičem, tvarovaná jako přirozená ostrožna, vytvořila z mohutného skalního masivu letenských břidlic téměř nepřístupné místo. Jeho poloha lákala k osídlení již pravěké obyvatele Čech. Ve starším eneolitickém období (asi 3200–2800 př. n. l.) zde měl své sídliště lid kultury nálevkovitých pohárů, další nálezy jsou ze sídliště řivnáčské kultury (asi 2500–2300 př. n. l.). Neznáme opevnění pravěkého výšinného sídliště, ani zatím nebylo výzkumem zjištěno. Podle analogie ve střední Evropě předpokládáme hrazení s příkopem a s jednou nebo dvěma palisádovými hradbami a nájezdy do bran. Další nálezy pocházejí až z druhé třetiny 10. století, kdy zde bylo raně středověké hradiště. Byla zjištěna část valu dřevěnohlinité konstrukce v Karlachových sadech. Koncem 11. století, kdy se stal Vyšehrad sídlem prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092) a dalších tří generací Přemyslovců, byly postaveny dvě kamenné baziliky, kapitulní sv. Petra a Pavla a sv. Vavřince, a také románský most. Z konce 10. století pochází předrománská stavba patrně křížového půdorysu. Je pravděpodobné, i když zatím archeologicky nedoložené, že za Vratislava II., v poslední třetině 11. století, byla budována i románská hradba, která postupně nahradila valové opevnění z 10. století. V letech 1348–1350, za Karla IV., kdy Praha byla velkoryse přetvářena jako hlavní město říše římské, bylo postaveno nové opevnění se dvěma branami. Vznikla hradba s ochozem a cimbuřím, přerušovaná hranolovými věžemi pod dlátkovými střechami. Podle naší rekonstrukce tvořilo vyšehradskou hradbu asi 13–15 věžic. Při barokní přestavbě v letech 1654–1678 bylo středověké opevnění nahrazeno barokní fortifikací podle projektu J. Priamiho z roku 1653.
The strategically convenient situation of Vyšehrad Castle on a natural promontory above the confluence of the Vltava and the Botič made the mighty cliff of Letná slates an almost inaccessible place. The location has invited settlement since prehistory. In the early Eneolithic (ca. 3200–2800 BC) it was settled by the Funnel Beaker Culture; further finds are associated with the Řivnáč Culture (ca. 2500–2300 BC). The fortification of a mediaeval hill fort is yet to be detected. In view of analogies from central Europe, archaeologists presume a fortification with a moat and one or two palisades and gates. Further finds come from the second third of the 10th century when the location contained an early mediaeval settlement. Part of a bulwark made of wood and clay has been excavated in the Karlachovy sady section. In the late 11th century when Vyšehrad became the seat of the first Czech King Vratislav II (1061–1092) and, subsequently, of three generations of the Přemyslids, two stone basilicas were erected on the site, the chapter Basilica of Sts. Peter and Paul and the Basilica of St. Lawrence, as well as a Romanesque bridge. A pre-Romanesque construction of possibly a cross-shaped ground plan dates from the late 10th century. Archaeologists speculate that a Romanesque fortification that progressively replaced the 10th-century bulwark was constructed under Vratislav II, in the last third of the 11th century. In 1348–1350, under Charles IV when Prague saw an extensive development as the capital of the Holy Roman Empire, a fortification with two gates was built. It featured a gallery and battlements, and prismatic towers covered with chisel-shaped roofs. The Vyšehrad fortification might have comprised 13–15 towers. During a baroque reconstruction in 1654–1678 the mediaeval fortification was replaced by a baroque one designed by J. Priami in 1653.
Note
Studie obsahuje i některé přípravné práce doplněné o nové poznatky a zjištění k tématu grantového projektu GA ČR P405/10/2334 "Knížecí a královská akropole na Vyšehradě. Svědectví archeologie".
Reference
[1] BARTOŠ, F. M., 1947: Čechy v době Husově (1378–1415). Praha.

[2] BECKOVSKÝ, J. F., 1700: Poselkyně starých příběhů českých. Díl I (před 1526). Praha.

[3] BECKOVSKÝ, J. F., 1879: Poselkyně starých příběhů českých. Díl II/1 (1526–1607). Praha.

[4] BECKOVSKÝ, J. F., 1879a: Poselkyně starých příběhů českých. Díl II/2 (1608–1624). Praha.

[5] BECKOVSKÝ, J. F., 1880: Poselkyně starých příběhů českých. Díl II/3 (1625–1715 s dodatky). Praha.

[6] KRONIKA BENEŠE KRABICE Z WEITMILE: Kronika Beneše Krabice z Weitmile – Chronicon Benessii de Weitmil, FRB IV (Emler, J., ed.), 457–548. Praha 1884.

[7] BENEŠOVSKÁ, K., 1991: Eliška Přemyslovna a Vyšehrad, Umění XXXIX, 214–232.

[8] BIRNBAUM, V., 1919: Stavební povaha nejstarších českých basilik, ČSPSČ 27, 1–22.

[9] BIRNBAUM, V., 1924: Románská Praha, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1923, 3–26.

[10] BLÁHOVÁ, M., 1988: Staroslověnské písemnictví v Čechách 10. století. In: K. Reichertová et. al., Sázava. Památník staroslověnské kultury v Čechách, 55–69. Praha.

[11] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Der zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.

[12] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J., 1991: Nové archeologické prameny a počátky Pražského hradu – Neue archäologische Quellen und die Anfänge der Prager Burg, AR XLIII, 562–576.

[13] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B.–SMETÁNKA, Z., 1994: Prague Castle. Vyšehrad Castle and the Prague Agglomeration. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia, PA – Suplementum I, 153–184.

[14] BORKOVSKÝ, I., 1969: Pražský hrad v době přemyslovských knížat. Praha.

[15] ČAREK, J., 1947: Románská Praha. Praha.

[16] DIE CHRONIK, 1923: Die Chronik der Böhmen des Kosmas vom Prag, Monumenta Germaniae historica. Scriptores Rerum Germanicarum. Nova series II. (Brethholz, B., ed.). Berlin.

[17] DRAGOUN, Z., 1989: K otázce pilířů Juditina mostu – Zum Problem der Pfeiler von Judith Brücke, Archaeologica Pragensia 10, 113–131.

[18] DRAGOUN, Z., 2002: Praha 885–1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha.

[19] DUDÍK, B., 1879: Schweden in Böhmen u. Mähren 1640–1650. Wien.

[20] DURDÍK, T., 2008: Vyšehrad Fortress in Prague, Europa Nostra Bulletin 62, 119–124.

[21] DVOŘÁK, M., 1877: Hradby pražské, Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém XII. Sešit 1, 6–9.

[22] EHRICH, R. W.–PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, E., 1968: Homolka an eneolithic Site in Bohemia. Praha.

[23] FRB II: Fotes rerum Bohemicarum – Prameny dějin českých. Tom II. Cosmae chronicon Boemorum cum continuatoribus – Kosmův letopis český s pokračovateli (Emler, J., ed.). Praha 1874.

[24] FRIDRICHOVÁ, M., 1965: Nález bronzového meče v Praze – Ein Bronzeschwertfund in Prag, AR XVII, 91–93.

[25] FROLÍK, J.–SMETÁNKA, Z., 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.

[26] GRAUS, F., 1969: Kněžna Libuše – od postavy báje k národnímu symbolu, ČsČH XVII, 817–844.

[27] HAMMERSCHMIDT, J. F., 1700: Gloria et majestas sacro-sanctae, regiae, exemptae et nullius diaecesis, Wissehradensis ecclesiae ss. apostolorum Petri et Pauli. Pragae.

[28] HÁSKOVÁ, J., 1976: Vyšehradská mincovna na přelomu 10. a 11. století, SbNM A XXIV, 105–160.

[29] HÁSKOVÁ, J., 2007: Vyšehrad ve  výpovědi nejstarších přemyslovských mincí. In: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci pořádaného Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Archeologickým ústavem AV ČR (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.), 86–102. Kostelní Vydří.

[30] HERAIN, J., 1903: O Vyšehradě starém a novějším, ČSPSČ XI, 23–35.

[31] HEROLD, E., 1894: Vyšehrad – Malebné cesty po Praze I. Praha.

[32] HLUBINKA, R., 1948: Středověké domy a opevnění Nového Města a Vyšehradu, ZPP 8, 63–82.

[33] HRALA, J., 1971: Říční depot (?) zpod Vyšehradu – Der Flußfund von Prag-Vyšehrad, AR XXIII, 209–211, 260.

[34] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1996: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 1 – Physikalische nichtdestruktive Erforchung der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 1, AH 21, 315–328.

[35] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 1999: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí královské akropole na Vyšehradě 2 – Die physikalische nicht destruktive Forschung in der fürstlichen und königlichen Akropolis in Vyšehrad 2, AH 24, 231–261.

[36] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2000: Fyzikální nedestruktivní průzkum knížecí a královské akropole na Vyšehradě 3–4 – Physikalische understruktive Erforschung der königlich-fürstlichen akropole auf dem Wyschehrad  – Etapen 3–4, Archaeo logica Pragensia 15, 199–218.

[37] HRDLIČKA, L.–NECHVÁTAL, B., 2007: Knížecí a královská akropole na Vyšehradě (Stručný nástin poznání), SbNM A LXI, č. 1–2 (Sborník Jarmile Háskové k 70. narozeninám), 15–20.

[38] JANÁČEK, J., 1964: Vyprávění o Vyšehradu. Praha.

[39] KAŠIČKA, F., 2007: Tři poznámky k podobě přemyslovského Vyšehradu – Drei Bemerkunden zum Aussehen des Přemyslidischen Vyšehrad. In: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci pořádaného Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Archeologickým ústavem AV ČR (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.), 360–367. Kostelní Vydří.

[40] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1974: Jižní opevnění Vyšehradu ve středověku – Die Südliche Fortifikation des Wyschehrad im Mittelalter, Památková péče 34, 42–52.

[41] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1979: Vyšehrad a Karel IV. – Vyšehrad und Karel IV., Staletá Praha 9, 103–125.

[42] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1983: K počátkům barokní citadely na Vyšehradě – Die Anfänge der Barockzitadelle am Vyšehrad, Staletá Praha 13, 191–202.

[43] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1984: K nejstaršímu vývoji kapitulního okrsku na Vyšehradě – Zur ältesten Entwicklung des Kapitelsprengels auf dem Vyšehrad, Archaeologica Pragensia 5, 81–96.

[44] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1985: Vyšehrad pohledem věků – Der Wyschehrad im Blick der Jahrhunderte. Praha.

[45] KAŠIČKA, F.–NECHVÁTAL, B., 1994: Libušina lázeň na Vyšehradě – Libussa-Bad in Vyšehrad, AH 19, 19–25.

[46] KOPIČKOVÁ, B., 2003: Eliška Přemyslovna. Královna česká 1292–1320. Praha.

[47] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD I, 1992: Královský Vyšehrad I. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (Huber, J.–Nechvátal, B., edd.). Praha.

[48] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD II, 2001: Královský Vyšehrad II. Sborník příspěvků ke křesťanskému mileniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.). Kostelní Vydří.

[49] KRÁLOVSKÝ VYŠEHRAD III, 2007: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci pořádaného Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Archeologickým ústavem AV ČR (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.). Kostelní Vydří.

[50] KREJČÍ, K., 1981: Praha legend a skutečností. Praha (2. upravené vydání).

[51] KUPKA, V., 1996: Pevnost Praha – Festung Prag – Fortress of Prague – La fortresse de Prague. Praha.

[52] KUPKA, V.–ČTVERÁK, V.–DURDÍK, T.–LUTOVSKÝ,  M.–STEHLÍK, E., 2002: Pevnosti v  Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[53] LORENC, V., 1973: Nové Město pražské. Praha.

[54] MALÝ, K., 2007: K počátkům Crimen laese maiestatis v Čechách – Vyšehradský proces z roku 1130. In: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci pořádaného Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Archeologickým ústavem AV ČR (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.), 103–111. Kostelní Vydří.

[55] MAŠEK, N., 1968: Pražská výšinná sídliště pozdní doby kamenné. Praha.

[56] MENCL, V., 1969: Praha. Praha.

[57] MGH SS: Monumenta Germaniae historica. Scriptores Rerum Germanicarum. Nova series IX (Holtzmann, R., ed.). 1936.

[58] NECHVÁTAL, B., 1973: Nález neznámé pohledové mapy Vyšehradu – Der Fund einer Unbekanten Bildkarte des Vyšehrad – Pražský sborník historický 8, 89–92.

[59] NECHVÁTAL, B., 1973a: Archeologický výzkum Vyšehradu – Archäologische Erforschung des Vyšehrad, Pražský sborník historický 8, 5–28.

[60] NECHVÁTAL, B., 1975: Nález další neznámé veduty Vyšehradu – Trouvaille d’une nouvelle vedutte de Vyšehrad, Umění XXIII, 53–56.

[61] NECHVÁTAL, B., 1976: Vyšehrad. Praha.

[62] NECHVÁTAL, B., 1978–1979: In: Výzkumy v Čechách, 100–101. Praha.

[63] NECHVÁTAL, B., 1983: Vyšehrad. Stručný průvodce. Praha.

[64] NECHVÁTAL, B., 1991: Studies on the ducal and royal centre at Vyšehrad. In: Archeology in Bohemia 1986–1990, 149–158. Praha.

[65] NECHVÁTAL, B., 1995: Ještě k problematice tzv. Libušiny lázně na Vyšehradě – Noch zur Problematik des sg. Libussa-Bades auf Vyšehrad. In: Pocta Evě Šmilauerové (Sborník k 60. narozeninám Phdr. Evy Šmilauerové, CSc.), 81–90. Praha.

[66] NECHVÁTAL, B., 2000: Od počátku Vyšehradu do doby předhusitské. In: Vyšehrad historické podoby, 11–41. Praha.

[67] NECHVÁTAL, B., 2000: Vyšehrad from earliest Times to the Pre – Hussite Period. In: The historic Faces of Vyšehrad, 11–41. Praha.

[68] NECHVÁTAL, B., 2004: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum – St. Peter und Paul – kollegiatkirche auf Vyšehrad. Archäologische Forschung. Praha.

[69] NECHVÁTAL, B., 2006: Vyšehrad v době Karla IV. (1316–1378) – Der Vyšehrad zur Zeit Kaiser IV. (1316–1378), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 19. Jubilejní sborník k 60. narozeninám Jiřího Fröhlicha, 225–240.

[70] NECHVÁTAL, B., nedat.: Archeologický výzkum Vyšehradu 1924–1935, NZ ulož. v ARÚ AV ČR.

[71] NECHVÁTAL, B., nedat. a: Archeologický výzkum Vyšehradu od r. 1966, NZ ulož. v ARÚ AV ČR.

[72] NECHVÁTAL, B.–PROFANTOVÁ, N., 1994: The Hilfort at Šárka. In: 25 Years of Archaelogical Research in Bohemia, PA – Supplementum I, 148–150.

[73] NOVOTNÝ, V., 1912: České dějiny I/1. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha.

[74] NOVOTNÝ, V., 1913: České dějiny I/2. Od Břetislava I. do Přemysla I. (1034–1197). Praha.

[75] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I/3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197–1253). Praha.

[76] PETRÁŇ, Z., 1998: První české mince. Praha.

[77] PÍŠA, V., 1971: Středověký Vyšehrad. Staletá Praha 5, 87–104.

[78] PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, E., 1969: Nová eneolitická výšinná sídliště v západních a jižních Čechách – Neue äneolithische Höhensiedlungen in West- und Südböhmen, AR XXI, 69–94.

[79] PROFANTOVÁ, N., 1999: Zum gegenwärtigen Erkentnnisstand der frühmittelalterlichen Besiedlung des Burgwalls Šárka, PA XC, 65–106.

[80] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A–H. Praha.

[81] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH–L. Praha.

[82] PROFOUS, A., 1951: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M–Ř. Praha.

[83] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v  Čechách, jejich vznik, původní význam a  změny. Díl IV. S–Ž. Praha.

[84] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II.–VII/5. (Emler, J.–Mendl, B.–Linhartová, M.–Rynešová, M.–Spěváček, J., edd.). Praha 1882–1963.

[85] REGESTA: Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec. – 1419 aug 16). Tomus II. Fontes Archivi capituli ecclesiae Wisegradensis. (Vavřínek, V., ed.). Praha 1968.

[86] ROMAŇÁK, A., 1964: Obranný systém pražskej bastionovej fortifikácie, Historie a vojenství, 939–981.

[87] ROMAŇÁK, A., 1977: Příspevek k dejinám stavebního vývoje Vyšehradu, Památky a příroda 1, 263–280.

[88] ROMAŇÁK, A., 1986: Příspevek k dejinám pražské fortifikace. In: Documenta Pragensia VII, 201–255. Praha.

[89] RUFFER, V., 1861: Historie vyšehradská neb vypravování o hradu, o kapitule a městu hory Vyšehradu u Prahy v Království českém. Praha.

[90] SEDLÁČEK, A., 1908: Místopisný slovník historický království českého. Praha.

[91] SKALSKÝ, G., 1927: O denárech vyšehradských, Numismatický časopis československý 3, 172–189.

[92] SLÁMA, J., 1986: Střední Čechy v raném středověku. 2. díl. Hradiště, příspěvky k dějinám a významu. Praha.

[93] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. 3. díl. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praha.

[94] SOUKUPOVÁ, H., 2005: K problematice Vyšehradu – Zur Problematik von Vyšehrad, PRP 12, č. 2, 3–54.

[95] SPĚVÁČEK, J., 1979: Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha.

[96] SPĚVÁČEK, J., 1986: Václav IV. (1361–1419). K předpokladům husitské revoluce. Praha.

[97] STREIT, J., 1958: Divy staré Prahy. Praha.

[98] ŠOLLE, M., 1981: Kouřim v průběhu věků – Kouřim im Wandel der Zeiten. Praha.

[99] ŠTEFAN, I.–VARADZIN, L., 2005: Archeologický výzkum čp. 973/VI na Vyšehradě v roce 2003 – Archaeological excavation at Vyšehrad NO. 973/VI in 2003, Archaeologia Pragensia 17, 183–196.

[100] SVATÝ PROKOP, 2006: Svatý Prokop. Čechy a střední Evropa (Sommer, P., ed.). Praha.

[101] TUREK, R., 1949: Šárka v pravěku, Zprávy Památkového sboru hlavního města Prahy 10, 114–142.

[102] UMĚLECKÉ PAMÁTKY, 1998: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Baťková, R., ed.). Praha.

[103] VACEK, F., 1914: Náš Vyšehrad v letech 1420–1529, Nový Obzor IV, 195–197, 258–270, 323–329, 389–394.

[104] VACEK, F., 1916: Královský Vyšehrad v 15. a 16. století, Sborník historického kroužku XVII, 113–132, 161–177.

[105] VARADZIN, L.–ŠTEFAN, I., 2007: Archeologický výzkum v  jihozápadní části Vyšehradu v  roce 2004, Archeologie ve středních Čechách 11, 549–563.

[106] VÁŇA, Z., 1973: Přemyslovský Libušín, historie a pověst ve světle archeologického výzkumu – Libušín – eine Wehranlage der Přemysliden. Geschichte und Sage im Lichte der archäologischen Forschung. Praha.

[107] VÁŇA, Z.–KABÁT, J., 1971: Libušín výsledky výzkumu časně středověkého hradiště v letech 1949–52, 1956 a 1966, PA LXII, 179–313.

[108] VLČEK, P., 1998: Opevnění Vyšehradu. In: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Baťková, R., ed.), 735–740. Praha.

[109] WIEHL, A., 1905: Bývalá Táborská brána na Vyšehradě, ČSPSČ XIII, 19–23.

[110] WIRTH, Z., 1948: Zmizelá Praha 5 (Opevnění Prahy, Vltava v Praze, Ztráty na památkách 1939–1945). Praha.

[111] ZAVŘEL, J., 2007: Petrografický rozbor jižní stěny budovy tzv. purkrabství na Vyšehradě – Petrographische Analyse der südwand des Gebäudes der sog. Burgvogtei auf dem Vyšehrad. In: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a  Přemyslovci pořádaného Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Archeologickým ústavem AV ČR (Nechvátal, B.–Huber, J.–Kotous, J, edd.), 348–359. Kostelní Vydří.

[112] ZBYTKY REGISTER: Zbytky register králů římských a českých z let 1361–1480 (Sedláček, A., ed.). Praha 1914.

[113] ZEMAN, J. 1966: Zu den chronologischen Fragen der ältesten slawischen Besiedlung im Bereich der Tschechoslowakei, AR XVIII, 157–189.